Přeskočit na obsah

Daniel Hůlka

Z Infopedia
Daniel Hůlka
Datum narození1. června 1968
Místo narozeníPraha
Státní příslušnost
Povolánízpěvák, operní pěvec, herec, muzikálový herec
Aktivní od1995

Daniel Hůlka je přední český operní a muzikálový zpěvák, disponující výrazným a nezaměnitelným hlasovým oborem basbaryton, a rovněž úspěšný divadelní i filmový herec. Do širokého povědomí české i slovenské veřejnosti vstoupil v polovině devadesátých let dvacátého století, kdy zcela fenomenálním způsobem zvítězil v náročném konkurzu na titulní roli v původním českém muzikálu Dracula. Tato osudová role z něj doslova přes noc učinila jednu z největších hvězd tehdejšího tuzemského showbyznysu a odstartovala jeho oslnivou kariéru na poli populární hudby.

Během své více než třicetileté mimořádně plodné umělecké dráhy ztvárnil celou řadu dalších stěžejních muzikálových rolí, vydal několik velmi úspěšných sólových alb, za která získal nejvyšší hudební ocenění včetně vítězství v divácké anketě Český slavík a cen hudební kritiky Anděl. Vedle komerčního muzikálového a popového repertoáru však nikdy natrvalo neopustil svou největší životní lásku, kterou je klasická operní hudba. Pravidelně hostoval na prknech těch nejprestižnějších operních domů v České republice a v posledních letech, zejména po roce 2020, ohlásil svůj masivní a cílený návrat k náročnému českému opernímu repertoáru. V současnosti (v letech 2025 a 2026) tak plynule a s obrovským nasazením kombinuje gigantická halová turné s muzikálem Dracula s intimními komorními recitály a klasickými operními představeními.

Mládí, sportovní naděje a hudební začátky

Daniel Hůlka se narodil 1. června 1968 v hlavním městě Československa, v Praze. Již od útlého dětství se u něj začal velmi výrazně projevovat hluboký cit pro různorodá odvětví umění. Během docházky na základní školu pravidelně navštěvoval tehdejší Lidovou školu umění (LŠU), kde se nejprve věnoval výtvarnému umění a kreslení. Hudební talent na sebe nenechal dlouho čekat a mladý Daniel se začal poctivě učit hrát na několik klasických hudebních nástrojů, mezi něž patřila flétna, klarinet a královský nástroj klavír.

Paralelně s uměleckými sklony však v období dospívání projevoval i enormní fyzické a sportovní nadání. Během svých studií na pražském Gymnáziu Přípotoční se začal mimořádně aktivně a na vrcholové úrovni věnovat kolektivnímu sportu, konkrétně hrál volejbal. Jeho sportovní kariéra se vyvíjela velmi slibně, avšak kolem jeho osmnáctého roku života zasáhl osud. Kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům a zraněním byl nucen dráhu vrcholového sportovce definitivně a s těžkým srdcem ukončit. Tato životní křižovatka ho však nasměrovala zpět k hudbě. Společně se svým kamarádem ze střední školy založili amatérskou hudební skupinu, ve které se Hůlka začal učit hrát na akustickou kytaru a především poprvé naplno objevil sílu a hloubku svého vlastního hlasu.

Po úspěšném složení maturitní zkoušky na gymnáziu se rozhodl svůj pěvecký talent profesionalizovat a úspěšně složil náročné talentové zkoušky na prestižní Pražskou konzervatoř. Zde nastoupil do třídy velmi uznávaného a přísného profesora Zdeňka Jankovského, pod jehož pečlivým pedagogickým vedením začal systematicky kultivovat a školit svůj hutný basbarytonový hlas. Od samého počátku svých vysokoškolských studií se jasně profiloval a směřoval výhradně k vážné hudbě a ke klasickému opernímu zpěvu.

Operní kořeny a klasická divadelní angažmá

Ještě během náročných studií na konzervatoři začal Daniel Hůlka postupně získávat své první neocenitelné praktické zkušenosti na profesionálních divadelních prknech. Jeho mohutný hlasový fond a impozantní, vysoká postava jej předurčovaly k velkým a charismatickým rolím světového i domácího operního repertoáru. Začal pravidelně a s velkými úspěchy hostovat v předních oblastních i metropolitních divadlech napříč celou republikou. Své operní ostruhy získával na jevištích Divadla J. K. Tyla v západočeské Plzni, na scéně Divadla F. X. Šaldy v severočeském Liberci a významné role ztvárnil také v Severočeském divadle v Ústí nad Labem.

Jeho talent neunikl ani zástupcům těch nejvyšších kulturních institucí v zemi. Záhy se tak probojoval až na prkna nejprestižnější, a začal hostovat v samotném Národním divadle v Praze a rovněž v historicky nesmírně cenném Stavovském divadle. V této klasické etapě své umělecké kariéry exceloval v řadě stěžejních operních děl. Ztvárnil například legendárního svůdníka v opeře Don Giovanni od geniálního rakouského skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, v brilantní opeře Figarova svatba si zazpíval roli Figara, uhranul publikum jako sebevědomý toreador Escamillo v nesmrtelném díle Carmen od francouzského mistra Georgese Bizeta a objevil se i v klasickém veristickém kusu Komedianti jako Silvio. Své místo našel i v klenotech české národní opery, když po boku fenomenální české sopranistky Evy Urbanové ztvárnil knížete Přemysla v monumentální slavnostní opeře Libuše od skladatele Bedřicha Smetany. Vyzkoušel si také působení na prknech tradičního Hudebního divadla v Karlíně.

Fenomén Dracula a absolutní vrchol showbyznysu (1995–1999)

Zcela absolutní, fatální a nezvratný přelom v jeho dosavadním životě i kariéře přišel v roce 1995. V té době se v Praze připravoval monumentální divadelní projekt, který měl navázat na úspěch legendárních francouzských Bídníků. Tímto projektem byl původní český muzikál Dracula, k němuž geniální hudbu složil nejznámější český hitmaker Karel Svoboda, mistrovské a poetické texty napsal legendární textař Zdeněk Borovec a o choreografii se postaral Richard Hes. Režijní taktovku nad celým megalomanským dílem, volně vycházejícím ze slavného románu irského spisovatele Brama Stokera, převzal vizionářský slovenský režisér Jozef Bednárik.

Když se konaly obrovské celostátní konkurzy na obsazení titulní role obávaného krvesaje, Hůlka se jich původně zúčastnil spíše ze zvědavosti. Skladatel Karel Svoboda však byl z jeho mohutného basbarytonu a uhrančivého zjevu naprosto nadšen a roli mu svěřil. Muzikál měl svou slavnostní a ostře sledovanou premiéru v pražském Paláci kultury (dnešní Kongresové centrum Praha) a okamžitě se stal naprostou celospolečenskou senzací a nevídaným kulturním fenoménem. Temný a romantický příběh o prokletí, nesmrtelnosti a osudové lásce, odehrávající se ve třech epochách (v patnáctém století, v devatenáctém století a v neurčité blízké budoucnosti), přilákal do hlediště stovky tisíc diváků.

Daniel Hůlka v roli transylvánského knížete doslova zářil. Na pódiu se setkával s tehdejší absolutní elitou českého popu a divadla. Jeho věrného, avšak zrádného sluhu a šaška nezapomenutelně ztvárnil všestranný umělec Jiří Korn, později alternovaný zpěváky jako Tomáš Trapl či komikem Richardem Genzerem. V rolích jeho osudových žen se střídaly ty nejpopulárnější české zpěvačky, mimo jiné talentovaná Leona Machálková, křehká Iveta Bartošová či fenomenální Lucie Bílá. Samotný Hůlka odehrál v této roli těžko uvěřitelných více než 1500 repríz a nesmrtelné písně z tohoto díla, jako jsou emotivní „Vím, že jsi se mnou“, temně burácející „Nespravedlivý Bůh“ či zamilovaná balada „Jsi můj pán“, navždy zlidověly.

Další stěžejní muzikálové role a divadelní triumfy

Obrovský úspěch Draculy udělal z Hůlky nejobsazovanějšího muzikálového herce v zemi. Osvědčený autorský triumvirát Karel Svoboda, Zdeněk Borovec a Jozef Bednárik se o několik let později sešel znovu, aby vytvořil další výpravný muzikál, tentokrát na motivy slavného románu francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího. Muzikál Monte Cristo byl opět ušit Hůlkovi přímo na tělo a on v roli zrazeného námořníka Edmonda Dantèse, který se po letech vrací jako hrabě pomstít svým nepřátelům, znovu exceloval.

Jeho talent však nezůstal omezen pouze na původní českou tvorbu. S obrovskou ctí se zhostil i náročných rolí ve světových muzikálových klenotech. V legendárním francouzském muzikálu Bídníci (původně Les Misérables), jehož autory jsou hudební skladatel Claude-Michel Schönberg a libretista Alain Boublil na motivy epochálního románu spisovatele Victora Huga, bravurně ztvárnil postavu neúprosného a zákon ctícího policejního inspektora Javerta.

Následovaly další výrazné role v úspěšných českých projektech. V temnějším a rockověji laděném muzikálu Excalibur, pod nímž je autorsky podepsán kytarový virtuos a skladatel Michal Pavlíček, si s chutí zahrál zápornou a zrádnou postavu temného Mordreda. Na pódiu se zde potkával s vynikajícími kolegy jako Kamil Střihavka, Vilém Čok či zpěvačka Lucie Vondráčková. Velkou historickou postavu velkého římského vojevůdce a státníka Julia Caesara si následně zahrál v nesmírně populárním a komerčně úspěšném muzikálu Kleopatra, ke kterému chytlavou hudbu složil známý hitmaker Michal David. Z pera téhož autora pak pochází i další dílo, ve kterém Hůlka ztvárnil ústřední titulní roli, a to muzikál Kat Mydlář, vyprávějící pohnutý osud slavného pražského kata Jana Mydláře.

Sólová hudební dráha, pop music a státní ocenění

Paralelně s obrovským vytížením na divadelních prknech začal Daniel Hůlka velmi intenzivně budovat i svou kariéru sólového popového interpreta. Své debutové eponymní hudební album, pojmenované jednoduše Daniel Hůlka, vydal v roce 1997 a zaznamenal s ním obrovský komerční prodejní úspěch. O rok později se mu podařil kousek, který vstoupil do dějin české populární hudby. V celonárodní a ostře sledované divácké anketě popularity Český slavík za rok 1998 získal nejvyšší počet hlasů a z trůnu pro absolutního vítěze v kategorii Zpěvák roku dokázal sesadit i do té doby naprosto neporazitelného a legendárního zpěváka Karla Gotta. V této anketě se navíc mimořádně úspěšně umísťoval i v dalších letech, kdy v silné konkurenci obsadil stříbrné druhé místo v letech 1997, 1999, 2000 a 2001, a bronzové třetí místo bral ještě v roce 2002.

Kromě diváckého uznání se dočkal i ocenění od přísných hudebních akademiků. Akademie populární hudby mu udělila prestižní Cenu Anděl pro nejlepšího zpěváka roku 1997. Dále bodoval v televizní anketě TýTý a byl pravidelným sběratelem cen v mládežnické anketě časopisu Bravo, kde získával sošky s názvem Zlatý Otto. Jeho diskografie se postupně utěšeně rozrůstala. Po debutu následovala další žánrově pestrá a úspěšná sólová studiová alba, mezi nimiž vynikaly desky jako Živé obrazy, posmutněle laděné album Rozhovor a hudební počin Dílem já. Svou nezměrnou popularitu na přelomu tisíciletí korunoval zcela výjimečnou událostí z prosince roku 1999, kdy se stal oficiálním členem speciální české delegace, která vezla národní vánoční strom do Vatikánu. Při této jedinečné příležitosti přijal osobní audienci u samotné hlavy katolické církve, kterou byl tehdejší papež Jan Pavel II., pro kterého dokonce Hůlka zazpíval přímo na majestátním Náměstí svatého Petra.

Filmové role a herecká dráha před kamerou

Ačkoliv je jeho doménou především živé vystupování na koncertních a divadelních pódiích, Daniel Hůlka svůj uhrančivý vzhled a herecký talent uplatnil i před filmovými kamerami. Jeho vůbec nejznámější a nejpopulárnější filmovou štací se stala úzká spolupráce s renomovaným a divácky oblíbeným českým režisérem Zdeňkem Troškou. Ten Hůlku na konci devadesátých let oslovil s nabídkou role v tehdy připravované výpravné filmové pohádce.

V roce 1999 tak vstoupil do českých kin divácký hit, velkolepá pohádka Z pekla štěstí. Daniel Hůlka v ní naprosto nezapomenutelným způsobem a s velkou dávkou nadsázky a komediálního talentu ztvárnil postavu panovačného, drsného, avšak poněkud natvrdlého vládce, kterým byl král Brambas. Na filmovém plátně se zde potkal s hereckými kolegy, jako byla herečka Michaela Kuklová, mladý herec Karel Zima, princeznu hrající Sabina Laurinová či zesnulá herecká legenda Vladimír Brabec. Pro velký divácký úspěch si Hůlka svou výraznou roli zlomyslného panovníka po velkém naléhání fanoušků i režiséra zopakoval o dva roky později ve volném filmovém pokračování s názvem Z pekla štěstí 2 (2001).

Osobní život, turbulentní vztahy a nalezení rodinného štěstí

Jakožto dlouholetý sexsymbol a jedna z nejvýraznějších tváří českého showbyznysu byl osobní život a soukromí Daniela Hůlky po dlouhá desetiletí mimořádně lákavým a neustále sledovaným tématem pro stránky domácího bulvárního tisku i společenských magazínů. Jeho osobním životem v minulosti prošla celá řada velmi známých i mediálně sledovaných žen. V roce 2002 se v den svých čtyřiatřicátých narozenin poprvé oženil s půvabnou divadelní tanečnicí, kterou byla Libuše Vojtková (tehdy ještě Haraštová). Toto ostře sledované manželství však nemělo dlouhého trvání a po poměrně krátké době bylo oficiálně ukončeno rozvodem. Během dalších let plnil přední stránky novin svými romantickými vztahy s dalšími osobnostmi kulturního a společenského života. Tvořil pár například s populární moderátorkou, kterou byla Pavlína Wolfová, s vynikající mistryní světa v aerobiku a moderátorkou, kterou je Olga Šípková, televizní hlasatelkou a moderátorkou, jíž byla Tereza Duchková, a později chodil i s velmi mladou a nadějnou zpěvačkou, finalistkou SuperStar, kterou byla Šárka Vaňková.

Ten skutečný a definitivní zlom v jeho mnohdy divokém a nespoutaném osobním životě však přišel až těsně před jeho padesátými narozeninami. Hůlka, který je mimo jiné vášnivým cestovatelem a nadšeným motorkářem, potkal na jednom ze svých koncertů mladou, o dvacet tři let mladší ženu jménem Barbora Klement. Barbora pracovala jako profesionální mezinárodní průvodkyně a projektová manažerka a podle jejích vlastních slov byla do slavného zpěváka tajně zamilovaná již od svého útlého dětství, kdy navštěvovala jeho muzikálová představení. Jiskra přeskočila okamžitě a po romantickém vztahu plném cestování se dvojice rozhodla svůj svazek zpečetit. Svatba proběhla v roce 2017 jako z dobrodružného amerického filmu – tajně, daleko od českých novinářů, přímo v hříšném městě Las Vegas ve Spojených státech amerických. Následná romantická svatební cesta novomanželů vedla přes nehostinnou a fascinující krajinu, jakou je Mohavská poušť, až ke grandiózní technické památce, kterou je Hooverova přehrada.

Rodinné štěstí bylo absolutně zkompletováno o několik měsíců později na počátku roku 2018, kdy tehdy padesátiletý Daniel Hůlka přivítal na svět svého vůbec prvního a dlouho vymodleného potomka, dceru, která dostala krásné staročeské jméno Rozárka. Sám zpěvák dnes ve všech rozhovorech s obrovskou pokorou a štěstím přiznává, že narození dcery a stabilní pevné manželství s Barborou mu zcela od základu zachránily a naprosto změnily život. Z divokého rockera a muzikálového bouřliváka se stal usazený a starostlivý otec rodiny, který většinu svého volného času tráví v klidném a přírodou obklopeném zázemí svého milovaného domu v obci Jevany u Prahy. Jeho dcera Rozárka navíc, k jeho obrovské pýše a potěšení, podle všeho podědila velmi silné umělecké vlohy, má vynikající hudební hluch, krásně zpívá a již v útlém věku si po boku svého otce vyzkoušela první odvážná dětská vystoupení na opravdových divadelních prknech.

Současnost, Návrat k opeře a oslavy třiceti let Draculy (2024–2026)

V současné době (roky 2025/2026) zažívá Daniel Hůlka jedno ze svých umělecky nejplodnějších, nejvyzrálejších a profesně nejkrásnějších období celé své mimořádné kariéry. Zcela zásadním motorem pro jeho osobní umělecký růst se stalo navázání velmi úzké a systematické hlasové spolupráce se špičkovým a mezinárodně renomovaným hudebníkem a vokálním koučem, kterým je Vladimír Chmel. Pod jeho bedlivým a nekompromisním vedením prošel Hůlkův hlas obrovskou technickou renesancí. To vedlo zpěváka k rozhodnutí vrátit se naplno ke svým úplným kořenům – k ryzí české operní klasice. Stal se jednou ze zakládajících tváří a pevných pilířů unikátního kulturního projektu s názvem Opera lidem, jehož vznešeným a náročným cílem je přiblížit krásu klasické české hudby širšímu publiku v netradičních historických prostorách. V rámci tohoto projektu s obrovským kritickým úspěchem a diváckým ohlasem exceluje především ve dvou stěžejních rolích národního kulturního pokladu: ztvárňuje ikonickou a humornou postavu dohazovače Kecala ve Smetanově komické opeře Prodaná nevěsta, jejíž představení se pravidelně konají v nádherných historických secesních prostorech budovy Pražský Hlahol, a rovněž hlubokým a mrazivým hlasem oživuje postavu tragického a dobráckého Vodníka v nejkrásnější české lyrické pohádce, Dvořákově opeře Rusalka.

Muzikálový svět, který ho stvořil, však rozhodně nezanedbává. Naopak, roky 2025 a 2026 jsou spojeny s gigantickými celospolečenskými oslavami neskutečného třicátého výročí od první premiéry muzikálu Dracula. U příležitosti tohoto historického divadelního jubilea se Hůlka vydal na masivní a mimořádně očekávané halové i letní koncertní turné s podtitulem "Dracula 30 let", které napříč Českou a Slovenskou republikou trhá rekordy v předprodejích. Celé toto ohromné muzikálové šílenství má po desítkách zastávek (včetně měst jako Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Prešov či Zvolen) vyvrcholit zcela historicky prvním velkolepým a do posledního místa zaplněným uvedením muzikálu v prostorách největší české multifunkční haly, jíž je majestátní pražská O2 arena. I po více než čtvrtstoletí se tak na pódiu opět pravidelně setkává se svými muzikálovými souputníky, jako jsou zpěvačky Monika Absolonová či mladší talentovaná krev reprezentovaná Evou Burešovou a dalšími. A aby byla bilance tohoto díla kompletní, na podzim roku 2025 ohlásil vydání speciální výroční nahrávky Draculy na luxusních vinylových deskách a potvrdil svůj plánovaný divadelní přesun k přípravám obnovené velkolepé premiéry muzikálu Monte Cristo, jež je plánována na závěr roku 2026.

Mimo tyto dva hlavní pilíře své tvorby se věnuje vysoce intimním a hudebně krystalickým osobním recitálům, na kterých zpívá v historických kostelech, na hradech a zámcích. Hudební všestrannost a status obrovské pěvecké legendy potvrdila i skutečnost, že přijal exkluzivní pozvání jakožto speciální host na monumentální světový hudební projekt plánovaný na 27. února 2026 s názvem Vangelis Original Concert 1492. V prostorách obrovské pražské haly O2 universum se Hůlka postaví po bok vynikajícího britského hudebního dirigenta, kterým je maestro Pete Harrison, a za mohutného zvukového doprovodu špičkového filharmonického tělesa s názvem The City of Prague Philharmonic Orchestra svým mohutným hlasem oživí nesmrtelné a epické filmové melodie, které pro film Dobytí ráje složil zesnulý řecký skladatel Vangelis.

Zdroje