Přeskočit na obsah

Mistrovství světa v ledním hokeji 1977

Z Infopedia
Mistrovství světa v ledním hokeji 1977
Datum21. dubna – 8. května 1977
MístoVídeň

Mistrovství světa v ledním hokeji 1977 představovalo 44. ročník světového šampionátu a současně 55. ročník mistrovství Evropy v ledním hokeji. Turnaj nejvyšší kategorie (Skupina A) se konal od 21. dubna do 8. května 1977 v rakouském hlavním městě Vídni. Utkání se odehrávala ve dvou arénách: ve Wiener Stadthalle a v Donauparkhalle. Celkově se šampionátu napříč třemi výkonnostními skupinami (A, B, C) zúčastnilo 24 národních týmů.

Zlaté medaile v elitní Skupině A vybojovala reprezentace Československa, která tak úspěšně obhájila titul z předchozího šampionátu v roce 1976. Pro československý tým šlo o celkově pátý titul mistrů světa a čtrnáctý titul mistrů Evropy. Na druhém místě skončilo Švédsko a bronzové medaile získal Sovětský svaz.

Tento ročník se zapsal do historie mezinárodního ledního hokeje jako přelomový, neboť Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF) poprvé v historii zrušila striktní amatérský status turnaje a oficiálně povolila start profesionálním hráčům. V důsledku tohoto rozhodnutí se na mistrovství světa po sedmiletém bojkotu vrátila reprezentace Kanady, jež složila svůj tým výhradně z hráčů severoamerické NHL, jejichž kluby nepostoupily do bojů o Stanley Cup. Turnaj byl charakteristický vysokým počtem trestných minut, střetem odlišných hokejových škol a dramatickým rozuzlením ve finálové skupině.

🗓 Historické pozadí a návrat Kanady

Od roku 1970 kanadská hokejová asociace bojkotovala turnaje pořádané IIHF. Důvodem byl spor o definici amatérismu. Zatímco státy východního bloku, především Sovětský svaz a Československo, vysílaly na turnaje hráče, kteří byli formálně vedeni jako vojáci nebo zaměstnanci státních podniků, avšak fakticky se věnovali výhradně hokeji (tzv. státní amatérismus), kanadští hráči působící v profesionálních ligách v Severní Americe startovat nesměli. Kanada proto v roce 1970 odstoupila z mezinárodních soutěží.

Průlom nastal v roce 1976, kdy byl novým prezidentem IIHF zvolen Günther Sabetzki. Ten zahájil diplomatická jednání s vedením NHL a kanadskými představiteli. Výsledkem byla dohoda, která umožnila start profesionálů na mistrovství světa. Turnaj byl navíc strategicky přesunut na přelom dubna a května, aby se jej mohli zúčastnit hráči z týmů NHL, které vypadly v základní části nebo v prvním kole play-off.

Kanadský výběr pro rok 1977 byl tvořen výhradně profesionály. Na soupisce figurovali zkušení hráči jako Phil Esposito z New York Rangers, Carol Vadnais, nebo mladí hráči jako Wilf Paiement z Colorado Rockies. Trenérem týmu byl jmenován Johnny Wilson. Přítomnost kanadského profesionálního týmu vyvolala obrovský divácký a mediální zájem, jelikož od Série století (1972) a Kanadského poháru (1976) šlo o první přímou konfrontaci s evropskou elitou na půdě mistrovství světa.

⚙️ Herní systém

Turnaje Skupiny A se zúčastnilo 8 týmů. Poprvé byl v rámci mistrovství světa aplikován nový herní formát, který zahrnoval rozdělení do skupin po první fázi. V základní části se utkal každý s každým jednokolově (každý tým odehrál 7 zápasů). Následně se tabulka rozdělila na dvě poloviny. Týmy na 1. až 4. místě postoupily do finálové skupiny o titul, kde se utkaly opět každý s každým jednokolově (další 3 zápasy). Týmy na 5. až 8. místě vytvořily skupinu o udržení. Klíčovým pravidlem bylo, že **výsledky a body ze všech utkání v základní části se plně započítávaly do obou nadstavbových skupin**. Tým tedy mohl získat maximálně 20 bodů (10 zápasů). V případě bodové rovnosti v konečné tabulce rozhodoval rozdíl skóre ze všech utkání, nikoliv vzájemný zápas, ačkoliv některá historická pravidla v nižších soutěžích preferovala vzájemné duely. Uvedený formát kladl extrémní nároky na dlouhodobou konzistenci výkonů, neboť případné ztráty z prvního týdne turnaje nebylo možné ve finálové skupině snadno smazat.

Mistrovství Evropy, které bylo historicky pevnou součástí světových šampionátů, se vyhodnocovalo separátně. Do jeho tabulky se započítávaly výhradně vzájemné zápasy evropských týmů odehrané v rámci základní části turnaje (bez ohledu na utkání s Kanadou a USA, a bez ohledu na výsledky z finálové skupiny).

⚔️ Průběh základní části

Základní část, hraná od 21. dubna do 2. května, přinesla jasnou dominanci týmů Švédska a Sovětského svazu. Oba celky prošly první fází se ziskem 12 bodů za 6 výher a 1 porážku. Švédsko překvapivě porazilo Sovětský svaz vysoko 5:1, avšak ztratilo body prohrou s Československem (1:3). Sovětský svaz naopak deklasoval Kanadu poměrem 11:1, což představovalo jednu z nejtěžších mezinárodních porážek kanadského hokeje, a Československo porazil 6:1.

Československý národní tým obsadil v základní části třetí pozici se ziskem 11 bodů. Kromě cenné výhry nad Švédskem (3:1) tým ztratil body remízou 3:3 s Kanadou a zmíněnou porážkou se Sovětským svazem (1:6). V ostatních duelech však dominoval, včetně výhry 11:3 nad Finskem hned v úvodním hracím dni, při které se dvakrát střelecky prosadil Bohuslav Ebermann a Milan Nový.

Kanada si zajistila postup do finálové skupiny ze čtvrtého místa se ziskem 9 bodů (4 výhry, 1 remíza, 2 porážky). Finsko, Spojené státy americké, Západní Německo (SRN) a nováček elitní skupiny Rumunsko putovali do bojů o záchranu. Rumunský tým nedokázal v základní části získat ani jeden bod a zaznamenal pasivní skóre 12:63.

🏆 Finálová skupina o titul

Do finálové skupiny, jež se konala ve dnech 4. až 8. května, si týmy přinesly následující bodové zisky: Švédsko (12), SSSR (12), ČSSR (11), Kanada (9). Odehrály se celkem tři hrací dny.

    • 4. května:** V prvním hracím dni finálové skupiny Kanada deklasovala Švédsko nečekaně vysoko 7:0. V ostře sledovaném podvečerním duelu nastoupilo Československo proti Sovětskému svazu. Sověti vedli po dvou třetinách 3:2. Ve třetí třetině však československý tým vývoj otočil. Vyrovnávací gól vstřelil Vladimír Martinec a vítěznou branku na 4:3 zaznamenal v čase 53:00 po samostatném úniku Jiří Novák. Tímto vítězstvím se Československo dostalo s 13 body do těsného závěsu za Sovětský svaz, zatímco Kanada oživila své šance na medaili.
    • 6. května:** Československo nastoupilo proti Švédsku. V defenzivně laděném utkání dokázali svěřenci trenérů Karla Guta a Jána Staršího zvítězit 2:1. Ve druhém utkání Sovětský svaz tvrdě oplatil Kanadě potupu z úvodu a zvítězil 8:1.

Po dvou kolech finálové skupiny byla situace na čele tabulky následující: 1. Československo - 15 bodů 2. Sovětský svaz - 14 bodů 3. Švédsko - 12 bodů 4. Kanada - 11 bodů

    • 8. května:** Závěrečný den turnaje nabídl vysoce nestandardní situaci. Odpoledne nastoupila Kanada proti vedoucímu Československu. Kanadský tým podal svůj nejlepší ofenzivní výkon na turnaji a deklasoval československý výběr 8:2 (tři branky Kanady zaznamenala formace vedená Philem Espositem). Porážka znamenala, že Československo zůstalo na 15 bodech a ztratilo kontrolu nad celkovým vítězstvím.

Vše záviselo na večerním utkání mezi Švédskem a Sovětským svazem. Pokud by Sověti zvítězili, získali by 16 bodů a stali se mistry světa. Švédský celek však v zápase dominoval a dokázal úřadující olympijské vítěze ze Sovětského svazu porazit 3:1 (dvěma góly se blýskl Roland Eriksson). Tento výsledek zachránil Československu zlaté medaile. Oba poražení z posledního dne, Švédsko i Sovětský svaz, zůstali na 14 bodech. Československo (15 bodů) tak slavilo titul, Švédsko díky vítězství bralo stříbro a Sovětský svaz se propadl na bronzovou pozici. Kanada navzdory debaklu uštědřenému mistrům světa zůstala se 13 body čtvrtá a bez medaile.

📉 Skupina o udržení a nižší divize

Týmy na pátém až osmém místě bojovaly ve skupině o záchranu, přičemž poslední tým konečné tabulky sestupoval do Skupiny B pro ročník 1978. Páté místo v celkovém hodnocení si s 10 body bezpečně zajistilo Finsko, které ve skupině o udržení porazilo SRN (7:2) i Rumunsko (14:1), přestože podlehlo USA (2:3). Šesté místo obsadily Spojené státy (7 bodů). Sedmé skončilo Západní Německo (5 bodů). Na posledním osmém místě se ziskem pouhých 2 bodů za jediné vítězství nad USA (5:4) skončilo Rumunsko, což znamenalo sestup z elitní skupiny.

    • Mistrovství světa Skupiny B:**

Turnaj druhé výkonnostní úrovně proběhl od 10. do 21. března 1977 v japonském Tokiu. Zúčastnily se jej týmy Východního Německa (NDR), Polska, Rakouska, Norska, Švýcarska, Jugoslávie, Nizozemska a Japonska. Zvítězil tým Východního Německa s plným počtem 16 bodů (8 výher z 8 utkání) a zajistil si postup do elitní Skupiny A pro rok 1978.

    • Mistrovství světa Skupiny C:**

Turnaj třetí výkonnostní úrovně se uskutečnil od 12. do 20. března v dánské Kodani. Týmu Itálie se podařilo turnaj ovládnout s 11 body a vybojoval si postup do Skupiny B, společně s druhým Dánskem.

🥊 Fyzická hra Kanady a kontroverze

Kanadský tým složený z profesionálů z NHL přinesl na evropské kluziště styl hry, který do té doby neměl na mistrovství světa obdoby. Vzhledem k faktu, že evropská mužstva dominovala v technice bruslení, taktické vyspělosti a kombinační hře na širším kluzišti, kanadský výběr systematicky sázel na fyzickou intimidaci, hrubost a verbální provokace.

Zejména v zápasech proti Sovětskému svazu se Kanaďané uchylovali k nevybíravým zákrokům hokejkou (slashing), naražením na mantinel a bitkám, což bylo evropskými rozhodčími přísně trestáno. Kanadský trenér Johnny Wilson veřejně obhajoval jednání svých hráčů prohlášením, že jelikož jeho tým nestíhá technicky, je přirozené, že se hráči snaží soupeři fyzicky pomstít. V několika případech kanadští hráči po prohraném utkání odmítli na ledové ploše vyslechnout národní hymnu soupeře a rovnou odjeli do šaten, což vyvolalo diplomatické protesty a otevřené nepřátelství ze strany vídeňského publika. Pověst kanadského hokeje v Evropě tím byla pro několik následujících let silně poškozena.

👤 Sestava mistrů světa

Československý tým dovedla ke zlatým medailím trenérská dvojice Karel Gut a Ján Starší. Odborníci oceňovali především vyrovnanost kádru, spolehlivost defenzivy a vynikající výkony brankářů.

🏅 Individuální ocenění a All-Star tým

Statistikám turnaje dominovali hráči Sovětského svazu. Nejproduktivnějším hráčem šampionátu se stal centr první formace Vladimir Petrov se ziskem 21 kanadských bodů (7 branek a 14 asistencí). Následovali jej jeho reprezentační kolegové Boris Michajlov (19 bodů), Valerij Charlamov (16 bodů) a Sergej Kapustin (16 bodů). Z československého týmu se nejvýše umístil Milan Nový, který nasbíral 16 bodů za 7 gólů a 9 asistencí.

📈 Statistiky a výsledky

Níže jsou uvedeny kompletní tabulky všech tří fází elitní Skupiny A.

Základní část (Skupina A)

V základní části se utkal každý tým s každým. Výsledky a body z této tabulky si týmy přenesly do dalších fází.

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body
1. Švédsko 7 6 0 1 39:9 12
2. Sovětský svaz 7 6 0 1 65:16 12
3. Československo 7 5 1 1 46:20 11
4. Kanada 7 4 1 2 31:25 9
5. Finsko 7 3 0 4 22:37 6
6. USA 7 1 1 5 18:35 3
7. SRN 7 1 1 5 17:45 3
8. Rumunsko 7 0 0 7 12:63 0

Finálová skupina o titul (1. – 4. místo)

Tabulka zahrnuje všech 10 utkání (7 ze základní části a 3 vzájemné zápasy z finálové skupiny).

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body
1. Československo 10 7 1 2 54:32 15
2. Švédsko 10 7 0 3 43:19 14
3. Sovětský svaz 10 7 0 3 77:24 14
4. Kanada 10 6 1 3 47:35 13
  • Poznámka k umístění: Při shodě bodů rozhodovalo v roce 1977 skóre, avšak v případě Švédska a Sovětského svazu (oba 14 bodů) skončilo na druhém místě Švédsko. Důvodem bylo, že Švédsko v turnaji Sovětský svaz porazilo v obou vzájemných zápasech (5:1 v základní části a 3:1 ve finálové skupině).*

Skupina o udržení (5. – 8. místo)

Tabulka zahrnuje všech 10 utkání (7 ze základní části a 3 vzájemné zápasy ve skupině o udržení). Tým na posledním místě sestoupil do Skupiny B.

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body
5. Finsko 10 5 0 5 45:43 10
6. USA 10 3 1 6 29:43 7
7. SRN 10 2 1 7 23:58 5
8. Rumunsko 10 1 0 9 20:84 2

Konečné pořadí Mistrovství Evropy

Do pořadí Mistrovství Evropy se započítávaly pouze výsledky vzájemných zápasů evropských týmů ze základní části. Zámořské týmy (Kanada a USA) byly z této tabulky vyloučeny.

1. Československo 2. Švédsko 3. Sovětský svaz

💡 Pro laiky

Herní systém použitý na tomto šampionátu může na první pohled působit složitě, zejména ve srovnání s dnešním formátem vyřazovacích bojů (play-off). Lze si jej představit jako dlouhý maraton, který se v poslední třetině rozdělí na dva samostatné závody.

Osm týmů začalo běh společně a odehrálo první část zápasů. Během ní sbíraly týmy body. Po sedmi zápasech se čtyři nejlepší oddělili do elitní skupiny, aby bojovali o medaile, a čtyři nejhorší do skupiny o přežití. Klíčové ovšem bylo, že týmy ve finálové skupině nezačínaly od nuly, ale ponechaly si všechny body z úvodní fáze.

Tento systém vytvořil paradoxní situaci, která nastala na samém konci. Kanada porazila Československo v posledním zápase propastným rozdílem 8:2. Dnes by to ve finále play-off znamenalo zlato pro Kanadu. V roce 1977 však Kanada před tímto zápasem poztrácela tolik bodů (prohrála se Sověty 1:11), že ani toto drtivé vítězství jí na medaili nestačilo. Naopak Československý tým měl z úvodních bojů a ze vzájemných zápasů s ostatními týmy „nahrabáno“ tolik bodů, že si tuto prohru mohl dovolit. Ke zlatu pak stačilo jen to, že Švédsko v posledním zápase porazilo Sovětský svaz. Tím se ukázalo, že v bodovém systému je dlouhodobá spolehlivost cennější než jedno brilantní vítězství.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Mistrovství_světa_v_ledním_hokeji_1977&oldid=127193“