Zastupitelstvo hlavního města Prahy

Šablona:Infobox Zastupitelstvo

Zastupitelstvo hlavního města Prahy (často zkracováno jako ZHMP) je nejvyšším voleným orgánem samosprávy hlavního města Prahy. Praha má v rámci ústavního pořádku a administrativního dělení České republiky zcela specifické postavení, neboť je současně obcí i krajem. Z tohoto důvodu Zastupitelstvo hlavního města Prahy vykonává souběžně pravomoci, jimiž v ostatních částech státu disponují zastupitelstva obcí a zastupitelstva krajů. Zastupitelstvo je tvořeno volenými zástupci, jejichž počet stanovuje Zákon o hlavním městě Praze v rozmezí 55 až 70 členů. Pro volební období zahájená v letech 2014, 2018, 2022 i 2026 byl tento počet ukotven na hodnotě 65 mandátů.

Členové zastupitelstva jsou voleni v přímých komunálních volbách konaných zpravidla jednou za čtyři roky. Zastupitelstvo ze svých řad volí Radu hlavního města Prahy, primátora a jeho náměstky, schvaluje roční rozpočet metropole, který se pohybuje v řádu stovek miliard korun, a přijímá strategické dokumenty rozvoje, mezi něž patří zejména územní a Metropolitní plán. Sídlem zastupitelstva a místem jeho pravidelných plenárních zasedání je budova Nové radnice na Mariánském náměstí na Starém Městě.

🏛 Pravomoci a legislativní postavení

Fungování a kompetence Zastupitelstva hlavního města Prahy jsou primárně upraveny zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Tento předpis detailně definuje hranici mezi takzvanou samostatnou a přenesenou působností. Zastupitelstvo rozhoduje výhradně ve věcech samostatné působnosti, tedy v oblastech, kde město spravuje své vlastní záležitosti a majetek.

Mezi vyhrazené a nezcizitelné pravomoci Zastupitelstva hlavního města Prahy patří:

Ekonomika a rozpočet: Schvalování celoměstského rozpočtu a závěrečného účtu. Zastupitelstvo rozhoduje o masivních dotacích pro jednotlivé městské části, příspěvkové organizace i pro klíčové městské společnosti, jako je Dopravní podnik hl. m. Prahy.
Územní rozvoj: Projednávání a finální vydávání územního plánu Prahy (aktuálně nového Metropolitního plánu) formou opatření obecné povahy.
Personální pravomoci: Volba a odvolávání primátora, náměstků primátora a dalších členů jedenáctičlenné Rady hlavního města Prahy. Zastupitelstvo dále zřizuje a ruší své výbory a volí jejich předsedy i členy.
Majetkové transakce: Schvalování nabytí či převodu nemovitostí (pozemků, budov) z majetku a do majetku města nad hodnotový limit určený zákonem.
Městské vyhlášky: Vydávání obecně závazných vyhlášek, které regulují život ve městě (například pravidla pro pouliční umění, konzumaci alkoholu na veřejnosti, hazard, či provozování taxislužby).
Městská policie a instituce: Zřizování Městské policie hl. m. Prahy, udělování čestného občanství a zřizování fondů a příspěvkových organizací (například IPR Praha či Pražská developerská společnost).

⚙️ Organizace a zasedání

Zastupitelstvo se schází k řádným plenárním zasedáním obvykle jednou za měsíc (vyjma letních prázdnin). Zasedání svolává primátor a jsou ze zákona vždy veřejně přístupná. Občané Prahy, kteří dosáhli věku 18 let, mají právo na zasedání vystoupit a k projednávaným bodům vyjádřit své stanovisko. Průběh zasedání je streamován online a je pořizován trvalý videozáznam.

K zajištění odborné přípravy rozhodnutí zřizuje Zastupitelstvo své iniciativní a kontrolní orgány, takzvané výbory. Zákon striktně přikazuje zřízení Výboru finančního, Výboru kontrolního a Výboru pro výchovu a vzdělávání. Pokud o to požádají zástupci příslušných menšin, je povinně zřízen i Výbor pro národnostní menšiny. V praxi ZHMP vytváří kolem dvou desítek výborů, jež pokrývají specifické gesce (výbor pro dopravu, výbor pro územní rozvoj, výbor pro bydlení, atd.).

Politická organizace uvnitř zastupitelstva je založena na takzvaných zastupitelských klubech. K utvoření klubu jsou zapotřebí minimálně tři zastupitelé zvolení za stejnou volební stranu či koalici. Předsedové jednotlivých klubů tvoří neformální politické grémium, jež předjednává program zasedání.

Mandát člena zastupitelstva je koncipován jako veřejná funkce. Někteří zastupitelé, zejména členové Rady a předsedové klíčových výborů, jsou takzvaně uvolnění – to znamená, že pro výkon funkce jsou uvolněni ze svého standardního zaměstnání a pobírají tabulkovou mzdu stanovenou státními předpisy na plný úvazek. Ostatní jsou neuvolnění, funkci vykonávají vedle svého civilního povolání a náleží jim zákonná odměna.

⏳ Historický vývoj v éře samostatné České republiky (1990–2026)

Nástup demokracie a dominance ODS (1990–2002)

První svobodné volby po pádu komunistického režimu se uskutečnily 24. listopadu 1990. Zastupitelstvo mělo v té době 76 členů a drtivě v něm zvítězilo Občanské fórum (OF) se ziskem 46,6 % hlasů. Prvním polistopadovým primátorem se stal Jaroslav Kořán. Po rozpadu OF a vnitřních sporech byl odvolán a nahrazen Milanem Kondrem z nově vzniklé Občanské demokratické strany (ODS). Od roku 1994, kdy se počet zastupitelů snížil na 55, započala v Praze dlouhá éra hegemonie ODS. V letech 1994 a 1998 stranu k vítězství dovedl Jan Koukal, v roce 1998 pak Jan Kasl. Období na přelomu tisíciletí bylo charakteristické budováním základní infrastruktury a řešením katastrofálních povodní v srpnu 2002, během nichž město provizorně vedl Igor Němec.

Éra Pavla Béma (2002–2010)

Volby v roce 2002 vynesly do primátorského křesla Pavla Béma (ODS). Počet členů zastupitelstva se ustálil na 70. Následující volby v roce 2006 znamenaly historický zenit pro jedinou politickou stranu – ODS tehdy získala absolutní většinu 42 ze 70 mandátů a mohla v zastupitelstvu i v Radě vládnout zcela sama. Toto osmileté období se vyznačovalo zahájením obřích investičních projektů, jakými byly stavba Tunelového komplexu Blanka, prodloužení linky metra C do Letňan či zavedení elektronické karty Opencard. Tyto projekty však byly na konci dekády masivně kritizovány pro závažná prodražování, netransparentnost a podezření z korupce, což vedlo ke ztrátě důvěry obyvatel v tehdejší vedení.

Politické turbulence a rozdrobení moci (2010–2018)

Před komunálními volbami v roce 2010 se tehdejší vedení ODS pokusilo o takzvaný gerrymandering (účelové rozdělení města do sedmi menších volebních obvodů namísto jednoho velkého), s cílem eliminovat malé strany (Zelení, Věci veřejné). I přes tuto úpravu ODS poprvé nevyhrála a vítězem se stala nová strana TOP 09. ODS se však s TOP 09 nedohodla a obešla ji vytvořením velké koalice s ČSSD, primátorem se stal Bohuslav Svoboda. Tato koalice se v roce 2011 po vnitřních sporech rozpadla, ODS se spojila s TOP 09 a v roce 2013 nakonec TOP 09 převzala vedení menšinově v čele s primátorem Tomášem Hudečkem.

Ve volbách 2014, kdy se Praha vrátila k jedinému volebnímu obvodu a 65 mandátům, zvítězilo hnutí ANO 2011. Vytvořilo koalici s ČSSD a Trojkoalicí (Zelení, KDU-ČSL, STAN). Primátorkou se stala Adriana Krnáčová, historicky první žena v čele pražského zastupitelstva.

Pirátská koalice a návrat koalice SPOLU (2018–2026)

Volby v roce 2018 přinesly vítězství ODS, avšak ta nenašla koaliční partnery a skončila v opozici. Vládu nad zastupitelstvem převzala ideologicky pestrá koalice Pirátů, uskupení Praha sobě a koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN). Primátorem byl zvolen Pirát Zdeněk Hřib. Tato rada prosazovala modernizaci veřejného prostoru a změnila přístup k developerské výstavbě.

Komunální volby 2022 ovládla formace SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) s 18 mandáty. Povolební vyjednávání se stala nejdelšími v novodobé historii a trvala pět měsíců. Až v únoru 2023 se zastupitelstvo dohodlo na koalici SPOLU, Pirátů a hnutí STAN, a primátorem se podruhé ve svém životě stal Bohuslav Svoboda. Zastupitelstvo se v tomto období soustředilo na finalizaci nového Metropolitního plánu a přípravu stavby Vltavské filharmonie.

🗳️ Komunální volby v říjnu 2026

Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy pro volební období 2026–2030 byly na základě novely volebního zákona pevně ukotveny do prvního říjnového týdne. Konkrétně se hlasování uskutečňuje ve dnech 9. a 10. října 2026. Stejně jako v předchozích volbách i tentokrát celá metropole funguje jako jeden celistvý a nedělitelný volební obvod, v němž se rozděluje 65 zastupitelských mandátů prostřednictvím poměrného volebního systému s možností využití preferenčních hlasů (takzvaného křížkování).

Do volebního klání na podzim 2026 zaregistrovaly své kandidátní listiny všechny klíčové politické subjekty, jež do čela postavily tyto lídry, a tedy kandidáty na post primátora:

SPOLU pro Prahu (ODS a TOP 09): Lídrem se stal dlouholetý starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Koalice byla oproti roku 2022 zúžena, neboť se z ní po vnitřních neshodách vyčlenila strana KDU-ČSL.
STAN: Hnutí Starostové a nezávislí vedl do voleb dosavadní náměstek pro územní rozvoj a architekt Petr Hlaváček.
Piráti: Po vnitrostranických primárkách se volební lídryní České pirátské strany stala manažerka Tereza Nislerová, jež na pozici vystřídala Zdeňka Hřiba.
Hnutí ANO: Původně ohlášený lídr Ondřej Prokop v létě 2026 odstoupil a hnutí do čela kandidátky postavilo místostarostu Prahy 4 Jana Hušbauera.
Praha sobě, Zelení a KDU-ČSL: Tato trojčlenná volební koalice nasadila jako lídra bývalého náměstka pro dopravu Adama Scheinherra.
Další subjekty: Do zastupitelstva kandidovaly i formace JSME PRAHA (lídryně Jana Komrsková), Motoristé sobě (Klára Sovová), SEN pro Prahu (Václav Láska) a SPD (Milan Urban).

Hlavními tématy celopražské předvolební kampaně v roce 2026 se staly akutní krize dostupnosti nájemního bydlení, aplikace nově schváleného Metropolitního plánu a trvalé spory ohledně dopravních regulací a tempa výstavby vnitřního a vnějšího dálničního okruhu.

📈 Statistiky a historické volební tabulky

Následující tabulky obsahují statisticky ucelené a nepřerušené záznamy mapující složení a organizaci Zastupitelstva hlavního města Prahy ve všech jeho fázích od obnovení demokracie v roce 1990 až do aktuálního stavu.

Kompletní přehled všech volebních období 1990–2026

Tabulka představuje všechny proběhlé komunální volby do ZHMP. Nevynechává jediné volební období a zaznamenává vítězné subjekty, celkové počty volených mandátů a osoby, jež zastupitelstvo zvolilo do funkce primátora.

Volební období	Termín voleb	Vítězný subjekt	Zisk vítěze (%)	Počet mandátů celkem	Zvolený primátor (subjekt)
1990–1994	24. listopadu 1990	Občanské fórum (OF)	46,60 %	76	Jaroslav Kořán (OF), Milan Kondr (ODS), Jan Koukal (ODS)
1994–1998	18.–19. listopadu 1994	ODS	41,16 %	55	Jan Koukal (ODS)
1998–2002	13.–14. listopadu 1998	ODS	36,82 %	55	Jan Kasl (ODS), Igor Němec (ODS)
2002–2006	1.–2. listopadu 2002	ODS	35,54 %	70	Pavel Bém (ODS)
2006–2010	20.–21. října 2006	ODS	54,43 %	70	Pavel Bém (ODS)
2010–2014	15.–16. října 2010	TOP 09	30,24 %	63	Bohuslav Svoboda (ODS), Tomáš Hudeček (TOP 09)
2014–2018	10.–11. října 2014	ANO 2011	22,08 %	65	Adriana Krnáčová (ANO)
2018–2022	5.–6. října 2018	ODS	17,87 %	65	Zdeněk Hřib (Piráti)
2022–2026	23.–24. září 2022	SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)	24,72 %	65	Bohuslav Svoboda (ODS)
2026–2030	9.–10. října 2026	(Výsledky z října 2026)	–	65	(Rozhodne nově ustavené zastupitelstvo)

Složení zastupitelstva vzejití z voleb 2022

Přehled politických klubů a rozdělení 65 mandátů po volbách z roku 2022. Toto rozvržení reprezentovalo platné složení pléna až do zahájení činnosti nového zastupitelstva po volbách v říjnu 2026.

Zastupitelský klub / Koalice	Počet získaných mandátů	Podíl ze 65 míst v ZHMP	Postavení v rámci ZHMP
SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)	18	27,7 %	Vládnoucí koalice
Hnutí ANO 2011	14	21,5 %	Opozice
Česká pirátská strana	13	20,0 %	Vládnoucí koalice
Praha sobě	11	16,9 %	Opozice
Starostové a nezávislí (STAN)	5	7,7 %	Vládnoucí koalice
Svoboda a přímá demokracie (SPD) s nezávislými	3	4,6 %	Opozice
Nezařazení / Vystoupivší z klubů	1	1,5 %	Nezávislá / opozice

💡 Pro laiky

Praha je v České republice naprosto výjimečná, protože funguje jako „město a kraj v jednom balení“. Když jdete volit v Brně nebo v Ostravě, dostanete jeden hlasovací lístek pro volby do města a další rok dostanete lístek pro volby do kraje. V Praze se volí jen jednou. Voliči zde volí Zastupitelstvo hlavního města Prahy, které pak dělá práci jak za krajské zastupitelstvo (například stará se o střední školy a záchrannou službu), tak i za velké obecní zastupitelstvo (stará se o celoměstský svoz odpadu, metro a velký územní plán).

Pojmy jako zastupitelstvo, rada a magistrát se často pletou, ale rozdíl mezi nimi je zásadní. Zastupitelstvo tvoří oněch 65 politiků, které si lidé přímo zvolí ve volbách (funguje to v podstatě jako pražský "parlament"). Toto zastupitelstvo se schází jen zhruba jednou měsíčně, prodiskutuje velké vize a schválí zákony města (vyhlášky) a hlavní rozpočet.

Ze svých 65 členů pak zastupitelstvo vybere 11 nejvýše postavených jedinců, kterým se říká Rada hlavního města Prahy (což je vlastně "vláda" města). V jejím čele stojí primátor a jeho náměstci. Rada se schází každý týden za zavřenými dveřmi a řeší každodenní rychlý chod města. Posledním důležitým slovem je magistrát. To naopak vůbec nejsou volení politici, ale obrovský úřad plný tisíců úředníků, architektů a inspektorů, kteří pouze vykonávají to, na čem se zastupitelstvo a rada domluvily (vydávají stavební povolení, vybírají poplatky, evidují vozidla).

Zdroje