1641

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - rok 1641 (MDCXLI) byl nepřestupný rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem započal v úterý. Tento rok byl klíčovým obdobím v několika velkých konfliktech a politických přeměnách 17. století. V Evropě pokračovala s nezmenšenou silou třicetiletá válka, zatímco v Anglii se dramaticky stupňovalo napětí mezi králem Karlem I. a parlamentem, což vedlo k událostem, které předznamenaly občanskou válku. V Asii Nizozemci upevnili svou pozici na úkor Portugalců a v Severní Americe pokračovala evropská kolonizace.

🌍 Události

Anglie a Irsko
- 15. února – Triennial Act: Anglický Dlouhý parlament schválil zákon, který nařizoval svolání parlamentu alespoň jednou za tři roky. Tento krok měl zabránit králi Karlu I., aby vládl bez parlamentní kontroly, jak to činil v letech 1629–1640.
- 12. května – Poprava hraběte ze Straffordu: Thomas Wentworth, 1. hrabě ze Straffordu, hlavní rádce krále Karla I., byl na základě parlamentního zákona (Bill of Attainder) popraven na Tower Hill v Londýně. Jeho poprava byla velkým vítězstvím parlamentní opozice a vážnou ranou pro královskou autoritu.
- 22. října – Irské povstání: V Ulsteru vypuklo masivní povstání katolických Irů proti anglickým a skotským protestantským osadníkům. Povstání bylo brutální a vedlo k masakrům na obou stranách. Zprávy o zvěrstvech, často zveličené, dále prohloubily nedůvěru mezi králem a parlamentem v Anglii ohledně kontroly nad armádou.
- 1. prosince – Velká remonstrace: Parlament předložil králi Karlu I. Velkou remonstraci, seznam více než 200 stížností na jeho dosavadní vládu. Dokument nebyl jen kritikou, ale i manifestem parlamentní opozice, který požadoval reformy a omezení královské moci. Jeho schválení v Dolní sněmovně proběhlo jen těsnou většinou, což odhalilo hluboké rozdělení v zemi.

Třicetiletá válka
- Leden – Švédská a francouzská vojska pod velením Johana Banéra a hraběte de Guébriant se pokusila překvapivým útokem dobýt Řezno, kde zasedal říšský sněm. Útok byl odražen, ale demonstroval pokračující hrozbu pro císařskou moc.
- 21. května – Zemřel švédský polní maršál Johan Banér, jeden z nejschopnějších velitelů války. Jeho smrt dočasně oslabila švédskou armádu v Německu, než velení převzal Lennart Torstenson.
- 29. června – Císařská armáda porazila švédsko-francouzské síly v bitvě u Wolfenbüttelu.

Ostatní Evropa
- Portugalská restaurátorská válka: Pokračoval konflikt mezi Portugalskem a Španělskem poté, co Portugalsko v roce 1640 vyhlásilo nezávislost. Portugalsko hledalo spojence v Anglii, Francii a Nizozemsku.
- 26. července – Nizozemsko a Portugalsko podepsaly v Haagu smlouvu o spojenectví proti Španělsku, ačkoliv jejich koloniální soupeření v Asii a Brazílii pokračovalo.

14. ledna – Nizozemská východoindická společnost (VOC) po několikaměsíčním obléhání dobyla strategicky významný přístav Malakka (v dnešní Malajsii) od Portugalců. Tímto vítězstvím Nizozemci získali kontrolu nad Malackým průlivem a zlomili portugalskou nadvládu v obchodu s kořením v regionu.
Japonsko: V rámci politiky národní izolace (sakoku) byli nizozemští obchodníci donuceni přesunout svou obchodní stanici (faktórii) z Hirada na umělý ostrov Dedžima v přístavu Nagasaki. Tím se stali jedinými Evropany, kterým byl povolen omezený obchod s Japonskem, a to pod přísnou kontrolou šógunátu.

Ve Francii byla založena Société Notre-Dame de Montréal s cílem založit na ostrově Montréal v Nové Francii (dnešní Kanada) katolickou misijní osadu. Tato iniciativa vedla k založení města Montréal v následujícím roce (1642).

René Descartes publikoval v Paříži své stěžejní dílo Meditationes de prima philosophia (Meditace o první filozofii). V tomto textu představil svůj slavný argument Cogito ergo sum (Myslím, tedy jsem) a pokusil se vybudovat základy poznání na nepochybném racionálním základě. Kniha se stala jedním z pilířů moderní západní filozofie a racionalismu.

Barokní umění bylo na svém vrcholu. V Římě tvořil sochař a architekt Gian Lorenzo Bernini. V Nizozemsku byl Rembrandt jedním z nejvyhledávanějších malířů; v tomto období pracoval na svém slavném obraze Noční hlídka (dokončen 1642).
9. prosince zemřel v Londýně vlámský malíř Anthonis van Dyck, dvorní malíř anglického krále Karla I. a jeden z nejvýznamnějších portrétistů své doby.

18. září – Christian Albrecht Holštýnsko-Gottorpský, vévoda holštýnsko-gottorpský a kníže-biskup lübecký († 1695)
5. října – Françoise-Athénaïs de Rochechouart de Mortemart, markýza de Montespan, milenka francouzského krále Ludvíka XIV. († 1707)
neznámé datum – Regnier de Graaf, nizozemský lékař a anatom, průkopník v oblasti reprodukční biologie († 1673)

3. ledna – Jeremiah Horrocks, anglický astronom, který jako první předpověděl a pozoroval přechod Venuše přes Slunce (* 1618)
12. května – Thomas Wentworth, 1. hrabě ze Straffordu, anglický státník a rádce krále Karla I. (popraven) (* 1593)
21. května – Johan Banér, švédský polní maršál (* 1596)
9. prosince – Anthonis van Dyck, vlámský barokní malíř a portrétista (* 1599)
27. prosince – François van Aerssen, nizozemský diplomat a státník (* 1572)

Představte si svět, kde ještě neexistovaly Spojené státy americké, Německo bylo bojištěm a náboženství bylo hlavním důvodem k válce. To byl rok 1641.

Třicetiletá válka: Uprostřed Evropy zuřila už přes dvacet let neuvěřitelně ničivá válka. Začala jako spor mezi katolíky a protestanty, ale postupně se z ní stal boj o moc mezi velkými královstvími, jako byla Francie, Švédsko, Španělsko a Svatá říše římská. Armády táhly krajinou, ničily města a vesnice a způsobovaly obrovské utrpení civilistům. V roce 1641 válka stále pokračovala a nikdo nevěděl, kdy skončí.

Anglie na pokraji občanské války: V Anglii panovala obrovská nedůvěra mezi králem Karlem I. a parlamentem. Král věřil, že má právo vládnout absolutně, zatímco parlament chtěl mít kontrolu nad daněmi a zákony. V roce 1641 se parlament odhodlal k radikálním krokům: nechal popravit králova hlavního ministra a sepsal dlouhý seznam stížností na krále. Napětí bylo tak vysoké, že stačila jen jiskra, aby vzplála občanská válka, což se o rok později stalo.

Boj o světový obchod: Zatímco se Evropa zmítala ve válkách, jiné národy jako Nizozemsko a Portugalsko bojovaly o kontrolu nad cennými obchodními cestami v Asii. V roce 1641 Nizozemci dobyli klíčový přístav Malakka, což jim dalo obrovskou výhodu v obchodu s kořením, které bylo tehdy cennější než zlato. Tento boj o bohatství z kolonií formoval budoucí světové impéria.