Přeskočit na obsah

Prostředí evolučních adaptací

Z Infopedia
(přesměrováno z EEA)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Vědecký koncept

Prostředí evolučních adaptací (anglicky Environment of Evolutionary Adaptedness, zkráceně EEA) je ústřední teoretický koncept evoluční psychologie. Označuje soubor historických selekčních tlaků a environmentálních podmínek, které formovaly konkrétní adaptaci (rys, orgán nebo instinkt) v průběhu evoluce.

EEA není konkrétní místo (např. africká savana) ani konkrétní časový úsek (např. doba kamenná), ačkoliv se s nimi často překrývá. Je to statistický kompozit všech podmínek, které museli naši předci zvládnout, aby přežili a rozmnožili se. Pro člověka se většina těchto adaptací formovala během pleistocénu (před 2,6 miliony až 12 000 lety), kdy lidé žili jako kočovní lovci a sběrači.

Klíčovým důsledkem teorie EEA je koncept evolučního nesouladu (evolutionary mismatch). Protože se moderní civilizace (zemědělství, města, digitální technologie) vyvinula extrémně rychle (během posledních 10 000 let), naše "kamenné mozky" v ní často selhávají, protože jsou stále nastaveny na podmínky EEA, které již neexistují.

🦖 EEA pro laiky: Software ze staré školy

Pochopení EEA je klíčem k pochopení, proč se chováme "iracionálně" (jíme nezdravě, bojíme se neškodných věcí, jsme závislí na telefonech).

Analogie: Lední medvěd na Sahaře

Představte si ledního medvěda. Má tlustou vrstvu tuku a bílou srst.

  • V Arktidě (jeho EEA) jsou to geniální adaptace. Tuk hřeje, bílá srst maskuje.
  • Když ho přesunete na Saharu (moderní svět), stejné adaptace ho zabijí. Tuk způsobí přehřátí, bílá srst ho prozradí každé kořisti.

Medvěd se nezměnil, změnilo se prostředí. Člověk v kanceláři je jako ten medvěd na Sahaře. Náš mozek očekává lov mamuta, ale dostává Excel tabulky.

Paradox koblihy (Proč milujeme cukr)

V EEA (v době lovců a sběračů) byl cukr vzácný a extrémně cenný zdroj energie (zralé ovoce, med). Kdo snědl cukr, přežil. Proto se vyvinul mozek, který při chuti sladkého vyplaví dopamin (pocit štěstí) a křičí: "Sežer toho co nejvíc, zítra to nebude!"

  • Dnes: Cukr je všude a je levný. Náš mozek to ale neví. Stále jede podle instrukcí z EEA. Proto sníme celou krabici koblih, i když víme, že ztloustneme. To není selhání vůle, to je úspěšná adaptace na svět, který už neexistuje.

Strach z hadů vs. strach ze zásuvek

V EEA byli hadi a pavouci smrtelnou hrozbou. Auta a elektrické zásuvky neexistovaly.

  • Dnes v USA zemře na uštknutí hadem cca 5 lidí ročně, při autonehodách 40 000 lidí.
  • Přesto se instinktivně štítíme hadů (i na obrázku), ale k zásuvkám nebo rychlým autům přistupujeme bez přirozeného strachu. Náš "strachový modul" nebyl v EEA naprogramován na auta, protože auta nebyla selekčním tlakem.

📜 Historie a definice

Koncept prošel vývojem od etologie až po kognitivní vědu.

John Bowlby a Teorie vazby (1969)

Autorem termínu je britský psycholog John Bowlby, zakladatel teorie vazby (Attachment Theory). Bowlby studoval, proč děti pláčou, když se matka vzdálí. V té době psychoanalytici tvrdili, že je to nezralost. Bowlby oponoval: V prostředí, kde se člověk vyvíjel (EEA), bylo osamocené dítě mrtvé dítě (sežral ho predátor). Pláč je tedy "evolučně správná" reakce – je to alarm, který má přivolat ochránce. Bowlby definoval EEA jako prostředí, které daný druh obýval v době, kdy se formovaly jeho instinktivní reakce.

Tooby a Cosmidesová: Statistická definice (1990)

Zakladatelé moderní evoluční psychologie, Leda Cosmides a John Tooby, definici zpřesnili. Upozornili, že EEA není "místo a čas", ale soubor podmínek.

  • Příklad: EEA pro lidské oko je prostředí, kde existuje sluneční světlo (miliony let). EEA pro čtení neexistuje (písmo je staré jen 5000 let).

Definovali EEA jako: *"Statistický kompozit adaptačně relevantních vlastností prostředí, které se vyskytovaly v období, kdy přirozený výběr designoval danou adaptaci."*

🌍 Co přesně bylo naše EEA?

Ačkoliv je EEA statistický pojem, pro člověka se z velké části překrývá s životním stylem afrických lovců a sběračů v pleistocénu. Mezi hlavní charakteristiky patřilo:

  • Malé skupiny: Lidé žili v tlupách o 20–150 jedincích (viz Dunbarovo číslo). Všichni se znali. Anonymita neexistovala.
  • Nomádství: Pravidelný pohyb za potravou. Žádné trvalé bydliště, minimální majetek.
  • Rovnostářství: Neexistovala dědičná hierarchie ani policie. Sociální kontrola probíhala formou drbů a ostrakizace.
  • Fyzická aktivita: Přežití vyžadovalo denně ujít desítky kilometrů, lovit, kopat hlízy.
  • Strava: Nepravidelná, závislá na sezóně. Střídání hojnosti a hladu. Vysoký podíl vlákniny, bílkovin, nízký podíl jednoduchých cukrů.
  • Hrozby: Predátoři, cizí kmeny, infekce, paraziti, hlad, úrazy.

⚡ Evoluční nesoulad (Mismatch Theory)

Když se organismus dostane do prostředí, které se radikálně liší od jeho EEA, vzniká "mismatch". Tento koncept vysvětluje většinu tzv. civilizačních chorob.

Příklady evolučního nesouladu
Oblast Podmínky v EEA Podmínky dnes Důsledek (Nemoc/Porucha)
Strava Nedostatek kalorií, vzácná sůl a cukr Supermarkety, levný cukr a sůl Obezita, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak
Pohyb Nutnost pohybu pro získání jídla Sedavé zaměstnání, jídlo na kliknutí Atrofie svalů, bolesti zad, osteoporóza
Sociálno Trvalý kontakt s blízkými, klan Izolace v bytech, digitální kontakt Deprese, úzkost, pocit osamělosti
Světlo Slunce ve dne, tma v noci Pobyt uvnitř, modré světlo displejů v noci Poruchy spánku, narušený cirkadiánní rytmus
Výchova Děti v "dětských tlupách", neustálý kontakt s matkou Kočárky, oddělené pokoje, školy Separační úzkost, ADHD (nemožnost vybít energii)

🛑 Mýty a omyly (The Flintstones Fallacy)

Při interpretaci EEA dochází k častým zjednodušením.

Mýtus 1: Všichni jsme "muži z jeskyně"

Není pravda, že evoluce se zastavila v pleistocénu. Některé adaptace jsou velmi rychlé.

  • Příklad: Tolerance laktózy. V původním EEA dospělí lidé mléko nepili. S nástupem pastevectví (před cca 8000 lety) se však v Evropě a Africe rozšířila mutace umožňující trávit mléko. To je příklad adaptace na nové prostředí (zemědělství).

Mýtus 2: Život v EEA byl ráj

Někteří autoři (v duchu Rousseauova "ušlechtilého divocha") si EEA idealizují jako dobu bez stresu a válek.

  • Realita: Dětská úmrtnost byla kolem 50 %. Násilná smrt rukou jiného člověka byla běžná (viz nálezy masových hrobů). Parazité a infekce byly všudypřítomné. Evoluční psychologie neříká, že bychom se měli vrátit do jeskyní, říká jen, že naše těla tam vznikla.

Mýtus 3: EEA je jen africká savana

Lidé osídlili celý svět už v paleolitu. EEA pro Inuity (Arktida) je jiné než EEA pro Pygmeje (prales). Přesto sdílíme univerzální lidskou přirozenost (jazyk, emoce, žárlivost), což naznačuje, že klíčové selekční tlaky (zejména ty sociální) byly všude podobné.

🧠 Kritika konceptu

Koncept EEA je kritizován zejména ze strany behaviorální ekologie.

  • Argument plasticity: Kritici tvrdí, že člověk není "pevně zadrátovaný stroj" s instinkty z doby kamenné, ale naopak nejflexibilnější živočich na Zemi. Náš mozek se vyvinul právě proto, abychom se dokázali přizpůsobit jakémukoliv prostředí (od pouště po vesmírnou stanici).
  • Odpověď EP: Ano, jsme flexibilní, ale tato flexibilita má limity. Můžeme se naučit číst, ale nikdy se nenaučíme číst tak snadno a spontánně, jako se učíme mluvit (protože řeč je v EEA, čtení ne).

Zdroje