Prodaná nevěsta

Rozbalit box

Obsah boxu

Prodaná nevěsta je komická opera o třech dějstvích Bedřicha Smetany na libreto Karla Sabiny. [1] Je považována za zakladatelské dílo české moderní opery a jednu z nejdůležitějších národních oper vůbec. Smetana ji složil v letech 1863–1866 a její premiéra se uskutečnila 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze. [1] Dílo prošlo několika úpravami, než dosáhlo své finální podoby v roce 1870, která je dnes uváděna po celém světě. [6]

Opera vyniká mistrným spojením lidového námětu, humoru a propracované hudební složky, která v sobě zahrnuje jak sborové scény a taneční rytmy (polka, furiant, skočná), tak lyrické i dramatické árie. [4, 9]

-

⏳ Vznik a vývoj díla

Smetana začal pracovat na Prodané nevěstě krátce po dokončení své první opery, Braniboři v Čechách, jako reakci na kritiku, že je příliš ovlivněn stylem Richarda Wagnera a není schopen vytvořit dílo v lehčím, národním duchu. [12] Libreto mu dodal Karel Sabina, se kterým spolupracoval již na Braniborech. [4]

Cesta k finální podobě opery byla složitá a trvala několik let. [4] První verze z roku 1866 měla pouze dvě dějství a mluvenou prózu místo recitativů. [12] Kvůli vlažnému přijetí a potřebě dílo vylepšit provedl Smetana několik zásadních úprav:

**Druhá verze (1869):** Opera byla rozdělena na tři dějství. Smetana doplnil taneční čísla (polku a furianta) a nové árie, včetně slavné árie Mařenky "Ten lásky sen". [1, 4]
**Třetí verze (1869):** Došlo k dalším dramaturgickým změnám a doplnění tance komediantů (skočné). [1]
**Čtvrtá, definitivní verze (1870):** Největší změnou bylo nahrazení mluvených dialogů prokomponovanými recitativy. Smetana k tomuto kroku přistoupil zejména kvůli plánovanému uvedení opery v zahraničí (v Petrohradě), kde by mluvená čeština byla překážkou. [12] Tato verze, premiérovaná 25. září 1870, se stala konečnou a dnes se hraje po celém světě. [6]

📝 Děj opery

Děj se odehrává na venkovské pouti a točí se kolem lásky Mařenky a Jeníka.

🎭 První dějství

Na vesnici probíhá pouť. Mařenka je smutná, protože jí rodiče chtějí provdat za Vaška, syna bohatého sedláka Míchy, ačkoliv ona miluje chudého Jeníka. Její otec Krušina je vázán starou dohodou s Míchou. Na scénu přichází dohazovač Kecal, který Mařenčiným rodičům vychvaluje ženicha a snaží se sňatek za každou cenu uskutečnit. Mařenka se však Jeníka odmítá vzdát. [14]

🎭 Druhé dějství

V hospodě se Jeník s Kecalem vsadí o tři sta zlatých. Jeník se ve smlouvě, kterou Kecal sepíše, zaváže, že se Mařenky vzdá, ale pouze ve prospěch "syna sedláka Míchy". Všichni ho odsoudí jako zrádce, který svou milou prodal. Mezitím se Mařenka setkává s koktavým a nesmělým Vaškem, kterého nikdy předtím neviděla. Aniž by mu prozradila svou totožnost, namluví mu, že jeho budoucí nevěsta je zlá a panovačná dívka, a přesvědčí ho, aby se jí zřekl. [14]

🎭 Třetí dějství

Na náves přijíždějí komedianti. Vašek je okouzlen jejich tanečnicí Esmeraldou a nechá se přemluvit, aby zaskočil v roli medvěda za opilého kolegu. Mezitím Kecal přináší Mařence smlouvu, podle které ji Jeník prodal. Zklamaná Mařenka se rozhodne vzít si Vaška. V tu chvíli přichází Jeník a před celou vsí se ukáže, že on je také Míchovým synem – tím starším, z prvního manželství, kterého před lety vyhnala z domova macecha Háta. Podle smlouvy tedy Mařenka patří jemu. Vše končí šťastně, vesničané se radují, že "dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila". [14]

🎵 Hudba a nejznámější čísla

Hudba Prodané nevěsty je plná českých lidových prvků, optimismu a životní radosti. Stala se synonymem české národní hudby.

**Předehra:** Virtuózní a energická orchestrální skladba, která je často hrána i samostatně na koncertech. [8]
**Vstupní sbor:** "Proč bychom se netěšili" – oslava života a radosti, která navozuje atmosféru pouti. [8]
**Polka a Furiant:** Dva stylizované lidové tance, které se staly neodmyslitelnou součástí opery. [9]
**Pijácký sbor:** "To pivečko..." – oslavný mužský sbor v hospodě. [4]
**Árie Mařenky:** "Kdybych se co takového..." (v první verzi) a především lyrická árie "Ten lásky sen". [4, 20]
**Árie Jeníka:** "Až uzříš... Jak možná věřit".
**Árie Kecala:** "Každý jen tu svou má".
**Árie Vaška:** Koktavá a komická árie "Má... má... matička povídala". [21, 22]
**Skočná:** Tanec komediantů. [1]
**Závěrečný sbor:** "Dobrá věc se podařila". [14]

✨ Význam a odkaz

Prodaná nevěsta je považována za vrcholné dílo české komické opery a stala se trvalou součástí repertoáru operních domů po celém světě. [1] Její úspěch doma i v zahraničí (ve Vídni, Petrohradě či v Metropolitní opeře v New Yorku, kde ji dirigoval Gustav Mahler) významně přispěl k etablování české hudby na světové scéně. [1, 2]

🎬 Filmová zpracování

Opera byla několikrát zfilmována. Mezi nejznámější adaptace patří:

**1933:** Režie Svatopluk Innemann, Jaroslav Kvapil a Emil Pollert. [13]
**1975:** Německá verze režiséra Václava Kašlíka. [2, 17]
**1981:** Televizní film režiséra Františka Filipa s Gabrielou Beňačkovou a Peterem Dvorským v hlavních rolích, který je považován za jedno z nejzdařilejších zpracování. [11, 18]

Pro laiky

Představte si českou vesnici plnou hudby, tance a radosti, kde se odehrává chytrý a vtipný příběh o lásce. To je Prodaná nevěsta. Je to v podstatě romantická komedie zasazená do operního světa. Hlavní hrdinka Mařenka miluje chudého Jeníka, ale rodiče jí domluvili svatbu s bohatým, ale trochu natvrdlým Vaškem. [14]

Do všeho se plete vychytralý dohazovač Kecal. Jeník však na Kecala vyzraje lstí – nechá se od něj "podplatit", aby se Mařenky vzdal, ale do smlouvy si prosadí podmínku, že si Mařenka musí vzít "syna sedláka Míchy". Všichni si myslí, že tím myslí Vaška, ale nakonec se ukáže, že Jeník je ve skutečnosti Míchův dávno ztracený syn z prvního manželství. Láska tedy zvítězí nad intrikami a penězi. [14]

Celá opera je protkaná nádhernou a chytlavou hudbou Bedřicha Smetany, která zlidověla. Melodie jako "Proč bychom se netěšili" nebo tanec Polka zná v Česku téměř každý, i když třeba nikdy v opeře nebyl. [8, 9]

Reference