Třetí vláda Andreje Babiše

Třetí vláda Andreje Babiše
Základní informace
Předseda	Andrej Babiš
Složení	ANO 2011; SPD; Motoristé sobě
Počet členů	15 (původně), od února 2026 nominován 16. člen
Období a mandát
Jmenování	15. prosince 2025
Důvěra	15. ledna 2026 (108 : 91)
Opozice	ODS, STAN, Piráti, TOP 09, KDU-ČSL
Instituce a správa
Chronologie

Třetí vláda Andreje Babiše je úřadující vláda České republiky, jmenovaná prezidentem Petrem Pavlem dne 15. prosince 2025. Vládu tvoří koalice hnutí ANO 2011, hnutí SPD a strany Motoristé sobě. Předsedou vlády je Andrej Babiš (ANO), který se do funkce vrátil po čtyřletém působení v opozici.

Vláda vzešla z voleb do Poslanecké sněmovny konaných v říjnu 2025 a tvoří v pořadí sedmnáctý kabinet od vzniku samostatné České republiky. Dne 15. ledna 2026 jí Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru poměrem 108 : 91. Programově se kabinet profiluje jako národně-konzervativní s prvky ekonomického populismu, silným důrazem na suverenitu v rámci Evropské unie a odporem vůči Zelené dohodě pro Evropu.

Od počátku svého fungování čelí vláda opakovaným krizím: ústavnímu konfliktu s prezidentem republiky, masovým protestům, obviněním z ohrožení demokratických institucí a pokusům prosadit zásadní legislativní změny zasahující do nezávislosti státní správy, soudnictví, veřejnoprávních médií a nevládního sektoru.

🗳️ Vznik vlády a volební kontext

Volby 2025

Parlamentní volby proběhly 3.–4. října 2025. ANO 2011 získalo 35,2 % hlasů (84 mandátů), SPD 8,8 % (20 mandátů) a Motoristé sobě 7,1 % (16 mandátů). Součet 108 mandátů dal koalici pohodlnou nadpoloviční většinu v 200členné Poslanecké sněmovně.

Sestavování vlády

Prezident Petr Pavel pověřil 27. října 2025 předsedu ANO Andreje Babiše sestavením vlády. Povolební jednání provázely spory o personální obsazení klíčových resortů a o řešení střetu zájmů premiéra v souvislosti s jeho holdingem Agrofert. Babiš 4. prosince 2025 na Instagramu oznámil, že Agrofert vloží do svěřenského fondu RSVP Trust, a o pět dní později byl jmenován předsedou vlády. Ministři složili slib 15. prosince 2025.

Prezident odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí s odkazem na jeho dřívější výroky projevující sympatie k nacistickému Německu a opakované porušování právního řádu. Ministerstvo životního prostředí bylo proto dočasně svěřeno do řízení ministrovi zahraničí Petru Macinkovi.

👥 Složení vlády

Kabinet tvoří 15 stálých členů: ANO obsadilo 9 míst včetně předsedy vlády, Motoristé 3 a SPD 3.

Vedení vlády

Andrej Babiš (ANO) – Předseda vlády
Karel Havlíček (ANO) – 1. místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu
Alena Schillerová (ANO) – Místopředsedkyně vlády, ministryně financí
Petr Macinka (Motoristé) – Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí (pověřen řízením MŽP do 16. 2. 2026)
Radim Fiala (SPD) – Místopředseda vlády, ministr pro místní rozvoj a digitalizaci

Ostatní členové vlády

Úřad	Člen vlády	Strana	Nástup
Ministr obrany	Jaromír Zůna	nestr. za SPD	15. 12. 2025
Ministr životního prostředí (navržen 16. 2. 2026)	Igor Červený	Motoristé	čeká na jmenování
Ministr vnitra	Lubomír Metnar	ANO	15. 12. 2025
Ministr spravedlnosti	Jeroným Tejc	nestr. za ANO	15. 12. 2025
Ministr práce a sociálních věcí	Aleš Juchelka	ANO	15. 12. 2025
Ministr zdravotnictví	Adam Vojtěch	nestr. za ANO	15. 12. 2025
Ministr školství	Robert Plaga	nestr. za ANO	15. 12. 2025
Ministr dopravy	Ivan Bednárik	nestr. za SPD	15. 12. 2025
Ministr zemědělství	Martin Šebestyán	nestr. za SPD	15. 12. 2025
Ministryně pro místní rozvoj	Zuzana Mrázová	ANO	15. 12. 2025
Ministr kultury	Oto Klempíř	nestr. za Motoristé	15. 12. 2025
Ministr pro sport a turistiku	Boris Šťastný	Motoristé	15. 12. 2025

📋 Programové priority

Programové prohlášení vlády bylo schváleno 5. ledna 2026. Mezi hlavní závazky patří: nezvyšovat žádné daně, zavést elektronickou evidenci tržeb, nepřijímat euro, zavést celostátní referendum (s výjimkou otázky členství v EU a NATO), zrušit koncesionářské poplatky České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo), regulovat neziskové organizace přijímající zahraniční finance a odmítnout migrační pakt EU.

💰 Ekonomická politika a rozpočet

Státní rozpočet 2026 a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti

Dne 26. ledna 2026 vláda schválila přepracovaný návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun – o 24 miliard více, než navrhovala předchozí Fialova vláda (286 miliard), a o téměř 115 miliard více na výdajové straně než rozpočet v roce 2025. Státní dluh přesáhl 3 biliony korun.

Přijetím tohoto rozpočtu vláda porušila zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který stanovuje maximální přípustný strukturální schodek. Prezident Petr Pavel rozpočet i přes výhrady podepsal. Kritici v čele s ekonomy a opozicí označili schodek za fiskálně nezodpovědný.

Vláda vzápětí připravila změnu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která má de facto legalizovat toto porušení do budoucna. Nová pravidla mají umožnit, aby se do státního rozpočtu nemusely přímo započítávat výdaje na dopravní stavby, rozvoj jaderné energetiky nebo obranné výdaje, a vládě by bylo umožněno navýšit rozpočet až o 10 % bez souhlasu Sněmovny, pokud Bezpečnostní rada státu rozhodne o existenci bezpečnostní hrozby. Experti varují, že v horizontu let 2031–2033 by tato opatření mohla vést k překročení dluhové brzdy.

Dne 9. února 2026 vláda zrušila Národní ekonomickou radu vlády (NERV) poté, co její zástupci veřejně zkritizovali výši schodku. Premiér označil za zbytečnou i zákonem zřízenou Národní rozpočtovou radu.

Regulace cen pohonných hmot

Vláda předložila zákon umožňující regulovat ceny pohonných hmot nařízením na dobu až 12 měsíců v případě mimořádné situace na trhu. Senát návrh 22. dubna 2026 zamítl (33 z 55 přítomných senátorů). Dne 24. dubna 2026 Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto 103 hlasy vládní koalice. Zákon podepsal prezident Pavel 11. května 2026. Kritici upozorňují, že zákon omezuje možnost soudního přezkumu vládních rozhodnutí.

Zrušení NERV a odborného poradenství

Vedle zrušení NERV vláda připravuje zrušení zákona o státní službě, který byl přijat v roce 2014 jako podmínka vstupu do EU a chrání úředníky před politickými propuštěními. Nová norma má podřídit státní zaměstnance standardnímu zákoníku práce. Experti varují, že Česká republika by se tak stala jedinou zemí EU, kde se pracovní poměry státních úředníků řídí běžným zákoníkem práce. Ruku v ruce jde zrušení tzv. nominačního zákona, který zaručoval výběr vedoucích pracovníků státních podniků na základě odbornosti.

Za první čtyři měsíce vláda nechala propustit 480 úředníků ministerstev a zrušila útvary strategické komunikace. Od začátku roku 2026 probíhá výměna členů dozorčích rad a vedení státních podniků a příspěvkových organizací v rozsahu, který kontrastuje s předchozí Fialovou vládou.

📺 Veřejnoprávní média

Plán na změnu financování

Strany vládní koalice deklarovaly ještě před volbami zrušení koncesionářských poplatků České televizi a Českému rozhlasu. V polovině dubna 2026 ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil konkrétní návrh zákona. Ten předpokládá dvě fáze: od 1. července 2026 osvobození firem, seniorů nad 75 let, osob se zdravotním postižením a nezaopatřených osob do 26 let od placení poplatků; od 1. ledna 2027 plné zrušení poplatků a přechod financování pod státní rozpočet.

Vláda potvrdila, že ČT dostane od roku 2027 ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun – o miliardu méně, než v roce 2026 vybere na poplatcích. ČRo má dostat 2,07 miliardy, tedy o 400 milionů méně. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek prohlásil, že s takovým rozpočtem televize nebude schopna naplnit závazky, bude muset utlumit výrobu a propouštět. Ředitel ČRo René Zavoral označil záměr za pokus otevřít cestu k politickému ovládnutí média.

ČT a ČRo vydaly 22. dubna 2026 společné prohlášení, v němž návrh ostře kritizovaly: zákon podle nich ruší dosavadní zákonné zřízení obou institucí, vnáší nejistotu ohledně způsobu vyplácení státního příspěvku, otevírá prostor pro financování z darů a grantů třetích osob (tedy potenciálně pro vliv dárců na obsah vysílání) a oslabuje redakční autonomii. Zaměstnanci obou institucí vstoupili 22. dubna 2026 do stávkové pohotovosti. Kritici upozorňují na podobnost se slovenským modelem, kde přímé státní financování veřejnoprávních médií vedlo ke kritice ohledně ztráty nezávislosti.

Postup zákona

Po odporu médií, opozice a veřejnosti Babiš 22. dubna 2026 oznámil, že návrh půjde do standardního připomínkového řízení a po 15. květnu vznikne pracovní skupina s účastí zástupců ČT, ČRo a ministerstva kultury. Premiér nevyloučil dílčí změny návrhu, včetně možnosti dobrovolného placení poplatků. Zároveň prosazuje rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na kontrolu hospodaření ČT a ČRo.

Opozice avizovala ve Sněmovně masivní obstrukce: předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel vzkázal, že vládní koalice „zažije ve Sněmovně peklo". Politolog Jiří Pehe označil záměr za součást cíleného útoku na pilíře liberální demokracie a varoval, že přechod na přímé státní financování nevyhnutelně naruší nezávislost médií.

📐 Zákon o státní službě, nominační zákon a „agrofertizace" státu

Zrušení zákona o státní službě otevírá cestu k tomu, co kritici označují za „agrofertizaci" státní správy – dosazování politicky loajálních osob na klíčová místa ve státních institucích, podnicích a dozorčích radách. Zrušení nominačního zákona odstraňuje povinnost výběru vedoucích pracovníků státních podniků na základě odborné způsobilosti. Politolog Jiří Pehe označil tyto kroky za faktické dokončení projektu, který Babiš nemohl plně uskutečnit během prvních vlád, neboť mu v cestě stál zákon o státní službě.

🏛️ Ústavní krize: spor o ministerstvo životního prostředí

Kauza Filip Turek

Motoristé sobě chtěly obsadit post ministra životního prostředí europoslancem Filipem Turkem, jehož prezident Pavel odmítl jmenovat s odkazem na jeho dřívější výroky projevující sympatie k nacistickému Německu a opakované porušování právního řádu. Turek obdržel kompenzační post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal a byl rovněž zařazen do Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek – tedy do orgánu rozdělujícího miliardy korun z klimatické politiky, jejíž eliminaci politicky prosazuje.

Macinkovy SMS a obvinění z vydírání

V noci z 26. na 27. ledna 2026 zaslal ministr zahraničí Petr Macinka textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi. V nich mj. napsal, že prezident „může získat klid, když bude Turek na MŽP", a varoval: „Pokud ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace."

Prezident Pavel svolal 27. ledna 2026 mimořádnou tiskovou konferenci, zveřejnil obsah zpráv a označil Macinkovo jednání za pokus o vydírání ústavního činitele a nepřijatelné v demokratickém státě. Podal podnět bezpečnostním složkám. Policie ČR podnět potvrdila; v květnu 2026 však sdělila, že prověřování Macinkových zpráv odložila.

Macinka svá slova za vydírání neoznačil, nýbrž za standardní politické vyjednávání. Navrhoval, aby Česko na letním summitu NATO reprezentoval místo prezidenta premiér, a avizoval, že o věci informuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Premiér Babiš označil Macinkova slova za „nešťastná", ale Macinku neodvolal.

Dohoda Pavel–Babiš a nový kandidát

Dne 4. února 2026 se Pavel s Babišem setkali na Pražském hradě a dohodli se na bilaterálním formátu koordinace zahraniční politiky s frekvencí čtyř až šesti týdnů. Babiš prohlásil, že otázka jmenování Turka ministrem je uzavřená.

Dne 16. února 2026 Macinka představil nového kandidáta Motoristů na ministra životního prostředí – poslance Igora Červeného. Babiš téhož dne zaslal prezidentovi Pavlovi nominaci a požádal o ukončení Macinkova pověření. Hrad potvrdil přijetí nominace a avizoval osobní setkání prezidenta s Červeným před jmenováním. Ke jmenování Červeného jako ministra dosud nedošlo.

Hlasování o nedůvěře (4. února 2026)

Opoziční strany vyvolaly mimořádnou schůzi Sněmovny a podaly návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Sněmovna jednala přes 22 hodin; návrh byl zamítnut 108 koaličními hlasy. Šlo o první hlasování o nedůvěře pouhých 20 dní po hlasování o důvěře vládě.

🙋 Protesty a občanská mobilizace

Demonstrace „Stojíme za prezidentem!"

Dne 1. února 2026 uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii na Staroměstském a Václavském náměstí demonstraci „Stojíme za prezidentem!". Přes mrazivé počasí se jí zúčastnilo podle organizátorů 80 000–90 000 lidí. Petice téhož jména překonala hranici 600 000 podpisů a stala se podle organizátorů nejúspěšnější podpisovou akcí v historii ČR. Dne 15. února 2026 se konala navazující shromáždění ve více než 400 obcích po celé České republice.

Demonstrace na Letné (21. března 2026)

Po dosažení milionu podpisů pod peticí se 21. března 2026 konala na Letenské pláni demonstrace „Letná – Nenechme si ukrást budoucnost" u příležitosti 100. dne vlády. Podle organizátorů se jí zúčastnilo až 250 000 lidí. Řečníci varovali před oslabováním demokratických institucí, zestátněním veřejnoprávních médií a škrty ve výdajích na obranu. Demonstrace byla jednou z největších v české historii po roce 1989.

Demonstrace „Ruce pryč od médií" (5. května 2026)

Dne 5. května 2026 se konala demonstrace „Ruce pryč od médií" organizovaná Milionem chvilek, zaměřená proti vládnímu návrhu zákona o veřejnoprávních médiích. Zúčastnily se jí desítky tisíc lidí.

Žaloba Seznam.cz

Společnost Seznam.cz podala na předsedu vlády Babiše žalobu kvůli sílícím útokům na společnost a ochranu dobré pověsti právnické osoby.

⚖️ Kauzy imunity: Babiš a Okamura

Kauza Čapí hnízdo

Premiér Babiš a europoslankyně Jana Nagyová čelí obžalobě za padesátimilionovou dotaci na rekreační areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic. Pražský Městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil; oba rozsudky zrušil Vrchní soud, který v červnu 2025 navíc soud zavázal k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými.

Soud požádal Sněmovnu o čtvrté vydání Babiše k trestnímu stíhání. Sněmovní mandátový a imunitní výbor doporučil plénu Babiše nevydávat. Dne 5. března 2026 Sněmovna vydání odmítla 104 hlasy ze 186 přítomných poslanců (všichni přítomní koaliční poslanci, 81 oposičních poslanců bylo proti, 1 se zdržel). V minulosti byl Babiš vydán třikrát; tentokrát o to sám nepožádal. Babiš i nadále označuje trestní stíhání za politicky motivované a zpochybňuje nezávislost justice.

Kauza předvolebních plakátů Okamury

Soudy požádaly Sněmovnu o vydání předsedy SPD a předsedy Sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze kontroverzních předvolebních plakátů SPD (billboard zobrazující muže tmavé pleti se zakrvaveným nožem a plakát s romskými chlapci). Okamura označuje stíhání za kriminalizaci politické opozice a trestu za „názor". Sněmovna 5. března 2026 vydání odmítla rovněž 104 hlasy koaliční většiny. Trestní řízení v obou případech nekončí – může pokračovat po skončení poslaneckého mandátu.

Předseda ODS Martin Kupka označil výsledek hlasování slovy: „Na frak dostala nejen česká veřejnost, ale i justice a soudy, které mají od koaličních poslanců stopku." Předseda KDU-ČSL Marek Výborný hovořil o „koalici nevydávání".

⚔️ Střet zájmů a kauza Agrofert

Premiér Babiš se celé funkční období potýká s nevyřešeným střetem zájmů v souvislosti s vlastnictvím holdingu Agrofert. Dne 4. prosince 2025 oznámil záměr vložit Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust jako podmínku pro jmenování prezidentem Pavlem. K faktickému převodu akcií dosud nedošlo – Babiš čeká na potvrzení dokumentů ze tří unijních zemí, kde má Agrofert sídla, a zůstává jediným akcionářem holdingu.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nevymáhá dotace, které by měl Agrofert státu vrátit (přibližně 7 miliard korun) kvůli střetu zájmů z dob předchozích Babišových vlád, přestože část nároků soudy označily za promlčenou. Kritici vidí v nečinnosti SZIF přímý důsledek politického vlivu premiéra. Vláda souběžně zrušila nominační zákon, což otevírá cestu k dosazování osob bez odborné kvalifikace do vedení státních podniků a fondů.

🏥 Důchodová reforma

Předchozí Fialova vláda schválila v dubnu 2024 důchodovou reformu s cílem zastavit dramatické zadlužování důchodového systému. Reforma mimo jiné zavazovala stát postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu na 67 let do roku 2057 a zaváděla parametrické změny valorizace.

Babišova vláda přistoupila k rozsekání klíčových parametrů reformy. Ministryně financí Alena Schillerová v dubnu 2026 potvrdila záměr zastropovat důchodový věk na 65 letech (místo 67 let), přičemž v tomto volebním období se tato změna nikoho nedotkne. Schillerová prohlásila: „Troufnu si říct, že už nebude žádná důchodová reforma, budou parametrické změny." Ekonomové varují, že bez reformy by schodek důchodového rozpočtu mohl do roku 2050 dosáhnout 350 miliard korun (5 % HDP), zatímco s reformou Fialovy vlády by zůstal na 70 miliardách (1 % HDP). Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech by podle podkladů ministerstva práce začalo od roku 2030 zvedat výdaje na penze, přičemž do poloviny století by roční náklady vzrostly z 2,2 na téměř 129 miliard korun.

🌍 Zahraniční politika a NATO

„Suverénní realismus" a příklon k Východu

Ministr zahraničí Petr Macinka prosazuje zahraniční politiku pod heslem „suverénní realismus" inspirovanou Institutem Václava Klause. V prvních týdnech vláda zrušila usnesení o vyslání velvyslanců schválených za Fialovy vlády do 14 diplomatických misí (Addis Abeba, Baku, Dillí, Káhira, Lima, Lisabon, Podgorica, Řím, Santiago de Chile, Skopje a stálé mise v Paříži, Ženevě, New Yorku a Washingtonu). Opozice označila tuto rošádu za bezprecedentní. Macinkovy škrty zasáhly i humanitární a rozvojovou pomoc – výdaje byly kráceny až o 80 %.

Zahraniční politika je poznamenána vnitřní nesourodostí koalice. Předseda SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura opakovaně vystupoval s prohlášeními v rozporu s deklarovanou zahraničněpolitickou linií vlády. Vláda odmítla migrační pakt EU, emisní povolenky ETS 2 a požádala o revizi Green Dealu.

Výdaje na obranu a spor s NATO

Výdaje na obranu se staly jedním z největších sporných bodů vlády. Babišův kabinet plánuje pro rok 2026 obranné výdaje ve výši přibližně 155 miliard korun (1,73 % HDP z rozpočtu ministerstva obrany), přičemž celkových 2 % HDP se snaží dosáhnout pouze zahrnutím investic do dopravní infrastruktury a vojenských nemocnic. NATO odmítlo část těchto započtených výdajů jako nesplňující aliančních kritéria a podle premiéra Babiše uzná za skutečné obranné výdaje pouze 1,78–1,88 % HDP.

Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick v březnu 2026 varoval: „S přibližně 1,8 procenta HDP by Česko riskovalo, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji na obranu v Alianci. Pokud Česko nesplní své závazky, bude to mít dopad na celou Alianci."

Po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze dne 16. dubna 2026 Babiš oznámil, že Česko bude plnit aliančních závazky: „Závazky NATO budeme plnit. Uděláme vše proto, abychom ty závazky plnili." Přitom ještě v březnu 2026 ministryně Schillerová označila růst výdajů na 3,5 % HDP za „nereálné". Komentátoři upozornili na výrazný obrat v rétorice bez jasného závazku v číslech.

Na haagském summitu NATO v červnu 2025 přijaly členské státy deklaraci zavazující je zvyšovat obranné a infrastrukturní výdaje do roku 2035 na 5 % HDP. Česko deklaraci podepsalo, ale vládní prohlášení o jejím plnění zůstávají vágní.

Vztah k Ukrajině

Vláda deklaruje věrnost NATO a podporu Ukrajině, avšak konkrétní pomoc je omezená. MZV poskytlo elektrické generátory za maximálně 10 milionů korun. Vláda odmítla dodávku letounů L-159 Ukrajině – otázka přitom byla dalším ohniskem sporu s prezidentem. Macinka v SMS napsal, že jediný důvod, proč Ukrajna tyto letouny nedostane, je to, že o věci „prezident uváženě mluvil do médií". Vláda podpořila unijní půjčku Ukrajině, ale odmítla za ni ručit. Muniční iniciativa na podporu Ukrajiny nebyla ukončena.

Vztah k Rusku

Předseda Sněmovny Okamura opakovaně vystupoval s výroky zpochybňujícími míru ruské odpovědnosti za válku na Ukrajině. Babiš v průběhu roku 2026 prohlásil, že EU je pro Česko důležitější než USA, a označil Trumpa za „jiného než v minulosti". Vláda se orientuje na obnovu vztahů ve Visegrádské skupině (V4), přičemž je reflektována zejména orientace na slovenský model.

🔍 Zákon o neziskových organizacích

Vláda v programovém prohlášení slíbila zavést regulaci neziskových organizací přijímajících zahraniční finance. V březnu 2026 unikl do médií pracovní návrh zákona o zahraničních vazbách připravený poslancem SPD Jindřichem Rajchlem, inspirovaný podobnými zákony v Rusku a Maďarsku. Zákon počítal s povinnou registrací a označováním organizací, které vykonávají politickou, mediální, vzdělávací nebo akademickou činnost ve vazbě na zahraniční subjekty.

Po vlně kritiky a vnitřní nekoordinovanosti vlády (Havlíček, Tejc a Babiš si protiřečili o tom, kdo zákon vlastně připravuje) Babiš prohlásil, že žádný zákon „inspirovaný Ruskem" se nechystá a on ho bude připravovat osobně jako zákon o transparentnosti. Ke zveřejnění konkrétního návrhu dosud nedošlo. Opozice a neziskový sektor varují před zásahem do občanské společnosti.

📊 Ekonomický kontext

Státní dluh: přesáhl 3 biliony korun; schodek rozpočtu 310 miliard korun v roce 2026
Inflace: v lednu 2026 meziročně 2,8 %, stabilizovaná částečně cenovými regulacemi
Nezaměstnanost: nízká; průmysl se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků
Energetika: vláda snížila regulovanou složku elektřiny tím, že stát převzal platby za podporu obnovitelných zdrojů (17 miliard korun ročně)

🏟️ Opozice

Opoziční koalice ODS, STAN, Piráti, TOP 09 a KDU-ČSL kritizuje vládu na několika frontách současně: nárůst schodku, střet zájmů premiéra, postup vůči veřejnoprávním médiím, Macinkova zahraniční politika a nevydání Babiše a Okamury k trestnímu stíhání. Místopředsedkyně ODS Eva Decroix a šéf strany Martin Kupka označili Macinkovy SMS za „mafiánské praktiky". Předseda ODS Kupka k nevydání Babiše a Okamury prohlásil: „Dnes byla zaplacena vysoká cena. Koalice nevydávání funguje naprosto loajálně."

💡 Pro laiky

Třetí Babišova vláda je od prvního dne pod tlakem a v krizi – ale přesto drží. Tvoří ji tři strany, které spolu ne vždy táhnou za jeden provaz, a zákulisní boje, které se každých pár týdnů dostanou na titulní stránky novin.

Asi největší aférou prvních měsíců bylo, když ministr zahraničí Macinka posílal zprávy, v nichž de facto vyhrožoval prezidentovi, a to jen proto, aby jeho kamarád Turek dostal post ministra. Prezident zprávy zveřejnil a označil to za pokus o vydírání. Ministr seděl dál ve funkci.

V březnu 2026 Sněmovna odmítla vydat premiéra Babiše a předsedu Sněmovny Okamuru k trestnímu stíhání – tedy ti, kteří jsou sami obviněni z trestných činů, rozhodli, že nebudou postaveni před soud. Je to jako kdyby si student mohl sám dát jedničku z písemky, kterou napsal.

Vláda připravuje přesun financování veřejnoprávní televize a rozhlasu ze stabilních poplatků na státní peníze – kritici říkají, že tím politici získají páku na obsah vysílání. V březnu 2026 přišlo na Letnou 250 000 lidí demonstrovat za to, aby to tak nebylo.

Na pozadí všeho toho dění vláda zvyšuje schodek státního rozpočtu, rozsekává důchodovou reformu, která měla zajistit důchody pro příští generace, a zároveň nedává na obranu tolik, kolik slíbila NATO. Ekonomové kroutí hlavou a říkají, že jde o politiku „po nás potopa" – krátkodobý populismus, za který zaplatí příští generace.

Zdroje