Přeskočit na obsah

James Buchanan

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

James Buchanan
Soubor:James Buchanan by George Peter Alexander Healy, 1859.jpg
Portrét Jamese Buchanana od George Petera Alexandera Healyho, 1859
Datum narození23. dubna 1791
Místo narozeníCove Gap, Franklin County, Pensylvánie, USA
Datum úmrtí1. června 1868 (ve věku 77 let)
Místo úmrtíWheatland, Lancaster, Pensylvánie, USA
Státní příslušnostAmerická
RodičeJames Buchanan Sr., Elizabeth Speer Buchanan
Manželka(nikdy se neoženil)
Děti(žádné)
PovoláníPolitik, Právník, Diplomat
Politická stranaFederalistická strana (do 1820s), Demokratická strana
Úřad15. prezident Spojených států amerických
Období4. března 1857 – 4. března 1861
PředchůdceFranklin Pierce
NástupceAbraham Lincoln
ViceprezidentJohn C. Breckinridge

James Buchanan

Soubor:James Buchanan by George Peter Alexander Healy, 1859.jpg
Portrét Jamese Buchanana od George Petera Alexandera Healyho, 1859

James Buchanan Jr. (* 23. dubna 1791, Cove Gap, Franklin County, Pensylvánie, USA – † 1. června 1868, Wheatland, Lancaster, Pensylvánie, USA) byl americký právník, politik a patnáctý prezident Spojených států amerických, který zastával úřad v letech 1857 až 1861. Jeho prezidentství je všeobecně považováno za jedno z nejhorších v americké historii, jelikož se během jeho vlády Spojené státy neúprosně řítily k občanské válce a on sám nebyl schopen efektivně jednat, aby jí zabránil. Je jediným americkým prezidentem, který se nikdy neoženil.

---

Raný život a vzdělání

James Buchanan se narodil 23. dubna 1791 v Cove Gap v Pensylvánii v početné rodině. Jeho otec byl úspěšný obchodník a farmář, irský přistěhovalec.

Buchanan byl velmi nadaný student a absolvoval Dickinson College v roce 1809. Poté studoval právo v Lancasteru a v roce 1812 byl přijat do advokátní komory. Rychle si vybudoval úspěšnou právnickou praxi.

V roce 1819 se zasnoubil s Ann Caroline Coleman, ale krátce nato zemřela. Její smrt ho hluboce zasáhla a Buchanan se nikdy neoženil, což z něj činí jediného „starého mládence“ mezi americkými prezidenty. V Bílém domě mu po boku stála jeho neteř Harriet Lane.

---

Dlouhá politická a diplomatická kariéra před prezidenstvím

James Buchanan měl mimořádně dlouhou a rozmanitou politickou kariéru, než se stal prezidentem.

  • Legislatura Pensylvánie (1814–1816): Poprvé byl zvolen do státní legislatury Pensylvánie.
  • Sněmovna reprezentantů USA (1821–1831): Sloužil pět funkčních období v Sněmovně reprezentantů, zpočátku jako federalista, ale později se připojil k Demokratické straně Andrewa Jacksona.
  • Velvyslanec v Rusku (1832–1834): Prezident Jackson ho jmenoval velvyslancem u Ruského impéria, kde vyjednal důležitou obchodní dohodu.
  • Senátor USA (1834–1845): Sloužil deset let v Senátu Spojených států za Pensylvánii. Byl silným zastáncem práv států a stoupencem jižanských postojů k otroctví, ačkoliv sám pocházel ze Severu.
  • Ministr zahraničí (1845–1849): Během prezidentství Jamese K. Polka zastával úřad ministra zahraničí. Hrál klíčovou roli při jednání o Oregonské smlouvě s Velkou Británií a při získávání území od Mexika po Mexicko-americké válce.
  • Velvyslanec ve Velké Británii (1853–1856): Prezident Franklin Pierce ho jmenoval velvyslancem u Velké Británie. Zde se podílel na kontroverzním Ostende Manifestu (1854), který vyzýval k anexi Kuby Španělsku, případně i silou. To ho drželo mimo zemi během největších domácích sporů o otroctví, což mu v prezidentské kampani 1856 pomohlo se jevit jako nezúčastněný kandidát.

---

Prezidentské volby 1856

V roce 1856 byl James Buchanan nominován Demokratickou stranou na prezidenta. Byl považován za „bezpečného“ kandidáta, protože byl mimo zemi během nedávných kontroverzí, jako byl Kansas-Nebraska Act a „Krvácející Kansas“. To ho odlišovalo od úřadujícího prezidenta Franklina Pierceho a Stephena A. Douglase, kteří byli s těmito spory spojováni.

Porazil prvního kandidáta Republikánské strany, Johna C. Frémonta, a kandidáta Know Nothing Millarda Fillmorea. Jeho vítězství bylo interpretováno jako poslední šance na kompromis mezi Severem a Jihem.

---

Prezidentství (1857–1861)

James Buchanan nastoupil do úřadu 4. března 1857 s vírou, že dokáže urovnat napětí mezi Severem a Jihem. Místo toho se jeho prezidentství stalo prelidiem k občanské válce.

  • Dred Scott v. Sandford (1857): Pouhé dva dny po své inauguraci, Nejvyšší soud vynesl kontroverzní rozsudek v případu Dred Scott v. Sandford. Buchanan předem znal rozsudek (což je považováno za neetické) a v inauguračním projevu na něj odkázal, čímž naznačil, že soud problém otroctví vyřeší. Rozsudek rozhodl, že Afroameričané, ať už svobodní nebo zotročení, nejsou občany a nemohou žalovat u soudu; že Missourijský kompromis byl protiústavní (Kongres neměl právo zakazovat otroctví na územích); a že federální vláda nemůže omezit šíření otroctví na území. Tento rozsudek šokoval Sever a prohloubil rozdělení.
  • Lecomptonská ústava (1857): Buchanan se snažil přijmout Kansas do Unie jako otrokářský stát pod tzv. Lecomptonskou ústavou, která byla zjevně zfalšovaná a odmítnutá většinou obyvatel Kansasu (kteří byli proti otroctví). Toto rozhodnutí rozhněvalo severní demokraty (včetně Stephena A. Douglase) a republikány a dále posílilo radikální proti-otrokářské hnutí. Kongres Lecomptonskou ústavu odmítl.
  • Panika z roku 1857 (Panic of 1857): Během jeho funkčního období postihla zemi ekonomická krize, která sice nebyla tak závažná jako panika z roku 1837, ale přesto přinesla finanční nestabilitu.
  • Raid Johna Browna (1859): John Brownův útok na skladiště zbraní v Harpers Ferry s cílem vyvolat povstání otroků šokoval Jih a ještě více prohloubil vzájemnou nedůvěru. Buchanan na to reagoval vysláním federálních vojsk pod velením Roberta E. Leeho.
  • Secese jižních států (1860–1861): Po zvolení Abrahama Lincolna prezidentem v listopadu 1860, sedm jižních států (v čele s Jižní Karolínou) oznámilo svůj záměr se odtrhnout od Unie. Buchanan věřil, že secese je nezákonná, ale zároveň zastával názor, že federální vláda nemá ústavní pravomoc jí zabránit silou. Jeho váhavost a neschopnost jednat rozhodně vedla k patové situaci, kdy se jižní státy mohly připravovat na válku. Z tohoto důvodu je Buchanan často kritizován za to, že nedokázal zabránit eskalaci krize.

Posloupnost Prezidentů Spojených států amerických:

Franklin Pierce > James Buchanan > Abraham Lincoln

---

Post-prezidentský život a odkaz

Po skončení jeho funkčního období 4. března 1861 Buchanan opustil Bílý dům a odešel do svého domu Wheatland v Lancasteru v Pensylvánii. Byl nahrazen Abrahamem Lincolnem, který zdědil zemi na pokraji občanské války.

Zbytek života strávil psaním memoárů, ve kterých se snažil obhájit svá prezidentská rozhodnutí a svou roli v krizi, která vedla k válce. Snažil se dokázat, že udělal vše, co bylo v jeho silách, aby se vyhnul konfliktu.

James Buchanan zemřel 1. června 1868 ve svém domě Wheatland ve věku 77 let.

Jeho odkaz je v americké historii téměř univerzálně hodnocen jako neúspěšný:

  • Nejhorší prezident?: Mnozí historici ho často řadí mezi nejhorší, ne-li vůbec nejhoršího amerického prezidenta, kvůli jeho neschopnosti zabránit občanské válce nebo se s ní vypořádat.
  • Chybějící vedení: Je mu vyčítána jeho váhavost, neschopnost poskytnout silné vedení a jeho tendence spoléhat se na právní výklady ústavy, které mu bránily v rozhodné akci.
  • Rozsudek Dred Scott: Jeho role v rozsudku Dred Scott a podpora Lecomptonské ústavy ho učinily nepopulárním na Severu a prohloubily propast mezi regiony.
  • Jediný „starý mládenec“: Zůstává jediným prezidentem USA, který se nikdy neoženil.

---

Pro laiky

Představte si Jamese Buchanana jako prezidenta, který byl u kormidla lodi, když se Amerika řítila do bouře, ale on nevěděl, co má dělat. Byl to patnáctý prezident USA a mnozí ho považují za jednoho z nejhorších.

Buchanan měl za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru jako právník, kongresman, senátor a dokonce i velvyslanec v Rusku a Británii. Ale přišel do Bílého domu v nejhorší možnou dobu – v době, kdy se Amerika rozpadala kvůli otroctví.

Hned na začátku jeho vlády přišel obrovský šok: Nejvyšší soud rozhodl v případu Dred Scott, že černoši nikdy nemohou být občany a že Kongres nemůže zakázat otroctví na žádném území. Toto rozhodnutí rozzuřilo lidi na Severu a ještě víc rozdělilo zemi. Buchanan s tímto rozhodnutím souhlasil, což ho ještě více znepřátelilo se Severem.

Pak se Buchanan snažil prosadit, aby se Kansas stal otrokářským státem, i když bylo jasné, že většina lidí v Kansasu otroctví nechce. To vedlo k násilným střetům, kterým se říkalo „Krvácející Kansas“.

Když byl zvolen další prezident, Abraham Lincoln, už sedm jižních států prohlásilo, že odchází z Unie (odtrhávají se). Buchanan věřil, že secese je špatná, ale taky si myslel, že nemá právo ji silou zastavit. Takže v podstatě nedělal nic, zatímco se země připravovala na válku. Z tohoto důvodu je kritizován, že jeho nerozhodnost přispěla k vypuknutí občanské války.

Byl jediným prezidentem, který se nikdy neoženil. Jeho prezidentství bylo zkrátka katastrofou, a když odcházel, země se nacházela na pokraji obrovské války.

---

Odkazy a zdroje

---

Kategorie

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=James_Buchanan&oldid=1906“