Přeskočit na obsah

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2025 byly řádné volby, které se uskutečnily v pátek 3. a v sobotu 4. října 2025. Volby vyhrálo hnutí ANO, avšak bez zisku nadpoloviční většiny. Dosavadní vládní koalice ztratila ve sněmovně většinu. Volební účast dosáhla 68,1 %.

Po volbách zahájil předseda vítězného hnutí Andrej Babiš jednání o vytvoření vládní koalice s hnutím SPD a koalicí Motoristé sobě.

Šablona:Infobox Volby

Celkové výsledky

Volby přinesly vítězství hnutí ANO, které posílilo o 6 mandátů. Dosavadní vládní koalice SPOLU a STAN výrazně oslabily a ztratily parlamentní většinu. Do Poslanecké sněmovny se dostalo celkem šest subjektů.

Strana / Koalice Hlasy (%) Mandáty +/-
ANO 2011 29,8 % 78 +6
SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) 23,5 % 54 -17
Starostové a nezávislí 9,2 % 19 -14
SPD 9,8 % 20 0
Česká pirátská strana 8,5 % 15 +11
Motoristé sobě 6,5 % 14 +14

Zdroj: České noviny[1]

Povolební vývoj

Výsledky voleb znamenají konec vlády Petra Fialy v její dosavadní podobě. Vítězné hnutí ANO s 78 mandáty zahájilo jednání o vytvoření nové vládní většiny. Předseda hnutí Andrej Babiš oznámil, že preferuje koalici s hnutím SPD (20 mandátů) a Motoristy (14 mandátů). Tato trojkoalice by disponovala pohodlnou většinou 112 hlasů ve dvousetčlenné sněmovně[2].

Dosavadní vládní strany utrpěly ztráty. Nejvíce oslabili Starostové a nezávislí, kteří přišli o téměř polovinu svých mandátů. Naopak Piráti, kteří kandidovali samostatně, výrazně posílili a vrátili se do sněmovny jako silný poslanecký klub.

Předvolební kampaň a témata

Předvolební kampaň byla jednou z nejvyhrocenějších v novodobé historii Česka. Dominovala jí především ekonomická a sociální témata, která odrážela nespokojenost velké části společnosti s vývojem po volbách v roce 2021.

Hlavní témata kampaně

  • Ekonomika a životní úroveň: Klíčové téma celé kampaně. Opoziční strany, v čele s hnutím ANO, silně kritizovaly vládu Petra Fialy za vysokou inflaci, rostoucí ceny energií a dopady vládního konsolidačního balíčku na domácnosti.
  • Konsolidační balíček: Vládní úsporná opatření se stala hlavním terčem kritiky. Zatímco vládní koalice SPOLU a STAN je obhajovaly jako nutný krok k uzdravení veřejných financí, opozice je prezentovala jako asociální a poškozující občany.
  • Bezpečnost a migrace: Tradiční téma hnutí SPD a nově i koalice Motoristů. Obě uskupení varovala před dopady migračního paktu EU a zdůrazňovala potřebu ochrany národních zájmů.
  • Zahraniční politika: Vládní strany zdůrazňovaly svou jasnou prozápadní orientaci a podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Naopak opozice byla v této otázce zdrženlivější a volala po mírových jednáních.

Strategie klíčových subjektů

  • ANO 2011: Kampaň byla postavena na osobě předsedy Andreje Babiše a masivní kritice vlády. S hesly jako "Za Babiše bylo líp" cílilo hnutí na voliče nespokojené s ekonomickou situací.
  • SPOLU: Koalice se snažila obhájit své vládní kroky a prezentovala se jako jediná prodemokratická a prozápadní alternativa. Kampaň byla postavena na varování před návratem Andreje Babiše k moci a jeho možnou spoluprací s extremistickými stranami.
  • Starostové a nezávislí: Po sérii skandálů z předchozích let se hnutí snažilo obnovit svou důvěryhodnost a soustředilo se na regionální témata a kompetentní správu.
  • Česká pirátská strana: Po neúspěchu v koalici z roku 2021 kandidovali Piráti samostatně. Jejich kampaň cílila na mladší, liberální voliče s tématy digitalizace, transparentnosti a ochrany svobod.
  • Motoristé sobě: Jejich kampaň byla silně populistická a protestní. S lídrem Filipem Turkem se vymezovali proti Zelené dohodě pro Evropu, zákazu spalovacích motorů a migrační politice EU.

Předvolební průzkumy

Volební průzkumy dlouhodobě předpovídaly vítězství hnutí ANO se ziskem okolo 30 %. Koalice SPOLU se pohybovala na druhém místě s podporou kolem 25 %. Průzkumy také naznačovaly, že Piráti a STAN se do sněmovny dostanou. Největší nejistota panovala ohledně výsledku SPD a koalice Motoristů, kterým některé průzkumy předpovídaly výsledek na hranici volitelnosti. Konečný výsledek Motoristů byl nakonec lepší, než většina průzkumů očekávala, naopak SPD si udrželo svou pozici.

Analýza výsledků a dopadů

Výsledky voleb znamenaly zásadní přeskupení sil v Poslanecké sněmovně a konec pětikoaliční vlády.

Vítězové a poražení

  • Vítězové:
 * ANO 2011: Jednoznačný vítěz voleb, posílil svou pozici a získal silný mandát k sestavení vlády.
 * Motoristé sobě: Největší překvapení voleb. Koalice vedená Filipem Turkem dokázala přetavit úspěch z evropských voleb i do sněmovních a stala se novou parlamentní silou.
 * Česká pirátská strana: Samostatná kandidatura se straně vyplatila. Získala zpět velkou část voličů a téměř zčtyřnásobila svůj poslanecký klub oproti stavu po volbách 2021.
  • Poražení:
 * Starostové a nezávislí: Největší propadák voleb. Hnutí ztratilo téměř polovinu mandátů a doplatilo na vládní angažmá i sérii skandálů z minulých let.
 * SPOLU: Ačkoliv koalice skončila druhá, výsledek je pro ni prohrou. Ztratila 17 mandátů a přišla o možnost sestavit vládu.
 * Mimoparlamentní strany: Žádná z dalších stran, jako například SOCDEM nebo KSČM, se nedokázala přiblížit 5% hranici.

Povolební vyjednávání

Ihned po oznámení výsledků začala jednání o nové vládě. Prezident Petr Pavel oznámil, že v souladu s ústavními zvyklostmi pověří sestavením vlády předsedu vítězného hnutí, Andreje Babiše.

Andrej Babiš potvrdil, že zahájil oficiální jednání s předsedou SPD Tomiem Okamurou a lídrem Motoristů Filipem Turkem o vytvoření trojkoaliční vlády. Tato koalice by se v Poslanecké sněmovně opírala o pohodlnou většinu 112 hlasů[3].

Strany dosavadní vládní koalice (SPOLU, STAN a Piráti) oznámily odchod do opozice. Jejich poslanecké kluby budou dohromady disponovat 88 mandáty.

Reference