Cooper Smeaton

Rozbalit box

Obsah boxu

James Cooper Smeaton (22. července 1890 – 3. října 1978), známý především jako Cooper Smeaton, byl kanadský profesionální rozhodčí ledního hokeje, trenér a jedna z nejvlivnějších postav v historii National Hockey League (NHL) během její formativní éry. Smeaton sloužil jako hlavní rozhodčí NHL (Referee-in-Chief) od jejího založení v roce 1917 až do roku 1937 a sehrál klíčovou roli v kodifikaci pravidel moderního hokeje. Mimo led byl Smeaton válečným hrdinou z první světové války a později, po dobu 32 let, zastával prestižní a mocnou funkci správce (trustee) Stanley Cupu, čímž měl přímou kontrolu nad udělováním této trofeje v dobách sporů mezi konkurenčními ligami. V roce 1961 byl za své celoživotní zásluhy o rozvoj hokeje uveden do Hokejové síně slávy (Hockey Hall of Fame) v kategorii rozhodčích a funkcionářů.

Jeho odkaz spočívá v nastavení standardů pro nestrannost a profesionalitu rozhodování v době, kdy byl hokej extrémně tvrdým a často neregulovaným sportem. Smeaton byl pověstný svou neústupností vůči hvězdám ligy a schopností udržet pořádek na ledě i v těch nejvyhrocenějších situacích, což mu vyneslo respekt hráčů, majitelů klubů i fanoušků napříč Severní Amerikou.

⏳ Mládí a sportovní začátky

Cooper Smeaton se narodil v malém městečku Carleton Place v provincii Ontario, ale když mu byly tři roky, jeho rodina se přestěhovala do Westmountu, bohatého předměstí Montréalu v provincii Québec. Právě zde, v srdci rodící se kanadské hokejové kultury, získal Smeaton svůj celoživotní vztah ke sportu.

Všestranný atlet

Předtím, než se proslavil s píšťalkou, byl Smeaton vynikajícím aktivním sportovcem. V mládí reprezentoval Westmount Amateur Athletic Association (WAAA) v několika disciplínách. Nebyl pouze hokejistou, ale vynikal i v baseballu, fotbalu (kanadský fotbal) a basketbalu. Jeho fyzická kondice a atletická průprava mu později umožnily jako rozhodčímu držet krok s nejrychlejšími bruslaři světa po více než dvě dekády.

V ledním hokeji nastupoval na pozici obránce (tehdy nazývané "point" nebo "cover-point"). V roce 1910 se krátce přesunul do New Yorku, kde pracoval pro společnost Spalding Sporting Goods a hrál za tým New York Wanderers v americké amatérské lize. V tomto týmu nastupoval po boku budoucích legend a členů Síně slávy, bratrů Spraguea a Odieho Cleghornových, kteří byli rovněž produkty sportovního systému ve Westmountu. Přestože dostal nabídky na profesionální hráčskou kariéru, Smeaton je dvakrát odmítl, což bylo v té době neobvyklé rozhodnutí, které předznamenalo jeho budoucí dráhu v roli arbitra.

Přechod k rozhodování

Smeaton se vrátil do Montréalu z rodinných důvodů a začal pracovat pro pojišťovnu Sun Life Assurance Company of Canada, kde zahájil kariéru, která trvala souběžně s jeho hokejovými aktivitami až do jeho důchodu v roce 1954.

S rozhodováním začal na amatérské úrovni kolem roku 1908, kdy řídil zápasy Montreal Insurance Hockey League. Jeho autorita a přirozený cit pro hru neunikly pozornosti funkcionářů vyšších soutěží. V roce 1913 jej Frank Calder, tehdejší sekretář a budoucí první prezident NHL, jmenoval oficiálním rozhodčím National Hockey Association (NHA), přímého předchůdce NHL.

Hned ve svém prvním zápase v NHA, prestižním derby mezi Montreal Canadiens a Montreal Wanderers, Smeaton ukázal svou pověstnou tvrdost. Když odpískal ofsajd hvězdnému útočníkovi Newsy Lalondemu, který byl známý svou výbušnou povahou a zastrašováním rozhodčích, Lalonde se na nováčka obořil. Smeaton neváhal a okamžitě Lalondemu udělil pokutu 5 dolarů (což byla v té době pro hráče citelná částka). Lalonde, známý svou šetrností, pokutu zaplatil a podle dobových svědectví si už nikdy nedovolil zpochybnit Smeatonovu autoritu. Tento incident definoval Smeatonův styl: spravedlivý, ale absolutně nekompromisní.

🎖️ Vojenská služba (První světová válka)

Slibně se rozvíjející kariéru Coopera Smeatona přerušil globální konflikt. V roce 1914 vypukla první světová válka a Smeaton, vedený vlastenectvím, narukoval do kanadské armády.

Jednotka: Sloužil u 11. kanadské obléhací baterie (11th Canadian Siege Battery).
Nasazení: Byl nasazen na západní frontě ve Francii, kde se účastnil některých z nejtěžších dělostřeleckých soubojů války.
Hodnost: Dosáhl hodnosti seržanta.
Vyznamenání: Za svou odvahu a službu byl vyznamenán Vojenskou medailí (Military Medal - MM).

Konkrétní podrobnosti o jeho činech hovoří o mimořádné statečnosti. Podle záznamů z Hokejové síně slávy získal vyznamenání za záchranu muničního skladu před zničením poté, co byl zasažen nepřátelskou palbou. Smeaton riskoval vlastní život, aby zabránil katastrofální explozi, která by mohla zabít mnoho jeho spolubojovníků. Z války se vrátil v roce 1919, fyzicky nezlomený a připravený vrátit se k hokeji, který mezitím prošel zásadní transformací – NHA zanikla a na jejích základech vznikla National Hockey League.

⚖️ Rozhodcovská kariéra v NHL (1917–1937)

Když se Smeaton vrátil z Evropy, NHL byla teprve ve své druhé sezóně, ale zoufale potřebovala autoritativní postavy. Frank Calder, nyní prezident NHL, okamžitě Smeatona najal. Smeaton se stal prvním Referee-in-Chief (hlavním rozhodčím) ligy, což byla pozice, která mu dávala pravomoc nejen řídit zápasy, ale také dohlížet na ostatní rozhodčí, interpretovat pravidla a řešit disciplinární prohřešky přímo na ledě.

Styl rozhodování a inovace

V éře, kdy hokejisté nenosili helmy a bitky byly běžnou součástí taktiky, byl rozhodčí často jediným prvkem, který bránil chaosu. Smeaton byl proslulý svou fyzickou kondicí; často bruslil rychleji než hráči, což mu umožňovalo být u každého sporného momentu včas.

Autorita: Jeho slovo bylo zákonem. V dobách, kdy neexistovalo video a brankoví rozhodčí byli často nespolehliví, Smeatonova rozhodnutí o gólech byla konečná. Traduje se historka o brankáři Georgesi Vézinovi, který v případě sporného gólu často jen pohlédl na Smeatona. Pokud Smeaton řekl, že to byl gól, Vézina to bez protestů přijal.
Pravidla: Smeaton se aktivně podílel na úpravách pravidel, která formovala hru do rychlejší podoby. Byl u zavádění ofsajdových pravidel, která umožnila přihrávky dopředu v útočném pásmu (změna v roce 1929), což radikálně zvýšilo počet gólů a atraktivitu NHL.

Klíčové zápasy

Během své kariéry Smeaton rozhodoval nespočet finálových sérií o Stanley Cup. Byl arbitrem v dobách, kdy o pohár bojovaly týmy z NHL proti týmům z konkurenční Pacific Coast Hockey Association (PCHA) a Western Canada Hockey League (WCHL).

Finále 1920: Řídil sérii mezi Ottawa Senators a Seattle Metropolitans.
Finále 1922: Rozhodoval vypjatou pětizápasovou bitvu mezi Toronto St. Patricks a Vancouver Millionaires.

Jeho schopnost zvládat tlak byla legendární. V zápasech, kde šlo o národní hrdost (východ proti západu) a velké peníze, byl Smeaton považován za jediného muže schopného zaručit férový průběh.

🏒 Trenérská epizoda: Philadelphia Quakers

Jediným přerušením Smeatonovy dlouhé kariéry rozhodčího byla sezóna 1930/1931, kdy přijal nabídku stát se hlavním trenérem týmu Philadelphia Quakers.

Quakers byli přímými následovníky týmu Pittsburgh Pirates, který se přestěhoval do Filadelfie kvůli finančním problémům a špatnému stadionu. Smeaton stál před nemožným úkolem. Tým byl složen převážně ze stárnoucích veteránů a nezkušených mladíků, finančně podvyživený a hrající v době nastupující Velké hospodářské krize.

Výsledek této sezóny je dodnes zapsán v historických tabulkách NHL černým písmem:

Zápasy: 44
Výhry: 4
Prohry: 36
Remízy: 4
Úspěšnost: 13,6 %

Quakers pod Smeatonovým vedením vytvořili rekord v nejnižším procentu získaných bodů v historii NHL, který nebyl překonán více než 40 let (až týmem Washington Capitals v jejich první sezóně 1974/75). Přestože výsledky byly katastrofální, dobový tisk nevinil Smeatona. Tým byl považován za nekonkurenceschopný bez ohledu na to, kdo stál na střídačce. Po skončení sezóny Quakers ukončili činnost a Smeaton se s úlevou vrátil k pískání, kde jeho reputace neutrpěla žádnou újmu. Tato epizoda pouze potvrdila, že jeho pravé místo je v pruhovaném dresu, nikoliv v obleku trenéra.

Po návratu na led pokračoval v rozhodování až do roku 1937, kdy definitivně pověsil brusle na hřebík, aby se mohl plně věnovat své civilní kariéře v pojišťovnictví a později své roli správce Stanley Cupu.

🏆 Správce Stanley Cupu (Trustee)

Po skončení aktivní kariéry na ledě vstoupil Cooper Smeaton do své nejvýznamnější funkcionářské role, která mu zajistila nesmrtelný vliv na směřování kanadského hokeje. V roce 1946 byl jmenován jedním ze dvou správců (Trustees) Stanley Cupu.

Tato pozice není pouze čestná; právně se jedná o nejvyšší autoritu nad samotnou trofejí. Původní darovací listina Lorda Stanleyho z Prestonu z roku 1892 ustanovila, že pohár není majetkem žádné ligy (ani NHL), ale je svěřen do péče dvou správců, kteří mají absolutní moc rozhodovat o tom, kdo o něj může hrát a komu bude udělen.

Jmenování a mandát

Smeaton byl jmenován do funkce po smrti Williama Forana, který sloužil jako správce téměř 40 let. Smeaton se tak připojil k P.D. Rossovi, legendárnímu vydavateli novin, který byl posledním žijícím původním správcem jmenovaným přímo Lordem Stanleym.

Historický kontext: Smeatonovo jmenování bylo strategickým krokem. Jako bývalý hlavní rozhodčí měl nezpochybnitelnou integritu a znal detailně vnitřní fungování NHL, která se v té době již stala de facto výhradním soutěžitelem o pohár.
Spolupráce: Po smrti P.D. Rosse v roce 1949 zůstal Smeaton krátce jediným správcem, dokud nebyl v roce 1950 jmenován Mervyn "Red" Dutton, bývalý prezident NHL a obránce, jako druhý správce. Tato dvojice Smeaton–Dutton spravovala trofej po dobu téměř tří desetiletí.

Ochrana integrity poháru

Během Smeatonova funkčního období (1946–1978) čelil Stanley Cup několika výzvám, které testovaly pravomoci správců.

Výlučnost NHL: V roce 1947 Smeaton a Ross podepsali novou dohodu s NHL, která formálně předala kontrolu nad soutěží o pohár lize, ale s klíčovou pojistkou – správci si ponechali právo tuto dohodu kdykoli vypovědět a pohár odebrat, pokud by NHL nejednala v zájmu sportu. Smeaton byl tím, kdo na této pojistce trval, aby zajistil, že pohár zůstane "putovní cenou pro nejlepší hokejový tým", nikoliv jen marketingovým nástrojem korporace.
Výzva z Clevelandu (1953): Tým Cleveland Barons z American Hockey League (AHL) podal oficiální výzvu správců, aby mohli hrát o Stanley Cup proti šampionovi NHL, s odvoláním na původní podmínky Lorda Stanleyho. Smeaton a Dutton museli diplomaticky, ale rázně tuto žádost zamítnout, argumentujíce tím, že AHL není na stejné úrovni jako NHL. Tento moment byl právně klíčový pro upevnění monopolu NHL.

Smeaton bral svou roli smrtelně vážně. Osobně se účastnil předávání poháru na ledě dlouho předtím, než se této role ujali prezidenti NHL nebo komisaři. Traduje se, že Smeaton často kontroloval stav stříbrné mísy a osobně schvaloval jakékoli opravy či úpravy podstavce, který se v té době začal rapidně zvětšovat přidáváním nových štítků.

🏛️ Uvedení do Síně slávy (1961)

Vrcholem uznání Smeatonova celoživotního díla bylo jeho uvedení do Hokejové síně slávy (Hockey Hall of Fame) v roce 1961.

Kategorie: Rozhodčí / Budovatel (Referee / Builder). Ačkoli je primárně veden jako rozhodčí, jeho práce správce a trenéra přispěla k vnímání jeho osoby jako "budovatele" hokeje.
Hvězdný ročník: Smeaton byl uveden ve stejném roce jako některé z největších legend v historii sportu, což podtrhuje jeho status. Spolu s ním do síně vstoupili:
- Maurice Richard ("The Rocket") – ikona Montreal Canadiens.
- Syl Apps – kapitán Toronto Maple Leafs.
- Charlie Conacher – kanonýr známý jako "The Big Bomber".
- George Hainsworth – brankářský rekordman v počtu čistých kont.
- Hap Day – legendární obránce a trenér Toronta.

Být uveden po boku těchto gigantů potvrdilo, že Smeaton nebyl "jen" mužem s píšťalkou, ale rovnocennou součástí hokejové historie. Při ceremoniálu byl vyzdvižen jeho přínos pro interpretaci pravidel a jeho "vojenská disciplína", kterou vnesl do řízení zápasů.

📊 Statistika trenérské kariéry

Ačkoliv byla jeho trenérská kariéra krátká a statisticky neúspěšná, je nedílnou součástí historie NHL jako jeden z nejbizarnějších týmových výkonů všech dob. Následující tabulka dokumentuje kompletní bilanci Coopera Smeatona na lavičce Philadelphia Quakers.

Trenérská bilance v NHL
Sezóna	Tým	Liga	Z	V	P	R	Body	% Úspěšnost	Umístění	Play-off
1930/31	Philadelphia Quakers	NHL	44	4	36	4	12	13,6 %	5. v Americké divizi	Nekvalifikovali se
Celkem	1 tým	NHL	44	4	36	4	12	13,6 %	--	--

Legenda: Z = Zápasy, V = Výhry, P = Prohry, R = Remízy. Poznámka: V sezóně 1930/31 se hrálo na 44 zápasů. Quakers pod vedením Smeatona inkasovali 184 gólů a vstřelili pouze 76, což dokládá obrovský defenzivní i ofenzivní deficit týmu, který nebyl chybou trenéra, ale spíše kvalitou kádru.

🏢 Civilní život a osobnost

Mimo záři reflektorů NHL vedl Cooper Smeaton úspěšný a stabilní život v Montréalu.

Kariéra v Sun Life

Smeaton pracoval pro pojišťovnu Sun Life Assurance Company of Canada více než 40 let. Nastoupil jako mladý úředník a postupně se vypracoval na vedoucí pozici v oddělení likvidace pojistných událostí. Jeho kolegové v práci často neměli tušení, že tichý a pečlivý manažer v obleku je o víkendech nejvyšším soudcem v nejtvrdší hokejové lize světa.

Tato "dvojí kariéra" byla v té době pro rozhodčí typická, neboť platy v NHL nebyly dostatečně vysoké, aby zajistily celoroční obživu. Smeaton však v obou profesích uplatňoval stejné principy: analytické myšlení, smysl pro detail a neúplatnost.

Povahové rysy

Smeaton byl známý jako "tichý gentleman". Nikdy nevyhledával mediální pozornost. Rozhovory dával zřídka a vždy se držel faktů. Jeho autorita nevyplývala z křiku, ale z jeho klidného vystupování.

Vztah k hráčům: I když byl na ledě přísný, mimo led byl oblíbený. Mnoho hráčů, které během zápasu vyloučil, ho po konci kariéry navštěvovalo v Montréalu. Respektovali ho, protože věděli, že jeho verdikty nebyly nikdy osobní.
Vlastenectví: Jeho služba v první světové válce zůstala trvalou součástí jeho identity. Často se účastnil setkání veteránů a podporoval charitativní akce pro bývalé vojáky.

📜 Vliv na vývoj pravidel a "Smeatonův standard"

Odkaz Coopera Smeatona v NHL přesahuje suché statistiky odřízených zápasů. Byl to právě on, kdo v 20. a 30. letech 20. století definoval, jak má vypadat profesionální rozhodování. V té době neexistovaly propracované příručky pro rozhodčí ani videorozbory; pravidla se často vykládala ad hoc a lišila se arénu od arény. Smeaton zavedl standardizaci, která položila základy moderní NHL.

Přechod od sedmi hráčů k šesti

Smeatonova kariéra hlavního rozhodčího (1917–1937) se kryla s nejbouřlivějším obdobím změn v pravidlech hokeje. Byl přímým svědkem a vykonavatelem zániku pozice "rovera" (sedmého hráče, který se volně pohyboval mezi obranou a útokem).

Když NHL v sezóně 1911/1912 (ještě jako NHA) a definitivně ve 20. letech odstranila rovera, hra se radikálně zrychlila.
Smeaton musel adaptovat styl rozhodování pro hru 6 na 6, která vyžadovala rychlejší bruslení a rychlejší posuzování ofsajdů. Byl jedním z mála rozhodčích, kteří tuto změnu fyzicky zvládli, zatímco mnoho jeho starších kolegů muselo skončit, protože tempu nové hry nestačili.

Legalizace přihrávky dopředu (1929)

Největší revolucí, kterou Smeaton na ledě řídil, byla změna pravidel v sezóně 1929/1930, která povolila přihrávku dopředu v útočném pásmu. Do té doby bylo možné přihrávat dopředu pouze v obranném a středním pásmu (a v raných dobách pouze dozadu jako v ragby).

Smeatonova role: Jako hlavní rozhodčí musel hráčům, trenérům i divákům vysvětlovat nové posuzování ofsajdů. Byla to právě jeho autorita, která zabránila chaosu v prvních měsících platnosti tohoto pravidla, kdy hráči zvyklí na starý systém často nechápali, proč se hra nepřerušuje. Díky jeho konzistentnímu výkladu se počet gólů v lize zdvojnásobil a hokej se stal divácky atraktivním sportem, jakým je dnes.

Ochrana hvězd před brutalitou

V éře "Original Six" a před ní byl hokej brutální. Sekání hokejkou do hlavy, bodání koncem hole a hromadné bitky byly na denním pořádku. Smeaton zavedl nepsaný "Smeatonův standard":

Ochrana talentu: Smeaton si uvědomoval, že diváci chodí na hvězdy jako Howie Morenz nebo Aurel Joliat, ne na rváče. Proto nekompromisně vylučoval hráče, kteří se snažili hvězdy zranit úmyslnými fauly, což v té době nebylo samozřejmostí (mnoho rozhodčích zastávalo názor "nechť si to vyřídí sami").
Rychlá píšťalka: Byl známý tím, že hru přerušoval okamžitě, jakmile brankář přikryl puk, čímž předcházel zbytečným strkanicím v brankovišti, které často vedly ke zraněním gólmanů.

🕯️ Konec života a úmrtí

James Cooper Smeaton zůstal aktivní v hokejovém dění i v pokročilém věku. Jeho role správce Stanley Cupu mu zajišťovala doživotní spojení s ligou, kterou pomáhal budovat.

Zemřel 3. října 1978 v Montréalu ve věku 88 let.

Příčina úmrtí: Přirozená smrt stářím. Jeho zdraví se v posledních letech zhoršovalo, ale mysl zůstávala jasná.
Pohřeb: Smeaton byl pohřben na hřbitově Mount Royal Cemetery v Montréalu, což je místo posledního odpočinku mnoha významných osobností kanadské historie, včetně několika dalších členů Hokejové síně slávy.
Odkaz po smrti: Po jeho smrti přešla funkce správce Stanley Cupu na další významné osobnosti, ale Smeaton byl posledním správcem, který měl přímou, osobní vazbu na éru vzniku NHL v roce 1917 a na éru, kdy o pohár bojovaly různé ligy. Jeho smrtí se symbolicky uzavřela jedna kapitola hokejové historie.

🧩 Zajímavosti a méně známá fakta

**Přezdívka:** Ačkoli byl všeobecně znám jako "Cooper", jeho blízcí přátelé a rodina mu často říkali "Jack" (odvozenina od prvního jména James), avšak v hokejovém světě se tato přezdívka nikdy neujala.
**Odmítnutí úplatků:** V dobách sázkových podvodů, které sužovaly baseball a box, byl Smeaton považován za "nedotknutelného". Existují nepotvrzené historky o tom, jak vyhodil z kabiny rozhodčích podvodníky, kteří se snažili ovlivnit zápas, ještě předtím, než stihli vyslovit nabídku.
**Vztah s Frankem Calderem:** Smeaton a první prezident NHL Frank Calder byli blízcí přátelé. Calder často konzultoval disciplinární tresty se Smeatonem předtím, než je oficiálně vyhlásil. Smeaton fungoval jako Calderova "pravá ruka" přímo na ledě.

📚 Bibliografie a zdroje

Informace pro tento článek byly syntetizovány z historických záznamů NHL, archivů Hokejové síně slávy a dobového tisku (Montreal Gazette).

Zdroje