Přeskočit na obsah

Alfons Mucha

Z Infopedia

Šablona:Více obrázků

Rozbalit box

Obsah boxu

Alfons Maria Mucha (24. července 1860, Ivančice – 14. července 1939, Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a designér, který se stal nejvýznamnějším představitelem a prakticky synonymem pro vizuální styl secese (Art Nouveau). Světovou proslulost si získal na přelomu 19. a 20. století během svého působení v Paříži, kde se proslavil svými divadelními a reklamními plakáty, zejména pro herečku Sarah Bernhardtovou. Jeho styl, charakteristický elegantními liniemi, ornamentálními motivy a idealizovanými ženskými postavami, ovlivnil celou generaci umělců. Po návratu do vlasti zasvětil druhou polovinu své tvorby vlasteneckým tématům, jejichž vrcholem je monumentální cyklus obrazů Slovanská epopej[1].

Alfons Mucha
Soubor:Autoportrét (Alfons Mucha).jpg
Autoportrét z roku 1907
Datum narození24. července 1860
Místo narozeníIvančice, Rakouské císařství
Datum úmrtí14. července 1939 (ve věku 78 let)
Místo úmrtíPraha, Protektorát Čechy a Morava
Národnostčeská, moravská
ManželkaMarie Chytilová
DětiJaroslava Muchová, Jiří Mucha
PovoláníMalíř, grafik, designér

🌱 Počátky na Moravě a ve Vídni

Alfons Mucha se narodil v malém moravském městě Ivančice v rodině soudního zřízence. Od dětství projevoval mimořádný výtvarný talent. Přestože byl v roce 1877 odmítnut na pražské Akademii výtvarných umění s doporučením, aby si "hledal jiné povolání", nenechal se odradit.

V roce 1879 odešel do Vídně, kde pracoval jako malíř divadelních dekorací pro úspěšnou firmu Kautsky-Brioschi-Burghardt. Po ničivém požáru divadla Ringtheater v roce 1881, při kterém firma přišla o zakázky, se Mucha ocitl bez práce a protloukal se jako portrétista na jihu Moravy. Zde se na něj usmálo štěstí, když si jeho talentu povšiml hrabě Karl Khuen-Belasi, který ho pověřil výzdobou svých zámků. Hrabě se stal jeho prvním velkým mecenášem a financoval jeho další studia na Akademii v Mnichově a následně i v Paříži.

🇫🇷 Pařížská éra a zrod hvězdy (1887–1904)

V roce 1887 dorazil Mucha do Paříže, tehdejšího uměleckého centra světa. Počátky byly těžké, studoval na Académie Julian a živil se tvorbou knižních ilustrací a reklam.

Gismonda: Objev přes noc

Zlom v jeho kariéře nastal o Vánocích roku 1894. Zcela náhodou přijal zakázku na vytvoření divadelního plakátu pro hru Gismonda, ve které hrála nejslavnější herečka té doby, Sarah Bernhardtová[2]. Mucha vytvořil zcela nový typ plakátu: úzký, vysoký formát, jemné pastelové barvy, elegantní linie a stylizovaný nápis, který tvořil nedílnou součást obrazu. Plakát, vylepený v ulicích Paříže 1. ledna 1895, způsobil senzaci. Bernhardtová byla nadšená a okamžitě s Muchou uzavřela exkluzivní šestiletou smlouvu.

Tento úspěch udělal z Muchy přes noc hvězdu a nejžádanějšího umělce v Paříži. Pro Bernhardtovou vytvořil řadu dalších slavných plakátů (Dáma s kaméliemi, Médea).

🎨 "Le Style Mucha": Vrchol secese

V následujících letech se Mucha stal hlavním představitelem a prakticky definicí stylu secese (ve Francii známého jako Art Nouveau). Jeho práce se objevovala všude:

  • Reklamní plakáty: Vytvářel reklamy na sušenky, šampaňské (Moët & Chandon), cigaretové papírky (JOB) nebo jízdní kola.
  • Dekorativní panó: Tvořil série dekorativních grafik na témata jako Čtvero ročních dob, Květiny nebo Umění.
  • Dekorativní umění: Navrhoval šperky, nábytek, nádobí a interiéry. Jeho návrhy pro pavilon Bosny a Hercegoviny na Světové výstavě v Paříži 1900 sklidily obrovský úspěch.

Jeho styl, nazývaný "Le Style Mucha", měl několik charakteristických rysů:

  • Idealizovaná ženská postava: V centru jeho děl téměř vždy stála krásná, mladá žena s dlouhými, vlnitými vlasy, tzv. "Muchova žena".
  • Přírodní a ornamentální motivy: Postavy byly obklopeny bohatou spletí stylizovaných květin, listů a ornamentů.
  • Elegantní linie a pastelové barvy: Používal jemné, harmonické barvy a plynulé, elegantní křivky.

Pro laiky

Představte si, že se mladý a talentovaný grafik z malého moravského města dostane do Paříže, hlavního města umění. Zpočátku se mu moc nedaří, ale pak dostane životní šanci: přes noc má vytvořit plakát pro nejslavnější herečku na světě, takovou tehdejší Meryl Streepovou nebo Angelinu Jolie.

  • Místo aby udělal obyčejný plakát, vytvoří něco naprosto nového a kouzelného: vysoký, elegantní obraz s nádhernou ženou obklopenou květinami.
  • Druhý den ráno je Paříž plná těchto plakátů a všichni jsou v šoku. Je to tak krásné, že lidé plakáty v noci odřezávají ze zdí a berou si je domů.
  • Herečka je nadšená a okamžitě si ho najme jako svého dvorního umělce.

Z neznámého grafika se přes noc stala superhvězda. Všichni chtěli mít něco "ve stylu Muchy" – reklamy, obaly na sušenky, šperky. Jeho styl se stal symbolem celé epochy, kterou dnes nazýváme secese. Jeho poznávacím znamením se staly krásné ženy s dlouhými vlasy a spoustou květin.

🇨🇿 Návrat do vlasti a vlastenecká tvorba

Přestože v Paříži dosáhl světového úspěchu, Alfons Mucha se nikdy netajil svým hlubokým vlastenectvím a touhou vytvořit velká díla na oslavu svého národa a slovanství. Finanční nezávislost, které dosáhl díky komerčním zakázkám a sňatku s Marií Chytilovou, mu konečně umožnila realizovat tento sen.

🇺🇸 Americká epizoda a zrod Epopeje

V letech 1904 až 1910 Mucha několikrát pobýval ve Spojených státech, kde doufal, že najde mecenáše pro svůj velký vlastenecký projekt. Vyučoval na uměleckých školách v New Yorku a Chicagu a portrétoval americkou smetánku. Nakonec uspěl, když pro svůj nápad nadchl chicagského průmyslníka a filantropa Charlese R. Cranea, který obdivoval slovanské národy. Crane souhlasil, že bude financovat veškeré náklady na vytvoření monumentálního cyklu obrazů Slovanská epopej.

🎨 Slovanská epopej (1910–1928)

Tento cyklus dvaceti obrovských pláten (některá měřící až 6x8 metrů) je Muchovým životním dílem a magnum opus. Mucha se v roce 1910 definitivně vrátil do Čech a usadil se na zámku Zbiroh, kde si pronajal velký sál, který mu sloužil jako ateliér.

  • Téma: Cyklus zobrazuje klíčové a často mytologické momenty z dějin Slovanů – od jejich pravlasti, přes příchod Cyrila a Metoděje, vládu českých králů, husitství, až po zrušení nevolnictví v Rusku. Cílem bylo posílit národní hrdost a ukázat duchovní a kulturní přínos Slovanů lidstvu.
  • Tvorba: Práci na Epopeji věnoval Mucha téměř 18 let života. Cestoval po Balkáně, Polsku a Rusku, aby studoval historii a reálie.
  • Darování Praze: V roce 1928, k 10. výročí vzniku Československa, Mucha celý cyklus dokončil a spolu se svým mecenášem Cranem ho daroval městu Praha pod podmínkou, že pro něj město postaví samostatný výstavní pavilon[3]. Tato podmínka nebyla dodnes splněna, což je zdrojem vleklých sporů o vlastnictví a umístění díla.

Práce pro nový stát

Mucha byl nadšeným stoupencem nově vzniklého Československa a aktivně se podílel na tvorbě jeho vizuální identity.

⚰️ Poslední léta a smrt

Jako významný český vlastenec, svobodný zednář a humanista se Mucha po německé okupaci Československa v březnu 1939 stal jedním z prvních cílů Gestapa. Přestože byl již starý a nemocný, byl mezi prvními zatčenými a podroben výslechům. Ačkoliv byl po několika dnech propuštěn, jeho křehké zdraví bylo podlomeno a jeho duch zlomen zničením národa, pro který celý život pracoval. Zemřel 14. července 1939 na zápal plic. Jeho pohřeb na Slavíně se stal tichou manifestací proti nacistické okupaci.

Pro laiky

Když se Alfons Mucha stal slavným a bohatým, mohl klidně zůstat v Paříži a užívat si slávy. On se ale rozhodl vrátit domů, protože chtěl vytvořit něco velkého pro svůj vlastní národ.

  • **Velký sen:** Jeho snem bylo namalovat obrovskou sérii obrazů o historii Slovanů, aby Čechům a dalším slovanským národům připomněl jejich slavnou minulost a dodal jim hrdost. Našel bohatého amerického sponzora, který mu na tento sen dal peníze.
  • **Životní dílo – Slovanská epopej:** Na téměř dvacet let se zavřel na zámku Zbiroh a maloval dvacet obrovských pláten. Je to jako by natočil historický velkofilm o 20 dílech. Každý obraz je jedna velká scéna z dějin. Když byl hotov, celý tento "film" daroval Praze.
  • **Grafik nového státu:** Když v roce 1918 vzniklo Československo, Mucha se stal jeho "dvorním grafikem". Navrhoval první bankovky, první poštovní známky a dokonce i uniformy. Můžete si ho představit jako designéra, který vytvořil logo a vizuální styl pro úplně novou firmu – Československou republiku.

Jeho život skončil tragicky. Když přišli nacisté, zatkli ho jako jednoho z prvních, protože byl velkým symbolem českého vlastenectví. To ho zlomilo a krátce nato zemřel.

Odkazy

Reference