Šedý zákal

Šedý zákal (Katarakta)
	Pokročilý šedý zákal viditelný jako bělavé zbarvení zornice
Příčiny	Stárnutí (denaturace proteinů v čočce), cukrovka, úraz oka, UV záření, dlouhodobé užívání kortikosteroidů, kouření, genetické predispozice
Příznaky	Zamlžené vidění, snížená citlivost na kontrast, oslnění, vnímání kruhů kolem světel, změna vnímání barev, dvojité vidění jedním okem, časté změny dioptrií
Diagnostika	Vyšetření na štěrbinové lampě
Léčba	Chirurgické odstranění zkalené čočky a její náhrada umělou nitrooční čočkou
Prevence	Ochrana zraku před UV zářením (sluneční brýle), nekouřit, kompenzace systémových onemocnění (např. cukrovky)
MKN-10	H25–H26, Q12.0
MKN-9	366

Rozbalit box

Obsah boxu

Šedý zákal, odborně katarakta, je oční onemocnění, při kterém dochází ke zkalení normálně čiré lidské oční čočky. Toto zkalení brání průchodu světelných paprsků na sítnici, což vede k postupnému a nebolestivému zhoršování vidění. Jedná se o nejčastější příčinu slepoty ve světě, která je však ve většině případů léčitelná. Nejčastěji postihuje starší lidi v důsledku přirozeného procesu stárnutí, ale může se vyskytnout v jakémkoli věku.

Léčba šedého zákalu je výhradně chirurgická a patří k nejčastějším a nejbezpečnějším operacím v moderní medicíně. Během zákroku je zkalená čočka odstraněna a nahrazena umělou nitrooční čočkou, což ve většině případů vede k plné obnově zrakové ostrosti.

👁️ Příznaky a projevy

Příznaky šedého zákalu se vyvíjejí pomalu a plíživě, často po dobu několika let. Pacienti si zpočátku nemusí žádných změn všimnout. Jak zkalení čočky postupuje, objevují se typické symptomy:

Zamlžené nebo neostré vidění: Nejčastější příznak, často popisovaný jako pohled přes mléčné sklo nebo závoj.
Snížená citlivost na kontrast: Objekty se zdají být méně výrazné, barvy jsou vnímány jako vybledlé nebo nažloutlé.
Oslnění (glare): Pacienti jsou citliví na ostré světlo, například od protijedoucích aut v noci nebo od slunce. Kolem světelných zdrojů mohou vidět kruhy (tzv. halo efekt).
Dvojité vidění jedním okem (monokulární diplopie): Tento příznak obvykle zmizí, když se zákal dále zhoršuje.
Časté změny dioptrií: Potřeba častěji měnit brýle, zejména na blízko. V některých případech může dojít k dočasnému zlepšení vidění na čtení ("druhý zrak"), protože měnící se čočka zvyšuje svou lomivost.
Zhoršené vidění za šera a v noci.

Šedý zákal není doprovázen bolestí, zarudnutím ani svěděním očí.

🧬 Příčiny a rizikové faktory

Zkalení čočky je způsobeno změnou struktury proteinů (tzv. krystalinů), které tvoří její hmotu. Tyto proteiny se shlukují, denaturují a ztrácejí svou průhlednost. Existuje několik typů a příčin vzniku katarakty.

👴 Věkem podmíněný (senilní) zákal

Jedná se o nejběžnější typ, který tvoří více než 90 % všech případů. Je přirozeným důsledkem stárnutí organismu. Riziko jeho vzniku stoupá výrazně po 60. roce věku. Proces je způsoben dlouhodobým působením oxidačního stresu a hromaděním metabolických změn v čočce.

👶 Vrozený (kongenitální) zákal

Vyskytuje se u novorozenců a dětí. Může být způsoben:

Genetickými faktory: Dědičné poruchy a syndromy (např. Downův syndrom).
Infekcemi matky během těhotenství: Například zarděnky, toxoplazmóza nebo cytomegalovirus.
Metabolickými poruchami: Například galaktosémie.

Vrozený zákal vyžaduje včasnou diagnostiku a léčbu, aby se předešlo vzniku tupozrakosti (amblyopie).

🩹 Traumatický zákal

Vzniká v důsledku přímého poranění oka, ať už tupého (úder) nebo pronikajícího. Může se objevit ihned po úrazu nebo s odstupem několika let.

💊 Sekundární zákal

Je následkem jiného onemocnění nebo léčby. Mezi nejčastější příčiny patří:

Systémová onemocnění: Především diabetes mellitus (cukrovka), kde zvýšená hladina glukózy urychluje kalení čočky.
Jiná oční onemocnění: Chronický zánět (uveitida), zelený zákal (glaukom) nebo vysoká krátkozrakost (myopie).
Léky: Dlouhodobé užívání kortikosteroidů (systémově i lokálně ve formě kapek).
Pooperační stavy: Může se vyvinout po jiných očních operacích.

☢️ Radiační zákal

Je způsoben vystavením oka různým druhům záření, nejčastěji ultrafialovému (UV) záření ze slunce. Méně často může být příčinou ionizující záření (např. při radioterapii v oblasti hlavy).

🔬 Diagnostika

Diagnostika šedého zákalu je jednoduchá a nebolestivá. Provádí ji oftalmolog (oční lékař) v rámci komplexního očního vyšetření, které zahrnuje:

Anamnéza: Lékař se ptá na subjektivní potíže pacienta a jeho celkový zdravotní stav.
Vyšetření zrakové ostrosti: Čtení písmen nebo znaků na optotypu pro zjištění, jak dobře pacient vidí na dálku i na blízko.
Vyšetření na štěrbinové lampě: Klíčová diagnostická metoda. Jedná se o speciální mikroskop, který umožňuje lékaři detailně prohlédnout přední část oka, včetně čočky, a posoudit stupeň a typ jejího zkalení. Pro lepší vizualizaci se často používá rozkapání očí kapkami na rozšíření zornice (mydriáza).
Měření nitroočního tlaku: Pro vyloučení přidruženého zeleného zákalu.
Vyšetření očního pozadí: Po rozšíření zornice lékař zkontroluje stav sítnice a zrakového nervu, aby vyloučil jiné příčiny zhoršeného vidění.

⚕️ Léčba

V současné době neexistují žádné léky, kapky ani diety, které by dokázaly již vzniklý šedý zákal odstranit nebo zastavit jeho progresi. Jedinou účinnou metodou léčby je chirurgický zákrok.

🔪 Chirurgická léčba: Fakoemulzifikace

Operace šedého zákalu je ambulantní zákrok, který trvá obvykle 15–20 minut a provádí se v lokální anestezii (znecitlivění oka kapkami). Moderní a nejrozšířenější metodou je fakoemulzifikace. Postup je následující:

Anestezie: Oko je znecitlivěno anestetickými kapkami.
Malý řez: Chirurg vytvoří na okraji rohovky velmi malý řez (obvykle kolem 2 mm).
Otevření pouzdra čočky: Na přední straně pouzdra, které obaluje čočku, se vytvoří kruhový otvor (kapsulorexe).
Rozmělnění a odsátí čočky: Do oka je zavedena tenká ultrazvuková sonda, která zkalenou čočku rozmělní na malé kousky a zároveň je odsaje. Původní zadní část pouzdra čočky je ponechána na místě.
Implantace nitrooční čočky: Do prázdného pouzdra je implantována srolovaná umělá nitrooční čočka (IOL), která se v oku sama rozvine a nahradí tak optickou funkci původní čočky.
Závěr: Řez je tak malý, že se ve většině případů sám uzavře a není potřeba ho šít.

👓 Typy nitroočních čoček

Pacient si může po konzultaci s lékařem vybrat z několika typů umělých čoček, které se liší svými optickými vlastnostmi a cenou:

Monofokální čočka: Standardní typ hrazený zdravotní pojišťovnou. Umožňuje ostré vidění na jednu vzdálenost (obvykle do dálky). Na čtení a práci na blízko pacient potřebuje brýle.
Multifokální (bifokální, trifokální) čočka: Umožňuje vidění na více vzdáleností (dálku, střední vzdálenost i blízko) a může snížit nebo zcela odstranit závislost na brýlích.
Torická čočka: Určena pro pacienty s astigmatismem (nerovnoměrným zakřivením rohovky). Koriguje tuto vadu a zlepšuje tak kvalitu vidění.
Asférická čočka: Zlepšuje kvalitu vidění za zhoršených světelných podmínek (např. za šera).

⏳ Rekonvalescence a výsledky

Hojení po operaci je rychlé. Pacient odchází krátce po zákroku domů s přelepeným okem. Vidění se obvykle zlepší již druhý den a plně se stabilizuje během několika týdnů. Po operaci je nutné kapat do oka předepsané kapky (antibiotika a protizánětlivé léky) a dodržovat klidový režim. Úspěšnost operace šedého zákalu je velmi vysoká, přesahuje 98 %.

🛡️ Prevence

Vzniku věkem podmíněného šedého zákalu nelze zcela zabránit, ale je možné jeho postup zpomalit dodržováním některých zásad:

Ochrana před UV zářením: Nošení kvalitních slunečních brýlí s UV filtrem.
Zanechání kouření: Kouření významně zvyšuje riziko vzniku katarakty.
Kontrola systémových onemocnění: Důsledná léčba a kompenzace cukrovky.
Vyvážená strava: Strava bohatá na antioxidanty (vitamín C, vitamín E, lutein) může mít ochranný vliv.
Ochrana očí před úrazem.

📜 Historie

Šedý zákal je znám lidstvu od starověku. První popisy se objevují již v egyptských a babylonských textech.

Starověk – metoda "couching" (sundávání): Nejstarší formou "léčby" bylo tzv. sundávání zákalu. Ostrým nástrojem se zatlačilo na zkalenou čočku tak, aby se utrhla ze svého závěsného aparátu a klesla na dno sklivcové dutiny. Tím se uvolnila optická osa a pacient mohl alespoň vnímat světlo a obrysy. Metoda byla velmi riziková a často končila slepotou v důsledku infekce nebo glaukomu.
18. století – První extrakce: V roce 1747 provedl francouzský chirurg Jacques Daviel první úspěšné odstranění zkalené čočky z oka, což byl obrovský pokrok.
20. století – Nitrooční čočka: Klíčový zlom nastal během druhé světové války. Anglický oftalmolog Sir Harold Ridley si všiml, že úlomky z akrylátového skla (plexiskla) z kokpitů stíhaček, které pronikly do očí pilotů, nevyvolávají v těle imunitní reakci. To ho inspirovalo k vytvoření první umělé nitrooční čočky, kterou úspěšně implantoval v roce 1949.
Konec 20. století – Fakoemulzifikace: V roce 1967 vyvinul americký lékař Charles Kelman metodu fakoemulzifikace, která díky využití ultrazvuku a malého řezu znamenala revoluci v chirurgii katarakty a stala se zlatým standardem, kterým je dodnes.

💡 Pro laiky: Jak šedý zákal funguje?

Představte si oko jako fotoaparát. Světlo prochází přes objektiv, kterým je v oku průhledná oční čočka. Úkolem čočky je zaostřit světelné paprsky přesně na film, kterým je v oku sítnice v zadní části oka. Aby byl obraz na sítnici ostrý a jasný, musí být čočka dokonale čirá.

U šedého zákalu se tato čočka začne kalit. Je to podobné, jako kdyby se objektiv fotoaparátu postupně zašpinil nebo zamlžil. Zpočátku je znečištění malé a obraz je jen mírně neostrý. Postupem času je ale "špíny" stále více, čočka se stává neprůhlednou a na sítnici dopadá stále méně světla. Obraz je pak velmi rozmazaný, barvy jsou vybledlé a člověk vidí špatně, jako by se díval přes špinavé okno.

Operace šedého zákalu je v podstatě "výměna špinavého objektivu". Chirurg opatrně odstraní zkalenou přírodní čočku a na její místo vloží novou, dokonale čirou umělou čočku. Světlo tak může opět bez překážek procházet na sítnici a vidění se obnoví.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 14.12.2025