Přeskočit na obsah

Giacomo Puccini

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - hudební skladatel

Giacomo Antonio Domenico Michele Secondo Maria Puccini (* 22. prosince 1858, Lucca – 29. listopadu 1924, Brusel) byl italský operní skladatel, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších představitelů verismu a jednoho z posledních velkých mistrů italské opery. Jeho díla, jako jsou Bohéma, Tosca, Madama Butterfly a Turandot, patří k nejčastěji uváděným operám na světových jevištích. Pucciniho hudba je proslulá svou melodickou invencí, dramatickou silou a mistrnou instrumentací.

📜 Život a kariéra

Giacomo Puccini se narodil v Lucce v Toskánsku do rodiny s dlouhou hudební tradicí. Byl pátým z devíti dětí a jeho rodina po generace zastávala post varhaníka a sbormistra v katedrále San Martino. Očekávalo se, že Giacomo půjde ve stopách svých předků.

🎶 Mládí a studia

Po smrti otce v roce 1864 se o jeho hudební vzdělání staral strýc Fortunato Magi. Puccini zpočátku nejevil o hudbu velký zájem, ale zlom nastal v roce 1876, kdy pěšky putoval do Pisy, aby zhlédl představení opery Aida od Giuseppe Verdiho. Tento zážitek ho inspiroval k tomu, aby se stal operním skladatelem.

V letech 1880 až 1883 studoval na Milánské konzervatoři, kde byli jeho učiteli Amilcare Ponchielli a Antonio Bazzini. Během studií zkomponoval svou první orchestrální skladbu Capriccio sinfonico, která byla úspěšně provedena na závěrečném studentském koncertě a zaujala milánské hudební kruhy.

🌟 První úspěchy

Jeho první operní pokus, jednoaktovka Le Villi, se zúčastnil soutěže vypsané nakladatelem Sonzognem. Ačkoliv nevyhrála, zaujala vlivného libretistu a skladatele Arriga Boita, který zařídil její uvedení v milánském Teatro Dal Verme v roce 1884. Úspěch opery vedl k tomu, že si ji objednal prestižní hudební nakladatel Giulio Ricordi, který se stal Pucciniho celoživotním podporovatelem a přítelem.

Ricordi objednal u Pucciniho druhou operu, Edgar (1889). Premiéra v La Scale však byla neúspěšná a dílo se dnes uvádí jen zřídka. Puccini operu později několikrát přepracoval.

🏆 Zlaté období

Skutečný průlom a mezinárodní věhlas přinesla Puccinimu jeho třetí opera, Manon Lescaut (1893). Premiéra v Turíně byla triumfální a postavila Pucciniho na roveň největším italským skladatelům své doby. Dílo demonstrovalo jeho zralý styl, charakterizovaný vášnivými melodiemi a bohatou orchestrací.

Následovala trojice oper, které upevnily jeho postavení a staly se základním kamenem světového operního repertoáru:

  • Bohéma (La bohème, 1896): Opera o životě chudých umělců v Paříži 19. století, založená na románu Henriho Murgera. Premiéra pod taktovkou mladého Artura Toscaniniho v Turíně byla zpočátku přijata vlažně, ale brzy si získala srdce publika po celém světě pro svou lyrickou krásu a dojemný příběh.
  • Tosca (1900): Dramatický thriller odehrávající se v Římě během napoleonských válek. Opera je plná napětí, vášně a politických intrik. Premiéra v Římě byla obrovským úspěchem a potvrdila Pucciniho talent pro hudební drama.
  • Madama Butterfly (1904): Tragický příběh japonské gejši Čo-Čo-San, která se provdá za amerického námořního důstojníka. Premiéra v La Scale byla fiaskem, pravděpodobně kvůli špatné přípravě a organizované klace odpůrců. Puccini však opeře věřil, přepracoval ji a druhá premiéra v Brescii o několik měsíců později byla triumfální.

🇺🇸 Pozdní tvorba a americké vlivy

Po úspěchu Madama Butterfly se Pucciniho tvůrčí tempo zpomalilo. V roce 1907 navštívil New York, kde dohlížel na uvedení svých oper v Metropolitní opeře. Zde dostal zakázku na novou operu. Výsledkem byla La fanciulla del West (Děvče ze zlatého Západu, 1910), opera s námětem z amerického Divokého západu. Dílo, které mělo premiéru v New Yorku s Enricem Carusem v hlavní roli, ukazuje vliv impresionismu a hudby Clauda Debussyho.

Následovala lyrická komedie La rondine (Vlaštovka, 1917), původně zamýšlená jako opereta, a cyklus tří jednoaktových oper nazvaný Il trittico (Triptych, 1918), který se skládá z:

  • Il tabarro (Plášť) – temné drama z prostředí pařížských lodníků.
  • Suor Angelica (Sestra Angelika) – lyrická tragédie z klášterního prostředí.
  • Gianni Schicchi – brilantní komedie obsahující slavnou árii O mio babbino caro.

🐉 Nedokončená Turandot a smrt

Posledním a nejambicióznějším Pucciniho dílem byla opera Turandot. Práce na ní byla přerušena skladatelovou nemocí. V roce 1924 mu byla diagnostikována rakovina hrtanu. Odcestoval do Bruselu na experimentální radioterapii. Ačkoliv se zdálo, že léčba zabírá, Puccini zemřel 29. listopadu 1924 na infarkt myokardu způsobený komplikacemi po zákroku.

Operu Turandot zanechal nedokončenou; poslední dvě scény chyběly. Na základě Pucciniho skic ji dokončil jeho žák Franco Alfano. Premiéra se konala v La Scale v roce 1926 pod vedením Artura Toscaniniho, který během představení symbolicky položil taktovku v místě, kde Puccini přestal komponovat, a obrátil se k publiku se slovy: "Zde mistr ukončil své dílo."

Pucciniho ostatky byly později převezeny do jeho vily v Torre del Lago v Itálii, kde je pohřben v malé kapli.

🎵 Hudební styl a vliv

Pucciniho styl je vrcholem italské operní tradice, kterou obohatil o nové prvky. Je klíčovou postavou verismu, uměleckého směru, který se snažil zobrazovat "skutečný život" obyčejných lidí, často s tragickými a násilnými prvky.

Jeho hudba se vyznačuje:

  • Melodická invence: Puccini byl mistrem v psaní strhujících a zapamatovatelných melodií a árií, které dokonale vyjadřují emoce postav.
  • Dramatický cit: Měl neomylný instinkt pro divadlo. Jeho opery jsou plné dramatických zvratů, napětí a silných emocionálních vrcholů.
  • Mistrovská orchestrace: Jeho orchestr hraje klíčovou roli v dokreslování atmosféry a psychologie postav. Využíval bohatou paletu orchestrálních barev a byl ovlivněn skladateli jako Richard Wagner a Claude Debussy.
  • Použití leitmotivů: Podobně jako Wagner používal krátké hudební motivy spojené s určitými postavami, předměty nebo myšlenkami, což dodává jeho dílům hudební i dramatickou soudržnost.
  • Exotismus: Často hledal náměty v exotických prostředích, jako je Japonsko (Madama Butterfly), Čína (Turandot) nebo americký Západ (La fanciulla del West), což mu umožnilo experimentovat s novými hudebními barvami a harmoniemi.

Pucciniho vliv sahá daleko za hranice opery. Jeho melodické a harmonické postupy ovlivnily mnoho filmových skladatelů 20. století, například Maxe Steinera nebo Johna Williamse.

🎭 Hlavní díla (opery)

👤 Osobní život

Pucciniho osobní život byl stejně dramatický jako jeho opery. Měl dlouholetý vztah s Elvirou Bonturi, která byla v době jejich seznámení vdaná. Společně měli syna Antonia. Po smrti Elviřina manžela se v roce 1904 vzali. Jejich manželství bylo bouřlivé, poznamenané Pucciniho četnými milostnými aférami.

V roce 1909 rodinu zasáhl skandál, když Elvira veřejně obvinila jejich služebnou Doriu Manfredi z poměru s Puccinim. Doria v důsledku pomluv spáchala sebevraždu a následná pitva prokázala, že byla panna. Její rodina zažalovala Elviru za pomluvu a ta byla odsouzena. Puccini musel zaplatit rodině Manfrediových značné odškodné, aby Elvira nemusela do vězení. Tato tragédie skladatele hluboce zasáhla a na několik let ochromila jeho tvůrčí činnost.

Puccini byl vášnivým lovcem a milovníkem moderní techniky. Patřil mezi první majitele automobilů a motorových člunů v Itálii. Svůj čas trávil nejraději ve své vile v Torre del Lago, u jezera Massaciuccoli, kde nacházel inspiraci pro svou práci.

💡 Pro laiky

  • Opera: Divadelní forma, ve které je příběh vyprávěn převážně zpěvem za doprovodu orchestru.
  • Verismus: Umělecký směr v italské opeře na konci 19. století. Snažil se zobrazovat realistické příběhy ze života obyčejných lidí, často plné vášně, násilí a tragédie. Puccini je jeho nejvýznamnějším představitelem.
  • Libreto: Text opery, v podstatě její scénář. Puccini byl velmi náročný na své libretisty a často je nutil k mnoha úpravám.
  • Árie: Skladba pro jednoho zpěváka v opeře, kde postava vyjadřuje své nejhlubší pocity nebo myšlenky. Příkladem je slavná árie Nessun dorma z opery Turandot.
  • Leitmotiv: Krátký hudební motiv (melodie nebo akord), který je spojen s určitou postavou, místem, předmětem nebo myšlenkou. Puccini je používal k propojení hudby a děje.
  • Instrumentace (nebo orchestrace): Umění rozepsat hudbu pro jednotlivé nástroje orchestru. Puccini byl mistrem v kombinování zvuků nástrojů tak, aby vytvořil specifickou náladu a atmosféru.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Giacomo_Puccini&oldid=17596“