Sylvio Mantha

Rozbalit box

Obsah boxu

Sylvio Mantha (14. dubna 1902 – 7. srpna 1974) byl legendární kanadský profesionální hokejista (obránce), trenér a rozhodčí, který strávil téměř celou svou kariéru v týmu Montreal Canadiens v National Hockey League (NHL). Mantha je považován za jednoho z klíčových architektů úspěchů Canadiens ve 20. a 30. letech 20. století, kdy jako kapitán dovedl tým ke dvěma Stanley Cupům (třetí získal jako nováček).

V roce 1960 byl uveden do Hokejové síně slávy (Hockey Hall of Fame). Jeho herní styl byl na svou dobu revoluční; nebyl jen statickým obráncem, který "čistí" prostor před brankou, ale komplexním hráčem schopným podporovat útok, což z něj činí předchůdce moderních "two-way" obránců. Po dobu 10 let (1926–1936) zastával funkci kapitána Montreal Canadiens, což je jedna z nejdelších služeb v této prestižní roli v historii klubu (déle sloužili pouze Jean Béliveau a Saku Koivu).

👶 Mládí a začátky v Montrealu

Sylvio Mantha se narodil a vyrostl přímo v Montréalu, v dělnické čtvrti, kde hokej nebyl jen sportem, ale náboženstvím. Byl součástí početné rodiny a hokej hrál od útlého dětství na zamrzlých pláccích města.

Místní kořeny

Na rozdíl od mnoha hráčů té doby, kteří do NHL přicházeli z venkovských oblastí Ontaria nebo západní Kanady, byl Mantha čistokrevným produktem montrealškého hokejového systému.

Juniorská kariéra: Svou cestu začal v týmu Montreal Notre Dame de Grace v místní městské lize.
Přechod k seniorům: V roce 1922 přestoupil do týmu Montreal Nationales v lize MCHL (Montreal City Hockey League). Zde si rychle vybudoval pověst spolehlivého a tvrdého obránce, který má zároveň cit pro hru. V této době si ho všimli skauti Canadiens, kteří hledali náhradu za stárnoucí obránce z éry NHA.

🚀 Raketový start: Nováček a Stanley Cup (1923–1924)

V roce 1923 podepsal Sylvio Mantha svou první profesionální smlouvu s Montreal Canadiens. Jeho vstup do NHL byl fenomenální a okamžitě změnil dynamiku týmu.

Sezóna 1923/1924

Mantha debutoval v sezóně 1923/24. Tým Canadiens byl v té době ve fázi přestavby, ale v útoku měl vycházející superhvězdu Howieho Morenze a zkušeného Aurela Joliata. Mantha měl za úkol vyztužit obranu.

Okamžitý dopad: Ve své nováčkovské sezóně odehrál všech 24 zápasů základní části a vstřelil 4 góly. Jeho hlavním přínosem však byla defenzivní stabilita.
Cesta za pohárem: Canadiens vyhráli NHL a v play-off porazili rivaly Ottawa Senators. Ve finále Stanley Cupu (které se tehdy hrálo mezi vítězem NHL a vítězem západní ligy WCHL) se utkali s týmem Calgary Tigers.
První triumf: Canadiens porazili Calgary ve dvou zápasech (6:1 a 3:0). Pro Manthu to byl snový začátek kariéry – ve 21 letech zvedl nad hlavu Stanley Cup hned ve své první profesionální sezóně. V play-off si připsal v té době pro obránce vzácné statistiky a ukázal, že dokáže hrát pod tlakem.

🤝 Bratrské duo: Sylvio a Georges

Jedním z nejzajímavějších aspektů kariéry Sylvia Manthy byla spolupráce s jeho mladším bratrem, Georgesem Manthou. Georges se připojil k týmu Canadiens v sezóně 1928/1929 a hrál na pozici útočníka (levé křídlo) i obránce.

Chemie: Ačkoli Georges nikdy nedosáhl takové slávy jako Sylvio, jejich spolupráce na ledě byla telepatická. Sylvio často zakládal útoky dlouhými přihrávkami právě na Georgese.
Symbolika: Byli jedním z prvních slavných bratrských párů v historii Canadiens, čímž založili tradici, kterou později následovali například bratři Richardové nebo Mahovlichové.

⚓ Kapitán Canadiens (1926–1936)

Zlomovým momentem v Manthově kariéře byla sezóna 1926/27. Po odchodu legendárního, ale kontroverzního a často brutálního obránce Spraguea Cleghorna do Bostonu, potřebovali Canadiens nového vůdce. Volba padla na 24letého Manthu.

Styl vedení

Mantha byl jiným typem kapitána než Cleghorn. Zatímco Cleghorn vládl strachem a fyzickou intimidací, Mantha vedl příkladem.

Klidná síla: Na ledě byl tvrdý, ale fér. Málokdy se nechal vyprovokovat k zbytečným faulům, které by oslabily tým. Jeho autorita u rozhodčích byla nezpochybnitelná.
Defenzivní pilíř: Jako kapitán převzal odpovědnost za bránění nejlepších útočníků soupeře. V té době to znamenalo čelit hvězdám jako Nels Stewart, Frank Nighbor nebo Bill Cook. Mantha využíval své vynikající bruslení (často couval stejně rychle, jako útočníci bruslili vpřed) k vytlačování soupeřů do rohů kluziště.

Statistický vzestup

S kapitánským "C" na dresu rostla i jeho produktivita.

V sezóně 1927/28 nastřílel 4 góly a přidal 11 asistencí.
V sezóně 1929/30 se dostal na 13 gólů a 11 asistencí (24 bodů ve 44 zápasech), což z něj dělalo jednoho z nejproduktivnějších obránců ligy. V té době, kdy průměrný počet gólů na zápas byl výrazně nižší než dnes, to byla elitní čísla.

🏆 Zlatá éra: Double 1930 a 1931

Největší slávy dosáhl Sylvio Mantha na přelomu 20. a 30. let, kdy dovedl Canadiens ke dvěma Stanley Cupům v řadě. Tyto triumfy jsou o to cennější, že byly dosaženy proti týmu Boston Bruins, který byl v té době považován za téměř neporazitelný gigant.

Zázrak 1930

V sezóně 1929/30 Boston Bruins dominovali lize s rekordní bilancí. V základní části prohráli pouze 5 zápasů. Canadiens byli považováni za jasné outsidery.

Taktika: Mantha jako kapitán a klíčový obránce naordinoval taktiku, která eliminovala smrtící útok Bostonu (tzv. "Dynamite Line").
Finále: Canadiens šokovali hokejový svět a porazili Boston 2:0 na zápasy. Mantha vstřelil v play-off 2 góly a byl pilířem obrany, která v klíčových momentech nedovolila Bruins skórovat. Zvedl nad hlavu svůj druhý Stanley Cup, první jako kapitán.

Obhajoba titulu (1931)

Vstup do sezóny 1930/31 byl pro Canadiens pod Manthovým vedením plný očekávání. Tým byl na vrcholu sil, ale konkurence v lize sílila.

Finále proti Chicagu: Canadiens se opět probojovali do finále, kde na ně čekali Chicago Blackhawks pod vedením trenéra Dicka Irvina (který se ironií osudu později stal legendárním trenérem právě Canadiens).
Průběh série: Série se hrála na tři vítězné zápasy. Byla to vyčerpávající bitva. Mantha strávil na ledě v každém zápase přes 40 minut (v té době se střídalo méně často a klíčoví obránci hráli téměř bez přestávky).
Vítězství: V rozhodujícím pátém zápase Canadiens zvítězili 2:0. Sylvio Mantha tak získal svůj třetí Stanley Cup. Tento triumf upevnil jeho pozici jednoho z nejlepších obránců své generace. Tisk ho chválil za "chladnokrevnost pod palbou" a schopnost dirigovat hru i v momentech největšího tlaku soupeře.

📉 Soumrak dynastie a role hrajícího trenéra

Po vrcholu v roce 1931 začala slavná éra Canadiens pomalu uvadat. Velká hospodářská krize doléhala na ekonomiku klubů a hvězdy týmu stárly.

Rozpad týmu

V následujících sezónách Canadiens začali ztrácet svou dominanci.

Hvězdný brankář George Hainsworth stárnul.
Ikona týmu Howie Morenz začala ztrácet svou pověstnou rychlost a nakonec byl v roce 1934 šokujícím způsobem vyměněn do Chicaga.
Sylvio Mantha zůstal jedinou konstantou. Jako kapitán se snažil udržet morálku v kabině, která procházela bolestivou generační obměnou. Jeho defenzivní statistiky zůstávaly solidní, ale tým jako celek přestal vyhrávat.

Sezóna 1935/1936: Hrající trenér

V sezóně 1935/36 se vedení klubu odhodlalo k zoufalému kroku. Po špatném startu byl odvolán trenér Newsy Lalonde a Sylvio Mantha byl jmenován hrajícím trenérem (player-coach).

Těžká pozice: Být zároveň spoluhráčem a nadřízeným je v profesionálním sportu jednou z nejtěžších rolí. Mantha musel rozhodovat o sestavě, kritizovat své přátele a zároveň podávat špičkové výkony na ledě.
Výsledek: Experiment nevyšel. Canadiens skončili s nejhorší bilancí za poslední roky (11 výher, 26 proher, 11 remíz) a poprvé po dlouhé době nepostoupili do play-off.
Kritika: Mantha byl kritizován za to, že je na své bývalé spoluhráče příliš měkký, a zároveň za to, že jeho vlastní hra trpí přemírou odpovědnosti. Po skončení sezóny byl z funkce trenéra odvolán a nahrazen Cecilem Hartem. Co bylo pro fanoušky ještě větším šokem, Canadiens ho jako hráče propustili (uvolnili ze smlouvy).

🐻 Krátká epizoda v Bostonu (1936–1937)

Ačkoliv se zdálo, že Manthova kariéra je u konce, jeho soutěživý duch mu nedovolil skončit. V listopadu 1936 podepsal smlouvu s úhlavním rivalem – Boston Bruins.

Motivace: Mantha chtěl dokázat vedení Canadiens, že udělali chybu, když ho odepsali. Bruins hledali zkušeného obránce, který by pomohl mladým hráčům.
Realita: Ve věku 34 let a po 13 náročných sezónách v NHL však jeho tělo řeklo "dost". Mantha nastoupil za Boston pouze ke 4 zápasům, ve kterých nezískal ani bod. Rychlost hry se zvýšila a jeho kolena už nestíhala tempo nastupující generace.
Konec: Po těchto čtyřech zápasech Mantha definitivně ukončil aktivní hráčskou kariéru. Jeho odchod byl tichý, bez velkých fanfár, což ostře kontrastovalo s jeho hvězdným působením v Montrealu.

⚖️ Kariéra rozhodčího a tragédie Howieho Morenze

Téměř okamžitě po skončení hráčské kariéry se Mantha vrátil do NHL v nové roli – jako rozhodčí a čárový sudí. Jeho autorita a znalost pravidel z něj dělaly ideálního kandidáta.

Osudný zápas: 28. ledna 1937

Manthova kariéra rozhodčího je navždy spojena s jedním z nejtragičtějších momentů v historii hokeje.

Situace: Mantha řídil zápas v hale Montreal Forum mezi Montreal Canadiens a Chicago Blackhawks. Za Canadiens opět nastupoval jeho dlouholetý přítel a bývalý spoluhráč Howie Morenz, který se do týmu vrátil po anabázi v USA.
Incident: V první třetině Morenz narazil do mantinelu po souboji s obráncem Chicaga Earlem Seibertem. Jeho brusle se zasekla v hrazení a noha se zlomila na několika místech.
Manthova role: Byl to právě Sylvio Mantha, kdo jako rozhodčí stál nejblíže. Okamžitě přerušil hru a byl prvním, kdo se sklonil nad sténajícím Morenzem. Podle svědků měl Mantha v očích slzy, když viděl zranění svého přítele. Morenz na následky komplikací tohoto zranění (embolie) o několik týdnů později v nemocnici zemřel.
Dopad: Pro Manthu to byl traumatizující zážitek. Pískat zápasy bývalých spoluhráčů bylo psychicky náročné a po incidentu s Morenzem jeho nadšení pro roli rozhodčího opadlo. V roli sudího pokračoval ještě krátce, ale brzy se rozhodl tuto kapitolu uzavřít a věnovat se trénování v nižších soutěžích.

📊 Statistika hráčské kariéry v NHL

Manthova čísla dokazují jeho ofenzivní přínos v éře, kdy padalo málo gólů a sezóna měla jen 44 zápasů.

Základní část a Play-off
Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM
1923/24	Montreal Canadiens	NHL	24	4	0	4	11
1924/25	Montreal Canadiens	NHL	30	2	1	3	18
1925/26	Montreal Canadiens	NHL	34	2	1	3	66
1926/27	Montreal Canadiens	NHL	43	10	5	15	77
1927/28	Montreal Canadiens	NHL	43	4	11	15	61
1928/29	Montreal Canadiens	NHL	44	9	4	13	56
1929/30	Montreal Canadiens	NHL	44	13	11	24	108
1930/31	Montreal Canadiens	NHL	44	4	7	11	75
1931/32	Montreal Canadiens	NHL	46	5	5	10	82
1932/33	Montreal Canadiens	NHL	48	4	7	11	50
1933/34	Montreal Canadiens	NHL	48	4	6	10	24
1934/35	Montreal Canadiens	NHL	47	3	11	14	36
1935/36	Montreal Canadiens	NHL	42	2	4	6	25
1936/37	Boston Bruins	NHL	4	0	0	0	2
Celkem		NHL	542	63	73	136	691

Legenda: Z = Zápasy, G = Góly, A = Asistence, B = Body, TM = Trestné minuty.

👨‍🏫 Trenérská a manažerská kariéra v nižších soutěžích

Ačkoliv jeho trenérská zkušenost v NHL s Montreal Canadiens nedopadla podle představ, Mantha na trénování nezanevřel. Jeho vášeň pro hokej se přesunula k výchově talentů a vedení týmů v seniorských a juniorských ligách v provincii Québec.

Juniorské a seniorské ligy

Po druhé světové válce se Mantha stal respektovanou postavou v québeckém amatérském hokeji.

Verdun Maple Leafs: Trénoval tento úspěšný juniorský tým, kde uplatňoval své zkušenosti s prací s mladými hráči. Kladl důraz na bruslení a techniku hole, což byly jeho vlastní přednosti.
Laval Nationales: Působil také u týmu v Lavalu. Jeho jméno stále přitahovalo diváky a pro mladé hráče bylo ctí hrát pod vedením člena Síně slávy.
Mentoring: Mantha byl známý tím, že svým svěřencům vštěpoval nejen hokejové dovednosti, ale i smysl pro fair play a loajalitu ke klubu – hodnoty, které definovaly jeho éru v Canadiens.

⚔️ Analýza herního stylu: Předchůdce moderny

Abychom pochopili velikost Sylvia Manthy, musíme se podívat na kontext hokeje 20. let. V té době se obránci dělili na ty, kteří uměli bruslit, a ty, kteří byli jen "strážci brány". Mantha byl hybridem, který definoval budoucnost.

Ofenzivní instinkty

Mantha je často zmiňován jedním dechem s Eddie Shorem (Boston) a Kingem Clancym (Ottawa) jako jeden ze tří nejlepších obránců své éry.

Puk na holi: Na rozdíl od většiny beků, kteří puk jen vyhazovali z pásma (často lobem), Mantha puk vyvážel. Jeho schopnost přejít jeden na jednoho ve středním pásmu nutila soupeře měnit taktiku.
Střela zápěstím: Neměl nejtvrdší střelu příklepem (ta se tehdy tolik nepoužívala), ale jeho střela zápěstím byla chirurgicky přesná. Často střílel nízko, aby umožnil Morenzovi nebo Joliatovi tečovat puk před brankářem.

Defenzivní hra

Hra tělem: Ačkoliv měl jen 73 kg (což bylo na tehdejší dobu průměrné, dnes podprůměrné), uměl využívat těžiště a načasování. Jeho "hip check" (bodyček bokem) byl obávaný.
Čistota hry: Na rozdíl od Eddieho Shorea, který byl často brutální a zákeřný, Mantha hrál tvrdě, ale čistě. Jeho vyšší počty trestných minut v některých sezónách (např. 108 v roce 1930) vyplývaly spíše z toho, že byl neustále v centru dění a musel hasit chyby útočníků, než z úmyslné brutality.

🕯️ Život po hokeji a smrt

Po definitivním odchodu ze střídaček se Mantha věnoval civilnímu životu v Montréalu. Nikdy se však od hokejového prostředí neodstřihl úplně.

Televizní a rozhlasový expert: V 50. a 60. letech byl častým hostem v rozhlasových pořadech a při společenských akcích Canadiens. Byl považován za jednoho z "moudrých starců" organizace.
Golf: Jako mnoho hokejistů, i Mantha propadl golfu, který hrál na vysoké úrovni.
Zdravotní problémy: V pozdějším věku ho trápily zdravotní potíže spojené se srdcem.

Zemřel 7. srpna 1974 v Montréalu ve věku 72 let.

Jeho smrt zasáhla hokejovou komunitu, neboť odešel jeden z posledních přímých pamětníků "zlaté éry" Morenze a Joliata. Pohřbu se zúčastnila řada legend Canadiens v čele s Mauricem Richardem a Jeanem Béliveauem.

🎖️ Odkaz a uznání

Sylvio Mantha zanechal v historii NHL nesmazatelnou stopu, která byla oficiálně uznána nejvyššími poctami.

Hokejová síň slávy (1960)

V roce 1960 byl uveden do Hockey Hall of Fame.

Ceremoniál: Byl uveden v prestižním ročníku spolu s dalšími legendami jako Buck Boucher (jehož biografii jsme zpracovali dříve) a Jack Adams.
Zdůvodnění: Komise vyzdvihla jeho "vůdčí schopnosti a konzistentní výkonnost po dobu více než dekády".

Člen "Dream Teamu" Canadiens

Při různých výročích založení klubu Montreal Canadiens (např. 75. a 100. výročí) je Mantha pravidelně řazen do širšího výběru historických "All-Star" týmů klubu, často hned za obránci jako Doug Harvey, Larry Robinson a Serge Savard. Je považován za nejlepšího obránce klubu v předválečné éře.

Číslo dresu

Mantha proslavil v Montrealu několik čísel, nejvýrazněji číslo 2. Ačkoliv toto číslo bylo později vyřazeno (retired) na počest Douga Harveyho, fanoušci a historici klubu vědí, že prvním velikánem, který ho nosil a dal mu význam, byl Sylvio Mantha.

🧩 Zajímavosti

Trojnásobný vítěz jako hráč: Je jedním z mála hráčů, kteří vyhráli Stanley Cup jako nováčci a poté jako kapitáni téhož týmu.
Rodina rozhodčích: Nejen Sylvio, ale i jeho bratr Georges se po kariéře věnoval trénování. Hokejová DNA rodiny Mantha byla tak silná, že ovlivňovala montrealský hokej po desetiletí.
Utkání hvězd (Benefit Games): Před zavedením oficiálních All-Star Games se Mantha účastnil několika benefičních utkání (např. Howie Morenz Memorial Game v roce 1937), kde reprezentoval tým hvězd NHL proti Canadiens, což byl paradoxní moment, kdy hrál "proti svým" na uctění památky svého přítele.

Zdroje