Vlašim

Vlašim
Mapa	ano
Země
Kraj	Středočeský kraj
Okres	Benešov
Rozloha	41,42
Nadmořská výška	365
Počet obyvatel	11 434
Starosta	Mgr. Luděk Jeništa
PSČ	258 01

Vlašim je město a obec s rozšířenou působností v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Leží na řece Blanici ve Vlašimské pahorkatině, přibližně 20 kilometrů jihovýchodně od Benešova a 40 kilometrů severně od Tábora. Je přirozeným administrativním, průmyslovým a kulturním centrem mikroregionu Podblanicko. V roce 2025 zde žilo přes 11 400 obyvatel.

Město je historicky i v současnosti úzce spjato s průmyslovou výrobou, přičemž dominantním zaměstnavatelem je zbrojní podnik Sellier & Bellot, který zde sídlí od roku 1935. Z hlediska památkové péče a turismu je nejvýznamnějším objektem Vlašimský zámek a k němu přiléhající rozsáhlý anglický krajinářský park, který patří k nejvýznamnějším areálům svého druhu ve střední Evropě a je chráněn v rámci soustavy Natura 2000.

🗓 Současnost

Vlašim je stabilním regionálním centrem s ucelenou občanskou vybaveností. V čele města stojí dlouhodobě starosta Mgr. Luděk Jeništa. Město prochází postupnou modernizací infrastruktury; v roce 2026 se realizuje řada projektů, včetně přípravy změn územního plánu pro katastrální území Vlašim, Bolina, Domašín, Hrazená Lhota, Nesperská Lhota a Znosim. Souběžně probíhají rozsáhlé rekonstrukce silnic II. a III. třídy v okolí města a modernizace ulic (například ulice Družstevní na jaře 2026).

Město zavedlo moderní systém správy odpadů s velkoobjemovými kontejnery a tříděním bioodpadu. Administrativa se soustředí do několika budov městského úřadu, přičemž hlavní sídlo se nachází v ulici Jana Masaryka. Vlašim plní funkci obce s rozšířenou působností, což znamená, že zajišťuje státní správu i pro okolní menší obce.

⏳ Historie

Počátky osídlení vlašimského regionu sahají do 13. století. První písemná zmínka o místě a existenci rodu pochází z roku 1318, kdy je v historických pramenech uváděn Hynek z Vlašimi z rodu Vlastislaviců. Ve 14. století byl na ostrohu nad řekou Blanicí vybudován gotický hrad. Významným milníkem se stal rok 1363, kdy panství získal rod pánů z Jenštejna. Ti do svého znaku převzali dvě supí hlavy a začali užívat přídomek „z Vlašimi“. Z tohoto rodu vzešel například druhý pražský arcibiskup a kardinál Jan Očko z Vlašimi.

Díky strategické poloze u brodu přes řeku se osídlení rychle rozrůstalo. Fara je doložena již k roku 1352, škola k roku 1394 a špitál k roku 1463. V průběhu 15. století došlo k rozvoji do té míry, že dobové prameny z roku 1442 hovoří o dvou samostatných městečkách situovaných pod hradem. Mezi lety 1442 a 1546 vlastnil panství rod Trčků z Lípy, kteří byli stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1580 na žádost tehdejšího majitele panství, Aleše Klenovského ze Ptení, povýšil císař Rudolf II. Vlašim na město.

Během třicetileté války utrpělo město těžké ztráty. Nejprve bylo v roce 1627 vydrancováno a vypáleno při vzpouře sedláků, a následně v roce 1645 jej zdecimovala švédská vojska po bitvě u Jankova. Obnova města a jeho rozmach začaly až v 18. století. Zásadní obrat přinesl rok 1744, kdy se Marie Josefa, dědička panství, provdala za Karla Josefa z rodu Auerspergů. Tento rod následně držel panství až do roku 1945 a vtiskl městu i zámku jeho klasicistní podobu. Na konci 19. století došlo k dalšímu rozvoji vlivem zavedení železnice v roce 1895, čímž se zjednodušil transport místního zboží (především obuvi) na širší trh.

🏢 Průmysl a ekonomika

Až do první poloviny 20. století byla Vlašim známá jako centrum obuvnického průmyslu. Tento ekonomický ráz se však trvale změnil ve třicátých letech. V roce 1935 do města přesunula svou produkci zbrojovka Sellier & Bellot.

Tato společnost, kterou v roce 1825 založili v Praze francouzští emigranti Louis Sellier a Jean Maria Nicolaus Bellot, se původně soustředila na výrobu perkusních zápalek pro armádu. K přesunu do Vlašimi došlo v důsledku potřeby rozšířit kapacity před druhou světovou válkou. Sellier & Bellot je dnes nejvýznamnějším zaměstnavatelem v mikroregionu. V roce 2018 firma zaměstnávala přibližně 1 600 osob a vyráběla více než 1,3 miliardy kusů munice ročně, kterou exportuje do 75 zemí světa.

V květnu 2024 byla dokončena akvizice firmy českým holdingem Colt CZ Group, který podnik koupil od brazilské společnosti Companhia Brasileira de Cartuchos za 350 milionů dolarů. Výrobní areál je v současnosti modernizovaný a plně automatizovaný. Z bezpečnostního hlediska jde o přísně střežený komplex; historicky se zde však událo i několik nehod, z nichž nejtragičtější byla exploze trinitroresorcinátu v září 2015, jež si vyžádala životy tří zaměstnanců.

🏛 Památky a architektura

Nejvýznamnější architektonickou památkou města je Zámek Vlašim. Původně gotický hrad založený po roce 1300 byl v průběhu staletí několikrát zásadně přestavěn. Kolem roku 1600 jej tehdejší majitelé, Vostrovcové z Kralovic, nechali přebudovat na renesanční sídlo, z něhož se dodnes zachovaly nárožní polygonální věžice a specifické uspořádání fasád. Klasicistní přestavby se zámek dočkal v polovině 19. století za Auerspergů. V současné době je objekt v majetku města a sídlí v něm Muzeum Podblanicka, které provozuje expozice zaměřené na historii regionu a střelectví.

Ke vlašimskému zámku přiléhá Vlašimský zámecký park, založený roku 1775 Karlem Josefem Auerspergem. Areál o rozloze 75 hektarů se rozkládá v údolí řeky Blanice a je koncipován jako romantický krajinářský park. K jeho největším zajímavostem patří množství dochovaných i torzálních drobných staveb z 18. a 19. století. Dominantou je Čínský pavilon, dále umělá novogotická zřícenina zvaná Starý hrad a trojice vstupních bran s cimbuřím (Vlašimská, Domašínská a Znosimská brána). Park zahrnuje přes 300 let staré duby a jeho biologická diverzita je důvodem zařazení do evropského programu ochrany přírody.

Dalšími významnými historickými objekty v katastru města jsou děkanský kostel svatého Jiljí a stará radnice na náměstí.

🌳 Příroda a ekologie

Vlašim leží v chráněné oblasti a je těsně spojena s ochranou přírody mikroregionu. Místní pobočka Českého svazu ochránců přírody zde provozuje Podblanické ekocentrum, na které je napojena Vlašimská paraZOO.

Vlašimská paraZOO slouží jako záchranná stanice a trvalý domov pro zraněná volně žijící zvířata, jako jsou vydry, krkavci, draví ptáci a sovy. Jedná se výhradně o živočichy, jejichž zranění nebo hendikep neumožňuje návrat do volné přírody. V bezprostředním okolí města se nachází chráněná krajinná oblast Blaník se dvěma dominantními vrcholy – Velkým a Malým Blaníkem. Tímto krajem prochází i hustá síť naučných stezek a cyklotras s tematikou blanických rytířů.

📚 Školství a kultura

Ve Vlašimi funguje komplexní vzdělávací infrastruktura zahrnující mateřské, základní a střední školy, včetně gymnázia a středních odborných škol navázaných na místní průmysl.

Z hlediska kulturní historie města má nezastupitelné místo Městská knihovna Vlašim. Její kořeny sahají k činnosti Čtenářského spolku založeného po vzoru pražské Slovanské lípy. Tento spolek byl po přerušení činnosti úředně obnoven v únoru 1881 a v březnu 1885 zřídil obecnou knihovnu. Podle dochovaných záznamů byla původně umístěna v budově měšťanské školy. Po přijetí prvního knihovnického zákona v roce 1919 přešla knihovna pod přímou správu města a v roce 1952 získala statut profesionální městské knihovny.

Ke kulturnímu dění přispívá také Dům dětí a mládeže a pravidelné komunitní akce, jako jsou například tradiční květnové „Májovky“.

⚽ Sport

Centrem profesionálního sportu ve městě je fotbalový klub FC Sellier & Bellot Vlašim. Klub, který hraje své domácí zápasy na stadionu v Kollárově ulici (kapacita 1 200 diváků), dlouhodobě působí v druhé nejvyšší české fotbalové soutěži (Chance Národní Lize). Klubové barvy jsou modrá a bílá a hráči nosí přezdívku „Rytíři“.

V ročníku 2025/2026 zažil fotbalový tým dynamickou sezónu. Po velmi slabém podzimu se pod vedením trenéra Davida Střihavky mužstvo na jaře výsledkově zvedlo a s celkovým ziskem 38 bodů si zajistilo bezpečné 10. místo a obhajobu účasti v druhé lize pro další ročník.

Ve Vlašimi se dále nachází zimní stadion, koupaliště a rozsáhlý sportovní areál Na Tenise.

📈 Statistiky a demografie

Administrativně se město člení na sedm částí, které odpovídají šesti katastrálním územím: Vlašim, Bolina, Domašín, Hrazená Lhota, Nesperská Lhota, Polánka a Znosim.

Z hlediska počtu obyvatel zaznamenalo město prudký demografický růst v průběhu 20. století v návaznosti na industrializaci, především po příchodu strojírenského průmyslu. V současné době populace vykazuje mírně klesající či stagnující trend charakteristický pro většinu podobně velkých měst v zemi.

Následující tabulka zachycuje dostupná data o vývoji počtu obyvatel a domů ve vybraných letech z historických sčítání lidu a současných evidencí. Chybějící historická data jsou explicitně vyznačena jako nedostupná.

Rok	Počet obyvatel	Počet domů
1869	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1880	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1890	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1900	3 061	323
1910	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1921	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1930	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1950	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1961	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1970	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1980	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1991	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2001	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2011	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2021	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2024	data nejsou dostupná	2 246
2025	11 434	data nejsou dostupná

💡 Pro laiky

Když se o vlašimském zámeckém parku hovoří jako o „anglickém krajinářském parku“, označuje to specifický stavební a zahradnický styl, který se zásadně liší od francouzských parků. Zatímco francouzský park (jehož typickým představitelem je areál ve Versailles) je přísně geometrický, má rovné vyasfaltované nebo pískové cesty, symetrické záhony a stromy ořezané do přesných geometrických tvarů, anglický park se naopak snaží dokonale imitovat divokou a nespoutanou přírodu.

Zahradní architekt v anglickém parku vytváří umělou, leč přirozeně působící krajinu. Řeka Blanice je zde záměrně ponechána v meandrech, luční porosty plynule přecházejí v husté shluky stromů a po celé ploše jsou rafinovaně roztroušeny romantické stavby (například Čínský pavilon nebo umělá zřícenina Starý hrad). Cílem je, aby se návštěvník při procházce neustále překvapoval novými průhledy a přírodními scenériemi, které vypadají jako dílo samotné přírody, přestože byla každá terénní vlna i výsadba stromu důkladně naplánována člověkem. Tento přístup byl typický pro romantismus 18. a 19. století a Vlašim je jedním z nejlépe dochovaných příkladů v České republice.

Zdroje