Třetí vláda Andreje Babiše
| Třetí vláda Andreje Babiše | |||
|---|---|---|---|
| Základní informace | |||
| Předseda | Andrej Babiš | ||
| Složení | ANO 2011 SPD Motoristé sobě | ||
| Počet členů | 15 (původně), od února 2026 16 | ||
| Období a mandát | |||
| Jmenování | 15. prosince 2025 | ||
| Důvěra | 15. ledna 2026 (108 : 91) | ||
| Opozice | ODS, STAN, Piráti, TOP 09, KDU-ČSL | ||
| Instituce a správa | |||
| Chronologie | |||
Třetí vláda Andreje Babiše je úřadující vláda České republiky, jmenovaná prezidentem Petrem Pavlem dne 15. prosince 2025. Vládu tvoří koalice hnutí ANO 2011, hnutí SPD a strany Motoristé sobě. Předsedou vlády je Andrej Babiš (ANO), který se do této funkce vrátil po čtyřletém působení v opozici.
Vláda vzešla z voleb do Poslanecké sněmovny konaných v říjnu 2025 a stala se v pořadí sedmnáctým kabinetem od vzniku samostatné České republiky. Ve Sněmovně se kabinet opírá o většinu 108 mandátů. Dne 15. ledna 2026 jí Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru poměrem hlasů 108 : 91. Programově se kabinet profiluje jako národně-konzervativní s prvky ekonomického populismu, silným důrazem na suverenitu v rámci Evropské unie a odporem vůči Zelené dohodě pro Evropu.
Od konce ledna 2026 se vláda nachází uprostřed vážné ústavní krize způsobené otevřeným konfliktem ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem republiky kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí.
Vznik vlády a volební kontext
Volby 2025
Parlamentní volby proběhly 3.–4. října 2025 a přinesly výrazné přeskupení politické mapy. Hnutí ANO 2011 získalo 35,2 % hlasů (84 mandátů), SPD obdrželo 8,8 % (20 mandátů) a Motoristé sobě dosáhly na 7,1 % (16 mandátů). Součet mandátů těchto tří subjektů (108 celkem) dal koalici pohodlnou většinu nutnou k vyslovení důvěry.
Sestavování vlády
Prezident Petr Pavel pověřil 27. října 2025 předsedu ANO Andreje Babiše sestavením vlády. Povolební jednání provázely spory o personální obsazení klíčových resortů a o řešení střetu zájmů premiéra v souvislosti s jeho holdingem Agrofert. Babiš 4. prosince na Instagramu oznámil, že Agrofert vloží do svěřenského fondu RSVP Trust, a o pět dní později byl jmenován předsedou vlády. Ministři složili slib 15. prosince 2025.
Prezident odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí, a to i s ohledem na Turkovy dřívější výroky projevující náklonnost k nacistickému Německu a opakované porušování právního řádu. Ministerstvo životního prostředí proto bylo dočasně svěřeno do řízení ministru zahraničí Petru Macinkovi.
Složení vlády
Kabinet má 15 členů (ANO obsadilo 9 míst včetně předsedy vlády, Motoristé 3, SPD 3), přičemž je správně sedmnáctou vládou od vzniku ČR a třetím Babišovým kabinetem.
Vedení vlády
- Andrej Babiš (ANO) – Předseda vlády
- Karel Havlíček (ANO) – 1. místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu
- Alena Schillerová (ANO) – Místopředsedkyně vlády, ministryně financí
- Petr Macinka (Motoristé) – Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí (pověřen též řízením MŽP do jmenování nového ministra)
- Radim Fiala (SPD) – Místopředseda vlády, ministr pro místní rozvoj a digitalizaci
Seznam členů vlády
| Úřad | Člen vlády | Nominující strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Andrej Babiš | ANO | 9. prosince 2025 | úřadující |
| 1. místopředseda vlády Ministr průmyslu a obchodu |
Karel Havlíček | ANO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Místopředsedkyně vlády Ministryně financí |
Alena Schillerová | ANO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Místopředseda vlády Ministr zahraničních věcí (pověřen řízením MŽP do 16. 2. 2026) |
Petr Macinka | AUTO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Místopředseda vlády Ministr pro místní rozvoj a digitalizaci |
Radim Fiala | SPD | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr obrany | Jaromír Zůna | nestr. za SPD | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr životního prostředí (navržen 16. 2. 2026, čeká na jmenování) |
Igor Červený | AUTO | navržen | — |
| Ministr vnitra | Lubomír Metnar | ANO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr spravedlnosti | Jeroným Tejc | nestr. za ANO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr práce a sociálních věcí | Aleš Juchelka | ANO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr zdravotnictví | Adam Vojtěch | nestr. za ANO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Robert Plaga | nestr. za ANO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr dopravy | Ivan Bednárik | nestr. za SPD | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr zemědělství | Martin Šebestyán | nestr. za SPD | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministryně pro místní rozvoj | Zuzana Mrázová | ANO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr kultury | Oto Klempíř | nestr. za AUTO | 15. prosince 2025 | úřadující |
| Ministr pro sport a turistiku | Boris Šťastný | AUTO | 15. prosince 2025 | úřadující |
Programové priority
Programové prohlášení vlády bylo schváleno 5. ledna 2026. Kabinet se profiluje jako národně-konzervativní s důrazem na ekonomický suverenismus.
Ekonomika
Vláda prosazuje regulaci obchodních marží u základních potravin a pohonných hmot a plánuje vznik státního investičního fondu financovaného z dividend státních podniků. Dne 26. ledna 2026 schválila přepracovaný návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun – oproti 286 miliardám, které navrhovala předchozí Fialova vláda. Opozice i část ekonomů návrh kritizovala jako fiskálně nezodpovědný. Dne 9. února 2026 vláda zrušila Národní ekonomickou radu vlády (NERV) poté, co její členové veřejně zkritizovali výši schodku. Premiér označil za zbytečnou i zákonem zřízenou Národní rozpočtovou radu.
Energetická suverenita a Green Deal
Vláda přijala usnesení o „neslučitelnosti současné podoby Zelené dohody pro Evropu se zájmy České republiky" a prosazuje zrušení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. V prosinci 2025 koalice odmítla systém emisních povolenek ETS 2. Filip Turek byl jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal a v únoru 2026 byl zařazen mezi členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek – tedy do orgánu, který bude rozdělovat miliardy korun z klimatické politiky, na jejíž eliminaci Turek politicky pracuje.
Vláda rovněž připravuje legislativu pro posílení státní kontroly nad energetickou skupinou ČEZ (tzv. Lex ČEZ).
Doprava a infrastruktura
Místopředseda vlády Karel Havlíček představil plán „Dálnice 2030" s cílem dokončit páteřní dálniční síť do konce dekády. Stát plánuje rekordní investice do dopravní infrastruktury.
Migrace a bezpečnost
Vláda odmítla implementaci migračního paktu EU a zpřísnila podmínky pro udělování pracovních víz. Pod tlakem SPD posílila ostrahu státní hranice.
Omezení parlamentních obstrukcí
V reakci na praxi předchozích opozičních vystoupení (Okamura měl rekord přes 10 hodin, Babiš přes 6 hodin obstruktivních projevů) vláda záhy po svém vzniku podpořila změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny omezující možnost nekonečných projevů. Vládní stanovisko bylo zasláno do Sněmovny 23. prosince 2025.
Krize: spor o ministerstvo životního prostředí
Pozadí: kauza Filip Turek
Motoristé sobě původně chtěli obsadit post ministra životního prostředí europoslancem Filipem Turkem. Prezident Petr Pavel ho odmítl jmenovat s odkazem na jeho dřívější výroky projevující sympatie k nacistickému Německu, opakované porušování právního řádu a pochybná vyjádření na sociálních sítích. Turek proto dostal compensační post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal.
Macinkovy SMS a obvinění z vydírání (27. ledna 2026)
V nočních hodinách 26. ledna 2026 zaslal ministr zahraničí Petr Macinka textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi. V nich mimo jiné napsal, že prezident „může získat klid, když bude Turek na MŽP", a varoval: „Pokud ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace." Macinka sdělil, že má ve svém přístupu podporu premiéra Babiše i Okamury z SPD a pohrozil, že „důsledky ho velice překvapí".
Prezident Petr Pavel dne 27. ledna 2026 svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na níž obsah zpráv zveřejnil a označil Macinkovo jednání za pokus o vydírání ústavního činitele, nepřijatelné a neakceptovatelné v demokratickém státě. Oznámil podání podnětu bezpečnostním složkám a předání zpráv právníkům k posouzení trestněprávní relevance. Policie podnět potvrdila.
Macinka na své tiskové konferenci svá slova za vydírání neoznačil, nýbrž za standardní politické vyjednávání. Prohlásil, že prezident se „pohybuje mimo ústavní rámec" tím, že odmítá Turka jmenovat, a navrhoval, aby Česko na letním summitu NATO v Turecku representoval místo hlavy státu premiér. Svůj záměr tlumočit tuto pozici generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu při cestě do Bruselu kritici označili za bezprecedentní.
Premiér Andrej Babiš označil Macinkova slova za „nešťastná", za vydírání je ale nepovažoval, Macinku neodvolal a prohlásil, že spolupráce s ním je „výborná". Babiš pozval Pavla i Macinku na společné jednání. Pavel odmítl se s Macinkou sejít a setkání s premiérem absolvoval bez něj.
Dohoda Pavel–Babiš (4. února 2026)
Dne 4. února 2026 se Pavel s Babišem setkali na Pražském hradě. Shodli se, že není možné, aby MZV přestalo spolupracovat s prezidentem, a dohodli se na ukončení dosavadního formátu koordinačních schůzek ústavních činitelů k zahraniční politice. Namísto toho se mají Pavel a Babiš scházet bilaterálně v intervalu čtyř až šesti týdnů. Babiš zároveň prohlásil, že otázka jmenování Turka ministrem je uzavřená a Turek se jím nestane. Macinka se přes to do Bruselu vydal, čímž koordinační schůzka na Hradě záměrně bez šéfa diplomacie proběhla.
Demonstrace „Stojíme za prezidentem!" (1. a 15. února 2026)
Dne 1. února 2026 uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze demonstraci „Stojíme za prezidentem!". Přes mrazivé počasí se jí podle organizátorů zúčastnilo 80 000 až 90 000 lidí. Petice téhož jména překonala během několika dní hranici 600 000 podpisů a stala se podle organizátorů nejúspěšnější podpisovou akcí v historii ČR (k 17. únoru 2026 přes 770 000 podpisů). Dne 15. února 2026 se konala navazující shromáždění ve více než 400 obcích po celé České republice. Šéf Milionu chvilek Mikuláš Minář oznámil, že po dosažení milionu podpisů se uskuteční velká demonstrace na Letné – konkrétně 21. března 2026.
Hlasování o nedůvěře vládě (4. února 2026)
Opoziční strany (ODS, STAN, Piráti, TOP 09, KDU-ČSL) vyvolaly mimořádnou schůzi Sněmovny a podaly návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Sněmovna jednala přes 22 hodin, přičemž koalice využila příležitost k rekapitulaci kauz předchozí Fialovy vlády. Návrh byl zamítnut předvídatelnou většinou 108 koaličních hlasů. Bylo to první hlasování o nedůvěře vládě již 20 dní po hlasování o důvěře.
Nový kandidát na ministra životního prostředí: Igor Červený (16. února 2026)
Dne 16. února 2026 předseda Motoristů Macinka potvrdil, že strana ustupuje od Turkovy kandidatury a navrhuje nového kandidáta. Na tiskové konferenci po jednání vlády ho představil premiér Babiš – je jím poslanec Motoristů Igor Červený. Babiš téhož dne zaslal prezidentovi Pavlovi návrh na jeho jmenování a požádal o ukončení Macinkova pověření. Hrad potvrdil přijetí nominace a avizoval prezidentovo osobní setkání s Červeným před jmenováním. Turek, který o nominaci informoval veřejnost přes Instagram již v neděli večer, okomentoval výběr slovy, že Červený „bude dělat na ministerstvu to, co mu na očích uvidí" – výrok, který vzbudil kritiku opozice.
Střet zájmů a kauza Agrofert
Premiér Babiš se celé funkční období potýká s nevyřešeným střetem zájmů v souvislosti s vlastnictvím holdingu Agrofert. Dne 4. prosince 2025 oznámil veřejně záměr vložit Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, čímž naplnil podmínku prezidenta Pavla pro jmenování. Faktický převod akcií se ke konci února 2026 dosud neuskutečnil – Babiš čeká na potvrzení dokumentů ze tří unijních zemí, v nichž má Agrofert sídla. Zůstává jediným akcionářem holdingu.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nevymáhá dotace, které by měl Agrofert státu vrátit (přibližně 7 miliard korun) kvůli střetu zájmů z doby předchozích Babišových vlád, přestože soudy již část nároků označily za promlčenou. Kritici vidí v nečinnosti SZIF přímý důsledek politického vlivu premiéra.
Kauzy imunity: Babiš a Okamura
Kauza Čapí hnízdo
Premiér Babiš a europoslankyně Jana Nagyová čelí obžalobě za padesátimilionovou dotaci na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic. Pražský městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil. Soud požádal Sněmovnu o čtvrté vydání Babiše k trestnímu stíhání. Babiš tentokrát o vydání Sněmovnu nežádal (na rozdíl od dřívějších případů, kdy o to sám požádal). Sněmovní mandátový a imunitní výbor doporučil plénu Babiše nevydávat; hlasování o vydání (nebo nevydání) je naplánováno na mimořádnou schůzi 5. března 2026. Vzhledem k koaliční většině se očekává, že Sněmovna vydání odmítne.
Kauza předvolebních plakátů Okamury
Soudy požádaly Sněmovnu o vydání předsedy SPD a předsedy Sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze kontroverzních předvolebních plakátů SPD (plakát s osobou tmavé pleti a nožem a plakát s romskými chlapci). Imunitní výbor nedoporučil vydání ani Okamury; plénum bude hlasovat na téže schůzi 5. března 2026.
Zahraniční politika
Ministr zahraničí Macinka prosazuje zahraniční politiku pod heslem „suverénní realismus" inspirovanou Institutem Václava Klause. V prvních týdnech vláda zrušila usnesení o vyslání velvyslanců schválených za Fialovy vlády do 14 diplomatických misí (Addis Abeba, Baku, Dauhá, Dillí, Káhira, Lima, Lisabon, Podgorica, Řím, Santiago de Chile, Skopje a stálé mise v Paříži, Ženevě, New Yorku a Washingtonu). Opozice tuto rošádu označila za bezprecedentní. Macinkovy škrty zasáhly i humanitární a rozvojovou pomoc – výdaje byly kráceny až o 80 %.
Spor s prezidentem eskaloval v otázce zastoupení Česka na letním summitu NATO v Turecku: Macinka navrhoval, aby místo hlavy státu jel Babiš, a o věci informoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Kritici tento krok označili za poškozování zahraničněpolitické pověsti ČR.
Vztah k NATO a Ukrajině
Vláda deklarovala věrnost NATO (navzdory reservovanému postoji části SPD), avšak odmítla navyšovat výdaje na obranu – Okamura veřejně prohlásil, že vláda výdaje na obranu navyšovat nebude. Prezident Pavel naproti tomu považuje plnění závazku 2 % HDP vůči NATO za klíčové. MZV poskytlo Ukrajině elektrické generátory (maximálně za 10 milionů korun). Otázka dodávky letounů L-159 Ukrajině se stala dalším ohniskem sporu: Macinka ve svých SMS napsal, že jediný důvod, proč Ukrajina tyto letouny nedostane, je to, že o věci „prezident uváženě mluvil do médií".
Ekonomický kontext
- Státní dluh: Přesáhl 3 biliony Kč, opozice varuje před fiskální neudržitelností.
- Inflace: V lednu 2026 meziročně 2,8 %, stabilizovaná částečně i díky cenovým regulacím, které ekonomové kritizují jako deformaci trhu.
- Nezaměstnanost: Nízká, průmysl se ale potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
- Rozpočet 2026: Schodek 310 miliard korun; vláda zrušila NERV poté, co rada schodek zkritizovala.
Opozice
Opoziční koalice ODS, STAN, Piráti, TOP 09 a KDU-ČSL kritizuje vládu na několika frontách: nárůst schodku, střet zájmů premiéra, postup vůči Turka a Macinkovu zahraniční politiku. Po selhání prvního hlasování o nedůvěře (4. února 2026) opoziční strany avizují, že budou nadále využívat všechny dostupné parlamentní nástroje. Místopředsedkyně ODS Eva Decroix a další lídři opozice se zúčastnili nebo veřejně podpořili demonstrace Milionu chvilek. Předseda ODS Martin Kupka označil Macinkovy SMS za „mafiánské praktiky".
Poznámky
- Vedoucí Úřadu vlády je Tünde Bartha, tiskovou mluvčí vlády Karla Mráčková.
- Kabinet je skutečně 15členný (nikoliv 18členný, jak uváděly dřívější verze), přičemž Macinka dočasně vedl dvě ministerstva.
- Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) je předmětem žádosti o zbavení imunity, přestože je zároveň jedním ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů ČR.