Tulsa Oilers
Obsah boxu
| Tulsa Oilers | |
|---|---|
| Logo klubu (věž ropného vrtu) | |
| Konference | Západní |
| Divize | Horská (Mountain Division) |
| Založeno | 1992 (současná franšíza) 1928 (původní značka) |
| Kapacita | 17 096 (hokejová konfigurace cca 8 000) |
| Město | Tulsa, Oklahoma, USA |
| Úspěchy | Ray Miron President's Cup (1993) |
| Web | [tulsaoilers.com] |
Tulsa Oilers je profesionální hokejový klub sídlící ve městě Tulsa v americkém státě Oklahoma. Tým je účastníkem soutěže ECHL (dříve East Coast Hockey League), která představuje třetí nejvyšší úroveň severoamerického hokeje. Ačkoliv se Oklahoma tradičně neřadí mezi klasické hokejové trhy (jako Minnesota nebo Michigan), značka „Oilers“ patří k nejstarším a nejrespektovanějším názvům v historii nižších amerických soutěží (minor leagues).
Současná organizace, hrající v moderní multifunkční aréně BOK Center, je přímým nositelem odkazu, který se začal psát již v roce 1928. Klub funguje jako rozvojová farma pro tým NHL Anaheim Ducks a tým AHL San Diego Gulls. Název „Oilers“ (Ropáci) odkazuje na historickou roli Tulsy jako „světového hlavního města ropy“ v první polovině 20. století. Klubová identita je úzce spjata s hrdostí na průmyslovou historii regionu a s loajální fanouškovskou základnou, která přežila několik zániků a znovuzrození lig i samotného týmu.
⏳ Historická sága: Hokej v zemi tornád
Historie hokeje v Tulse je fascinujícím příběhem přežití v netradičních podmínkách. Dějiny klubu nelze vnímat jako jednu nepřerušenou linii, ale spíše jako sérii několika franšíz, které nesly stejné jméno a sdílely stejnou DNA.
Průkopníci a Zlatá éra (1928–1984)
První tým s názvem Tulsa Oilers vznikl již v roce 1928 v rámci American Hockey Association (AHA). V té době bylo město na vrcholu ropného boomu a peníze tekly proudem, což umožnilo postavit (na svou dobu) moderní halu Tulsa Coliseum. Hokej se stal okamžitou senzací. Původní tým však zanikl v roce 1951.
Nejslavnější kapitola se začala psát v roce 1964, kdy vstoupil do hry nový tým v obnovené Central Hockey League (CHL). Tato éra je považována za zlatý věk. Tulsa Oilers tehdy plnili roli primární farmy pro týmy NHL jako Toronto Maple Leafs, Vancouver Canucks nebo Atlanta Flames. Městem procházely budoucí legendy světového hokeje. V dresu Oilers nastupovali hráči jako Marcel Dionne (člen Síně slávy) nebo trenérští velikáni jako Pat Quinn. V této éře získal klub třikrát Adams Cup pro vítěze ligy. Konec přišel v roce 1984, kdy zkrachovala celá liga CHL i s týmem, což na osm let uvrhlo Tulsu do hokejového ticha.
Renesance v devadesátkách (1992–2014)
Hokej se do města vrátil v roce 1992 pod hlavičkou nové, „rebelující“ Central Hockey League (CHL). Noví Oilers okamžitě navázali na přerušenou tradici. Hned ve své první sezóně 1992/1993, pod vedením trenéra Garryho Ungera, tým šokoval ligu a vybojoval mistrovský titul (Ray Miron President's Cup).
Tato éra byla definována hraním ve staré, legendární, ale chátrající hale **Tulsa Fairgrounds Pavilion**. Atmosféra v tomto „stodole“ byla pověstná – hluk, zima, vůně popcornu a piva a velmi fyzický hokej. Oilers byli v 90. letech a na počátku milénia stálicí CHL, i když další titul jim unikal. Klíčovým momentem pro přežití klubu v 21. století bylo rozhodnutí města postavit v centru novou arénu. Přestěhování do BOK Center v roce 2008 zachránilo profesionální hokej v Tulse před zánikem, který postihl mnoho jiných týmů v regionu.
Vstup do ECHL (2014–současnost)
V roce 2014 došlo k zániku CHL a Tulsa Oilers, spolu s několika dalšími silnými franšízami (Wichita, Allen), byli přijati do prestižnější ECHL. Tento krok znamenal zvýšení sportovní úrovně. Tulsa se stala součástí systému farem NHL, což přineslo do města talentovanější hráče, kteří reálně bojují o místo v elitě. Pod vedením trenéra Roba Murrayho (který tým vede od roku 2017) se Oilers stali stabilním týmem, který pravidelně bojuje o play-off Kelly Cupu.
🏟️ BOK Center: Chrám na prérii
Domácí stánek Tulsa Oilers, BOK Center (Bank of Oklahoma Center), je v kontextu ECHL naprostým unikátem. Aréna, otevřená v roce 2008, byla navržena slavným architektem Césarem Pellim a stála téměř 200 milionů dolarů. S kapacitou přes 17 000 diváků (pro hokej je horní patro obvykle uzavřeno, což snižuje kapacitu na cca 8 000–9 000) jde o halu, která by splňovala parametry pro NHL.
- **Zázemí:** Hráči v Tulse mají k dispozici luxus, o kterém se jiným týmům v lize ani nezdá – moderní šatny, posilovny a regenerační linky. To je jeden z hlavních argumentů, kterým klub láká volné hráče.
- **Atmosféra:** Ačkoliv je hala obrovská, fanoušci Oilers dokáží vytvořit bouřlivou kulisu. Průměrná návštěvnost se dlouhodobě pohybuje v horní pětce celé ligy. Klub je známý svými speciálními večery (např. Teddy Bear Toss nebo zápasy na podporu boje proti rakovině), které často vyprodají spodní prstenec arény.
V roce 2024 klub otevřel nové tréninkové centrum **WeStreet Ice Center**, které vzniklo přestavbou bývalého obchodního domu. Toto centrum s dvěma ledovými plochami vyřešilo dlouholetý problém s nedostatkem ledu pro mládež a tréninky A-týmu.
🦆 Spojení s Anaheim Ducks
Od roku 2020 (s prodloužením v roce 2024) fungují Tulsa Oilers jako oficiální a exkluzivní farma klubu Anaheim Ducks. Toto partnerství je pro Tulsu klíčové.
- **Tok hráčů:** Anaheim a jeho AHL farma San Diego Gulls posílají do Tulsy hráče, kteří potřebují herní praxi, nebo brankáře, kteří se potřebují "vycyhat".
- **Rozvoj:** Trenér Rob Murray úzce spolupracuje s rozvojovými trenéry Ducks. Styl hry Oilers je koncipován tak, aby připravoval hráče na systém používaný ve vyšších patrech organizace.
Typickým příkladem fungování tohoto systému je francouzský brankář Julian Junca. Ten v sezóně 2023/2024 přišel do Tulsy, aby si zvykl na zámořský hokej. Díky zázemí a spolupráci s trenéry brankářů Anaheimu se rychle adaptoval, odchytal skvělou sezónu a vysloužil si povolání do AHL (Chicago Wolves, tehdy nezávislá dohoda). Tulsa tak slouží jako ideální inkubátor pro evropské hráče.
🏒 Herní identita a rivalita
Hokej v Tulse byl vždy definován tvrdostí. V dobách staré CHL a ve "stodole" Pavilionu to byla nutnost. Dnes, v moderní ECHL, se hra zrychlila a technizovala, ale "Oilers hockey" stále znamená důrazné napadání a neochotu ustoupit.
Největším rivalem Tulsy je tým Wichita Thunder. Města Tulsa a Wichita (Kansas) leží necelé tři hodiny jízdy od sebe.
- **The rivalry:** Zápasy s Wichitou jsou nejvyhecovanějšími duely sezóny. Historie této rivality sahá do 90. let, kdy oba týmy dominovaly CHL. Souboje o "StoneWolf Casino Cup" (trofej pro vítěze vzájemné série v sezóně) jsou pro fanoušky prestižní záležitostí.
- **Allen Americans:** Dalším velkým rivalem je tým z Texasu, se kterým se Oilers často potkávají v play-off.
🌍 Evropská stopa
Ačkoliv je Tulsa uprostřed USA, klubem prošla řada Evropanů, kteří zde zanechali stopu. Kromě již zmíněného Juliana Juncy zde působili hráči z Ruska (např. Daniil Chechelev, prospekt Calgary) nebo Skandinávie. Pro Evropany je Tulsa specifickou destinací – město nabízí vysokou kvalitu života (nízké náklady, moderní zázemí), ale zároveň je to kulturní "Deep South" s kovbojskou a ropnou estetikou, což je pro hráče z Evropy často exotický zážitek.
V sezóně 2025/2026 je klub pod vedením majitele Andyho Scurta ekonomicky stabilní a sportovně ambiciózní. Cíl zůstává neměnný – přivézt do Tulsy první Kelly Cup a navázat na slavnou historii z roku 1993.