Slobodan Milošević
Obsah boxu
Slobodan Milošević (srbsky Слободан Милошевић; 20. srpna 1941, Požarevac – 11. března 2006, Haag) byl srbský a jugoslávský politik, který zastával post prezidenta Srbska (1989–1997) a později prezidenta Svazové republiky Jugoslávie (1997–2000). Jeho vláda je neoddělitelně spjata s rozpadem Jugoslávie a následnými jugoslávskými válkami v 90. letech 20. století.
Milošević se dostal k moci na vlně srbského nacionalismu koncem 80. let. Během jeho vlády došlo k válkám ve Slovinsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Byl první hlavou státu, která byla obžalována z válečných zločinů mezinárodním tribunálem ještě během svého funkčního období. Po svržení v roce 2000 byl zatčen a vydán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Zemřel ve své cele před dokončením soudního procesu. Jeho odkaz je dodnes předmětem silných kontroverzí.
📜 Život a politická kariéra
👶 Mládí a vzdělání
Slobodan Milošević se narodil v Požarevaci v Srbsku během druhé světové války. Jeho otec, Svetozar, byl pravoslavný teolog a učitel, matka Stanislava byla učitelka a aktivní členka komunistické strany. Oba jeho rodiče spáchali sebevraždu; otec v roce 1962 a matka v roce 1974.
Milošević vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity v Bělehradě, kde promoval v roce 1964. Během studií se seznámil se svou budoucí manželkou Mirjana Marković, která se později stala jeho blízkou politickou spojenkyní. Na univerzitě se také spřátelil s Ivanem Stambolićem, který se stal jeho mentorem a pomohl mu v počátcích jeho kariéry.
📈 Vzestup v komunistické straně
Po studiích pracoval Milošević v administrativě a později v bankovnictví. V roce 1983 se stal ředitelem Beobanky, jedné z největších jugoslávských bank. Díky Stambolićově podpoře se postupně propracovával ve strukturách Svazu komunistů Srbska. V roce 1986 se stal předsedou této organizace.
Zpočátku byl vnímán jako nevýrazný byrokrat a aparátčík. Zlom v jeho kariéře nastal v dubnu 1987, kdy byl vyslán do Kosova, aby uklidnil napětí mezi místními Srby a Albánci. Během setkání se srbskými demonstranty, kteří si stěžovali na policejní brutalitu, pronesl slavnou větu: „Nikdo vás nesmí bít!“ (Niko ne sme da vas bije!). Tento výrok z něj přes noc udělal hrdinu srbských nacionalistů a katapultoval ho do centra politického dění.
🔥 Projev na Kosově poli a uchopení moci
Využil rostoucí vlny srbského nacionalismu k upevnění své moci. V rámci tzv. „antibyrokratické revoluce“ organizoval masové demonstrace, které svrhly vedení v autonomních oblastech Vojvodiny a Kosova i v republice Černé Hoře, a nahradil je svými loajálními stoupenci. V roce 1988 odstavil od moci svého bývalého mentora Ivana Stamboliće a plně ovládl srbskou politickou scénu.
Jeho mocenský vzestup vyvrcholil 28. června 1989 projevem na Gazimestanu na Kosově poli u příležitosti 600. výročí bitvy na Kosově poli. Před davem čítajícím statisíce lidí hovořil o historické roli Srbů a nevyloučil ani budoucí „ozbrojené bitvy“ na obranu národa. Tento projev je často považován za symbolický začátek konce Jugoslávie.
👑 Prezidentem Srbska
V roce 1989 byl zvolen prezidentem Předsednictva Socialistické republiky Srbsko. V roce 1990 prosadil novou srbskou ústavu, která výrazně omezila autonomii Kosova a Vojvodiny. Téhož roku se jeho Svaz komunistů Srbska transformoval na Socialistickou stranu Srbska (SPS) a Milošević vyhrál první pluralitní prezidentské volby.
⚔️ Role v jugoslávských válkách
Miloševićova politika a podpora srbského nacionalismu byly klíčovým faktorem při eskalaci napětí, které vedlo k jugoslávským válkám.
🇸🇮 Válka ve Slovinsku (1991)
Když Slovinsko vyhlásilo v červnu 1991 nezávislost, Jugoslávská lidová armáda (JNA) zasáhla. Konflikt, známý jako Desetidenní válka, byl krátký a Milošević se v něm příliš neangažoval, protože ve Slovinsku nežila významná srbská menšina. Souhlasil se stažením JNA a soustředil se na oblasti, které považoval za strategicky důležitější.
🇭🇷 Válka v Chorvatsku (1991–1995)
Po vyhlášení nezávislosti Chorvatska v roce 1991 podpořil Milošević ozbrojené povstání chorvatských Srbů, kteří vytvořili separatistickou Republiku Srbská Krajina. JNA, nyní de facto pod srbskou kontrolou, masivně intervenovala. Válka byla provázena brutálními etnickými čistkami, obléháním měst jako Vukovar a Dubrovník a zanechala za sebou statisíce uprchlíků a desítky tisíc mrtvých.
🇧🇦 Válka v Bosně a Hercegovině (1992–1995)
Nejničivější konflikt proběhl v Bosně a Hercegovině. Po vyhlášení její nezávislosti v roce 1992 poskytl Milošević masivní politickou, finanční a vojenskou podporu bosenským Srbům vedeným Radovanem Karadžićem a Ratkem Mladićem. Během války došlo k dlouhému obléhání Sarajeva a k nejhoršímu masakru v Evropě od druhé světové války – genocidě ve Srebrenici v červenci 1995. Ačkoliv Milošević přímou odpovědnost popíral, jeho podpora byla pro bosenskosrbskou armádu klíčová. V roce 1995 byl jedním z hlavních aktérů při vyjednávání Daytonské mírové dohody, která válku ukončila.
🇽🇰 Válka v Kosovu (1998–1999)
Koncem 90. let eskaloval konflikt v Kosovu, kde se Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK) postavila na ozbrojený odpor proti srbské nadvládě. Miloševićova vláda reagovala brutální ofenzívou, která vedla k masivnímu vyhánění albánského obyvatelstva. Po neúspěšných mírových jednáních v Rambouillet zahájilo NATO v březnu 1999 78denní leteckou kampaň proti Jugoslávii. Milošević nakonec kapituloval a stáhl své síly z Kosova, které se dostalo pod mezinárodní správu.
⚖️ Pád, zatčení a soudní proces
📉 Ztráta moci
Po prohrané válce v Kosovu a mezinárodní izolaci jeho popularita v Srbsku klesala. V prezidentských volbách v září 2000 prohrál s kandidátem opozice Vojislavem Koštunicou. Když se Milošević pokusil zmanipulovat výsledky, vypukly v Bělehradě masové demonstrace, které vyvrcholily 5. října 2000 pádem jeho režimu (tzv. Buldozerová revoluce).
⛓️ Vydání do Haagu
Milošević byl zatčen srbskými úřady v dubnu 2001 na základě obvinění z korupce a zneužití moci. Pod silným mezinárodním tlakem, zejména ze strany USA, ho vláda premiéra Zorana Đinđiće 28. června 2001 (na výročí bitvy na Kosově poli) vydala Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu.
🏛️ Proces a obhajoba
Soudní proces začal v únoru 2002. Milošević byl obžalován z 66 bodů, včetně genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Kosovu. Odmítl uznat legitimitu tribunálu a rozhodl se hájit sám. Soudní proces byl mimořádně zdlouhavý a komplexní, s více než 400 svědky a desítkami tisíc stran důkazního materiálu. Milošević využíval soudní síň jako politickou tribunu, kde obhajoval svou politiku a obviňoval NATO a Západ z agrese proti jeho zemi.
⚰️ Smrt a odkaz
💔 Úmrtí v cele
Soudní proces nebyl nikdy dokončen. 11. března 2006 byl Slobodan Milošević nalezen mrtvý ve své cele v Haagu. Oficiální příčinou smrti byl infarkt myokardu. Jeho smrt vyvolala řadu spekulací, včetně teorií, že byl otráven, což se však nikdy nepotvrdilo. Byl pohřben na rodinném pozemku v rodném Požarevaci.
Legacy
Slobodan Milošević je jednou z nejkontroverznějších postav moderních evropských dějin. Pro mnoho Srbů zůstává hrdinou, který bránil národní zájmy proti vnější agresi a rozpadu země. Pro většinu světa, zejména pro Bosňáky, Chorvaty a kosovské Albánce, je symbolem ultranacionalismu, etnických čistek a válečných hrůz. Často je označován přezdívkou „Balkánský řezník“. Jeho vláda zanechala Srbsko v mezinárodní izolaci, ekonomicky zdevastované a morálně rozdělené.
💬 Pro laiky
- Jugoslávské války: Nebyla to jedna válka, ale série několika konfliktů, které probíhaly v 90. letech, když se Jugoslávie rozpadala. Každá bývalá republika (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina) bojovala o svou nezávislost, zatímco Srbsko se snažilo udržet co nejvíce území pod svou kontrolou.
- Etnické čistky: Je to násilné a systematické vyhánění lidí určité národnosti nebo náboženství z nějakého území. Cílem je vytvořit etnicky „čistou“ oblast. Během jugoslávských válek to byla běžná a brutální taktika.
- ICTY (Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii): Speciální soud zřízený OSN v Haagu. Jeho úkolem bylo soudit lidi zodpovědné za nejhorší zločiny (jako genocida nebo zločiny proti lidskosti) spáchané během válek v Jugoslávii.
- Kosovo: Oblast na jihu Srbska s velkou většinou albánského obyvatelstva. Srbové ho považují za kolébku svého národa. Po válce v roce 1999 bylo pod mezinárodní správou a v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, kterou Srbsko dodnes neuznává.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025