Přeskočit na obsah

Serin

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox aminokyselina Serin (zkratky Ser nebo S) je jedna z 20 základních proteinogenních aminokyselin, které tvoří proteiny v živých organismech. Jedná se o polární, alifatickou aminokyselinu. Pro člověka je neesenciální, což znamená, že si ji tělo dokáže samo syntetizovat a nemusí ji přijímat výhradně v potravě. Jeho název je odvozen z latinského slova sericum, což znamená hedvábí, protože byl poprvé izolován z hedvábného proteinu sericinu v roce 1865.

Serin hraje klíčovou roli v mnoha metabolických drahách a je prekurzorem pro syntézu dalších důležitých molekul, včetně jiných aminokyselin (např. glycinu a cysteinu), purinů, pyrimidinů a fosfolipidů. Jeho hydroxylová (-OH) skupina v postranním řetězci je velmi reaktivní a často se podílí na funkci enzymů, zejména v aktivních místech tzv. serinových proteáz.

📜 Historie a objev

Serin byl poprvé izolován v roce 1865 německým chemikem Emilem Cramerem z hedvábí, konkrétně z proteinu zvaného sericin, který tvoří vnější vrstvu hedvábného vlákna. Právě z tohoto zdroje získal své jméno. Struktura serinu byla definitivně objasněna až o několik desetiletí později, na počátku 20. století, díky práci Emila Fischera a dalších průkopníků biochemie. Jeho význam jako základního stavebního kamene proteinů a klíčového metabolitu byl plně doceněn až s rozvojem moderní biochemie a molekulární biologie.

🧬 Biochemické vlastnosti

🧪 Struktura

Jako všechny aminokyseliny má serin centrální uhlík (α-uhlík), na který je navázána aminoskupina (-NH2), karboxylová skupina (-COOH) a atom vodíku. Jeho charakteristický postranní řetězec je hydroxymethylová skupina (-CH2OH).

Přítomnost hydroxylové skupiny (-OH) činí serin polární molekulou, která je schopna tvořit vodíkové můstky. Tato vlastnost je zásadní pro strukturu a funkci proteinů, protože umožňuje interakce s vodou i s jinými polárními částmi molekul. Hydroxylová skupina je také místem pro posttranslační modifikace, jako je fosforylace, která hraje klíčovou roli v buněčné signalizaci a regulaci enzymové aktivity.

Serin je chirální a v přírodě se vyskytuje téměř výhradně v L-konfiguraci (L-serin). Jeho zrcadlový obraz, D-serin, se však také nachází v některých organismech, zejména v mozku savců, kde funguje jako důležitý neuromodulátor.

⚙️ Kódování v genetickém kódu

Serin je jednou ze tří aminokyselin (spolu s leucinem a argininem), které jsou kódovány šesti různými kodony v genetickém kódu. Tyto kodony jsou:

  • UCU
  • UCC
  • UCA
  • UCG
  • AGU
  • AGC

Tato vysoká redundance v kódování naznačuje evoluční důležitost serinu a potřebu minimalizovat dopad bodových mutací v DNA.

生物 Funkce v organismu

🧱 Stavební kámen proteinů

Primární funkcí serinu je jeho role jako stavební jednotky při syntéze proteinů. Díky své polární povaze se často nachází na povrchu proteinů, kde interaguje s vodním prostředím. Jeho hydroxylová skupina je klíčová pro funkci mnoha enzymů. Například v aktivním centru serinových proteáz (jako je trypsin nebo chymotrypsin) tvoří serin součást tzv. katalytické triády, která je zodpovědná za štěpení peptidových vazeb v jiných proteinech.

🔄 Metabolické dráhy

Serin je ústředním bodem několika klíčových metabolických drah:

  • Biosyntéza: V těle se serin syntetizuje z 3-fosfoglycerátu, což je meziprodukt glykolýzy. Tato dráha je aktivní ve většině tkání.
  • Prekurzor pro jiné molekuly: Serin slouží jako výchozí látka pro syntézu řady dalších důležitých biomolekul:

🧠 Role v nervovém systému

Serin, a zejména jeho D-forma (D-serin), hraje zásadní roli v centrálním nervovém systému. D-serin je syntetizován z L-serinu v astrocytech (typ gliových buněk) a funguje jako ko-agonista na NMDA receptorech. Tyto receptory jsou klíčové pro synaptickou plasticitu, proces, který je základem učení a paměti. Dysregulace hladin D-serinu je spojována s různými neurologickými a psychiatrickými poruchami, včetně schizofrenie a Alzheimerovy choroby.

⚕️ Klinický význam a poruchy

Vrozené poruchy metabolismu serinu jsou vzácné, ale závažné genetické onemocnění. Nedostatek serinu v důsledku defektů v jeho biosyntetické dráze může vést k vážným neurologickým problémům, včetně mikrocefalie, záchvatů a psychomotorické retardace. Léčba těchto poruch spočívá v doplňování L-serinu stravou.

Naopak, výzkum naznačuje, že suplementace L-serinem by mohla mít potenciální terapeutický přínos u některých neurodegenerativních onemocnění, jako je amyotrofická laterální skleróza (ALS), ačkoli klinické studie stále probíhají.

🍎 Zdroje v potravě

Přestože je serin neesenciální aminokyselinou, jeho příjem v potravě je důležitý. Bohatými zdroji serinu jsou potraviny s vysokým obsahem bílkovin:

🏭 Průmyslové využití

Serin a jeho deriváty nacházejí uplatnění v různých průmyslových odvětvích:

  • Kosmetika: Díky své schopnosti vázat vodu se používá jako přírodní hydratační složka v krémech, pleťových vodách a vlasových produktech.
  • Farmaceutický průmysl: Slouží jako prekurzor pro syntézu některých léků a je zkoumán pro své potenciální terapeutické účinky.
  • Potravinářství: Používá se jako doplněk stravy.

🔬 Pro laiky: Serin zjednodušeně

Představte si proteiny jako dlouhé řetězy postavené z různých druhů "Lego kostiček", kterým říkáme aminokyseliny. Serin je jednou z těchto dvaceti základních kostiček.

Co je na serinu zvláštní, je malý "úchyt" (chemicky hydroxylová skupina), který z něj vyčnívá. Díky tomuto úchytu má serin několik speciálních schopností:

  1. Je "kamarád s vodou": Díky úchytu se serin rád nachází na povrchu proteinů, kde může interagovat s okolní vodou. To pomáhá proteinům správně se složit do jejich 3D tvaru.
  2. Je to "pracovní nástroj": V některých proteinech, zvaných enzymy, funguje tento úchyt jako klíčový nástroj, který pomáhá rozbíjet jiné molekuly. Je to jako malý chemický skalpel.
  3. Je to "univerzální surovina": Tělo umí serin přeměnit na jiné důležité látky. Může z něj vyrobit jinou Lego kostičku (glycin), nebo ho použít k výrobě stavebních bloků pro naši DNA nebo pro tuky, které tvoří obaly našich buněk.
  4. Je to "posel v mozku": V mozku se serin může přeměnit na speciální molekulu, která pomáhá přenášet signály mezi neurony, což je zásadní pro učení a paměť.

I když si naše tělo umí serin vyrobit samo, najdeme ho také v jídle bohatém na bílkoviny, jako jsou vejce, maso, sója nebo ořechy.


Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025