Rukojmí

Rukojmí
Typ činu	Únos, zločin proti lidskosti, válečný zločin

Rozbalit box

Obsah boxu

Rukojmí je osoba, která je držena proti své vůli a slouží jako záruka pro splnění nějakých podmínek nebo požadavků ze strany únosce nebo držitele. Fenomén rukojmích se objevuje jak v ozbrojených konfliktech, tak i v situacích kriminality či terorismu. Držet rukojmí je v moderním mezinárodním právu a většině národních právních řádů považováno za nezákonné a zločinné.

---

Právní status rukojmích

Držení rukojmí je v moderním mezinárodním právu a většině národních právních řádů přísně zakázáno a považováno za závažný zločin.

Mezinárodní humanitární právo (MHP): V ozbrojených konfliktech je držení rukojmí výslovně zakázáno Ženevskými úmluvami (zejména Čtvrtou Ženevskou úmluvou o ochraně civilních osob za času války, článek 34) a Dodatkovými protokoly. Považuje se za válečný zločin. Ženevské úmluvy zakazují trestání a diskriminaci civilistů, a rukojmí jsou považováni za civilní osoby.
Mezinárodní trestní právo: Držení rukojmí může být klasifikováno jako zločin proti lidskosti (pokud je spácháno v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku na civilní obyvatelstvo) nebo válečný zločin (pokud je spácháno v kontextu ozbrojeného konfliktu) podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu.
Vnitrostátní právo: Ve většině zemí je únos nebo držení rukojmích trestné podle trestního zákoníku, často jako závažný trestný čin s vysokými tresty odnětí svobody.
Mezinárodní úmluva proti braní rukojmích (1979): Tato úmluva explicitně zakazuje braní rukojmí a zavazuje členské státy k trestání pachatelů a ke spolupráci při jejich stíhání nebo vydávání.

---

Motivace a cíle držitelů rukojmích

Motivace pro držení rukojmích se liší v závislosti na kontextu:

Politické a ideologické motivy

Terorismus: Teroristické organizace často berou rukojmí, aby získaly publicitu pro svou věc, vyvinuly tlak na vlády k propouštění vězňů, platbě výkupného nebo k politickým ústupkům. Příkladem je Íránská krize s rukojmími z let 1979-1981 nebo útok na Beslan v roce 2004.
Ozbrojené konflikty: V válkách a občanských válkách mohou být rukojmí bráni bojujícími stranami pro výměnu zajatců, jako "živé štíty" nebo jako nástroj k vydírání a zastrašování civilního obyvatelstva.

Kriminální motivy

Výkupné: Klasickým kriminálním motivem je únos rukojmí za účelem získání výkupného.
Útěk nebo vyjednávání: Zločinci mohou vzít rukojmí během loupeže nebo útěku, aby si vynutili bezpečný průchod nebo vyjednávání s policií.
Vydírání: Držení rukojmí k vynucení nějakého chování nebo opatření od třetí strany.

---

Vyjednávání o rukojmích a řešení krizí

Řešení krizí s rukojmími je vysoce komplexní proces, který často zahrnuje vyjednávání, strategie a taktiky s cílem zajistit bezpečné propuštění rukojmí.

Vyjednávání: Většina krizí s rukojmími je řešena vyjednáváním s únosci. Vyjednávací týmy (často specializované jednotky policie nebo tajných služeb) se snaží navázat komunikace s únosci, pochopit jejich motivace a požadavky a najít řešení, které minimalizuje riziko pro rukojmí.
Čas jako spojenec: V mnoha případech je čas považován za spojenec vyjednavačů, protože prodlužující se patová situace může vést k únavě únosců a ke změnám jejich původních požadavků.
Použití síly: Pokud vyjednávání selže nebo je bezprostřední ohrožení života rukojmí, mohou být nasazeny speciální jednotky (např. SWAT, Delta Force, SAS) k osvobození rukojmí za použití síly. To je však vždy spojeno s vysokým rizikem a je využíváno jako poslední možnost.
Psychologická podpora: Pro rukojmí je po jejich propuštění často nezbytná psychologická podpora, jelikož mohou trpět posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a dalšími psychickými problémy.

---

Příklady krizí s rukojmími a jejich dopady

Olympiáda v Mnichově (1972): Během olympijských her v Mnichově v roce 1972 vzala palestinská teroristická organizace "Černé září" 11 izraelských sportovců a trenérů jako rukojmí. Krize skončila tragicky smrtí všech rukojmí a pěti teroristů.
Íránská krize s rukojmími (1979–1981): 52 amerických diplomatů a občanů bylo drženo jako rukojmí na americké ambasádě v Teheránu po dobu 444 dní. Tato krize měla obrovský dopad na americkou zahraniční politiku a vztahy s Írán.
Moskevská divadelní krize (2002): Čečenští teroristé vzali jako rukojmí stovky diváků v moskevském divadle Dubrovka. Ruské bezpečnostní složky použily plyn, což vedlo k smrti mnoha rukojmí i teroristů.
Krize s rukojmími v In Amenas (2013): Islamističtí teroristé vzali rukojmí na plynovém zařízení v Alžírsku. Zásah alžírské armády vedl k vysokému počtu obětí mezi rukojmími.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem (2023-současnost): Teroristická organizace Hamás unesla 7. října 2023 z Izraela do Pásmo Gazy přibližně 250 rukojmí, včetně vojáků a civilistů, mezi nimiž byly i ženy a děti. Jednání o jejich propuštění probíhají za zprostředkování Kataru, Egypta a USA. Část rukojmí byla propuštěna v rámci dohody o příměří v listopadu 2023, ale mnoho jich zůstává v zajetí k červnu 2025. Tato situace má významný dopad na průběh konfliktu a mezinárodní diplomacie.

---

Pro laiky

Představte si, že někdo někoho drží proti jeho vůli a nechce ho pustit, dokud mu někdo nesplní nějaké přání. Ten držený člověk je rukojmí. Je to jako vyjednávání: já držím toho člověka a vy mi za to něco dáte (třeba peníze, nebo propustíte někoho z vězení, nebo něco jiného). Je to ale velmi špatná věc, která je zakázaná jak v válce (podle dohod pro války), tak i v normálním životě (podle zákonů). Držet rukojmí je vždycky zločin.

---

Související články

---

Externí odkazy

Mezinárodní výbor Červeného kříže: Hostage-taking (anglicky)
Mezinárodní úmluva proti braní rukojmích (1979) (anglicky)
UN.org – Human Rights

---

Kategorie