Hormuzský průliv

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Geografický objekt Hormuzský průliv je strategicky klíčová vodní cesta, která spojuje Perský záliv na severu s Ománským zálivem a dále s Arabským mořem a Indickým oceánem. Nachází se mezi pobřežím Íránu na severu a ománským poloostrovem Musandam na jihu. Je považován za jedno z nejdůležitějších a nejcitlivějších strategických míst na světě, zejména kvůli transportu ropy a zemního plynu.

📝 Popis

Hormuzský průliv je dlouhý přibližně 150 km. V nejužším bodě mezi íránským přístavem Bandar Abbas a ománským městem Khasab je široký pouhých 54 km, přičemž samotný plavební koridor pro lodě je široký jen asi 3 km v každém směru, oddělený nárazníkovou zónou. Hloubka průlivu se pohybuje od 10 do 220 metrů. V průlivu se nacházejí strategicky významné ostrovy, jako jsou Hormuz, Kešm a Larek.

✨ Strategický a ekonomický význam

Hormuzský průliv je životně důležitou tepnou pro globální energetickou bezpečnost.

Přeprava ropy a plynu: Průlivem se denně přepravuje přibližně 20 % veškeré světové produkce ropy a zhruba 35 % ropy transportované po moři (údaje k roku 2024). Jedná se o hlavní exportní cestu pro ropu a kondenzát z Íránu, Saúdské Arábie, Iráku, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu a Kataru. Většina těchto dodávek směřuje na asijské trhy, především do Číny, Japonska, Indie a Jižní Koreje.
Dopad na Evropu: Po válce na Ukrajině a západních sankcích vůči Rusku se průliv stal důležitým i pro dovoz ropy do Evropy. Odhaduje se, že přibližně 5 % toku ropy procházejícího Hormuzským průlivem nyní směřuje do Evropy, což odpovídá zhruba 900 000 barelům denně.
Další suroviny: Kromě ropy hraje průliv klíčovou roli také při přepravě propanu (přibližně 31 % světového obchodu) a zemního plynu (20 % světového obchodu).
Globální ekonomika: Jakékoli narušení dopravy v Hormuzském průlivu by mělo okamžitý a drastický dopad na globální ceny ropy a plynu, což by vyvolalo značné ekonomické otřesy a zvýšilo inflaci po celém světě.

⚔️ Geopolitické napětí a hrozby

Hormuzský průliv je oblastí s neustále vysokým geopolitickým napětím, zejména kvůli sporům mezi Íránem a západními mocnostmi, především USA a Izraelem.

Íránské hrozby: Írán opakovaně hrozil uzavřením průlivu v reakci na sankce nebo vojenské akce proti své zemi. I když k úplnému uzavření nikdy nedošlo (kromě krátkodobých blokád během íránsko-irácké války v 80. letech), riziko zůstává. Jakékoli takové pokusy by byly považovány za akt agrese a pravděpodobně by vyprovokovaly mezinárodní vojenskou reakci.
Vojenská přítomnost: V oblasti neustále působí americké vojenské námořnictvo a námořnictva dalších zemí, které zde udržují hlídky, aby zajistily svobodu plavby a odstrašily potenciální narušitele.
Mezinárodní právo: Podle mezinárodního práva má Hormuzský průliv status mezinárodní úžiny, což zaručuje právo na volný průjezd (transit passage) pro všechny lodě a letadla. Případná blokáda by byla považována za porušení tohoto práva.

Dne 22. června 2025 hlasoval íránský parlament pro uzavření Hormuzského průlivu v reakci na nedávné americké útoky na íránská jaderná zařízení během probíhající izraelsko-íránské války. Rozhodnutí parlamentu čeká na schválení Nejvyšší radou národní bezpečnosti Islámské republiky. Spojené státy varovaly, že jakékoli narušení volné plavby v průlivu nebude tolerováno, a vyzvaly Čínu, aby využila svého vlivu k odvrácení tohoto kroku. Ceny ropy okamžitě reagovaly výrazným nárůstem.

⏳ Historie

Hormuzský průliv hrál strategickou roli již v dávné historii, sloužil jako důležitá obchodní cesta.

Portugalská kontrola: V letech 1507 až 1622 průliv ovládali Portugalci, kteří na ostrově Hormuz vybudovali pevnost.
Moderní doba: V moderní historii se jeho význam dramaticky zvýšil s objevem a těžbou ropy v zemích Perského zálivu. Během íránsko-irácké války (1980–1988) byl průliv dějištěm tzv. "války tankerů", kdy obě strany napadaly ropné tankery s cílem narušit obchod svého nepřítele.

Pro laiky

Představte si Hormuzský průliv jako velmi úzkou bránu, kudy musí proplout téměř všechna ropa z Blízkého východu do celého světa. Je to jako jediný východ z obrovského ropného skladiště. Kdyby se tato brána zavřela (například kvůli nějakému konfliktu), svět by najednou neměl dostatek ropy, což by vedlo k prudkému zdražení benzinu, nafty a prakticky všeho, protože doprava by se stala extrémně drahou. Proto je toto místo neustále pod dohledem a velmocím záleží na tom, aby zůstalo otevřené pro volný obchod.

Externí odkazy