Přeskočit na obsah

Nusle

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Nusle jsou městská čtvrť a katastrální území v Praze, rozkládající se v Nuselském údolí podél toku potoka Botič. Území je administrativně rozděleno mezi městské části Praha 2 a Praha 4, přičemž větší část spadá pod Prahu 4[1]. Charakteristickým rysem Nuslí je hustá bloková zástavba z přelomu 19. a 20. století, kontrastující s moderní výstavbou na přilehlé Pankrácké pláni, a především ikonický Nuselský most, který údolí překlenuje.

Šablona:Infobox Čtvrť

🌍 Poloha a charakter

Nusle leží jihovýchodně od centra Prahy. Jejich jádro se nachází v hlubokém údolí vytvořeném potokem Botič. Na severu hraničí s Novým Městem a Vyšehradem, na severovýchodě s Vinohrady, na východě s Vršovicemi, na jihu s Michlí a Krčí a na západě s Podolím.

Údolní část, spadající převážně pod Prahu 2, si zachovala charakteristickou atmosféru s činžovními domy, menšími náměstími a ulicemi kopírujícími terén. Naopak část spadající pod Prahu 4, zejména v oblasti Pankráce na náhorní plošině nad údolím, prošla ve 2. polovině 20. století masivní proměnou. Původní zástavbu zde nahradily panelové domy a moderní komerční a administrativní budovy, včetně pražských mrakodrapů[2]. Toto rozdělení dává Nuslím dvojí tvář – tradiční městskou čtvrť v údolí a moderní centrum na Pankráci.

⏳ Historie

Nejstarší dějiny a původ názvu

Území Nuslí bylo osídleno již od pradávna, což dokládají archeologické nálezy. První písemná zmínka pochází z roku 1088 z doby krále Vratislava II., kdy jsou Nusle (v tehdejší podobě Neosvětly) zmíněny jako majetek vyšehradské kapituly[3].

Původ názvu Nusle není zcela jednoznačný. Nejpravděpodobnější teorie jej odvozuje od osobního jména Nezamysl nebo Nosidl, z něhož vznikla forma Nosle a pozdějším jazykovým vývojem Nusle. Název by tedy znamenal "ves lidí Nezamyslových/Nosidlových"[4]. Ve středověku se zde nacházely osady, dvorce, vinice a mlýny na potoce Botič. Mezi významné stavby patřil například Nuselský zámek (původně tvrz) a Nuselský pivovar.

Období raného novověku

Během husitských válek byla velká část zdejších církevních majetků zabavena pražany. V následujících staletích Nusle zůstaly převážně zemědělskou a vinařskou oblastí s několika šlechtickými usedlostmi. Strategická poloha v blízkosti Prahy a na úpatí Vyšehradu však znamenala, že oblast byla často zasažena vojenskými událostmi. K výraznějšímu rozvoji došlo v 18. století, kdy zde začaly vznikat první manufaktury a řemeslnické dílny, které předznamenaly budoucí průmyslový rozmach.

📈 Rozvoj v 19. a 20. století

Průmyslová revoluce a povýšení na město

Skutečný přerod Nuslí ze zemědělské vsi na průmyslové předměstí nastal ve druhé polovině 19. století. Klíčovým impulsem byla výstavba železnice. V roce 1871 byla zprovozněna Pražsko-modřanská dráha a o rok později byla vybudována železniční spojka propojující Smíchov s nádražím Františka Josefa (dnešní Hlavní nádraží), která vedla přes Nuselské údolí[5]. V roce 1882 bylo přímo v Nuslích otevřeno nádraží (dnešní stanice Praha-Vršovice), ačkoli původně neslo název Nusle-Vršovice[6].

Dostupnost železnice přilákala průmysl. Vznikly zde významné podniky, jako například:

  • Nuselský pivovar (založen 1694, masivně rozšířen v 19. století)
  • Strojírny bratří Jouzů (později závod Jawa)
  • Továrna na mýdla a svíčky (později Centrotex)
  • Eta (výroba elektrospotřebičů)
  • Továrna na klobouky a fezky

S průmyslem přišel i masivní příliv obyvatelstva a stavební boom. Počet obyvatel vzrostl z 2 500 v roce 1869 na téměř 30 000 na počátku 20. století[7]. Na místě původních polí a usedlostí začala vyrůstat hustá činžovní zástavba. Nusle získaly v roce 1898 status královského města[8]. Z tohoto období pochází i řada veřejných budov, jako je Nuselská radnice nebo Nuselská sokolovna.

Připojení k Velké Praze

Jako dynamicky se rozvíjející město s rostoucím počtem obyvatel a hustou zástavbou bylo logickým krokem spojení Nuslí s hlavním městem. K tomu došlo 1. ledna 1922 v rámci vzniku tzv. Velké Prahy[9]. Nusle se staly součástí nového městského obvodu Praha XIII. Spojení s Prahou přineslo další rozvoj infrastruktury, včetně regulace potoka Botiče a výstavby nových škol a parků.

Charakter jednotlivých částí

Přestože jsou Nusle vnímány jako jeden celek, historicky i funkčně se dělí na několik svébytných oblastí:

  • Dolní Nusle: Jádro čtvrti v údolí Botiče, kolem náměstí Bratří Synků a Nuselské ulice. Tato oblast má nejvýraznější velkoměstský charakter s hustou blokovou zástavbou, obchody a službami.
  • Horní Nusle: Část na svazích nad údolím, směrem k Pankráci a Michli. Zástavba je zde volnější, s větším podílem rodinných domů a vil z období první republiky.
  • Pankrác: Původně pole a pastviny na náhorní plošině, kde v roce 1889 vznikla Pankrácká věznice. Ve druhé polovině 20. století se Pankrác stal synonymem pro moderní výstavbu – vzniklo zde sídliště, budovy České televize, Palác kultury (dnešní Kongresové centrum) a v posledních dekádách i komerční centra a první pražské mrakodrapy (např. City Tower, V Tower).
  • Vyšehradská strana: Oblast přiléhající k Vyšehradu a Novému Městu, kde se nachází park Folimanka a historická zástavba navazující na Albertov.

Tato rozmanitost činí z Nuslí jednu z nejzajímavějších a nejkontrastnějších pražských čtvrtí.

🏛️ Významné stavby a památky

Nusle nabízejí pestrou mozaiku architektonických stylů od historických usedlostí přes velkoměstské činžovní domy až po moderní výškové budovy.

Nejdominantnější a nejznámější stavbou je bezesporu Nuselský most. Tento předpjatý železobetonový most, dokončený v roce 1973, překlenuje Nuselské údolí ve výšce přes 42 metrů a spojuje Pankrác s centrem města[10]. Je klíčovou součástí pražské severojižní magistrály a v jeho tubusu je vedena trasa metra C. Původně byl pojmenován po Klementu Gottwaldovi. Pro svůj technický přínos byl v roce 2000 vyhlášen Stavbou století[11]. Most je však nechvalně proslulý i jako místo častých sebevražd, což vedlo k instalaci vysokých bezpečnostních bariér[12].

Další významné stavby

  • Nuselská radnice: Novorenesanční budova z let 1908–1909 na dnešním náměstí Generála Kutlvašra, která sloužila jako radnice samostatného města Nusle. Dnes je sídlem Úřadu městské části Praha 4[13].
  • Nuselský pivovar: Rozsáhlý areál s historií sahající až do 17. století. Přestože výroba piva byla ukončena v 60. letech 20. století, historické budovy procházejí postupnou rekonstrukcí na rezidenční a komerční prostory[14].
  • Nuselská sokolovna: Monumentální secesní budova postavená v roce 1914, později přestavěná.
  • Divadlo Na Fidlovačce: Funkcionalistická divadelní budova z roku 1921, která se nachází v parku Na Fidlovačce. Po letech chátrání byla v 90. letech 20. století obnovena díky nadaci herce Tomáše Töpfera a dnes je opět oblíbenou divadelní scénou[15].
  • Kostel svatého Václava: Novorománský kostel na náměstí Bratří Synků, postavený v letech 1895–1899.
  • Vazební věznice Praha Pankrác: Rozlehlý komplex věznice a justičního paláce postavený v roce 1889. V období nacistické okupace a komunistického režimu se stal místem poprav politických vězňů.
  • Kongresové centrum Praha: Původně Palác kultury, otevřený v roce 1981. Jedná se o jednu z nejvýraznějších staveb z období pozdní normalizace, která slouží pro pořádání velkých kongresů, koncertů a společenských akcí.

🚇 Doprava

Nusle mají strategickou polohu a vynikající dopravní dostupnost.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že Nusle jsou jako město ve městě, které má dvě naprosto odlišné tváře. Dolní část je jako staré, živé městečko v údolí. Jsou tu úzké uličky, staré činžovní domy, malé obchůdky a náměstí, kde jezdí tramvaje. Všechno je tu tak trochu namačkané na sebe a má to svoji typickou atmosféru. Přes celé toto údolí se klene obrovský Nuselský most, který je jako moderní dálnice ve vzduchu. A když po něm přejedete, dostanete se do horní části Nuslí na Pankráci. To je úplně jiný svět – moderní čtvrť plná skleněných kancelářských budov, nákupních center a nejvyšších mrakodrapů v Praze. Takže Nusle jsou vlastně spojením dvou světů: starého a útulného v údolí a supermoderního a rušného nahoře na kopci.

Reference