Interpol

Rozbalit box

Obsah boxu

Mezinárodní organizace kriminální policie, všeobecně známá pod svým telegrafickým označením Interpol (z anglického International Criminal Police Organization, ICPO), je mezinárodní organizace, která usnadňuje celosvětovou policejní spolupráci a kontrolu trestné činnosti. Byla založena v roce 1923 jako Mezinárodní komise kriminální policie (ICPC) a svůj současný název přijala v roce 1956. Sídlo generálního sekretariátu se nachází ve francouzském Lyonu.

Interpol je největší mezinárodní policejní organizací na světě, která k roku 2024 sdružovala 196 členských zemí. Každá členská země má zřízenou Národní ústřednu Interpolu (National Central Bureau – NCB), která slouží jako kontaktní bod pro generální sekretariát a ostatní členské země. Hlavním úkolem Interpolu je poskytovat členským státům platformu pro sdílení informací, databází a operační podpory v boji proti mezinárodnímu zločinu, jako je terorismus, kyberkriminalita, organizovaný zločin, pašování drog a praní špinavých peněz.

Je důležité zdůraznit, že Interpol není nadnárodní policejní sbor. Jeho agenti nemají pravomoc zatýkat osoby na území cizích států. Veškeré vyšetřování a zatýkání provádějí výhradně policejní orgány dané členské země v souladu s jejími vnitrostátními zákony. Interpol funguje jako koordinátor a zprostředkovatel.

📜 Historie

Myšlenka na vytvoření mezinárodního rámce pro policejní spolupráci se objevila na počátku 20. století v reakci na rostoucí mezinárodní mobilitu pachatelů trestné činnosti.

🏛️ Počátky a založení

První významný krok byl učiněn v roce 1914, kdy se v Monaku konal první Mezinárodní kongres kriminální policie. Kongresu se zúčastnili právníci a policisté z 24 zemí, kteří diskutovali o vytvoření mezinárodních záznamů o trestné činnosti a standardizaci extradice. Vypuknutí první světové války však další pokrok zastavilo.

Po válce byla myšlenka obnovena a v roce 1923 byla na policejním kongresu ve Vídni formálně založena Mezinárodní komise kriminální policie (ICPC), přímý předchůdce Interpolu. Mezi zakládající členy patřilo i tehdejší Československo. Prvním prezidentem se stal vídeňský policejní prezident Johann Schober.

🌐 Období druhé světové války

V roce 1938 se organizace dostala pod kontrolu nacistického Německa po anšlusu Rakouska. Prezidenty organizace se postupně stali nacističtí pohlaváři jako Otto Steinhäusl, Reinhard Heydrich a Ernst Kaltenbrunner. Sídlo bylo přesunuto do Berlína a organizace byla fakticky zneužita pro účely Třetí říše. V roce 1945, po konci druhé světové války, byla její činnost přerušena.

🕊️ Poválečná obnova a moderní éra

Po válce byla organizace obnovena z iniciativy Belgie. V roce 1946 bylo její sídlo přesunuto do Paříže a byl přijat nový statut. V roce 1956 organizace přijala název Mezinárodní organizace kriminální policie – Interpol a zavedla systém barevných oznámení (notices).

V roce 1989 se sídlo generálního sekretariátu přestěhovalo do nově postaveného komplexu ve francouzském Lyonu, kde sídlí dodnes. S pádem železné opony a rostoucí globalizací na konci 20. století se role Interpolu stala ještě významnější. Počet členských států se dramaticky zvýšil a organizace se zaměřila na nové formy trestné činnosti, jako je kyberkriminalita a mezinárodní terorismus, zejména po útocích z 11. září 2001.

🏛️ Struktura a fungování

Interpol má komplexní strukturu, která zajišťuje jeho globální fungování a spolupráci mezi členskými státy.

🏢 Generální shromáždění

Generální shromáždění je nejvyšším řídícím orgánem Interpolu. Schází se jednou ročně a skládá se z delegátů jmenovaných každou členskou zemí. Každá země má jeden hlas. Shromáždění rozhoduje o klíčových politikách, zdrojích, pracovních metodách, financích a volí členy Výkonného výboru.

👔 Výkonný výbor

Výkonný výbor je volen Generálním shromážděním a skládá se z prezidenta, tří viceprezidentů a devíti delegátů zastupujících různé geografické regiony. Schází se třikrát ročně a dohlíží na implementaci rozhodnutí Generálního shromáždění a na práci generálního tajemníka.

секретарь Generální sekretariát

Generální sekretariát v Lyonu je operačním srdcem organizace. Pracuje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a je řízen generálním tajemníkem, který je volen na pětileté období. Sekretariát koordinuje mezinárodní policejní operace, spravuje databáze a poskytuje členským zemím analytickou a forenzní podporu. Má také několik regionálních kanceláří po celém světě.

📞 Národní ústředny (NCB)

V každé členské zemi je zřízena Národní ústředna Interpolu (National Central Bureau – NCB). V Česku je tato ústředna součástí Policejního prezidia. NCB slouží jako hlavní kontaktní bod pro generální sekretariát a ostatní NCB. Zajišťuje tok informací mezi národními policejními složkami a globální sítí Interpolu.

⚙️ Hlavní činnosti a nástroje

Interpol poskytuje širokou škálu nástrojů a služeb na podporu mezinárodního policejního vyšetřování.

🎨 Barevná oznámení (Notices)

Jedním z nejznámějších nástrojů Interpolu je systém barevných oznámení, která slouží k mezinárodnímu sdílení informací o hledaných osobách, hrozbách a trestné činnosti.

Červené oznámení (Red Notice): Žádost o lokalizaci a prozatímní zadržení hledané osoby za účelem jejího vydání (extradice). Nejedná se o mezinárodní zatykač.
Modré oznámení (Blue Notice): Slouží ke zjištění totožnosti, místa pobytu nebo trestné činnosti osoby v souvislosti s trestním řízením.
Zelené oznámení (Green Notice): Varování a zpravodajské informace o osobách, které spáchaly trestnou činnost a je pravděpodobné, že ji budou páchat i v jiných zemích.
Žluté oznámení (Yellow Notice): Pomáhá při hledání pohřešovaných osob, často nezletilých, nebo při identifikaci osob, které nejsou schopny určit svou totožnost.
Černé oznámení (Black Notice): Slouží k získání informací o neidentifikovaných tělech.
Oranžové oznámení (Orange Notice): Varování před událostí, osobou, předmětem nebo procesem, který představuje vážné a bezprostřední ohrožení veřejné bezpečnosti.
Fialové oznámení (Purple Notice): Poskytuje informace o modus operandi, objektech, zařízeních a metodách utajení používaných pachateli trestné činnosti.
Zvláštní oznámení Interpolu a Rady bezpečnosti OSN: Vydává se pro subjekty a jednotlivce, na které se vztahují sankce Rady bezpečnosti OSN.

🗃️ Databáze

Interpol spravuje řadu globálních databází, které jsou pro policejní složky dostupné v reálném čase. Mezi klíčové patří:

Databáze kradených a ztracených cestovních dokladů (SLTD): Obsahuje miliony záznamů o pasech a jiných dokladech, které byly nahlášeny jako ztracené nebo odcizené.
Databáze otisků prstů (AFIS): Umožňuje mezinárodní porovnávání otisků prstů z míst činu.
Databáze profilů DNA: Obsahuje profily DNA od pachatelů, z míst činu a od pohřešovaných osob.
Databáze kradených motorových vozidel (SMV).
Databáze kradených uměleckých děl.

🎯 Prioritní oblasti trestné činnosti

Interpol se zaměřuje na tři hlavní oblasti mezinárodního zločinu:

Terorismus: Pomáhá členským zemím identifikovat teroristy, jejich sítě a zdroje financování.
Kyberkriminalita: Bojuje proti online podvodům, zneužívání dětí online a útokům na kritickou infrastrukturu.
Organizovaný a nově vznikající zločin: Zahrnuje boj proti pašování drog, obchodování s lidmi, environmentální kriminalitě, finančním podvodům a korupci.

⚖️ Kontroverze a kritika

Přes své nesporné úspěchy čelí Interpol také kritice, zejména v souvislosti s možným zneužíváním jeho nástrojů.

Nejčastější kritikou je zneužívání systému červených oznámení některými autoritářskými režimy k pronásledování politických oponentů, novinářů a aktivistů za lidská práva. Země jako Rusko, Čína, Turecko nebo Írán byly opakovaně obviňovány, že žádají o vydání červených oznámení na osoby, které nespáchaly žádný kriminální čin, ale jsou nepohodlné pro tamní vlády. Ačkoliv statut Interpolu zakazuje jakoukoli činnost politického, vojenského, náboženského nebo rasového charakteru, kontrolní mechanismy jsou někdy považovány za nedostatečné.

V reakci na tuto kritiku Interpol zavedl reformy, včetně posílení revizního procesu žádostí o červená oznámení a vytvoření specializované pracovní skupiny, která posuzuje jejich soulad s pravidly organizace.

💡 Pro laiky

Představte si Interpol ne jako světovou policii z filmů, která má agenty s povolením zatýkat kdekoli na světě. Ve skutečnosti je to spíše něco jako vysoce zabezpečená a specializovaná sociální síť pro policii ze 196 zemí.

Když například česká policie pátrá po zločinci, který uprchl do Brazílie, nemůže tam jen tak poslat své policisty, aby ho zatkli. Místo toho se obrátí na českou kancelář Interpolu (NCB). Ta vloží do systému Interpolu žádost o pomoc, například ve formě "červeného oznámení". Tato informace se okamžitě dostane k brazilské policii. Brazilští policisté pak na základě této žádosti a svých vlastních zákonů mohou pachatele najít a zadržet.

Interpol tedy neprovádí zatýkání, ale poskytuje nástroje – databáze (otisky prstů, kradená auta, ztracené pasy) a komunikační kanály – aby si policie z celého světa mohla rychle a bezpečně vyměňovat informace a efektivně spolupracovat v boji proti zločinu, který nezná hranice.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025