Přeskočit na obsah

Millard Fillmore

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Millard Fillmore
Soubor:Millard Fillmore by George Peter Alexander Healy, 1857.jpg
Portrét Millarda Fillmorea od George Petera Alexandera Healyho, 1857
Datum narození7. ledna 1800
Místo narozeníSummerhill, Cayuga County, New York, USA
Datum úmrtí8. března 1874 (ve věku 74 let)
Místo úmrtíBuffalo, New York, USA
Státní příslušnostAmerická
RodičeNathaniel Fillmore, Phoebe Millard Fillmore
ManželkaAbigail Powers Fillmore (sňatek 1826, † 1853), Caroline Carmichael McIntosh (sňatek 1858)
DětiMillard Powers Fillmore, Mary Abigail Fillmore (s Abigail)
PovoláníPolitik, Právník
Politická stranaWhigovská strana (do 1856), Know Nothing / Americká strana (od 1856)
Úřad13. prezident Spojených států amerických
Období9. července 1850 – 4. března 1853
PředchůdceZachary Taylor
NástupceFranklin Pierce
Viceprezident(úřad neobsazen)

Millard Fillmore

Soubor:Millard Fillmore by George Peter Alexander Healy, 1857.jpg
Portrét Millarda Fillmorea od George Petera Alexandera Healyho, 1857

Millard Fillmore (* 7. ledna 1800, Summerhill, Cayuga County, New York, USA – † 8. března 1874, Buffalo, New York, USA) byl americký právník, politik a třináctý prezident Spojených států amerických, který zastával úřad od července 1850 do března 1853. Byl druhým z řady viceprezidentů, kteří se stali prezidentem po smrti svého předchůdce. Jeho prezidentství bylo dominováno rostoucím napětím ohledně otroctví a snahou udržet Unii pohromadě prostřednictvím Kompromisu roku 1850.

---

Raný život a vzdělání

Millard Fillmore se narodil 7. ledna 1800 v chudé rodině na farmě v Summerhillu v okrese Cayuga ve státě New York. Byl druhým z devíti dětí. Pocházel z velmi skromných poměrů a neměl téměř žádné formální vzdělání. V raném mládí pracoval jako učeň u soukeníka a na farmě.

Byl samouk a své vzdělání získával čtením knih. V roce 1819 se mu podařilo získat práci jako úředník v právnické kanceláři, kde se sám učil právo. V roce 1823 byl přijat do advokátní komory a založil si úspěšnou právnickou praxi.

V roce 1826 se oženil s Abigail Powers, jeho bývalou učitelkou. Měli dvě děti. Abigail zemřela krátce po skončení jeho prezidentského úřadu v roce 1853. V roce 1858 se Fillmore oženil s bohatou vdovou Caroline Carmichael McIntosh.

---

Raná politická kariéra

Fillmore se zapojil do politiky v New Yorku a postupně stoupal v řadách Whigovské strany.

  • Legislatura státu New York (1829–1831): Poprvé byl zvolen do státní legislatury New Yorku.
  • Sněmovna reprezentantů USA (1833–1835, 1837–1843): Sloužil několik funkčních období v Sněmovně reprezentantů USA. Jako kongresman byl známý pro svou tvrdou práci a důkladnost. Podporoval ochranu amerického průmyslu cly a zlepšení infrastruktury.
  • Předseda výboru Sněmovny pro způsoby a prostředky: V letech 1841–1843 předsedal tomuto vlivnému výboru, kde hrál klíčovou roli při tvorbě fiskální politiky.
  • Generální kontrolor New Yorku (1847–1849): Byl zvolen generálním kontrolorem státu New York, což byla důležitá finanční pozice.

---

Viceprezidentství (4. března 1849 – 9. července 1850)

V prezidentských volbách 1848 byl Millard Fillmore nominován Whigovskou stranou jako kandidát na viceprezidenta k generálovi Zacharymu Taylorovi. Taylor byl válečný hrdina bez politických zkušeností, a Fillmore, se svými rozsáhlými legislativními zkušenostmi, byl vybrán, aby vyvážil kandidátku a přilákal hlasy z klíčového státu New York.

Sloužil jako viceprezident pouhých 16 měsíců. Během této doby předsedal Senátu, kde hrál důležitou roli v debatách o Kompromisu roku 1850.

---

Prezidentství (1850–1853)

Millard Fillmore se stal prezidentem 9. července 1850 po náhlé smrti prezidenta Zacharyho Taylora. Byl třetím prezidentem, který nastoupil do úřadu po smrti předchůdce.

  • Kompromis roku 1850: Hlavním úkolem Fillmorova prezidentství bylo řešení krize ohledně otroctví, která hrozila rozdělit Unii. Prezident Taylor byl proti Kompromisu roku 1850 navrženému Henrym Clayem, který měl urovnat spory o otroctví v nově získaných územích po Mexicko-americké válce. Fillmore, na rozdíl od Taylora, podporoval kompromis. Po nástupu do úřadu, Fillmore vyzval Kongres k jeho schválení a použil svůj vliv, aby ho protlačil.
  • Zákon o uprchlých otrocích (Fugitive Slave Act of 1850): Nejkontroverznější součástí kompromisu byl tento zákon, který vyžadoval od úřadů na Severu, aby pomáhaly při vracení uprchlých otroků jejich majitelům na Jihu. Fillmore podepsal zákon, ačkoliv věděl, že bude na Severu nepopulární, v naději, že zachrání Unii před rozpadem. Toto rozhodnutí mu vyneslo nenávist abolicionistů a poškodilo jeho reputaci.
  • Zahraniční politika:
    • Expedice Perryho do Japonska: Fillmore schválil vyslání komodora Matthewa C. Perryho do Japonska v roce 1852 s cílem otevřít Japonsko obchodu s USA, což se podařilo za jeho nástupce, Franklina Pierceho.
    • Kubánská otázka: Odmítl snahy amerických dobrovolníků (filibusterů) anektovat Kubu od Španělska.

Fillmoreova snaha o kompromis udržela Unii pohromadě na další desetiletí, ale stál ho politickou budoucnost. Jeho podpora Zákona o uprchlých otrocích ho učinila nepopulárním na Severu, zatímco jeho nedostatečná podpora Jihu ho zase zklamala.

Posloupnost Prezidentů Spojených států amerických:

Zachary Taylor > Millard Fillmore > Franklin Pierce

---

Post-prezidentský život a odkaz

Millard Fillmore se neucházel o znovuzvolení v roce 1852 a nezískal ani nominaci své vlastní Whigovské strany, která se rozpadala kvůli sporům o otroctví.

  • Prezidentská kampaň 1856: V roce 1856 kandidoval na prezidenta za Know Nothing (Americkou stranu), která byla proti imigraci a katolicismu. Získal si jen malou podporu a prohrál.
  • Důchod: Zbytek života strávil v Buffalu, kde se stal prominentní postavou ve společenském a občanském životě. Založil nebo spoluzaložil mnoho institucí, včetně Buffalo Historical Society a University of Buffalo.

Millard Fillmore zemřel 8. března 1874 v Buffalu ve věku 74 let.

Jeho odkaz je často předmětem historických revizí.

  • Kompromisník: Je připomínán především pro svou roli při schvalování Kompromisu roku 1850, který oddálil občanskou válku.
  • Kontroverze: Jeho podpora Zákona o uprchlých otrocích je však považována za jednu z největších skvrn na jeho prezidentství.
  • Zástupce „normality“: Někdy je vnímán jako symbol prezidentské „šedi“, ale hrál klíčovou roli v turbulentním období americké historie.
  • Oddanost Unii: Navzdory kontroverzím se Fillmore považoval za muže, který udělal to nejlepší pro zachování Unie v době hlubokého rozdělení.

---

Pro laiky

Představte si Millarda Fillmorea jako prezidenta, který se dostal do úřadu v "poslední minutě" a snažil se zachránit Ameriku před rozpadem. Byl to třináctý prezident USA.

Fillmore pocházel z velmi chudé rodiny a neměl moc školy. Všechno se naučil sám – četl knihy, studoval právo a stal se právníkem. Díky své píli se dostal do politiky a stal se dokonce viceprezidentem.

Jenže prezident Zachary Taylor náhle zemřel (snad po snězení třešní a mléka!), a tak se Fillmore stal prezidentem. V té době byla Amerika na pokraji občanské války kvůli otroctví. Sever a Jih se hádaly, co s otroctvím na nově získaných územích.

Fillmore udělal to, čemu se říká Kompromis roku 1850. To bylo jako obrovská dohoda, která měla uspokojit obě strany a zabránit válce. Sever dostal, co chtěl v Kalifornii, ale Jih dostal přísnější zákon o uprchlých otrocích – to znamenalo, že i na Severu museli pomáhat chytat otroky a vracet je jejich majitelům. Fillmore tento zákon podepsal, ačkoliv věděl, že ho na Severu nenávidí, protože věřil, že to je jediná cesta, jak udržet Ameriku pohromadě.

Bohužel, tento kompromis ho stál další politickou kariéru. Nikdo ho už moc nechtěl – Sever ho nenáviděl kvůli otrokářskému zákonu a Jih mu moc nevěřil. I když se snažil, byl to takový prezident, který "držel pohromadě" věci, dokud nepřišel někdo jiný.

---

Odkazy a zdroje

---

Kategorie