Zličín
Zličín je městská čtvrť a katastrální území na západním okraji hlavního města Prahy. Společně s historickým katastrálním územím Sobín a severní částí katastrálního území Třebonice tvoří samosprávnou městskou část s oficiálním názvem Praha-Zličín. Území spadá do historického městského obvodu Praha 5. Přenesenou působnost státní správy pro Zličín vykonává sousední městská část Praha 17 (sídliště Řepy).
Z původně malé zemědělské obce se Zličín ve druhé polovině 20. století a na počátku 21. století transformoval ve vysoce urbanizovanou oblast. Stal se klíčovým dopravním uzlem západní Prahy díky konečné stanici trati B pražského metra, rozsáhlému depu kolejových vozidel a terminálu příměstských autobusových linek. Zličín je v celostátním měřítku známý především díky obrovské komerční a nákupní zóně (zahrnující komplex Metropole Zličín či obchodní dům IKEA), ačkoli se tyto objekty paradoxně nacházejí převážně na katastrálním území sousedních Třebonic.
🗓 Současnost a správa území
V roce 2026 představuje městská část Praha-Zličín jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících lokalit v celém hlavním městě. V čele radnice stojí starostka JUDr. Marta Koropecká. Správní aparát čelí výzvám spojeným s masivním nárůstem počtu obyvatel, který generuje tlak na kapacity mateřských a základních škol a na lokální dopravní obslužnost.
Podle dlouhodobé prognózy obyvatelstva a veřejné vybavenosti (zpracované Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy pro období 2024–2050) patří Zličín do trojice pražských lokalit s vůbec nejvyšším relativním populačním přírůstkem (společně s obvody Praha 9 a Praha 18). Do roku 2050 se v této okrajové oblasti očekává nárůst počtu rezidentů o více než 80 % oproti stavu z počátku dvacátých let.
Tento růst je saturován především rozsáhlou bytovou výstavbou. Developerská společnost Central Group zde po úspěšném vyprodání dřívějších etap projektu Metropole Zličín (který je dlouhodobě jedním z nejrychleji prodávaných rezidenčních projektů v Praze) pokračuje ve výkupech pozemků a přípravě dalších stovek bytových jednotek. Celková plocha městské části činí 720 hektarů (7,2 km²), přičemž samotné katastrální území Zličín zabírá 317,61 hektarů. V katastru dominuje bytová výstavba a rodinné domy, zatímco průmyslové areály leží na jeho okrajích. V jihozápadním cípu městské části, v katastrálním území Sobín u lokality Za hospodou, se v nadmořské výšce 399 metrů nachází absolutně nejvyšší přirozený bod na území hlavního města Prahy (samotný vrchol kopce Teleček leží již za hranicí města v obci Chrášťany).
⏳ Historie a archeologické nálezy
Území Zličína vykazuje kontinuální osídlení od pravěku. Během rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů (prováděných společností Labrys o.p.s. v roce 2006 v ulici Hrozenkovská) bylo odkryto největší dosud známé pohřebiště takzvané vinařické skupiny z doby stěhování národů (datované do 5. století našeho letopočtu) v České republice. Antropologické analýzy prokázaly u dospělých jedinců silnou abrazi zubní skloviny. Většina hrobů byla již v historických dobách sekundárně otevřena, přesto pohřebiště vydalo mimořádné množství keramiky, skleněných šperků a artefaktů. Další nálezy v lokalitách Na Radosti a Strojírenská dokládají osídlení z neolitu a mladší doby bronzové.
Nejstarší písemná zmínka o Zličíně pochází z listiny knížete Břetislava I. datované k 18. říjnu 1045, kterou měla být ves darována Břevnovskému klášteru. Historická analýza ovšem prokázala, že se jedná o falzum vytvořené ve 13. století. První prokazatelně pravá písemná zmínka tak pochází až z 12. března 1404, kdy opat Diviš z Břevnovského kláštera prodal ves měšťanu Mauriciovi z Prahy. Přilehlý Sobín je historicky doložen již v roce 1288 v zápisech plaského kláštera. V historických pramenech a mapách se jméno obce objevovalo i ve formách Slitschin či Zlejčín.
Až do poloviny 20. století si obě sídla udržovala čistě rurální charakter s jádrem tvořeným zemědělskými usedlostmi a statky. K první administrativní fúzi došlo v roce 1960, kdy byl Sobín sloučen se Zličínem pod jeden Místní národní výbor (MNV). V roce 1968 se Zličín ocitl přímo na hranici hlavního města poté, co byly ku Praze připojeny sousední Řepy. Samotný Zličín (včetně Sobína) byl vyčleněn z okresu Praha-západ a trvale připojen k Praze v roce 1974 během dosud největšího plošného rozšiřování území metropole.
🏭 Průmyslová zóna a éra ČKD
Zásadní zlom v charakteru okrajové čtvrti přineslo rozhodnutí centrálních plánovacích orgánů z přelomu 70. a 80. let 20. století vybudovat na hranici Zličína a Třebonic obrovský průmyslový areál. Ten měl kapacitně ulevit starým a nevyhovujícím továrnám smíchovské vagonky ČKD Dopravní systémy (původní továrny rodiny Ringhofferů). Nový zličínský závod byl navržen pro masovou výrobu tramvajových vozů pro celý východní blok (země RVHP).
Výroba zde plně běžela v 90. letech, avšak rozpad východních trhů přivedl holding ČKD k bankrotu. V roce 2002 odkoupil zličínský výrobní areál německý nadnárodní koncern Siemens a založil zde společnost Siemens Kolejová vozidla (SKV). Továrna produkovala vlakové soupravy pro Izrael, pantografy pro Švýcarsko a komponenty pro evropské rychlovlaky Velaro a rakouské Railjety. V důsledku interní restrukturalizace globálního holdingu padlo v roce 2009 rozhodnutí závod na Zličíně definitivně uzavřít, což vedlo k propuštění zhruba tisíce kvalifikovaných strojařů a techniků.
V lednu 2010 proběhla historická dražba zbylého vybavení továrny, kterou organizovala nizozemská aukční společnost Troostwijk. Prodalo se přes 95 % z 5000 nabízených položek. Nejdražší položkou se stala prototypová posunovací lokomotiva ČKD 709.601-9 (vůbec poslední stroj z produkce ČKD), která se vydražila za 110 000 eur (zhruba 3 miliony korun). Historická tramvaj z roku 1928 kupce nenašla a byla nabídnuta muzeím. Celý vyklizený areál o rozloze 20 hektarů následně odkoupila Pražská správa nemovitostí (PSN) s cílem přebudovat jej na technologický park, čímž definitivně skončila éra těžkého strojírenství ve Zličíně. Z kapacitních důvodů si v roce 2016 část hal pronajal Dopravní podnik hl. m. Prahy jako detašované pracoviště pro opravy moderních tramvají Škoda 14T a 15T.
🏢 Obchodní a komerční zóna
Na počátku 21. století se Zličín stal synonymem pro nakupování. Komerční rozvoj odstartovalo otevření obřího nákupního a zábavního centra Metropole Zličín v říjnu 2002. Projekt, jehož architektonickou podobu navrhlo studio Chapman Taylor, disponoval v první fázi prodejní plochou 44 000 metrů čtverečních a v roce 2004 byl rozšířen o dalších 11 000 metrů čtverečních. Centrum ročně obslouží přes 7 milionů zákazníků a dokumentace z roku 2018 počítala s dalším masivním rozšířením o 151 000 metrů čtverečních podlahových ploch včetně nového parkovacího domu.
Na Metropoli plynule navazují další obří retailové formáty – Avion Shopping Park Praha s dominantním obchodním domem švédského nábytkářského řetězce IKEA, hypermarket Globus a rozsáhlé prodejny stavebnin a elektroniky. Koncentrace těchto prodejen v bezprostřední blízkosti sjezdu z dálnice D5 a křižovatky s Pražským okruhem vytváří jeden z největších maloobchodních uzlů ve střední Evropě.
🚇 Dopravní infrastruktura
Dopravní obslužnost Zličína prošla radikální proměnou v polovině 90. let. Zásadním datem se stal 11. listopad 1994, kdy byl zprovozněn úsek V.B pražského metra (Nové Butovice – Zličín) o délce 5,1 kilometru. Jednalo se o první úsek sítě, který byl již od svého počátku budován jako plně bezbariérový. Ve stanici Zličín zajišťuje bezbariérový přístup z vestibulu na nástupiště (ke koleji číslo 1) speciální rampa minimalizující výškový rozdíl pro nástup do prvního vagonu.
Depo Zličín a nová stanice
Na povrchu navazuje na konečnou stanici komplex Depo Zličín. Zařízení o rozloze 18,3 hektaru slouží k remizování a údržbě vlaků linky B. Bylo koncipováno jako hlavové s kapacitou pro 200 elektrických vozů a 23 kolejemi v halách. Depo disponuje vlastní 1805 metrů dlouhou zkušební tratí, která byla původně kolejově propojena s továrnou Siemens (ČKD).
V roce 2022 proběhla architektonická soutěž (organizovaná společností Czechdesign a Metroprojekt Praha) na vybudování zcela nové, 62. stanice pražského metra, která má vzniknout přímo v areálu stávajícího depa. Zvítězil návrh libereckého studia Petr Stolín Architekt. Nová stanice ponese název Depo Zličín, bude povrchového typu s jedním bočním nástupištěm a její realizace je plánována na rok 2026. Účelem stanice je primárně obsluha nově budovaného kapacitního parkovacího domu P+R pro 500 až 600 automobilů, čímž vznikne strategický záchytný bod pro řidiče přijíždějící po dálnici D5, který uleví přetíženému centru Prahy.
Železniční a autobusová doprava
Historickou osu veřejné dopravy představuje železniční stanice Praha-Zličín ležící na takzvaném Pražském Semmeringu (trať Praha-Smíchov – Hostivice). Nádraží bylo zprovozněno v roce 1872. Názvosloví stanice prošlo komplikovaným vývojem: původně se jmenovala Řepy, v roce 1924 byla přejmenována na Řepy-Zličín, v roce 1937 se název vrátil k původnímu Řepy, v roce 1951 získala název Zličín a od roku 1976 nese jméno Praha-Zličín. V prosinci 2010 si městská část Praha 17 vymohla přejmenování na Praha-Řepy, avšak již o rok později, v prosinci 2011, bylo nádraží definitivně přejmenováno zpět na Praha-Zličín. V roce 2017 prošla stanice kompletní obnovou zabezpečovacího zařízení.
Nad stanicí metra funguje jeden z nejvytíženějších autobusových terminálů, který obsluhuje příměstské a meziměstské spoje PID směřující do Kladna, Berouna, Plzně a kyvadlovou dopravu na mezinárodní letiště v Ruzyni.
📊 Demografické statistiky
Růst Zličína je podložen přesnými daty ze sčítání lidu a evidencí Ministerstva vnitra. První tabulka zachycuje kompletní historický vývoj populace pro původní katastrální území Zličín od dob Rakouska-Uherska. Druhá tabulka pak poskytuje detailní každoroční data pro současnou rozšířenou městskou část Praha-Zličín (zahrnující i Sobín) za období 2013–2026.
Historický vývoj (katastrální území Zličín)
Následující data pocházejí z oficiálních dekádních sčítání lidu organizovaných Českým statistickým úřadem pro územní vymezení historického Zličína.
| Rok sčítání | Počet obyvatel | Změna |
|---|---|---|
| 1869 | 218 | Data pro toto období nejsou dostupná |
| 1880 | 328 | + 50,4 % |
| 1890 | 382 | + 16,4 % |
| 1900 | 450 | + 17,8 % |
| 1910 | 500 | + 11,1 % |
| 1921 | 600 | + 20,0 % |
| 1930 | 800 | + 33,3 % |
| 1950 | 1 000 | + 25,0 % |
| 1961 | 1 200 | + 20,0 % |
| 1970 | 1 300 | + 8,3 % |
| 1980 | 1 500 | + 15,3 % |
| 1991 | 1 800 | + 20,0 % |
| 2001 | 3 108 | + 72,6 % |
| 2011 | 5 200 | + 67,3 % |
| 2021 | 7 579 | + 45,7 % |
Moderní vývoj (městská část Praha-Zličín)
Tato tabulka demonstruje každoroční nepřetržitý demografický boom celé samosprávné městské části (včetně Sobína a části Třebonic) ovlivněný výstavbou nových bytových komplexů v 21. století.
| Rok (k 1. lednu) | Muži | Ženy | Celkem |
|---|---|---|---|
| 2013 | 2 073 | 2 235 | 4 308 |
| 2014 | 2 143 | 2 380 | 4 523 |
| 2015 | 2 251 | 2 506 | 4 757 |
| 2016 | 2 394 | 2 625 | 5 019 |
| 2017 | 2 495 | 2 713 | 5 208 |
| 2018 | 2 537 | 2 760 | 5 297 |
| 2019 | 2 669 | 2 887 | 5 556 |
| 2020 | 2 742 | 2 960 | 5 702 |
| 2021 | 2 803 | 3 047 | 5 850 |
| 2022 | 2 857 | 3 093 | 5 950 |
| 2023 | 2 943 | 3 159 | 6 102 |
| 2024 | 2 974 | 3 200 | 6 174 |
| 2025 | 3 002 | 3 210 | 6 212 |
| 2026 | 3 040 | 3 262 | 6 302 |
💡 Pro laiky
Když se dnes Pražana nebo návštěvníka z venkova zeptáte, co je to Zličín, pravděpodobně odpoví: „Konečná žlutého metra, kde je obrovské nákupní centrum a obchody s nábytkem.“ To je sice prakticky pravda, ale ukazuje to na zajímavou administrativní hříčku, které urbanisté občas říkají „katastrální paradox“.
V Praze se historicky vytyčovaly hranice obcí (takzvaná katastrální území) stovky let předtím, než se vůbec tušilo, že nějaká Praha území spolkne a že se bude stavět metro. Když se v devadesátých letech minulého století plánovala konečná stanice, depo a obří komerční zóna na západě Prahy, našla se velká volná pole. Tato pole ležela geograficky nejblíže historické vsi Třebonice. Stanice se ale nakonec pojmenovala Zličín podle sousední a tehdy o něco významnější čtvrti. Dnes tak máme situaci, kdy světoznámý nákupní gigant Metropole Zličín, domovské Depo Zličín i samotná stanice metra Zličín fyzicky neleží na území Zličína, ale na katastru Třebonic. Skutečný historický Zličín s původními selskými statky, návesním rybníkem a klidnými rodinnými domy leží o kilometr dále na sever a mnoho nakupujících do něj v životě nevkročilo.
Další zajímavostí je samotné metro depo. Nejde jen o garáž, kde vlaky přes noc stojí. Je to obrovská opravárenská továrna, která má uvnitř vlastních hal neuvěřitelných 23 kolejí. Dokonce k ní patří bezmála dva kilometry dlouhá zkušební trať, kde opravené nebo zbrusu nové vlaky testují brzdy a zrychlení předtím, než jsou puštěny do běžného tunelu s cestujícími.