Hanušovická vrchovina

Šablona:Infobox Pohoří Pro jiné významy viz Hanušovická vrchovina (rozcestník).

Hanušovická vrchovina je geomorfologický celek a členitá vrchovina na rozhraní severní Moravy a východních Čech. Nachází se převážně na území Olomouckého a Pardubického kraje. Jejím nejvyšším bodem je vrchol Jeřáb s nadmořskou výškou 1003 metrů, což z ní činí jednu z devíti českých "tisícovkových" vrchovin.

Jedná se o krajinný celek s hlubokými údolími, táhlými hřbety a významným lesním pokryvem. Z geologického hlediska je tvořena především přeměněnými horninami, jako jsou ruly a svory. Oblast je pramennou oblastí několika významných řek a hraje důležitou roli v turistickém ruchu regionu.

🗺️ Geografické vymezení

Hanušovická vrchovina je protažena ve směru severovýchod–jihozápad. Na severu a severovýchodě sousedí s Hrubým Jeseníkem a Rychlebskými horami. Na východě její hranici tvoří Mohelnická brázda. Na jihu přechází v Zábřežskou vrchovinu a na západě ji ohraničuje masiv Králického Sněžníku a Orlické hory.

Významnými sídly v oblasti nebo na jejím okraji jsou Šumperk, Hanušovice, Zábřeh, Staré Město a Králíky.

⛰️ Geomorfologické členění

Hanušovická vrchovina se jako geomorfologický celek dělí na čtyři podcelky, které se dále člení na okrsky:

Branenská vrchovina

   *   Nejvyšší bod: Větrovec (918 m n. m.)
   *   Charakteristika: Nachází se v severní části, tvoří rozvodí mezi Tichou Orlicí a Moravou.

Hraběšická hornatina

   *   Nejvyšší bod: Kamenec (914 m n. m.)
   *   Charakteristika: Nejhornatější a nejčlenitější část vrchoviny, zasahuje do ní CHKO Jeseníky. Nachází se zde vodní dílo Dlouhé stráně.

Šumperská kotlina

   *   Nejvyšší bod: Ohařův kámen (590 m n. m.)
   *   Charakteristika: Hustě osídlená sníženina v okolí města Šumperk, protékaná řekou Desnou.

Úsovská vrchovina

   *   Nejvyšší bod: Bradlo (600 m n. m.)
   *   Charakteristika: Jižní, méně členitá část vrchoviny s významným hradem Sovinec.

Nejvyšším vrcholem celého celku je Jeřáb (1003 m n. m.), který se nachází v jihovýchodní části Branenské vrchoviny a je jediným vrcholem přesahujícím hranici 1000 metrů.

💎 Geologie a hydrologie

Geologická stavba

Podloží Hanušovické vrchoviny je tvořeno převážně starými, silně přeměněnými (metamorfovanými) horninami, které patří k geologickým jednotkám silezika a moravosilezika. Nejčastěji se zde vyskytují:

Rula (gneiss): Pevná hornina vzniklá přeměnou žul nebo sedimentů za vysokých teplot a tlaků.
Svor (mica schist): Břidličnatá hornina s vysokým obsahem slídy, která jí dodává lesklý vzhled.
Fylit: Jemnozrnná břidličnatá hornina vzniklá mírnější přeměnou jílovců.
Amfibolit: Tmavá, masivní hornina vzniklá přeměnou bazických vyvřelin.

V některých částech, zejména v okolí Vitošova, se nacházejí ložiska vápenců a dolomitů.

Vodstvo

Hanušovická vrchovina je významnou pramennou oblastí a patří k hlavnímu evropskému rozvodí. Většina území je odvodňována řekou Moravou a jejími přítoky, a náleží tak k úmoří Černého moře. Mezi nejdůležitější toky patří:

Morava: Pramení na svazích Králického Sněžníku a protéká podél západního okraje vrchoviny.
Desná: Odvodňuje centrální a východní část, protéká Šumperskou kotlinou.
Branná: Pramení v severní části a v Hanušovicích se vlévá do Moravy.
Oskava: Odvodňuje jihovýchodní svahy.

Západní okraj v okolí města Králíky je odvodňován Tichou Orlicí, která patří do úmoří Severního moře.

🌳 Příroda a její ochrana

Fauna a flóra

Lesy pokrývají značnou část území, přičemž v nižších polohách převažují bukové a smíšené porosty, ve vyšších partiích dominují hospodářské smrčiny. Původní jedlobukové lesy se dochovaly jen v malých zbytcích. Na loukách a pastvinách se vyskytuje řada chráněných druhů rostlin, jako je vstavač nebo hořec.

Z fauny je zde běžná lesní zvěř jako jelen lesní, srnec obecný a prase divoké. V posledních letech byl zaznamenán i výskyt velkých šelem, jako je rys ostrovid a vlk obecný. Z ptáků zde hnízdí například čáp černý, datel černý nebo jestřáb lesní.

Chráněná území

Ochrana přírody je zajištěna prostřednictvím několika maloplošných i velkoplošných chráněných území:

Chráněná krajinná oblast Jeseníky: Severní část Hraběšické hornatiny zasahuje do této CHKO.
Přírodní park Březná: Chrání údolí stejnojmenné řeky a okolní krajinu.
Přírodní park Údolí Desné: Zahrnuje údolí řeky Desné a její přítoky.
Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek: Leží na rozhraní s Hrubým Jeseníkem a chrání unikátní rašeliniště.
Další menší rezervace a památky, např. Přírodní rezervace Březina nebo Přírodní památka Vlčí důl.

🚶 Turistika a zajímavosti

Hanušovická vrchovina nabízí hustou síť značených turistických a cyklistických tras. Mezi nejatraktivnější cíle patří:

Významné vrcholy:

   *   Jeřáb (1003 m n. m.): Nejvyšší bod s křížem a odpočívadlem, poskytuje kruhový výhled.
   *   Bouda (956 m n. m.): Významný vrchol s dalekými výhledy.
   *   Háj (632 m n. m.): Vrchol u Šumperka s moderní rozhlednou.

Technické památky:

   *   Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně: Jeden ze "sedmi divů Česka", horní nádrž se nachází na vrcholu Mravenečníku na hranici s Hrubým Jeseníkem. Exkurze do elektrárny jsou velmi populární.
   *   Ruční papírna Velké Losiny: Národní kulturní památka, jedna z nejstarších fungujících papíren v Evropě.

Hrady a zámky:

   *   Zámek Velké Losiny: Renesanční zámek spojený s čarodějnickými procesy.
   *   Hrad Brníčko: Zřícenina gotického hradu.
   *   Zámek Bludov: Barokní zámek s přilehlým lázeňským areálem.

Lyžařská střediska: V oblasti se nachází několik menších lyžařských areálů, například v Loučné nad Desnou, Koutech nad Desnou nebo u Hraběšic.

⚛️ Pro laiky

Představte si krajinu, která není placatá jako pole, ale ani nemá ostré a špičaté vrcholy jako ve Vysokých Tatrách. Je to něco mezi – zvlněná, kopcovitá země s dlouhými, táhlými hřbety a hluboko zaříznutými údolími řek. To je vrchovina. Hanušovická vrchovina je přesně taková. Její nejvyšší kopec, Jeřáb, dokonce těsně přerostl hranici 1000 metrů, což je v Česku docela výjimečné.

Kameny, které tvoří tuto vrchovinu, jsou velmi staré. Vznikly hluboko v zemské kůře obrovským tlakem a teplem, které "převařily" a "zmáčkly" původní horniny. Je to podobné, jako když z měkkého těsta upečete tvrdý chléb. Těmto přeměněným kamenům se říká například rula nebo svor a často se krásně lesknou, protože obsahují plátky slídy. Díky těmto pevným horninám jsou kopce odolné a drží si svůj tvar po miliony let.

Zdroje