Georges Braque

Georges Braque
	Georges Braque
	Soubor:Georges Braque 1908.jpg
	Georges Braque v roce 1908, fotografie připisovaná Pablu Picassovi
Narození	13. května 1882; Argenteuil, Francie
Úmrtí	31. srpna 1963; Paříž, Francie
Národnost	francouzská
Umělecká činnost
Obor	Malířství, sochařství, grafika, scénografie
Směr	Kubismus, Fauvismus
Ovlivněn	Paul Cézanne, Pablo Picasso
Ovlivnil	Téměř celé moderní umění 20. století
Osobní život
Manželka	Marcelle Laprès

Rozbalit box

Obsah boxu

Georges Braque (* 13. května 1882, Argenteuil – 31. srpna 1963, Paříž) byl francouzský malíř, sochař, grafik a scénograf. Společně s Pablem Picassem je považován za zakladatele a jednoho z nejvýznamnějších představitelů kubismu, uměleckého směru, který radikálně změnil pohled na zobrazování reality v evropském umění. Jeho kariéra prošla několika fázemi, od raného ovlivnění fauvismem přes klíčové období analytického a syntetického kubismu až po osobitou pozdní tvorbu.

🎨 Život a dílo

Georges Braque se narodil v Argenteuil-sur-Seine nedaleko Paříže. Vyrůstal v Le Havre v Normandii, kde se jeho otec a dědeček živili jako malíři pokojů a dekoratérů. Právě v rodinné dílně získal první zkušenosti s barvami, texturami a technikami, jako je imitace dřeva či mramoru, což později zúročil ve své kubistické tvorbě.

👶 Raná léta a fauvismus (1882–1907)

V roce 1897 začal navštěvovat večerní kurzy na umělecké škole v Le Havru. V roce 1900 se přestěhoval do Paříže, kde se vyučil dekoratérem a studoval na Académie Humbert. Zde se seznámil s umělci jako Marie Laurencin a Francis Picabia.

Jeho raná tvorba byla silně ovlivněna impresionismem, ale zlom nastal v roce 1905, když na Podzimním salonu spatřil díla skupiny fauvistů ("šelmy"), zejména Henriho Matisse a Andrého Deraina. Přijal jejich styl charakteristický použitím čistých, zářivých a nerealistických barev. V letech 1906 a 1907 strávil léto v L'Estaque na jihu Francie, kde maloval krajiny v tomto duchu.

🧊 Zrod kubismu (1907–1914)

Klíčovým momentem v Braquově kariéře bylo setkání s dílem Paula Cézanna na jeho posmrtné retrospektivě v roce 1907. Cézannův přístup k redukci přírodních tvarů na základní geometrické formy (válec, koule, kužel) a jeho práce s perspektivou Braqua hluboce ovlivnily. Téhož roku se prostřednictvím obchodníka s uměním Daniela-Henryho Kahnweilera seznámil s Pablem Picassem, který právě dokončoval svůj přelomový obraz Avignonské slečny.

Toto setkání odstartovalo jednu z nejintenzivnějších a nejplodnějších uměleckých spoluprací v dějinách umění. Braque a Picasso, přirovnávaní k "horolezcům svázaným na jednom laně", začali společně rozvíjet nový umělecký jazyk – kubismus.

Analytický kubismus (cca 1909–1912): V této fázi se umělci soustředili na "analýzu" objektu. Rozkládali ho na jednotlivé geometrické plošky a zobrazovali ho z několika úhlů pohledu současně. Barevná paleta byla záměrně potlačena na odstíny hnědé, šedé a okrové, aby nerušila vnímání formy. Typickými díly z tohoto období jsou Braquovy obrazy Housle a paleta (1909) nebo Portugalec (1911).
Syntetický kubismus (cca 1912–1914): V roce 1912 Braque jako první experimentoval s technikou papier collé (lepený papír), když do svých kreseb začal vlepovat kousky tapety s imitací dřeva. Tato inovace vedla k syntetickému kubismu, kde umělci již nerozkládali objekty, ale naopak je "syntetizovali" či skládali z různých materiálů a tvarů. Do obrazů se vrátila barva a objevily se v nich fragmenty reality jako novinové výstřižky, etikety nebo hrací karty.

⚔️ První světová válka a poválečné období

Intenzivní spolupráce s Picassem byla náhle přerušena vypuknutím první světové války v roce 1914. Braque byl povolán do armády a v roce 1915 utrpěl vážné zranění hlavy, které si vyžádalo dlouhou rekonvalescenci a dočasně ho oslepilo. Po návratu do civilního života v roce 1917 se jeho umělecká dráha začala ubírat jiným směrem než Picassova. Jejich úzká spolupráce se již nikdy neobnovila.

Braquova poválečná tvorba se stala osobnější a méně dogmatickou. Vrátil se k figurativnějším motivům, zejména k zátiší. Jeho paleta se opět rozzářila a začal klást větší důraz na texturu a povrch malby, často do barev přimíchával písek nebo piliny.

🕊️ Pozdní tvorba a odkaz (1920–1963)

Ve 20. a 30. letech 20. století si Braque vybudoval pověst jednoho z nejvýznamnějších žijících francouzských umělců. Jeho styl se dále vyvíjel, stal se volnějším a lyričtějším. Vytvořil sérii obrazů s názvem Ateliéry (1949–1956), které jsou komplexními meditacemi o prostoru, světle a objektech v malířově pracovně.

V pozdním období se symbolem jeho tvorby stal motiv letícího ptáka, který pro něj představoval svobodu a prostor. Tento motiv se objevil nejen na jeho obrazech, ale také v jeho návrzích pro strop etruského sálu v Louvru (1953). Kromě malby se věnoval také sochařství, litografii, návrhům šperků a vitráží.

Georges Braque zemřel v Paříži 31. srpna 1963 a byl poctěn státním pohřbem. Jeho dílo zanechalo nesmazatelnou stopu v dějinách moderního umění a jeho inovace, zejména v oblasti kubismu a koláže, ovlivnily generace umělců po celém světě.

🖌️ Umělecký styl a techniky

Braquův přínos spočívá v jeho systematickém a analytickém přístupu k malbě. Na rozdíl od impulzivnějšího Picassa byl Braque metodický a soustředěný.

Geometrizace a fragmentace: Pod vlivem Cézanna redukoval přírodní formy na základní geometrické tvary. V analytickém kubismu tento proces dovedl do extrému, kdy byl zobrazovaný předmět téměř k nerozeznání.
Simultánní perspektiva: Zásadní inovace kubismu, která spočívala ve zobrazení objektu z více úhlů pohledu najednou na jedné ploše. Tím byla popřena tradiční renesanční perspektiva.
Papier collé a koláž: Braque byl průkopníkem vlepování cizorodých materiálů (tapety, noviny) do uměleckého díla. Tímto gestem stíral hranici mezi uměním a realitou a otevřel cestu pro mnoho uměleckých směrů 20. století, včetně dadaismu a surrealismu.
Důraz na texturu: Po celý život experimentoval s povrchem malby. Používal techniky jako přimíchávání písku do barvy nebo vytváření reliéfních povrchů, aby dodal obrazům hmatatelnou kvalitu.

🖼️ Významná díla

Viadukt v L'Estaque (1908)
Domy v L'Estaque (1908)
Housle a paleta (1909)
Kytara a džbán (1910)
Portugalec (1911)
Žena s kytarou (1913)
Zátiší s hracími kartami (1913)
Krb (série, 20. léta)
Ateliér VIII (1955)
Ptáci (stropní malba v Louvru, 1953)

💡 Pro laiky: Co je to kubismus?

Představte si, že držíte v ruce jablko. Vidíte ho jen z jedné strany. Co kdybyste ho ale chtěli namalovat tak, aby divák viděl jeho přední stranu, zadní stranu, vršek se stopkou i spodek, a to všechno najednou? Právě o to se pokoušeli kubisté.

Kubismus je umělecký směr, který se snaží zobrazit předměty z mnoha různých úhlů pohledu současně na jedné ploše. Umělci jako Braque a Picasso "rozbili" nebo "rozložili" objekt na jednoduché geometrické tvary (krychle, kužely, válce) a pak tyto úlomky znovu poskládali na plátně.

Raný (analytický) kubismus byl jako skládačka, kde byly všechny dílky v podobných barvách (hlavně hnědá a šedá), aby se divák soustředil jen na tvar. Obrazy z této doby mohou působit složitě a abstraktně.
Pozdní (syntetický) kubismus byl hravější. Umělci přestali objekty jen rozbíjet, ale začali je skládat z různých materiálů. Do obrazů vlepovali kousky novin, tapet nebo notových zápisů. Tím do umění vnesli kus skutečného světa a vrátili do něj barvy.

Kubismus tak navždy změnil umění, protože ukázal, že obraz nemusí být jen "oknem do reality", ale může být samostatným objektem s vlastními pravidly.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 20.12.2025