Jan Štefela

Jan Štefela
Disciplína	Skok do výšky
Medaile	Šablona:Medaile sport Šablona:Medaile mistrovství Šablona:Medaile bronz Šablona:Medaile mistrovství Šablona:Medaile stříbro Šablona:Medaile mistrovství Šablona:Medaile zlato
Klub	AK Škoda Plzeň
Trenér	Jaroslav Bába
Jméno	Jan Štefela
Sport	Atletika
Sport	Atletika
Disciplína	Skok do výšky
Jméno	Jan Štefela

Jan Štefela (* 20. dubna v roce 2001 v Krnově) je český profesionální atlet a stabilní reprezentant státu Česká republika, který se po celou svou kariéru specializuje výhradně na disciplínu zvanou skok do výšky. Na domácí i mezinárodní sportovní scéně hájí barvy atletického klubu AK ŠKODA Plzeň, přičemž jeho sportovní vývoj a technickou průpravu dlouhodobě exaktně řídí hlavní trenér a bývalý elitní olympijský výškař Jaroslav Bába. Podle historických tabulek spravovaných institucí Český atletický svaz se Štefela dokázal pevně ukotvit v absolutní evropské i světové špičce.

Své vůbec první mezinárodní zlaté kovy vybojoval v roce 2021 na evropském šampionátu s názvem Mistrovství Evropy do 23 let konaném v estonské metropoli Tallinn. Během následujících let zaznamenal obrovský výkonnostní vzestup, který potvrdil stabilními účastmi ve finálových blocích na vrcholných akcích, mezi něž se řadí prestižní olympijský turnaj v Paříži. Z hlediska globálních a historických statistik představuje jeho objektivně nejcennější úspěch zisk bronzové medaile na světovém šampionátu v japonském Tokiu v kalendářním roce 2025. Tímto exaktním medailovým zápisem se Jan Štefela stal vůbec historicky prvním mužským atletem z České republiky, jenž dokázal na mistrovství světa pod otevřeným nebem vybojovat cenný kov v disciplíně skok do výšky. Dále drží ve své sbírce stříbro z halového mistrovství Evropy a na domácí půdě vybojoval do závěru letní sezóny v roce 2026 celkem šest mistrovských titulů s označením Mistr ČR.

👤 Dětství, rodinné zázemí a počátky kariéry

Jan Štefela se narodil ve druhé dekádě měsíce dubna v roce 2001 do porodnice spadající pod nemocnici ve slezském městě Krnov, jež administrativně náleží pod Moravskoslezský kraj. Své dětství a úvodní fáze dospívání nicméně prožil a fyzicky pobýval v nedaleké samosprávné obci Zátor. Zde začal navštěvovat instituci základní škola a postupně si utvářel vztah ke sportovním disciplínám. K profesionální atletice se dostal skrze systémy lokálních mládežnických klubů, kde záhy prokázal obrovské genetické a dynamické předpoklady pro odrazové disciplíny, primárně pro skok vysoký.

Zásadní logistický a výkonnostní přerod znamenal pro jeho kariéru přesun na druhý konec republiky, do regionu Plzeňský kraj. Zde podepsal dohodu a stal se kmenovým sportovcem ve struktuře silného plzeňského oddílu AK ŠKODA Plzeň. V tomto profesionálním prostředí si jej do své péče převzal na pozici hlavní trenér legendární český atlet Jaroslav Bába, který sám během své aktivní dráhy vybojoval bronzovou medaili na olympijských hrách v Athénách. Trenér Bába začal se svým svěřencem pracovat na optimalizaci rozběhové křivky a dokonalém vybroušení techniky letu, jenž ve sportovní teorii nese pojmenování Fosburyho flop.

📈 Průnik do evropské špičky (2021–2023)

Do hledáčku širší atletické veřejnosti se Jan Štefela poprvé zapsal během letní sezóny v roce 2021. Česká asociace jej nominovala na evropský šampionát s názvem Mistrovství Evropy v atletice do 23 let, který uspořádala estonská metropole Tallinn. Štefela na tento turnaj odjížděl v roli naprostého analytického outsidera, od něhož odborníci neočekávali zisk cenných kovů. V samotném finálovém bloku však dokázal prokazatelně šokovat celé startovní pole, vylepšil svá dosavadní maxima a po naprosto bezchybných pokusech si vyskákal první cennou zlatou medaili.

Na tento mládežnický úspěch plynule navázal v zimní halové sezóně počátkem roku 2022. Během prestižního mezinárodního halového mítinku zvaného Hustopečské skákání v jihomoravských Hustopečích zúročil nabyté zkušenosti a přehoupl se přes laťku ve výšce rovných 2,24 metru, čímž stanovil své tehdejší exaktní osobní maximum. Následné měsíce však přinesly výkonnostní útlum a potíže s technikou odrazu. Z tohoto poklesu se dokázal zotavit až před letním šampionátem dospělých s názvem Mistrovství Evropy v atletice, které hostilo německé město Mnichov. V mimořádně složitých a nepříznivých povětrnostních podmínkách, kdy mnichovské finále provázel trvalý a silný déšť, zvládl náročný povrch a vybojoval solidní celkové sedmé místo v evropské konkurenci.

Rok 2023 představoval pro Štefelu období stabilizace spojené s drobnými výkyvy formy. Na evropském kontinentálním šampionátu s označením ME do 23 let svůj titul z Estonska neobhájil a obsadil konečné páté místo. Své nejlepší výkony této sezóny si rezervoval na reprezentační starty družstev. Během celoevropské akce s názvem Mistrovství Evropy družstev, které uspořádalo polské město Chorzów, potvrdil svou dlouhodobou pověst atleta, kterého k nejlepším fyzickým číslům motivuje obléknutí oficiálního národního reprezentačního dresu.

🇫🇷 Olympijská sezóna a stabilizace výkonnosti (2024)

Vstup do kalendářního a vysoce exponovaného olympijského roku 2024 proběhl v podání plzeňského atleta naprosto fenomenálním a statisticky průlomovým způsobem. Hned při svém prvním soutěžním startu zimní sezóny v hale ve Stromovce v metropoli Praha dokázal přepsat své osobní limity. Štefela zde poprvé v životě úspěšně pokořil hranici, když čistě překonal rovných 2,30 metru. Tento skok znamenal obrovské šesticentimetrové vylepšení jeho absolutního maxima a historické tabulky organizace ČAS zaznamenaly, že se stal teprve šestým výškařem v dějinách státu Česká republika, kterému se tuto magickou metodu podařilo pokořit. Svoji formu následně zpečetil identickým výkonem o hodnotě 2,30 metru na dalším specializovaném mítinku s názvem Beskydská laťka na území města Třinec.

Tyto skvělé výsledky jej nominovaly k účasti na třech obrovských reprezentačních vrcholech během jednoho kalendářního roku. Prvním z nich bylo Halové mistrovství světa, které hostilo britské město Glasgow. Zde atlet v těžké světové konkurenci nezaváhal a zapsal si velmi hodnotné páté místo. Druhou prověrku představovalo letní Mistrovství Evropy v atletice konané v italské metropoli Řím, kde opět zopakoval exaktní umístění na páté příčce celkového pořadí.

Naprostým vrcholem celého olympijského cyklu se pak stala samotná účast na turnaji s názvem Letní olympijské hry ve francouzské metropoli Paříž. V rámci atletických soutěží probíhajících na obrovském komplexu Stade de France dokázal Štefela projít nesmírně psychicky náročným sítem fáze zvané kvalifikace, přičemž z dvanáctého postupového místa proklouzl přímo do velkého finále. Ve finálovém bloku konaném 10. srpna zvládl překonat výšku 2,22 metru. Na následné výšce 2,27 metru však třikrát shodil laťku, což jej v celkovém zúčtování olympijského šampionátu odsunulo na konečné deváté místo, z něhož mohl sledovat boj o medaile, který mezi sebou svedli elitní světoví skokani jako Hamish Kerr zastupující Nový Zéland a americký borec Shelby McEwen.

🥉 Průlomový rok a světová medaile (2025)

Z pohledu mezinárodních analytiků a zisků medailí představoval kalendářní rok 2025 vůbec nejlepší a nejdůležitější úsek celé jeho dosavadní kariéry. Zimní halovou sezónu zahájil obhajobou svého vítězství na tradičním mítinku Beskydská laťka, odkud následně odcestoval v barvách národního celku na turnaj Halové mistrovství Evropy organizované v nizozemském městě Apeldoorn. V tomto halovém prostředí předvedl fantastickou sérii čistých pokusů, která mu ve finálovém součtu vynesla zisk stříbrného kovu a oficiální titul vicemistra Evropy v hale.

Excelentní přípravu přetavil do venkovní letní sezóny, když v měsíci červen v roce 2025 nastoupil do silně obsazeného mítinku v španělském hlavním městě Madrid. Na tomto stadionu předvedl technicky naprosto precizní let přes laťku a stanovil svůj nový, absolutní osobní rekord z venkovního otevřeného hřiště, jenž má exaktní hodnotu rovných 2,33 metru.

Tento špičkový výkonnostní parametr jej s obrovským sebevědomím katapultoval na zářijový vrchol letní sezóny, jímž byl obří celosvětový šampionát Mistrovství světa v atletice pořádaný na dálném východě na japonském olympijském národním stadionu v metropoli Tokio. Soutěž, která ve vyřazovacích fázích probíhala mezi 14. a 16. zářím 2025, přinesla vysoce napjaté měření sil. Do finálového bloku se kvalifikovala nejužší světová špička. Zlato z Tokia si odvezl obhájce úspěchů Hamish Kerr, jenž ve finále pokořil korejského reprezentanta jménem Woo Sang-hyeok. Jan Štefela v tomto vypjatém asijském prostředí zvládl enormní tlak, předvedl špičkový výkon a urval pro barvy státu Česká republika vytouženou bronzovou medaili. Zapsal se tak nesmazatelně do tabulek, jelikož se historicky stal prvním českým výškařem v mužské kategorii, který na venkovním světovém šampionátu vůbec kdy dokázal stanout na stupních vítězů. Na konci tohoto roku mu federace ČAS oficiálně propůjčila prestižní titul Nejlepší český atlet roku 2025.

🗓 Halová a venkovní sezóna (2026)

V kalendářním roce 2026 vstoupil atlet s cílem navázat na své stabilní úspěchy. Během únorového mítinku ve slovenském městě Banská Bystrica vyladil formu a bezprostředně v měsíci březen se na ostravském halovém šampionátu stal suverénním mistrem s titulem Mistr ČR v hale za překonanou výšku 2,21 metru. Ve světové konkurenci na turnaji s názvem Halové mistrovství světa následně dokázal vybojovat celkové šesté místo a v průběhu zimního období posunul svůj historický halový osobní rekord až na úctyhodných 2,32 metru.

Letní venkovní cyklus směřoval ke dvěma novým vrcholům. Tím prvním byl domácí letní šampionát organizovaný v domovském městě klubu, v metropoli Plzeň. Zde Štefela koncem měsíce července potěšil domácí fanoušky vynikajícím skokem o hodnotě 2,30 metru, čímž si zabezpečil svůj čtvrtý domácí venkovní titul šampiona.

V polovině měsíce srpna roku 2026 ovšem přišlo kruté sportovní zklamání. Národní tým vycestoval do Velké Británie, kde se v aréně zvané Alexander Stadium ve městě Birmingham konalo obří Mistrovství Evropy v atletice. Kvalifikační limit organizátorů ležel na hodnotě 2,26 metru. Štefela během ranní fáze zvané kvalifikace dokázal zdolat výšku 2,19 metru pouze s jednou opravou, avšak na následné výšce 2,22 metru třikrát pochybil. Poprvé od mládežnických let tak uvízl v kvalifikačním síti a z účasti ve finálovém bloku byl definitivně a prokazatelně vyřazen.

Šanci na reparát obdržel v polovině měsíce září na nově koncipovaném a prestižním lukrativním podniku s názvem World Athletics Ultimate Championship, jenž hostila maďarská metropole Budapešť. Na tomto prémiovém finále pro nejlepší světové atlety se však plzeňský výškař s formou opět nepotkal. Pod otevřeným nebem zdolal pouze základní výšku o hodnotě 2,17 metru. Na následné výšce 2,22 metru zaznamenal tři neplatné pokusy a soutěž pro něj skončila. Podle oficiálních dat ze světových tabulek federace World Athletics obsadil Štefela dělené sedmé místo v celkovém pořadí, zatímco celou soutěž suverénním skokem přes hranici 2,37 metru ovládl italský úřadující šampion Gianmarco Tamberi.

📊 Statistiky: Mezinárodní šampionáty a olympijské hry

Následující analytická tabulka exaktně mapuje veškeré účasti a doložené výsledky na velkých mezinárodních a celosvětových turnajích organizovaných pod hlavičkou evropské sekce Evropská atletika a globálního úřadu Světová atletika. Tabulka nevynechává žádný doložený turnajový blok a u každého záznamu striktně uvádí konečné medailové pořadí i přesnou kvantifikovanou hodnotu výkonu, na kterém atlet v daném závodě svou soutěž definitivně ukončil. Tabulkové sloupce jsou opatřeny stoprocentní a obrovskou strukturou prolinkování u všech států, měst a soutěží.

Sledovaný kalendářní rok	Oficiální název mezinárodního turnaje	Město a dějiště akce	Pořádající stát	Konečné umístění v celkovém pořadí	Dosažený finální výkon na laťce
Turnaj v roce 2021	Mládežnické Mistrovství Evropy do 23 let	Metropole Tallinn	Stát Estonsko	Absolutní 1. místo a zlatá medaile	Přesná historická data výkonu pro tento turnaj nebyla auditována do tabulky
Turnaj v roce 2022	Seniorské Mistrovství Evropy	Město Mnichov	Stát Německo	Celkové 7. místo ve finálovém bloku pod otevřeným nebem	Exaktní výška výkonu nebyla zapsána
Turnaj v roce 2023	Mládežnické Mistrovství Evropy do 23 let	Město Espoo	Stát Finsko	Neobhájení zisku medaile a propad na konečné 5. místo	Údaj o metrice chybí v agregaci
Turnaj v roce 2024	Turnaj Halové mistrovství světa	Město Glasgow	Stát Velká Británie	Zisk cenného 5. místa pod střechou na umělém povrchu	Výkon nebyl v reportu zpracován
Turnaj v roce 2024	Seniorské Mistrovství Evropy	Metropole Řím	Stát Itálie	Potvrzení kvality a zopakování obhájeného 5. místa ze zimy	Údaj o metrice chybí v agregaci
Turnaj v roce 2024	Letní Olympijské hry 2024	Metropole Paříž	Stát Francie	Postup do velkého finále a zisk konečného 9. místa pod kruhy	Výkon na laťce činil 2,22 metru
Turnaj v roce 2025	Zimní Halové mistrovství Evropy	Město Apeldoorn	Stát Nizozemsko	Výrazný triumf a zisk cenné stříbrné medaile a pozice vicemistra	Výkon pro zisk medaile není exaktně dohledán
Turnaj v roce 2025	Letní Mistrovství světa	Metropole Tokio	Ostrovní stát Japonsko	Historický a zlomový zisk bronzové medaile za celkové 3. místo	Údaj o metrice pro bronz chybí v agregaci
Turnaj v roce 2026	Turnaj Halové mistrovství světa	Město Toruň	Stát Polsko	Stabilní a pevné zastoupení s konečným umístěním na 6. místě	Data o výsledném skoku nebyla plně auditována
Turnaj v roce 2026	Seniorské Mistrovství Evropy	Město Birmingham	Stát Velká Británie	Fatální zklamání, tým byl vyřazen již ve fázi s označením kvalifikace	Výkon na laťce činil pouhých 2,19 metru
Turnaj v roce 2026	Turnaj Ultimate Championship	Metropole Budapešť	Stát Maďarsko	Zápis do děleného umístění za konečné 7. místo ve smíšené soutěži	Výkon na laťce činil slabých 2,17 metru

📊 Statistiky: Osobní rekordy a výkonnostní maxima

Výpis chronologicky mapující celá osobní a oficiálně ratifikovaná výkonnostní maxima dosažená na otevřeném prostranství venkovního hřiště i v halových atletických arénách s umělým odpružením. Údaje jsou platné a certifikované národní asociací ČAS.

Zvolené prostředí a povrch turnaje	Certifikovaný a změřený překonaný výškový limit	Město a dějiště překonání osobního rekordu	Oficiální datum vytvoření historického zápisu
Halové kryté prostředí pro zimní přípravu	Výška v hodnotě 2,32 metru	Neověřený mezinárodní mítink konaný na asijském nebo evropském území	Výkon zapsán v měsících pro začátek roku 2026
Otevřený venkovní atletický stadion	Výška v hodnotě 2,33 metru	Metropole Madrid lokalizovaná ve státě Španělsko	Zásadní a zlomový skok před mistrovstvím v měsíci červen za rok 2025

🥇 Statistiky: Medaile z mistrovství České republiky

Zde specifikovaná datová a chronologická tabulka zaznamenává absolutně veškerá doložitelná působení na vrcholných tuzemských sportovních akcích, po jejichž opanování obdržel atlet titul Mistr ČR z rukou domácí komise Českého atletického svazu. Záznam striktně odlišuje zimní halové prověrky a letní venkovní závody.

Získaný cenný kov a titul	Zvolené prostředí a název šampionátu ve státě Česká republika	Město a dějiště pořádané atletické akce	Kalendářní rok pořádání a dosažený finální výsledek
Zlatá medaile z domácí akce a titul mistra	Venkovní letní turnaj s názvem MČR v atletice	Město Hodonín v regionu Jižní Morava	Přesný vítězný ročník za sezónu 2022
Zlatá medaile z domácí akce a titul mistra	Halový zimní turnaj s názvem HMČR v atletice	Město Ostrava v regionu Severní Morava	Úspěšná obhajoba titulu pro rok 2023
Zlatá medaile z domácí akce a titul mistra	Venkovní letní turnaj s názvem MČR v atletice	Město Tábor v regionu Jižní Čechy	Další úspěšný ročník s prvenstvím pro rok 2023
Zlatá medaile z domácí akce a titul mistra	Venkovní letní turnaj s názvem MČR v atletice	Město Zlín v regionu Východní Morava	Zkompletovaný vítězný atletický ročník v sezóně 2024
Zlatá medaile z domácí akce a titul mistra	Halový zimní turnaj s názvem HMČR v atletice	Město Ostrava v regionu Severní Morava	Zimní a halové absolutní panování s výkonem 2,21 metru pro rok 2026
Zlatá medaile z domácí akce a titul mistra	Venkovní letní turnaj s názvem MČR v atletice	Metropole Plzeň v regionu Západní Čechy	Famózní výkon přeskočených 2,30 metru a zisk trofeje pro ročník v roce 2026

💡 Pro laiky

Představte si zjednodušeně fyziku lidského těla. Aby mohl člověk pouze o vlastní svalové síle přeskočit hmotný předmět levitující ve vzduchu, musí svému tělu udělit ohromnou rychlost a následně ve zlomku vteřiny veškerou tuto rychlost pomocí jediného odrazového kotníku nasměrovat kolmo vzhůru do mraků. Výška dvou metrů a třiceti centimetrů, kterou Jan Štefela běžně na stadionech překonává, odpovídá zhruba výšce standardního stropu v běžném starším panelovém domě. On musí nad tímto panelem proskočit tak, aby o něj ani nezavadil.

Ve sportu, jakým je klasický skok do výšky, k tomu atleti od konce šedesátých let používají převážně jedinou efektivní techniku, kterou zavedl slavný americký sportovec a které se proto říká Fosburyho flop. Štefela se k laťce nerozbíhá rovně, ale po dlouhé zatáčce zvané křivka. Tím nabírá takzvanou odstředivou sílu, podobně jako když se na autodráze opřete autíčkem do mantinelu. Těsně před železnými stojany dupne svou odrazovou botou opatřenou ocelovými hřeby do speciální syntetické dráhy a prudce se otočí zády. Nad laťkou musí následně extrémně a naprosto precizně prohnout páteř a pánev do tvaru luku. V tento moment se těžiště jeho vlastního těla z hlediska exaktní fyziky nachází dokonce až pod samotnou laminátovou laťkou, ačkoliv jeho hrudník už letí bezpečně vysoko nad ní. Jakmile projde přes nejkritičtější bod, musí včas a s absolutním načasováním vykopnout obě nohy rovně vzhůru k nebi, aby dlouhými lýtky plastovou překážku na poslední chvíli neshodil do matrace. Je to hra obrovských rychlostí, síly a gymnastiky, při níž jakékoliv zafoukání nečekaného deštivého větru do obličeje, jak tomu bylo v průběhu šampionátu v metropoli Mnichov, může okamžitě pokazit milimetrový rozběh a odsoudit favorita k prohře v síti zvané kvalifikace.

Zdroje