Bengálsko
Obsah boxu
Šablona:Infobox region Bengálsko (bengálsky বাংলা, Bangla) je historický a etno-lingvistický region ve východní části indického subkontinentu, nacházející se v deltě řek Ganga a Brahmaputra u Bengálského zálivu. Dnes je politicky rozděleno mezi nezávislý stát Bangladéš (dříve Východní Bengálsko) a indický svazový stát Západní Bengálsko. Jedná se o jednu z nejhustěji osídlených oblastí na světě, jejíž obyvatelé jsou převážně Bengálci hovořící bengálštinou.
Region je známý svou bohatou historií, kulturou, literaturou a významným přínosem k umění a politice. Byl centrem mocných říší, klíčovou oblastí pro Britské impérium a dějištěm významných společenských a politických hnutí, včetně bengálské renesance a boje za nezávislost.
🌍 Geografie a poloha
Bengálsko leží na severovýchodě indického subkontinentu. Jeho jádro tvoří největší říční delta na světě, formovaná soutokem řek Ganga (v dolním toku známá jako Padma), Brahmaputra (v Bangladéši jako Džamuna) a Meghna. Tato rozsáhlá, úrodná nížina je protkána sítí tisíců řek a vodních kanálů.
Na jihu region omývá Bengálský záliv. Na jihovýchodě se nachází pohoří Čattgrámské pahorkatiny a na severu zasahuje až k podhůří Himálaje. Významnou součástí jižního pobřeží je Sundarbans, největší souvislý mangrovový les na světě, který je domovem kriticky ohroženého tygra bengálského a je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Klima je převážně tropické monzunové, charakterizované horkými, vlhkými léty a mírnými, suchými zimami. Region je však extrémně zranitelný vůči přírodním katastrofám, zejména cyklónům přicházejícím z Bengálského zálivu a rozsáhlým záplavám během monzunového období.
📜 Historie
🏛️ Starověk a středověk
Historie Bengálska sahá až do starověku. Řecké a římské prameny se zmiňují o mocném království Gangaridai v deltě Gangy. V následujících staletích bylo území součástí velkých indických říší, jako byla Maurjovská říše a Guptovská říše.
Po pádu Guptovců se v 7. století n. l. objevilo první sjednocené bengálské království známé jako Gaudské království, založené králem Šašánkou. Největšího rozkvětu dosáhlo Bengálsko za vlády buddhistické Pálské dynastie (8.–12. století), která ovládala velkou část severní Indie. Během jejich vlády se region stal centrem buddhistické vzdělanosti a umění. Po nich následovala hinduistická Sénská dynastie, která zavedla ortodoxnější formu hinduismu.
🕌 Muslimská nadvláda
Na počátku 13. století dobyli Bengálsko turkičtí generálové z Dillíského sultanátu, čímž začala éra muslimské nadvlády. V polovině 14. století se místní guvernéři osamostatnili a založili Bengálský sultanát, který vládl regionu téměř 200 let. Během tohoto období se Bengálsko stalo jedním z nejbohatších regionů světa, prosperujícím z obchodu s textilem, rýží a dalšími komoditami. Islám se postupně šířil mezi místním obyvatelstvem, zejména v úrodných východních oblastech.
V roce 1576 bylo Bengálsko připojeno k mocné Mughalské říši za vlády císaře Akbara. Pod Mughaly se stalo nejbohatší provincií říše, známou jako "ráj národů", a její hlavní město Dháka se proměnilo v centrum obchodu a řemesel.
🇬🇧 Britská nadvláda
V 18. století začal vliv Mughalské říše upadat a do regionu začaly pronikat evropské obchodní společnosti, zejména Britská Východoindická společnost. Klíčovým momentem byla bitva u Plassey v roce 1757, kde vojska společnosti pod velením Roberta Clivea porazila posledního nezávislého bengálského navába. Tímto vítězstvím Britové fakticky ovládli Bengálsko a položili základy pro svou nadvládu nad celou Indií. Kalkata se stala hlavním městem Britské Indie.
Britská vláda přinesla hluboké ekonomické a společenské změny. Tradiční textilní průmysl byl zničen levným dovozem z Británie a zemědělství bylo přeorientováno na pěstování plodin pro export, jako je juta a indigo. To vedlo k několika hladomorům, z nichž nejhorší byl hladomor v roce 1770.
V 19. století se Bengálsko stalo centrem intelektuálního a kulturního probuzení známého jako Bengálská renesance. Osobnosti jako Rámmohan Ráj, Íšvarčandra Vidjáságar a později Rabíndranáth Thákur a Svámí Vivékánanda iniciovaly reformy ve vzdělání, společnosti a náboženství a položily základy moderní indické identity.
विभाजन Rozdělení Bengálska
Rostoucí nacionalismus vedl britskou správu k pokusu o oslabení bengálského vlivu. V roce 1905 provedl místokrál Lord Curzon rozdělení Bengálska na převážně muslimskou východní část a převážně hinduistickou západní část. Tento krok vyvolal masivní protesty a vedl k rozvoji hnutí Svadéší. Rozdělení bylo v roce 1911 zrušeno, ale zanechalo hluboké jizvy a posílilo náboženské rozdělení.
Konečné rozdělení přišlo v roce 1947 s rozdělením celé Britské Indie. Bengálsko bylo opět rozděleno podle náboženských linií:
- **Západní Bengálsko** s hinduistickou většinou se stalo součástí Indie.
- **Východní Bengálsko** s muslimskou většinou se stalo provincií nově vzniklého Pákistánu pod názvem Východní Pákistán.
Jazykové a kulturní rozdíly mezi západním a východním Pákistánem vedly k napětí, které vyvrcholilo v roce 1971 válkou za nezávislost. S podporou Indie se Východní Pákistán osamostatnil a stal se suverénním státem Bangladéš.
🧑🤝🧑 Obyvatelstvo a demografie
Bengálsko je domovem více než 280 milionů lidí, což z něj činí jeden z nejlidnatějších regionů na světě. Převážnou většinu obyvatel tvoří etničtí Bengálci.
- **Jazyk:** Oficiálním a dominantním jazykem je bengálština, indoárijský jazyk s vlastním písmem. Je to šestý nejrozšířenější jazyk na světě.
- **Náboženství:** Náboženské složení odráží politické rozdělení. V Bangladéši je dominantním náboženstvím islám (převážně sunnitský), zatímco v Západním Bengálsku převažuje hinduismus. V obou částech regionu existují významné menšiny druhého náboženství, stejně jako menší komunity křesťanů a buddhistů.
Navzdory politickým hranicím sdílí Bengálci na obou stranách společné kulturní dědictví, jazyk a tradice.
🏛️ Kultura a společnost
Bengálská kultura je proslulá svou bohatostí a rozmanitostí, zejména v oblasti literatury, hudby, filmu a kuchyně.
🗣️ Jazyk a literatura
Bengálská literatura má více než tisíciletou tradici. Moderní éra je spojena především se jménem Rabíndranátha Thákura, básníka, spisovatele a filozofa, který v roce 1913 jako první Neevropan získal Nobelovu cenu za literaturu. Je autorem národních hymen Indie i Bangladéše. Dalšími významnými autory jsou Kazi Nazrul Islam, Bankim Chandra Chattopadhyay a Sarat Chandra Chattopadhyay.
🎨 Umění a film
Region má bohatou tradici výtvarného umění, od terakotových reliéfů na starověkých chrámech po moderní malířství Bengálské školy umění. Celosvětového věhlasu dosáhla bengálská kinematografie, především díky dílu režiséra Satjádžita Ráje, který je považován za jednoho z největších filmařů 20. století.
🍲 Kuchyně
Bengálská kuchyně je známá svým důrazem na ryby, rýži a širokou škálu koření. Charakteristické je použití hořčičného oleje a semínek. Mezi slavné pokrmy patří rybí kari (macher jhol), biryani a různé druhy zeleninových přípravků. Bengálsko je také proslulé svými sladkostmi (mishti), jako jsou rasgulla, sandesh a mishti doi (sladký jogurt).
🎉 Festivaly
Největším a nejvýznamnějším festivalem v Západním Bengálsku je Durga Púdža, velkolepá oslava bohyně Durgy. V Bangladéši i Západním Bengálsku je s velkou slávou slaven bengálský Nový rok (Pohela Boishakh). Muslimské svátky jako Íd al-fitr a Íd al-adhá jsou hlavními oslavami v Bangladéši.
💰 Ekonomika
Ekonomika Bengálska je převážně zemědělská. Úrodná delta poskytuje ideální podmínky pro pěstování rýže, která je hlavní plodinou a základem stravy. Další důležitou tradiční plodinou je juta, známá jako "zlaté vlákno", ačkoliv její význam v posledních desetiletích poklesl. Pěstuje se zde také čaj, zejména v oblastech Dárdžiling a Sylhet.
V posledních letech dochází k rychlé industrializaci. Bangladéš se stal druhým největším světovým exportérem oděvů a textilní průmysl je páteří jeho ekonomiky. Západní Bengálsko má rozvinutější průmyslovou základnu, včetně těžkého průmyslu, strojírenství a informačních technologií, soustředěnou kolem metropole Kalkata.
💡 Pro laiky
- **Co je to etno-lingvistický region?** Je to oblast, kde lidé sdílejí společný jazyk, kulturu a pocit identity, i když tato oblast není jedním státem. Bengálsko je toho skvělým příkladem – Bengálci žijí jak v Indii, tak v Bangladéši, ale mluví stejným jazykem (bengálštinou) a mají podobné tradice.
- **Co je to říční delta?** Je to ústí řeky do moře, kde se řeka rozvětvuje do mnoha ramen a ukládá nánosy písku a bahna. Bengálská delta, vytvořená řekami Ganga a Brahmaputra, je největší na světě a díky úrodné půdě je schopna uživit obrovské množství lidí.
- **Proč bylo Bengálsko rozděleno?** K rozdělení došlo v roce 1947, když Britské impérium opouštělo Indii. Celá země byla rozdělena na převážně hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Protože v Bengálsku žily obě komunity ve velkém počtu, byla tato oblast také rozdělena – západní část s většinou hinduistů připadla Indii a východní část s většinou muslimů Pákistánu (a později se stala nezávislým Bangladéšem).