Zločiny proti lidskosti
Obsah boxu
Zločiny proti lidskosti jsou závažná porušení mezinárodního práva, která se považují za natolik otřesná, že poškozují mezinárodní společenství jako celek. Tyto činy jsou charakteristické svou rozsáhlostí nebo systematičností a jsou zaměřeny proti civilnímu obyvatelstvu. Na rozdíl od válečných zločinů nemusí být spáchány v kontextu ozbrojeného konfliktu.
| Zločiny proti lidskosti | |
|---|---|
| Právní základ | Římský statut Mezinárodního trestního soudu |
| Příklady | Vražda, vyhlazování, zotročování, deportace, mučení, znásilnění, perzekuce, apartheid, nedobrovolné mizení osob |
| Jurisdikce | Mezinárodní trestní soud, národní soudy |
| Typ zločinu | Zločin podle mezinárodního práva |
| Nepromlčitelnost | Ano |
📝 Popis
Zločiny proti lidskosti zahrnují širokou škálu nelidských činů. Jejich definice je ukotvena především v Římský statut Mezinárodního trestního soudu, který vstoupil v platnost 1. července 2002. Aby byl čin kvalifikován jako zločin proti lidskosti, musí být spáchán jako součást rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti jakémukoli civilnímu obyvatelstvu, s vědomím takového útoku.
Mezi konkrétní činy, které mohou být kvalifikovány jako zločiny proti lidskosti, patří:
- Vražda
- Vyhlazování (úmyslné uvedení do životních podmínek, které mají za cíl zničení části obyvatelstva, např. znemožnění přístupu k potravinám a lékům)
- Zotročování
- Deportace nebo násilný přesun obyvatelstva
- Uvěznění nebo jiné závažné zbavení fyzické svobody v rozporu se základními pravidly mezinárodního práva
- Mučení
- Znásilnění, sexuální otroctví, nucená prostituce, nucené těhotenství, nucená sterilizace nebo jiné formy sexuálního násilí srovnatelné závažnosti
- Perzekuce (úmyslné a závažné zbavení základních práv v rozporu s mezinárodním právem) jakékoli identifikované skupiny nebo kolektivu z důvodů politických, rasových, národnostních, etnických, kulturních, náboženských, genderových nebo z jiných důvodů, jež jsou podle mezinárodního práva všeobecně považovány za nepřípustné
- Nedobrovolné mizení osob (zatýkání, zadržování nebo únosy osob prováděné státem nebo politickou organizací následované utajováním osudu nebo místa pobytu těchto osob s úmyslem dlouhodobě držet tyto osoby mimo dosah zaručené právní ochrany)
- Zločin apartheidu (nelidské činy páchané v rámci institucionalizovaného režimu systematického útlaku a nadvlády jedné rasové skupiny nad jinou rasovou skupinou nebo skupinami a páchané s úmyslem zachovat tento režim)
- Jiné nelidské činy srovnatelné povahy, které úmyslně způsobují velké utrpení nebo vážné tělesné újmy či poruchy zdraví.
✨ Význam
Koncept zločinů proti lidskosti je klíčový pro ochranu základních lidských práv a lidské důstojnosti, a to i v situacích, které nejsou přímo spojené s ozbrojeným konfliktem. Zajišťuje, že pachatelé těchto závažných činů nemohou uniknout spravedlnosti s odkazem na vnitrostátní právo nebo skutečnost, že jednali na příkaz vlády. Jsou nepromlčitelné a stíhatelné bez ohledu na to, kde byly spáchány nebo jakou mají pachatelé státní příslušnost.
⏳ Historie
Kořeny konceptu zločinů proti lidskosti sahají hlouběji než do období po Druhé světové válce, ačkoli jejich moderní definice a systematické stíhání jsou spojeny s Norimberským procesem. Již v roce 1899 byla v Haagu uzavřena Úmluva o zákonech a obyčejích války pozemní, která sice přímo nemluvila o "zločinech proti lidskosti", ale položila základy pro ochranu civilního obyvatelstva.
Poprvé byl termín "zločiny proti lidskosti" použit v souvislosti s genocidou Arménů v roce 1915, kdy Spojené síly označily masové vraždy za "zločiny proti lidskosti a civilizaci". Plné právní ukotvení však získal až po Druhé světové válce, kdy byly zahrnuty do statutu Norimberského vojenského tribunálu. Československý generál Bohuslav Ečer sehrál klíčovou roli při prosazování tohoto pojmu a při stíhání nacistických zločinců. S rozvojem mezinárodního trestního práva se definice dále rozšiřovala a zpřesňovala, zejména s vytvořením Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a nakonec Mezinárodního trestního soudu (ICC) v roce 2002.
⚔️ Kritika a kontroverze
Diskuse ohledně zločinů proti lidskosti se často týkají jejich přesné definice, zejména co se týče "rozsáhlosti" a "systematičnosti" útoku. Některé země také odmítají uznat jurisdikci Mezinárodního trestního soudu nad těmito zločiny. Další kritika se může zaměřovat na výběrové stíhání a politizaci justice.
Pro laiky
Představte si, že někdo páchá na lidech obrovské množství špatných věcí – například je masově vraždí, nutí je k otrocké práci, vyhání je z jejich domovů, mučí je nebo je pronásleduje jen proto, že patří k určité skupině (např. mají jinou barvu pleti, náboženství nebo politické názory). A teď si představte, že to nedělá jen tak náhodně jeden člověk, ale že je to součást velkého, plánovaného a organizovaného útoku, do kterého je zapojeno mnoho lidí nebo dokonce celý stát.
Přesně tohle jsou zločiny proti lidskosti. Není to jen tak nějaká obyčejná vražda nebo loupež, ale něco mnohem horšího – útok na samotnou lidskost a základní práva lidí. Tyto zločiny jsou tak hrozné, že se jimi zabývá celý svět a ti, kdo je páchají, by měli být potrestáni, i kdyby se schovávali kdekoli na světě a jejich vlastní země by je nechtěla stíhat. Jsou to "zločiny, které se nesmí zapomenout a odpustit".
Rozdíl mezi genocidou a zločiny proti lidskosti
Ačkoliv se oba pojmy často překrývají a mohou být spáchány ve stejné situaci, existuje mezi nimi klíčový rozdíl:
- Genocida má specifický úmysl zničit zcela nebo částečně určitou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou. Cílem je eliminovat identitu skupiny.
- Zločiny proti lidskosti nevyžadují tento specifický úmysl zničit celou skupinu. Jsou definovány rozsáhlým nebo systematickým útokem proti civilnímu obyvatelstvu a zahrnují širší škálu činů. Genocida je tedy specifickým typem zločinu, který může být zároveň i zločinem proti lidskosti, ale ne každý zločin proti lidskosti je genocidou.
Externí odkazy
- [[1](https://osn.cz/wp-content/uploads/2022/04/Rimsky-statut.pdf) Římský statut Mezinárodního trestního soudu] – Plné znění statutu definujícího zločiny proti lidskosti.
- [[2](https://www.cervenykriz.eu/odpovednost-za-zlociny) Odpovědnost jednotlivců za zločiny podle mezinárodního práva] – Článek Českého červeného kříže o odpovědnosti za mezinárodní zločiny.