USS Abraham Lincoln

Šablona:Infobox Válečná loď USS Abraham Lincoln (CVN-72) je obrovská a technologicky nesmírně pokročilá letadlová loď s jaderným pohonem sloužící v Námořnictvu Spojených států amerických (US Navy). Jedná se v celkovém pořadí o pátou postavenou jednotku vysoce úspěšné a proslulé třídy Nimitz, která po celá desetiletí tvoří absolutní páteř americké námořní projekce síly na všech světových oceánech. Loď byla hrdě a oficiálně pojmenována na počest Abrahama Lincolna, v pořadí šestnáctého prezidenta Spojených států amerických, který zemi úspěšně a vítězně provedl krvavou a zničující americkou občanskou válkou a zasloužil se o definitivní zrušení otrokářství.

Od svého slavnostního zařazení do aktivní vojenské služby v roce 1989 se tato gigantická válečná loď zúčastnila prakticky všech významných a klíčových globálních vojenských operací i rozsáhlých humanitárních krizových misí, které Spojené státy v moderní historii vedly. Její mohutné palubní letecké křídlo (Carrier Air Wing) poskytovalo naprosto zásadní palebnou leteckou podporu během války v Perském zálivu, při operacích v rozvráceném Somálsku, během masivní invaze do diktátorského státu Irák a v průběhu více než dvě desetiletí trvající války v Afghánistánu. Z historického a mediálního hlediska se loď celosvětově a nezapomenutelně proslavila v květnu roku 2003, kdy na její sluncem zalité letové palubě přistál v bojovém letounu tehdejší americký prezident George W. Bush a pod obrovským transparentem s nápisem „Mission Accomplished“ (Mise splněna) pronesl svůj velmi kontroverzní projev o údajném konci hlavních bojových operací v Iráku.

V moderní geopolitické éře, a to zejména ve vypjatých letech 2024 až 2026, hraje letadlová loď USS Abraham Lincoln naprosto kritickou, nezastupitelnou a ústřední roli v masivním odstrašování v regionu nepřátelského a nestabilního Blízkého východu. Loď byla americkým velením z domovského pacifického přístavu urgentně a plně vyzbrojená převelena do oblasti Arabského moře a do blízkosti Rudého moře, aby svými letouny a doprovodnými křižníky chránila strategickou mezinárodní námořní civilní dopravu před neúnavnými a masivními raketovými a dronovými útoky radikálních jemenských povstalců známých jako Hútiové, a aby představovala obrovskou, drtivou a hmatatelnou vojenskou hrozbu pro Íránskou islámskou republiku během probíhající a eskalující války mezi státem Izrael a militantním hnutím Hamás a Hizballáh.

Stavba, konstrukce a technické specifikace

Rozhodnutí o stavbě páté letadlové lodi revoluční třídy Nimitz padlo na počátku osmdesátých let během masivního a štědře financovaného zbrojního programu amerického prezidenta Ronalda Reagana, který prosazoval strategickou doktrínu takzvaného námořnictva o šesti stech lodích (600-ship Navy), jež mělo Spojeným státům zajistit absolutní námořní převahu nad Sovětským svazem během probíhající studené války. Obrovitánská a nesmírně lukrativní stavební zakázka byla zadána dne 27. prosince 1982 prestižní a jediné americké certifikované loděnici schopné stavět jaderné letadlové lodě, společnosti Newport News Shipbuilding, která sídlí ve stejnojmenném městě ve státě Virginie.

Slavnostní položení kýlu obřího plavidla proběhlo dne 3. listopadu 1984. Po téměř čtyřech letech vyčerpávající inženýrské, svářečské a technické práce byla obrovská ocelová hrubá stavba slavnostně spuštěna na vodu dne 13. února 1988. Roli hrdé sponzorky lodi a osoby, která tradičně o trup rozbila láhev šampaňského, se ujala JoAnn Webb, manželka tehdejšího ministra námořnictva Spojených států (Secretary of the Navy) Jamese Webba. Následovalo více než rok a půl dlouhé složité a pečlivé vybavování lodi nejmodernější elektronikou, zbraňovými systémy a instalace citlivého jaderného pohonu. Loď byla nakonec s obrovskou vojenskou slávou oficiálně uvedena do aktivní a bojové služby (Commissioning) dne 11. listopadu 1989.

Z technického hlediska je USS Abraham Lincoln kolosálním a nesmírně složitým plovoucím městem. Její obří ocelový trup dosahuje délky 332,8 metru a její masivní a speciálně vyztužená letová paluba (Flight deck) má v nejširším bodě 76,8 metru. Srdcem celého tohoto úžasného kolosu, které lodi dodává prakticky nevyčerpatelnou energii, jsou dva obrovské a vysoce výkonné jaderné reaktory typu Westinghouse A4W. Tyto pokročilé reaktory ohřívají vodu, čímž vzniká vysokotlaká pára, která následně roztáčí čtyři ohromné parní turbíny spojené se čtyřmi mohutnými lodními šrouby. Tento bezemisní jaderný systém umožňuje lodi s výtlakem přes sto tisíc tun plout nepřetržitě rychlostí přesahující třicet uzlů (více než 56 kilometrů za hodinu) a dodává lodi teoreticky zcela neomezený operační dosah, neboť jaderné palivo v reaktorech se musí měnit zhruba jen jednou za pětadvacet let dlouhé a náročné služby.

Letová paluba je vybavena čtyřmi výkonnými parními katapulty (typ C-13-1), které dokážou během pouhých dvou vteřin urychlit plně naložený a po zuby ozbrojený třicetitunový bojový letoun z naprostého klidu na rychlost potřebnou k okamžitému vzletu (přibližně 260 km/h). Pro bezpečné přistání letounů vracejících se z bojových misí je paluba vybavena složitým systémem záchytných lan a hydraulických brzdných zařízení. Obranu samotné letadlové lodi před nepřátelskými protilodními střelami, nízko letícími letouny a drony zajišťuje kombinace automatických rotačních kanónů Phalanx CIWS, pokročilých raketových odpalovacích protiletadlových systémů RIM-7 Sea Sparrow a moderních systémů RIM-116 Rolling Airframe Missile (RAM). To vše je doplněno o rozsáhlý komplex elektronického boje a vrhačů klamných cílů.

Palubní letecké křídlo a modernizace

Hlavní údernou a odstrašující silou jakékoliv letadlové lodi není samotné plavidlo, nýbrž letadla, která z jeho paluby operují. Na lodi USS Abraham Lincoln je standardně dislokováno jedno z Carrier Air Wings (Palubních leteckých křídel), které v sobě zahrnuje přibližně 70 až 90 nejrůznějších letounů a vrtulníků. Po dlouhá léta tvořily absolutní a údernou páteř křídla slavné nadzvukové stíhací a útočné letouny McDonnell Douglas F/A-18 Hornet a jejich modernější a těžší verze Boeing F/A-18E/F Super Hornet.

Zcela historický a technologicky přelomový okamžik pro tuto konkrétní loď i pro celé americké námořnictvo nastal na počátku dvacátých let jednadvacátého století. Během dlouhé a mimořádně nákladné a složité celkové modernizace a nutné výměny jaderného paliva (takzvaný proces Refueling and Complex Overhaul - RCOH), kterou loď prošla v letech 2013 až 2017 v loděnicích v Newport News, byla paluba a logistické zázemí lodi mohutně a nákladně upraveno tak, aby plavidlo mohlo poprvé v historii plně integrovat a bojově využívat zcela novou, revoluční a neviditelnou stíhačku páté generace F-35C Lightning II. V srpnu roku 2021 se tak USS Abraham Lincoln stala vůbec první americkou letadlovou lodí, která ze svého domovského přístavu vyplula na plnohodnotné bojové nasazení s integrovanou letkou (squadronou) těchto nejmodernějších stealth letounů na své palubě, čímž námořnictvo Spojených států získalo bezprecedentní údernou schopnost proti nejmodernějším protivzdušným systémům protivníků.

Kromě stíhacích a útočných letounů Super Hornet a F-35C z paluby pravidelně a nepřetržitě operují také letouny elektronického boje Boeing EA-18G Growler, které dokážou oslepit nepřátelské radary a komunikaci, letouny včasné výstrahy a řízení E-2D Advanced Hawkeye s obrovským rotujícím radarem na hřbetě, dvoumotorové dopravní letouny Grumman C-2 Greyhound (nebo nejnověji konvertoplány CMV-22B Osprey) určené pro logistiku, dovoz pošty a náhradních dílů, a také nepostradatelné protiponorkové a záchranné vrtulníky MH-60R/S Seahawk.

Historie operačního nasazení a bojové mise

Devadesátá léta: Bouře, sopka a Somálsko

Svou operační kariéru zahájila loď velmi dramaticky. V září roku 1990 opustila Východní pobřeží USA a zamířila do svého nového domovského pacifického přístavu v Alamedě v Kalifornii. Její úplně první plnohodnotné zámořské bojové nasazení se uskutečnilo na jaře roku 1991, těsně po skončení intenzivních fází války v Perském zálivu (operace Pouštní bouře). Loď se připojila k mezinárodním koaličním silám a její letouny neúnavně zajišťovaly dohled a ozbrojené vzdušné hlídkování nad severním a jižním územím státu Irák, čímž přímo vynucovaly dodržování takzvaných bezletových zón a aktivně a vojensky chránily kurdské a šíitské obyvatelstvo před krvavou odvetou a represemi ze strany přeživší armády Saddáma Husajna.

Cestou na toto své první nasazení na Blízkém východě však musela loď náhle, nouzově a zcela nečekaně změnit kurz a zapojit se do obrovské a riskantní záchranné operace. Na ostrově Luzon na spřátelených Filipínách totiž právě tehdy katastrofálně, silně a zničujícím způsobem vybuchla obrovská sopka Pinatubo. Masivní a smrtící sopečná erupce zcela zničila okolní krajinu, zasypala region těžkým sopečným popelem a kriticky ohrozila tisíce amerických vojenských i civilních rodin žijících na nedalekých vojenských a námořních základnách Subic Bay a Clark Air Base. USS Abraham Lincoln se okamžitě a bez váhání zapojila do operace s názvem Operace Fiery Vigil. Letadlová loď se stala centrem evakuace; její početné vrtulníky a masivní ubytovací kapacity paluby dokázaly úspěšně a bezpečně zachránit a evakuovat z pekelných a popelem zasypaných podmínek více než 4 300 amerických vojenských závislých osob a civilistů do bezpečí.

V roce 1993 byla loď vyslána ke břehům afrického kontinentu, konkrétně k rohům Afriky, aby mohutně a viditelně podpořila zoufalou humanitární a mezinárodní misi Organizace spojených národů (OSN) ve válkou a hladomorem zcela rozvráceném a chaotickém Somálsku. Její stíhací palubní letouny a vrtulníky po dlouhé týdny zajišťovaly bezpečný a klidný vzdušný prostor nad zničeným hlavním městem Mogadišo a poskytovaly tolik potřebnou ozbrojenou leteckou a logistickou podporu spojeneckým mezinárodním pozemním konvojům s humanitární potravinovou pomocí, které neustále a drsně napadaly krvežíznivé a po zuby ozbrojené somálské warlordské frakce.

Éra války proti terorismu a mise v Iráku

Naprosto klíčový, symbolický a historický význam pro loď nastal po ničivých a hrůzných teroristických útocích z 11. září 2001. Loď byla v roce 2002 odeslána na dlouhou a nesmírně vyčerpávající misi, během které její letecké křídlo (Carrier Air Wing 14) poprvé shodilo desítky přesně naváděných bomb na teroristické horské pozice hnutí Tálibán a sítě Al-Káida ve vzdáleném a neúprosném Afghánistánu v rámci probíhající masivní vojenské Operace Trvalá svoboda (Enduring Freedom). Hned na jaře roku 2003 se USS Abraham Lincoln a její námořní úderná skupina staly jednou z vůbec nejdůležitějších a největších základen pro zahájení obří letecké palebné kampaně během masivní a sporné invaze do státu Irák (operace Irácká svoboda).

Dne 1. května 2003, když se loď po bezprecedentně dlouhém desetiměsíčním a extrémně vyčerpávajícím válečném nasazení blížila zpět k domovskému pobřeží Kalifornie, se odehrála jedna z nejznámějších a nejvíce ikonických, ačkoliv později tvrdě a politicky kritizovaných mediálních událostí v dějinách námořnictva. Na zbrzděnou a do protivětru plující letovou palubu úspěšně a s plnou slávou přistál vojenský námořní letoun Lockheed S-3 Viking, na jehož sedadle kopilota seděl sám tehdejší americký prezident a vrchní velitel ozbrojených sil George W. Bush, oblečený v plné zelené vojenské letecké kombinéze. Prezident Bush následně na velkém pódiu na letové palubě a pod gigantickým, pečlivě připraveným červenobílým plátěným transparentem s nápisem „Mission Accomplished“ (Mise splněna) pronesl svůj velmi sledovaný celonárodní projev k americkému lidu. V tomto projevu oficiálně a předčasně prohlásil hlavní a velké bojové vojenské operace v zemi Irák za úspěšně a trvale ukončené. Jak se však v následujících letech a měsících plných krve a povstání drsně ukázalo, válka i povstalecký odpor v Iráku teprve začínaly a samotný transparent se stal terčem obrovského celosvětového posměchu a ostré kritiky.

Na konci roku 2004 letadlová loď znovu, stejně jako v případě filipínské sopky, ukázala svou ohromnou a neocenitelnou hodnotu při mírových a záchranných humanitárních krizích. Když jihovýchodní Asii nečekaně a s drtivou silou zasáhlo gigantické podmořské zemětřesení a následně smrtící vlna Tsunami, která zabila stovky tisíc lidí, byla úderná skupina lodi okamžitě přesměrována k těžce postiženému pobřeží rozvrácené Indonésie (oblast provincie Ačeh). V rámci masivní humanitární vojenské operace Operace Unified Assistance využívala loď své masivní zařízení na odsolování a výrobu pitné vody z moře a její vrtulníky neustále, dnem i nocí a po mnoho týdnů létaly k zaplaveným pobřežním vesnicím, kam distribuovaly čistou balenou vodu, nouzové léky, rýži a dopravovaly zraněné civilisty do plně vybavené velké lodní nemocnice k urgentnímu a život zachraňujícímu ošetření.

Historický průlom ve velení: První žena kapitánkou

Námořní historie na palubě této slavné lodi byla přepsána nejen technologicky díky letounům F-35, ale také personálně a společensky. V srpnu roku 2021 převzala s obrovskou úctou velení nad celým kolosem USS Abraham Lincoln kapitánka (Captain) Amy Bauernschmidtová. Stala se tak vůbec první ženou v celé dlouhé a bohaté historii amerického vojenského námořnictva a světových flotil, které byla svěřena absolutní vojenská a velitelská odpovědnost a velení nad funkční jadernou letadlovou lodí. Její úspěšné převzetí velení bylo celosvětově vnímáno jako obrovský milník, nezpochybnitelný symbol rovnosti a důkaz obrovských kariérních možností a schopností žen v bojových technických sférách moderních ozbrojených sil. Bauernschmidtová následně pod svým odhodlaným velením provedla loď nesmírně náročným a úspěšným měsícům dlouhým nasazením v Indo-Pacifiku v roce 2022.

Geopolitická krize a blízkovýchodní nasazení (2023–2026)

S rychlým ústupem pandemických krizí a nárůstem drsných geopolitických a vojenských velmocenských konfliktů se význam letadlových lodí, a konkrétně lodi USS Abraham Lincoln, v nejnovější době absolutně zdůraznil. V reakci na extrémně vyhrocenou, nebezpečnou a zničující bezpečnostní a válečnou krizi, která naplno a drtivě propukla na Blízkém východě po velkém a smrtícím teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na stát Izrael a následné kruté izraelské ofenzivě do Pásma Gazy, obdržela celá úderná skupina lodi USS Abraham Lincoln (Carrier Strike Group 3) na podzim roku 2024 urgentní a okamžitý vojenský rozkaz z Pentagonu. Loď byla neprodleně stažena ze svého pravidelného mírového plánovaného hlídkování v rozlehlém Pacifiku a odvelena plnou rychlostí na západ do vysoce napjaté oblasti pod přímé velení amerického centrálního velitelství (CENTCOM). Její hlavní misí bylo spěšně ulevit, nahradit a vystřídat vyčerpané posádky z letadlových lodí USS Dwight D. Eisenhower (CVN-69) a posléze i USS Theodore Roosevelt (CVN-71), které již měsíce neúnavně pálily rakety a odrážely rány nepřátel.

Úkolem lodi a jejího křídla bylo připojit se k mohutné, drahé a nezbytné mezinárodní mezinárodní spojenecké ochranné námořní operaci známé jako Operace Prosperity Guardian. Z přilehlých bezpečných hlubokých vod Arabského moře a vstupních částí Rudého moře vzlétaly z paluby Abrahama Lincolna dnem i nocí stíhačky Super Hornet a letouny elektronického boje, jejichž výhradním úkolem bylo lokalizovat, zaměřovat a přesnými a ničivými bombami bezprostředně bombardovat mobilní skryté jemenské radarové a odpalovací pozice radikálních ozbrojených teroristických povstalců ze skupiny Hútiové. Tito povstalci v té době za vydatné podpory zbrojního a finančního arzenálu dodávaného sousední Íránskou islámskou republikou prakticky každý den a vysoce nebezpečně ostřelovali těžkými balistickými a křižujícími raketami s dlouhým doletem poklidné proplouvající komerční civilní kontejnerové lodě a ohrožovali dodavatelské řetězce a průplavy na planetě.

Především však v celém dlouhém průběhu roku 2025 a do ohromně kritického března roku 2026 sloužila samotná masivní a majestátní přítomnost lodi USS Abraham Lincoln a jejích těžce vyzbrojených doprovodných raketových torpédoborců třídy Arleigh Burke v tomto neklidném a bouřlivém blízkovýchodním vodním perimetru jako absolutní, klíčový, fyzický a drtivý a viditelný vojenský politický odstrašující symbol a pěst americké ozbrojené moci, namířený rovnou a hrozivě proti útočným ambicím obávaného Íránu a jeho zastřešujícím zástupným regionálním militantním milicím.

Vysvětlení pro laiky

Představte si letadlovou loď USS Abraham Lincoln jako naprosto kompletní, plně soběstačné, ocelové a neuvěřitelně silně ozbrojené pohyblivé plovoucí stotisícové a drahé umělé město a zároveň nejmodernější obří letiště na vodě, které si s sebou americká vláda a stát mohou kdykoliv a rychle podle uvážení po volném mezinárodním oceánu zkrátka dovézt, přesunout a v tichosti legálně zaparkovat bezprostředně a výhružně hned u břehů jakéhokoliv nepřítele či problémového státu, aniž by se musela koalice kohokoliv doprošovat o velmi složitá politická drahá povolení a víza k budování a pronajímání pevninských mezinárodních a drahých místních cizích betonových základen u sousedních států.

Tato ohromná loď nepotřebuje po celou dobu dlouhých desítek let doplňovat žádný benzin nebo naftu pro svůj chod do motoru, protože je poháněná dvěma tajnými, supervýkonnými a složitými silnými bezemisními zabudovanými obřími jadernými a nebezpečnými reaktory uvařenými hluboko v ocelovém těžkém plovoucím bezpečném trupu, díky kterým dokáže zcela bez problémů bleskově a úžasně rychle plout s více než pěti tisíci ubytovanými, pracujícími, dýchajícími a stravujícími se námořníky a s obrovským letadlovým vojenským těžkým hangárem napěchovaným stovkou těch absolutně nejnebezpečnějších a nejmodernějších radarově neviditelných drahých zabijáckých bombardovacích úderných letadel přes zrádné světové oceány kamkoliv tam, kde se právě něco nebezpečného a tragického, jako je velká světová a zničující katastrofa či obrovská globální hrozící vypuklá světová válka nebo ohrožující krvavý lokální střet v písku na jihu u moře, stane a musí se ihned silově i nátlakově či diplomaticky bleskově vyřešit letadly se zbraněmi shora z oblak.

Odkazy