Přeskočit na obsah

Letadlová loď

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - loď

Letadlová loď je typ válečné lodě, která slouží jako plovoucí letecká základna, vybavená letovou palubou a zařízením pro vzlet, přistání, uskladnění a údržbu letadel. Díky své mobilitě a schopnosti projekce síly na velké vzdálenosti představují letadlové lodě klíčový prvek moderních námořních sil a symbol strategické vojenské moci. Od svého vzniku po první světové válce prošly dramatickým vývojem a během druhé světové války definitivně převzaly od bitevních lodí roli dominantní síly na moři.

V současnosti (k roku 2025) jsou největšími a nejvyspělejšími letadlovými loděmi tzv. supernosiče, jejichž výtlak přesahuje 100 000 tun. Příkladem je nejnovější třída Gerald R. Ford amerického námořnictva, jejíž vedoucí loď, USS Gerald R. Ford, je považována za největší válečnou loď na světě. Tyto moderní lodě využívají jaderný pohon, který jim poskytuje téměř neomezený dosah, a jsou vybaveny pokročilými technologiemi, jako jsou elektromagnetické katapulty (EMALS) pro start letadel.

📖 Pro laiky

Představte si letadlovou loď jako obrovské, plovoucí město, které je zároveň letištěm. Je to tak velká loď, že na její střeše, které se říká "letová paluba", mohou startovat a přistávat stíhačky, přesně jako na letišti na souši. Protože je paluba mnohem kratší než normální ranvej, letadla potřebují pomoc, aby se mohla rychle rozjet. K tomu slouží zařízení zvané katapult, které letadlo doslova "vystřelí" do vzduchu během několika sekund.

Když letadlo přistává, musí naopak velmi rychle zabrzdit. Pilot se snaží hákem na ocase letadla zachytit za jedno z několika ocelových lan natažených přes palubu. Uvnitř lodi jsou obrovské garáže (hangáry), kde se letadla parkují, opravují a doplňuje se jim palivo. Celá loď je poháněna buď klasickými motory, nebo malou jadernou elektrárnou, díky které může plout po moři mnoho let bez nutnosti tankování. Na palubě žijí a pracují tisíce lidí – piloti, mechanici, kuchaři, lékaři – kteří se starají o chod tohoto plovoucího letiště. Díky letadlovým lodím může armáda použít svá letadla kdekoliv na světě, i tisíce kilometrů od domovské země.

⏳ Historie

Koncept nasazení letadel z lodí se začal rodit na počátku 20. století. První úspěšný vzlet letadla z paluby lodi uskutečnil Eugene Burton Ely v roce 1910 z amerického křižníku USS Birmingham. Během první světové války začaly námořní mocnosti experimentovat s přestavbami různých typů lodí na nosiče letadel. Prvním útokem vedeným z letadlové lodi byl nálet sedmi letounů Sopwith Camel z britské HMS Furious na německou základnu vzducholodí v Tondernu v červenci 1918.

V meziválečném období došlo k významnému rozvoji, kdy byly stavěny první lodě od počátku navržené jako letadlové, například britská HMS Hermes a japonská Hóšó. Washingtonská námořní konference omezila stavbu velkých válečných lodí, což vedlo k přestavbám rozestavěných bitevních křižníků na letadlové lodě, jako byly americké lodě třídy Lexington nebo japonská Akagi.

Druhá světová válka se stala zlatým věkem letadlových lodí. Definitivně prokázaly svou převahu nad bitevními loděmi, což se ukázalo například při útoku na Pearl Harbor, v bitvě v Korálovém moři nebo v bitvě u Midway. Staly se hlavní údernou silou námořnictev, zejména v rozlehlých oblastech Tichomoří.

Po válce pokračoval jejich vývoj zavedením několika klíčových inovací britského původu:

  • Úhlová letová paluba: Přistávací dráha je vyosená oproti startovací dráze, což umožňuje současné provádění vzletů i přistání a zvyšuje bezpečnost.
  • Parní katapult: Umožnil start těžších a rychlejších proudových letadel.
  • Optický přistávací systém: Pomáhá pilotům udržet správný sestupový úhel při přistání.

V období studené války se objevily supernosiče s jaderným pohonem. První z nich byla americká USS Enterprise, uvedená do služby v roce 1961. Jaderný pohon poskytl těmto lodím prakticky neomezený operační dosah.

🏗️ Konstrukce a typy

Letadlové lodě se dělí podle několika kritérií, včetně velikosti, pohonu a způsobu provozu letadel.

Typy podle vzletu a přistání

  • CATOBAR (Catapult Assisted Take-Off But Arrested Recovery): Letadla startují pomocí katapultu a přistávají pomocí záchytných lan. Tento systém umožňuje provoz těžkých letadel s velkým nákladem zbraní a paliva. Využívají ho americké a francouzská letadlová loď. Nejnovější americké lodě třídy Gerald R. Ford používají moderní elektromagnetický katapult (EMALS) namísto parního.
  • STOBAR (Short Take-Off But Arrested Recovery): Letadla startují z krátké dráhy pomocí "skokanského můstku" (rampy na přídi) a přistávají pomocí záchytných lan. Tento systém je konstrukčně jednodušší než CATOBAR, ale omezuje maximální vzletovou hmotnost letadel. Používá se na ruských, indických a starších čínských letadlových lodích.
  • STOVL (Short Take-Off and Vertical Landing): Lodě jsou vybaveny skokanským můstkem pro start letadel s krátkým vzletem a vertikálním přistáním, jako je F-35B. Tento systém využívají menší letadlové lodě, například britské třídy Queen Elizabeth nebo italská Cavour.

Typy podle velikosti a určení

  • Supernosiče: Největší letadlové lodě s výtlakem přes 75 000 tun, typicky s jaderným pohonem. Provozují je pouze Spojené státy americké.
  • Střední letadlové lodě: Výtlak se pohybuje mezi 40 000 a 75 000 tunami. Příkladem jsou francouzská Charles de Gaulle nebo britská třída Queen Elizabeth.
  • Lehké letadlové lodě: Menší plavidla s výtlakem do 30 000 tun, často určené pro provoz letadel STOVL nebo vrtulníků.
  • Vrtulníkové výsadkové lodě: Ačkoliv primárně slouží k transportu a výsadku námořní pěchoty, mohou nést i značné množství vrtulníků a letadel STOVL, čímž se jejich schopnosti blíží lehkým letadlovým lodím.

⚛️ Pohon

Pohon letadlových lodí je klíčovým faktorem určujícím jejich operační schopnosti.

  • Konvenční pohon: Využívá plynové turbíny, dieselové motory nebo parní turbíny poháněné kotli na fosilní paliva. Lodě s tímto pohonem mají omezený dosah a musí být pravidelně doplňovány palivem, což vyžaduje logistickou podporu tankerů.
  • Jaderný pohon: Využívá jaderné reaktory, které vyrábějí páru pro pohon turbín. Tyto lodě mají téměř neomezený dosah a mohou plout maximální rychlostí po velmi dlouhou dobu. Palivo v reaktorech se mění jednou za zhruba 25 let. V současnosti provozují letadlové lodě s jaderným pohonem pouze Spojené státy americké (všechny své supernosiče) a Francie. Čína staví svou první letadlovou loď s jaderným pohonem.

🌍 Letadlové lodě ve světě (2025)

K roku 2025 provozuje letadlové lodě nebo lodě s podobnými schopnostmi několik zemí.

📈 Budoucnost

Budoucnost letadlových lodí je předmětem diskusí. Na jedné straně zůstávají bezkonkurenčním nástrojem projekce síly. Nové technologie, jako jsou elektromagnetické katapulty, bezpilotní palubní letouny a lasery, dále zvyšují jejich bojové schopnosti. Země jako Čína a Spojené království masivně investují do nových programů.

Na druhé straně čelí rostoucím hrozbám v podobě pokročilých protilodních a hypersonických střel, které jsou stále rychlejší a obtížněji zneškodnitelné. Vysoké náklady na pořízení a provoz (jedna loď třídy Ford stojí přes 13 miliard dolarů bez letadel a doprovodu) vedou k debatám o jejich zranitelnosti a efektivitě. Některé koncepce, jako americká Battle Force 2045, proto počítají s doplněním velkých supernosičů o větší počet menších a levnějších lehkých letadlových lodí.

Zdroje

Novinky.cz Wikipedia iDNES.cz CS History Wikipedia Strýčkův blog Seznam Zprávy Meta-defense.fr Wikipedia Seznam Zprávy Wikipedia Quark.sk Military.cz Týden.cz Albatrosmedia.cz Wikipedia Česká televize Wikipedia Albatrosmedia.cz Trekkies.cz Wikipedia Lodní noviny Český rozhlas Techsvět.cz Armádní noviny YouTube Ábíčko.cz Hrot24.cz Wikipedia Epoch Times Armádní zpravodaj Česká televize Wikipedia CZDEFENCE.cz Seznam Zprávy Plus.cz Armádní noviny Euro.cz Security magazín

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Letadlová_loď&oldid=11212“