Praha 5

Praha 5
Mapa	ano
Status	Městská část a správní obvod
Stát
Rozloha	27,49
Obyvatelstvo	99 307
Hustota zalidnění	3 612
Starosta	Lukáš Herold
PSČ	150 00

Praha 5 je jedna z největších a demograficky nejrychleji rostoucích městských částí v hlavním městě Praze. Rozkládá se na levém břehu řeky Vltavy a geograficky i urbanisticky představuje vysoce heterogenní území, které v sobě kombinuje hustě zastavěná historická průmyslová a komerční centra s rozsáhlými vilovými čtvrtěmi, moderními rezidenčními komplexy a rozlehlými přírodními rezervacemi. Z administrativního hlediska funguje Praha 5 jako samosprávná městská část a zároveň jako správní obvod s přenesenou působností státní správy (do jehož kompetence spadá i sousední městská část Praha-Slivenec).

V průběhu první čtvrtiny 21. století prošla Praha 5 bezprecedentní urbanistickou transformací. Bývalá těžká průmyslová jádra, která vynesla oblasti přezdívku "pražský Manchester", byla plošně zdemolována a nahrazena komerčními uzly, z nichž nejvýznamnějším je oblast kolem stanice metra Anděl. K roku 2026 žije na území městské části téměř 100 000 obyvatel, čímž se Praha 5 řadí na čtvrté místo v populačním žebříčku pražských obvodů. Očekávaný demografický tlak a masivní výstavba v oblastech bývalých nákladových nádraží představují hlavní hnací motor strategických investic do školství a dopravy.

📝 Územní vymezení a geografie

Rozloha městské části činí 27,49 kilometrů čtverečních. Praha 5 je z hlediska katastrálního členění složena z celých katastrálních území Smíchov, Košíře, Motol, Hlubočepy a Radlice. Dále do její správy spadá jižní část historické čtvrti Malá Strana (konkrétně oblast Újezdu a úpatí Petřína), západní část katastru Jinonice (oblast Butovic) a okrajový fragment katastru Břevnov.

Území je fyzickogeograficky mimořádně členité. Na východě je ohraničeno přirozenou bariérou toku řeky Vltavy, odkud terén prudce stoupá do západních a jihozápadních svahů Pražské plošiny. Výškové rozdíly tvoří dominantní krajinný ráz – nejnižší bod se nachází na hladině Vltavy (přibližně 190 metrů nad mořem), zatímco kopce v oblasti Motola přesahují nadmořskou výšku 370 metrů.

Čtvrť je rozříznuta několika hlubokými údolími, kterými protékají lokální vodní toky. K nejvýznamnějším patří Motolský potok (protékající Košířemi) a Dalejský potok, který společně s Prokopským potokem formuje kaňon Prokopského údolí a Dalejského údolí. Hranice Prahy 5 na severu sousedí s Prahou 1 a Prahou 6, na západě s Prahou 13 a Prahou-Řeporyjemi, a na jihu s Prahou 16 a Slivencem.

⏳ Historický vývoj a urbanizace

Území dnešní Prahy 5 bylo po staletí rozděleno do sítě samostatných zemědělských obcí, hospodářských dvorů a šlechtických letních usedlostí (například Bertramka, Klamovka či Cibulka). K radikální změně došlo v 19. století s nástupem průmyslové revoluce. Oblast Smíchova se díky své rovinaté poloze u řeky stala centrem těžkého strojírenství (Ringhofferovy závody), pivovarnictví (Staropramen) a textilního průmyslu.

Díky masivnímu demografickému i ekonomickému vzestupu získaly některé obce na území dnešní Prahy 5 status samostatného města. Košíře byly povýšeny na město v roce 1895 a Smíchov v roce 1903. Tato samostatnost skončila k 1. lednu 1922, kdy byly na základě Zákona o Velké Praze všechny tyto celky trvale začleněny do Prahy jako nový městský obvod Praha XVI.

Třicátá léta 20. století přinesla rozvoj oblasti Barrandova, kde bratři Miloš a Václav Havlové vybudovali luxusní vilovou čtvrť, funkcionalistické Barrandovské terasy a slavné filmové ateliéry, které z Prahy 5 učinily centrum středoevropské kinematografie. Poválečné období a éra socialismu zanechaly na území stopy v podobě budování panelových sídlišť. V 80. letech bylo postaveno rozsáhlé sídliště Barrandov s kapacitou pro desetitisíce obyvatel a menší obytné soubory vznikly také v oblasti Motola. Od 90. let 20. století probíhá plynulá deindustrializace a přesun těžiště ekonomiky do sektoru služeb.

🏗️ Rozvojové projekty a školství v letech 2025–2026

V polovině 20. let 21. století čelí Praha 5 obrovskému tlaku na rozšiřování občanské vybavenosti. Podle vědeckých prognóz Univerzity Karlovy vzroste populace Prahy 5 do roku 2030 na 117 000 obyvatel, s výrazným akcentem na nárůst dětí předškolního a školního věku.

Největším urbanistickým projektem probíhajícím na území pátého obvodu je výstavba nové čtvrti Smíchov City. Na brownfieldu bývalého nákladového nádraží Smíchov staví developer Sekyra Group byty a kanceláře pro 12 000 lidí. Projekt se na jaře 2026 posunul do své třetí fáze zahrnující masivní rezidenční výstavbu.

Radnice Prahy 5 v reakci na tento populační boom realizuje historicky největší investice do školství. V roce 2026 pokračují stavební práce na zcela nové Základní škole Na Výši (V Cibulkách) v lokalitě Košíř. Dokončení této školy s kapacitou přes 300 žáků je naplánováno na školní rok 2027/28. Paralelně s tím probíhají ve spolupráci s pražským magistrátem přípravné práce k zahájení stavby gigantické ZŠ Smíchov City, která bude integrována přímo do nové rezidenční zástavby. Plánovaná dostavba je orientována k roku 2030. Značné prostředky byly v roce 2025 a 2026 investovány také do modernizace plaveckého bazénu na Barrandově a zajištění kapacit mateřských škol.

🚇 Dopravní infrastruktura

Praha 5 je jedním z nejdůležitějších tranzitních i cílových dopravních uzlů v České republice. Zastřešuje propojení historického centra s jihozápadním sektorem a výpadovkami na Plzeň.

Kolejová doprava Podzemní páteří obvodu je linka metra B (žlutá), která na území Prahy 5 obsluhuje stanice Smíchovské nádraží, Anděl, Radlická a Jinonice. Stanice Anděl funguje jako klíčový lokální rozcestník a komerční centrum.

Železniční síť dominuje oblasti svým uzlem Praha-Smíchov (v letech 2024–2027 procházejícím miliardovou rekonstrukcí na moderní integrovaný Terminál Smíchov). Technickým unikátem nacházejícím se v katastru Hlubočep je historická železniční trať zvaná Pražský Semmering, která překonává hluboké Prokopské údolí pomocí dvou masivních kamenných viaduktů.

Silniční síť a nové propojení Automobilová doprava je vedena primárně tunelovým systémem Městského okruhu (Strahovský tunel a tunel Mrázovka), který úspěšně odvádí desítky tisíc vozidel z povrchových komunikací. Hlavními povrchovými tepnami zůstávají ulice Plzeňská, Radlická a Strakonická.

Klíčovou dopravní událostí roku 2026 se stalo otevření nového Dvoreckého mostu. Tato 388 metrů dlouhá stavba přes Vltavu byla zprovozněna 17. dubna 2026. Fyzicky propojila Smíchov (zastávka Lihovar) a Podolí na protějším břehu. Most je vyhrazen výlučně pro městskou hromadnou dopravu (tramvaje a autobusy), cyklisty a chodce. Tento projekt definitivně odstranil závislost veřejné dopravy na přetíženém Barrandovském mostě a výrazně zrychlil tangenciální spojení Prahy 5 s jižní a východní částí města.

🏛️ Politika a správa městské části

Politické prostředí Prahy 5 se vyznačuje silnou fragmentací a četnými koaličními přesuny. Zastupitelstvo městské části čítá 41 členů.

Ve volebním období 2022–2026 prošla radnice turbulentním vývojem. Původní starostkou se v září 2023 stala Radka Šimková ze sdružení Praha 5 Sobě (nahradila stranického kolegu Jaroslava Pašmika). Pod jejím vedením radnice prosadila nápravu bytové politiky a nové kontribuce od developerů. Nicméně v prosinci 2024 došlo k rozpadu tehdejší koalice (Praha 5 Sobě, Piráti, SEN 21), když ztratila těsnou většinu jednoho hlasu po odchodu zastupitele Štěpána Rattaye.

Po čtyřměsíčním období provizoria, kdy městská část fungovala s nekompletní radou, zvolilo zastupitelstvo dne 15. dubna 2025 nového starostu. Stal se jím dlouholetý politik Lukáš Herold z ODS. Novou stabilní koalici k roku 2026 tvoří strany ANO, ODS, TOP 09, STAN a klub nezávislých. V přípravách na podzimní komunální volby v roce 2026 ohlásila bývalá starostka Radka Šimková společnou kandidátku uskupení Praha 5 Sobě a Strany zelených.

Klíčové posty v radě městské části (stav k červnu 2026) obsadili vedle starosty Herolda také první místostarosta Petr Lachnit (ANO), Martin Damašek (TOP 09) a David Dušek (STAN). Mezi priority tohoto vedení patří masivní řešení krizové situace s kapacitou školství a dopravní zátěže kolem uzlu Anděl.

🌳 Příroda a volný čas

Navzdory silné urbanizaci patří Praha 5 k nejzelenějším obvodům metropole. Jižní svahy Petřína a Kinského zahrada tvoří plynulý přechod do historického centra. V Motole a Košířích leží přírodní park Košíře-Motol s lesoparkem a historickou usedlostí Cibulka, kterou v roce 2026 adaptuje Nadace rodiny Vlčkových na unikátní dětský lůžkový hospic.

Přírodním fenoménem evropského významu je Národní přírodní rezervace Prokopské údolí. Tento vápencový kaňon s rozmanitými geologickými útvary, bývalými lomy, jeskyněmi a jezírkem (vzniklým zatopením lomu) představuje nejrozsáhlejší rekreační oblast v jihozápadní Praze. Z kulturních a komunitních center vyniká galerie moderního umění MeetFactory, situovaná v industriálním objektu poblíž smíchovského nádraží.

📈 Statistiky a data

Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel Prahy 5 (2011–2026)

Tabulka demonstruje setrvalý a zrychlující demografický růst městské části na základě oficiálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Rok	Počet obyvatel k 31.12. (resp. k aktuálnímu čtvrtletí)	Demografický vývoj a kontext
2011	82 033	Oficiální výsledky Sčítání lidu, domů a bytů.
2018	86 000	Postupné zahušťování zástavby v oblasti Jinonic a Radlic.
2021	89 007	Oficiální výsledky cenzu 2021. Mírný odliv během pandemie byl rychle kompenzován.
2024	data nejsou dostupná	Mezistupeň před dokončením prvních etap nových developmentů.
2025 (k 31.12.)	99 094	Masivní nárůst spojený s přílivem nových rezidentů do dokončených bytových komplexů (např. Smíchov City a Výhledy Barrandov).
2026 (k 31.3.)	99 307	Aktuální stav potvrzující blížící se prolomení hranice 100 000 trvale hlášených obyvatel.

Tabulka 2: Seznam katastrálních území a jejich charakteristika

Komplexní přehled fyzických částí, které skládají mozaiku obvodu Praha 5. Některá území přesahují hranice obvodu a sdílejí se s jinými městskými částmi.

Katastrální území	Zastoupení v Praze 5	Dominantní charakter oblasti
Smíchov	100 % území	Administrativní a komerční centrum, uzel Anděl, historické pivovary, nová čtvrť Smíchov City.
Košíře	100 % území	Rezidenční čtvrť, vilové osady v prudkých svazích, usedlost Cibulka.
Motol	100 % území	Přírodní rezervace, nemocniční komplexy (Fakultní nemocnice Motol), okrajová zástavba.
Radlice	100 % území	Původně venkovská zástavba přetvořená v moderní kancelářské areály (sídlo ČSOB).
Hlubočepy	100 % území	Masivní panelové sídliště Barrandov, filmové ateliéry, vstup do Prokopského údolí.
Jinonice	Přibližně 50 % území	Nové rezidenční areály Waltrovka a Butovice. (Zbytek spadá pod Prahu 13).
Malá Strana	Zlomková část (cca 4 %)	Prestižní historická lokalita Újezdu na úpatí Petřína. (Zbytek spadá pod Prahu 1).
Břevnov	Zlomková část	Zahrádkářské kolonie a zeleň na severní hranici. (Zbytek spadá pod Prahu 6).

Tabulka 3: Chronologie starostů městské části (2018–2026)

Historický přehled turbulentních změn ve vedení radnice, odrážející politickou roztříštěnost pražské komunální politiky v tomto období.

Jméno starosty	Politická strana / Hnutí	Období ve funkci	Klíčový důvod ukončení mandátu
Daniel Mazur	Piráti	2018 – září 2019	Odvolán po rozpadu tehdejší koaliční smlouvy.
Renáta Zajíčková	ODS	září 2019 – říjen 2022	Konec mandátu po řádných komunálních volbách 2022.
Jaroslav Pašmik	Praha 5 Sobě	říjen 2022 – září 2023	Interní dohoda hnutí, rezignace a přenechání funkce kolegyni.
Radka Šimková	Praha 5 Sobě	září 2023 – prosinec 2024	Odvolána z důvodu ztráty většiny po odchodu koaličního zastupitele Š. Rattaye.
Lukáš Herold	ODS	od 15. dubna 2025	Současný starosta, zvolen po čtyřměsíčním provizoriu novou koalicí (ODS, ANO, TOP 09, STAN).

💡 Pro laiky

Prahu 5 si můžete představit jako obrovský dům, který má mnoho naprosto odlišných místností.

Vstupní hala tohoto domu (to je oblast Smíchova a Anděla) je plná ruchu. Lidé zde spěchají z metra, přestupují na desítky tramvají, nakupují ve velkých obchodních centrech a pracují ve skleněných kancelářích. Dříve tu stály továrny s kouřícími komíny, dnes tu developeři staví rovnou celá nová města (projekt Smíchov City), protože je to lukrativní místo u řeky blízko centra.

Když z této hlučné haly vyjdete po schodech do patra, narazíte na klidné ložnice a obýváky. To jsou čtvrti jako Košíře nebo Malvazinky – prudké kopce pokryté starými vilami, zahradami a tichými ulicemi, kde si hrají děti. Na opačné straně domu pak najdete obrovský pokoj pro hosty (sídliště Barrandov), kde v panelácích bydlí desetitisíce lidí pohromadě.

Nejzajímavější na tomto domě je ale jeho gigantická zadní zahrada. Stačí ujet deset minut tramvají od nákupního centra a octnete se v hlubokém, skalnatém kaňonu zvaném Prokopské údolí. Zde není ani stopy po velkoměstě, lidé zde jezdí na kole, procházejí se kolem vápencových skal a bývalých lomů a užívají si absolutní ticho. Přesně tento ostrý kontrast – na jedné straně supermoderní kanceláře a dopravní uzly, na straně druhé hluboké lesy a klidné údolí – dělá z Prahy 5 jednu z nejpestřejších částí hlavního města, do které se každoročně stěhují tisíce nových obyvatel.

Zdroje