Hypotéza sociálního mozku

Rozbalit box

Obsah boxu

Hypotéza sociálního mozku (anglicky The Social Brain Hypothesis, zkratka SBH) je vlivná teorie v oblasti evoluční biologie a neurovědy, která vysvětluje, proč mají primáti (a zejména člověk) tak neobvykle velký mozek v poměru k tělesné hmotnosti.

Teorie tvrdí, že hlavním selekčním tlakem, který hnal evoluci neokortexu, nebyly ekologické výzvy (jako je hledání potravy, výroba nástrojů nebo orientace v terénu), ale **výzvy sociální**. Život ve velkých, stabilních a hierarchicky uspořádaných skupinách vyžaduje obrovskou výpočetní kapacitu pro sledování vztahů, aliancí, dluhů a podvodů.

Podle této hypotézy je lidská inteligence primárně sociální adaptací. Náš mozek je v podstatě superpočítač optimalizovaný na drby, intriky a kooperaci. SBH je úzce spjata s konceptem Dunbarova čísla (kognitivní limit 150 vztahů) a teorií teorie mysli (schopnost chápat mentální stavy druhých).

🤝 SBH pro laiky: Šachy s živými figurkami

Proč je těžší být člověkem než veverkou?

**Veverka (Ekologická inteligence):** Řeší problémy s "mrtvou hmotou". Kde je ořech? Jak rozlousknout ořech? Ořech neintrikuje. Ořech se zítra nespojí s jiným ořechem, aby vás zbil. Ořech nemění názor.
**Člověk (Sociální inteligence):** Řeší problémy s "živými agenty". Žijeme ve skupině. Abychom přežili a rozmnožili se (biologická fitness), musíme vědět:
- Kdo je s kým kamarád?
- Kdo koho podvádí?
- Komu dlužím laskavost (reciproční altruismus)?
- Co si Franta myslí, že si Marie myslí o mně? (Paranoia).

Toto sociální prostředí je **dynamické** a **nestabilní**. Vztahy se mění každou hodinu. Sledovat tuto "telenovelu" vyžaduje mnohem více paměti (hipokampus) a sebekontroly (přední cingulární kůra), než si pamatovat mapu lesa. Proto máme velký mozek – abychom se v té telenovele neztratili a nebyli vyloučeni, což v pleistocénu znamenalo smrt.

📜 Historie: Od Machiavelliho k Dunbarovi

Hypotéza se vyvíjela v několika fázích jako reakce na to, že tradiční vysvětlení (výroba nástrojů) nesedělo s daty.

1. Machiavelistická inteligence (1988)

Richard Byrne a Andrew Whiten přišli s termínem **Machiavellian Intelligence**. Všimli si, že paviáni a šimpanzi často používají "taktický podvod" (klamání). Tvrdili, že mozek se zvětšil proto, abychom mohli lépe **manipulovat** ostatními a nenechali se sami podvést. Důraz byl kladen na soutěž a "závody ve zbrojení" uvnitř tlupy.

2. Sociální mozek (Dunbar, 1992)

Robin Dunbar tuto myšlenku rozšířil a zjemnil. Uvědomil si, že nejde jen o podvody, ale hlavně o **koordinaci** a **soudržnost**. Aby skupina fungovala (a chránila nás před predátory), musíme tlumit své egoistické impulsy. Dunbar provedl klíčovou korelaci:

Osa X: Velikost sociální skupiny.
Osa Y: Poměr velikosti neokortexu ke zbytku mozku.

Výsledkem byla přímá úměra. Čím větší skupina, tím větší "sociální hardware" (neokortex) druh potřebuje.

⚙️ Kognitivní mechanismy

Proč přesně je socialita tak náročná na "výpočetní výkon"?

1. Exponenciální růst vztahů

S každým novým členem skupiny neroste složitost lineárně, ale geometricky.

Ve skupině 5 lidí existuje 10 vztahů (dyád).
Ve skupině 50 lidí existuje 1 225 vztahů.

Musíte sledovat nejen svůj vztah k ostatním ("Já vs. On"), ale i vztahy třetích stran ("On vs. Ona"), abyste neudělali společenské faux pas. To zatěžuje pracovní paměť v prefrontální kůře.

2. Teorie mysli (Mentalizace)

Schopnost přisuzovat ostatním mentální stavy (víra, záměr, touha). Dunbar definuje úrovně intencionality:

**1. řád:** "Vím, že..." (Vědomí sebe).
**2. řád:** "Vím, že ty víš..." (Standardní Teorie mysli, kterou mají šimpanzi a 4leté děti).
**3. řád:** "Vím, že ty víš, že já chci..."
**4. řád:** "Vím, že ty víš, že já vím, že on lže."
**5. řád:** Limit pro většinu dospělých lidí. Odpovídá literární tvorbě (autor ví, co čtenář ví, že postava neví).

Každá další úroveň vyžaduje exponenciálně více neuronů v neokortexu, konkrétně v orbitofrontální kůře.

3. Inhibice (Sebeovládání)

Život ve skupině vyžaduje potlačení okamžitých pudů (sežrat jídlo hned, udeřit soka). K tomu slouží exekutivní funkce, řízené dopaminem v čelním laloku a monitorované přední cingulární kůrou (ACC). Zvířata s menším mozkem mají slabší "brzdy".

🗣️ Jazyk jako "levné drbání"

Jedním z nejsilnějších argumentů SBH je vysvětlení vzniku jazyka.

**Grooming:** Opice udržují vztahy fyzickým čištěním srsti (grooming). To uvolňuje endorfiny a oxytocin.
**Časový limit:** Grooming je časově náročný (max 20 % dne). To limituje velikost skupiny na cca 50 jedinců (šimpanzi).
**Jazyk:** Aby lidé mohli žít ve skupinách po 150 (Dunbarovo číslo), museli "hacknout" systém. Vyvinuli jazyk.
- Jazyk umožňuje "drbat" (hladit slovem) více lidí najednou.
- Jazyk umožňuje řešit vztahy s lidmi, kteří nejsou přítomni (drby/gossip).
- Jazyk je efektivnější způsob, jak stimulovat opioidní systém a budovat důvěru.

⚖️ Alternativní hypotézy a Kritika

SBH není jediné vysvětlení. Vědci vedou spory o tom, co bylo "prvním hybatelem".

Ekologická hypotéza (Frugivory)

Studie z roku 2017 (DeCasien et al.) tvrdí, že nejlepším prediktorem velikosti mozku není velikost skupiny, ale **strava**.

Primáti, kteří jedí ovoce (frugivorové), mají větší mozky než ti, kteří jedí listí.
Ovoce je vzácné, roste nepravidelně a vyžaduje paměť na mapy a čas (kdy co dozraje). To stimuluje hipokampus.
**Odpověď SBH:** Ano, strava dodává **energii** pro růst mozku (bez kalorií z ovoce/masa by to nešlo), ale **důvodem**, proč mozek rostl, byla socialita. Strava je palivo, socialita je motor.

Kulturní inteligence

Hermann (2007) tvrdí, že lidé nejsou chytřejší v obecné logice než šimpanzi, ale jsou radikálně lepší v **sociálním učení**.

Lidské dítě se učí napodobováním ("opičením"), šimpanz se učí metodou pokus-omyl.
Tato schopnost sdílet "know-how" (kulturu) vytvořila tlak na mozek.

⚕️ Patologie sociálního mozku

Pokud je náš mozek "sociálním orgánem", pak mnoho psychiatrických nemocí lze chápat jako poruchy sociálního mozku.

**Autismus:** Porucha Teorie mysli. Člověk nedokáže číst sociální signály a intence druhých.
**Schizofrenie a Paranoia:** "Hyper-mentalizace". Člověk přisuzuje intence (spiknutí) i tam, kde nejsou. Vidí sociální souvislosti v náhodných jevech (aberrant salience).
**Sociální fobie:** Hyperaktivita amygdaly při kontaktu s "hodnotícími" lidmi.

Zdroje