Nuselský most

Rozbalit box

Obsah boxu

Nuselský most (lidově zvaný Nuselák, v letech 1973–1990 Most Klementa Gottwalda) je jedna z nejvýznamnějších, nejznámějších a dopravně nejvytíženějších staveb v Praze. [1] Tento monumentální most z předpjatého betonu se klene nad Nuselským údolím ve výšce přes 40 metrů a spojuje pražské čtvrti Pankrác a Karlov (respektive Nové Město). Je klíčovou součástí pražského dopravního systému, neboť po jeho horní mostovce vede šestiproudá Severojižní magistrála, zatímco uvnitř mostního tubusu projíždějí soupravy pražského metra linky C. V roce 2000 byl oceněn titulem "Stavba století" v kategorii dopravních staveb. [2]

📜 Dlouhá cesta k realizaci: Sny a vize

Potřeba přemostit hluboké Nuselské údolí a spojit jižní předměstí s centrem Prahy byla diskutována již od konce 19. století. První konkrétní návrh předložil inženýr Jaroslav Marjanko již v roce 1903. [3] V následujících desetiletích proběhlo několik architektonických soutěží (např. v letech 1926 a 1933), kterých se účastnili přední architekti té doby, včetně Pavla Janáka či Stanislava Bechyně. Návrhy zahrnovaly různé ocelové i železobetonové obloukové mosty, často velmi odvážných konstrukcí, a některé dokonce počítaly s obytnými domy přímo v pilířích mostu. [4]

Realizace se však neustále odkládala – nejprve kvůli hospodářské krizi, poté kvůli druhé světové válce a následně kvůli poválečné obnově. Definitivní rozhodnutí padlo až v 60. letech 20. století, kdy se začala budovat velká sídliště na jižním okraji Prahy (Pankrác, Jižní Město) a bylo nutné vyřešit jejich dopravní napojení, včetně zavedení metra (původně podzemní tramvaje).

Vítězný návrh a brutalistní estetika

V finální soutěži zvítězil návrh týmu, který tvořili inženýři **Svatopluk Kobr** a **Vojtěch Michálek** a architekt **Stanislav Hubička**. Jejich koncept byl revoluční svou jednoduchostí a strohostí. Místo tradičních oblouků navrhli masivní rámovou konstrukci z předpjatého betonu, která stojí na čtyřech mohutných pilířích. [5] Architekt Hubička vtiskl mostu nadčasový design, který v sobě nese prvky brutalismu a funkcionalismu. Tvar mostu a jeho pilířů byl navržen tak, aby působil dynamicky a lehce, přestože jde o kolosální masu betonu.

🏗️ Stavba a unikátní technologie

Výstavba mostu začala v roce 1967 poté, co bylo zdemolováno 17 domů v nuselském údolí. Stavba byla technicky mimořádně náročná a využívala na svou dobu špičkové technologie.

**Letmá betonáž:** Most nebyl stavěn na lešení od země, ale metodou tzv. letmé betonáže. Z jednotlivých pilířů se postupně betonovaly "lamely" směrem do stran, dokud se ramena nespojila uprostřed. [6]
**Tubus pro metro:** Unikátním prvkem je lichoběžníkový průřez mostu, který v sobě ukrývá tubus pro metro. Původní plány počítaly s lehčími vozy podzemní tramvaje české výroby, což později způsobilo značné komplikace (viz 2. část).

Operace "Tanky": Zátěžová zkouška

Před slavnostním otevřením musel most projít náročnými zátěžovými zkouškami. Ta nejznámější a vizuálně nejpůsobivější proběhla v listopadu 1970. Na ještě nedokončený most najelo **66 tanků T-55** seřazených do řad. [7] Celková hmotnost této "armády" činila přibližně 2 500 tun. Aby inženýři otestovali nejen statické, ale i dynamické zatížení, tanky na povel najížděly a brzdily, a dokonce přesypávali písek pod pásy, aby vyvolali vibrace. Další unikátní zkouška proběhla pomocí raketových motorů, které byly na mostě zažehnuty, aby simulovaly náraz větru a dynamické rázy. Naměřené hodnoty (průhyb mostu) byly dokonce nižší, než projektanti předpokládali, což potvrdilo obrovskou pevnost konstrukce. [8]

Most byl slavnostně otevřen 22. února 1973 (na 25. výročí "Vítězného února") pod názvem **Most Klementa Gottwalda**. [1]

🚇 Politický zvrat a inženýrská záchrana

Ačkoliv stavba mostu v 60. letech úspěšně postupovala, projekt musel čelit zásadnímu problému, který nebyl technického, nýbrž politického rázu. Původní koncept mostu počítal s tím, že v jeho tubusu budou jezdit lehké vozy "podzemní tramvaje" (později lehkého metra) československé výroby. Po roce 1968 a nástupu normalizace však přišlo politické rozhodnutí z nejvyšších míst: v Praze budou jezdit těžké sovětské soupravy metra typu Ečs. [9]

Toto rozhodnutí představovalo pro inženýry noční můru. Sovětské vozy byly výrazně těžší a měly jiný nápravový tlak, než na jaký byl mostní tubus dimenzován. Hrozilo, že betonová podlaha tubusu zatížení nevydrží a popraská. Bourat rozestavěný most nepřipadalo v úvahu. Hlavní statik Svatopluk Kobr proto musel přijít s geniálním řešením "za pochodu". Navrhl vložení speciálního ocelového roznášecího roštu dovnitř tubusu. Tento rošt o váze téměř 700 tun roznáší váhu těžkých souprav do bočních stěn mostu, které jsou masivnější, a nikoliv na jeho dno. [10] Díky této improvizaci, která je světovým unikátem, mohl být most dokončen a bezpečně slouží dodnes.

🕯️ Temná kapitola: Most sebevrahů

Nuselský most má bohužel i svou tragickou stránku. Kvůli své výšce a snadné dostupnosti se brzy po otevření stal smutně proslulým místem, které vyhledávali lidé, kteří se rozhodli ukončit svůj život. Odhaduje se, že skokem do údolí zde zemřelo 200 až 300 lidí. [11]

Původní zábradlí bylo vysoké pouze 1 metr, což bylo pro bezpečnost chodců nedostatečné. V reakci na tragédie bylo v 90. letech zábradlí zvýšeno na 2,7 metru. Ani to však nezabránilo odhodlaným jedincům v jeho překonání. Definitivní řešení přinesla až instalace speciálního nástavce z hladkého, zaobleného plechu v roce 2007, který nelze zachytit rukama a přelézt. [12] Tím se podařilo sebevraždy z mostu prakticky eliminovat.

Památku obětí připomíná v parku Folimanka pod mostem pomník od sochaře Krištofa Kintery s názvem Z vlastního rozhodnutí – Memento mori. Má podobu pouliční lampy, jejíž světlo je obráceno směrem vzhůru k mostovce. [13]

🛠️ Současnost a rekonstrukce

Po desetiletích intenzivního provozu, kdy po mostě denně přejedou desítky tisíc aut a stovky souprav metra, si konstrukce vyžádala generální opravu. V letech 2011 až 2017 proběhla rozsáhlá sanace, která zahrnovala opravu betonové mostovky, výměnu izolací, osvětlení a sanaci spodní stavby. [14] Most je dnes v dobrém technickém stavu a je pečlivě monitorován.

Nuselský most je dnes nedílnou součástí pražského panoramatu. Jeho elegantní, strohá silueta, která se "vznáší" nad střechami nuselských činžáků, je obdivována architekty i laiky. Přestože je součástí kontroverzní Severojižní magistrály, která zatěžuje centrum hlukem a emisemi, jeho dopravní význam je pro město naprosto nenahraditelný.

🔬 Pro laiky

Nuselský most, kterému Pražáci neřeknou jinak než "Nuselák", je v podstatě obrovská betonová roura na nohách.

Dvojitý most: Je unikátní tím, že funguje ve dvou patrech. Nahoře, pod širým nebem, jezdí tisíce aut po šestiproudé dálnici. Uvnitř, v břiše té betonové roury, jezdí metro. Je to jedna z nejdůležitějších tepen Prahy – spojuje jižní sídliště s centrem.
Problém s ruským metrem: Když se most stavěl, plánovalo se lehké české metro. Pak ale přišel příkaz z Moskvy, že musíme koupit jejich těžké vlaky. Most na to nebyl stavěný a hrozilo, že podlaha tubusu praskne. Inženýři to vyřešili geniálně: dovnitř vložili speciální ocelový rošt, který váhu vlaků rozvádí do stěn mostu, místo aby tlačila na podlahu.
Zkouška tanky: Aby si byli jistí, že most vydrží, udělali v roce 1970 šílený test. Na nedostavěný most nahnali 66 tanků! Seřadili je tam a dokonce s nimi dělali různé manévry, aby most rozkymáceli. Most vydržel a ukázalo se, že je ještě pevnější, než se čekalo.
Smutná historie: Bohužel, most má i svou stinnou stránku. Kvůli své výšce lákal sebevrahy. Dnes už je to naštěstí téměř nemožné, protože zábradlí je upraveno tak, že se přes něj nedá přelézt. Dole v parku je na památku obětí lampa, která svítí nahoru k mostu. (nesprávně, překračuje Botič, ale v kontextu Prahy 4 dává smysl širší zařazení, lépe: Mosty přes údolí)]]