Autobusová linka 170 (Praha)

Šablona:Infobox Autobusová linka

Autobusová linka 170 je jedna z klíčových a historicky nejstabilnějších tangenciálních autobusových linek provozovaných v rámci systému Pražské integrované dopravy (PID) na území hlavního města Prahy. Provozovatelem této vytížené linky je městská akciová společnost Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP). Linka zajišťuje stěžejní plošné propojení levobřežního sídliště Barrandov na jihozápadě metropole s rozsáhlými obytnými a administrativními celky na pravém břehu řeky Vltavy, jmenovitě s oblastmi Braník, Krč, Michle, Spořilov, Chodov a Jižní Město.

Díky své délce přesahující 20 kilometrů a jízdní době blížící se jedné hodině plní linka 170 funkci takzvané "napaječové i tangenciální dálnice". To znamená, že nejen sváží cestující z okrajových sídlišť k páteřním stanicím pražského metra (zejména ke stanicím Budějovická, Kačerov a Háje na lince C), ale zároveň umožňuje rychlý přesun mezi jednotlivými městskými částmi bez nutnosti zdlouhavého cestování přes přetížené historické centrum Prahy. Během své více než padesátileté historie prošla linka mnoha proměnami a dnes představuje jeden z nejdůležitějších pilířů povrchové hromadné dopravy v jižním segmentu hlavního města.

🗓 Současnost a role linky v roce 2026

Rok 2026 představuje v kontextu pražské hromadné dopravy historický zlom, který paradoxně potvrdil naprostou nezastupitelnost linky 170. Dne 18. dubna 2026 došlo ke slavnostnímu otevření dlouho očekávaného Dvoreckého mostu, nové spojnice mezi pražským Podolím a Zlíchovem. Tato událost vyvolala v rámci sítě PID revoluci, kdy bylo na nový most přesměrováno obrovské množství tangenciálních linek (včetně páteřních autobusů 118, 124, 196 a 197), aby se vyhnuly chronicky ucpanému a zpožďujícímu se Barrandovskému mostu.

Linka 170 však byla organizací ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy) z této masivní migrace vyjmuta. Jako jedna z mála klíčových linek nadále využívá přejezd přes Barrandovský most, čímž si zachovala své unikum: přímé spojení vrchní části Barrandova (od ulice Geologická) rovnou do údolí Braníka (zastávka Přístaviště) bez nutnosti zajíždět severně na nový most. Toto zachování trasy bylo ze strany občanů Barrandova kvitováno s povděkem, neboť linka 170 zůstala jejich nejrychlejší spojnicí s oblastí Krče a stanicí metra Budějovická.

Zásadní novinkou z hlediska provozu je absolutní aplikace pravidla zastávek "na znamení". Počínaje datem 29. června 2024 pražský magistrát zavedl celoplošné opatření, kdy jsou všechny autobusové zastávky v Praze obsluhovány pouze na znamení. Pro mimořádně dlouhou linku 170 se 43 zastávkami to v sezónách 2025 a 2026 znamenalo obrovskou úsporu jízdní doby a pohonných hmot, neboť autobusy v okrajových oblastech Jižního Města nemusí v pozdních večerních hodinách zbytečně brzdit a otevírat dveře u prázdných nástupišť.

⏳ Historický vývoj trasy

Historie linky číslo 170 je spletitá a věrně kopíruje masivní rezidenční výstavbu na jižním okraji české metropole během éry Československa a následný rozvoj v novém tisíciletí.

Vznik a první dekády (1971–1990)

Autobusová linka 170 spatřila světlo světa v pondělí 5. dubna 1971. Její zrod nebyl klasickým zavedením nového spojení, ale spíše provozní nutností. Vznikla rozdělením tehdy neúnosně dlouhé a zpožďující se linky 106. Při svém vzniku byla linka 170 nasazena do trasy Nádraží Braník – Baba III (dnešní Násirovo náměstí v Modřanech). Sloužila tak především jako lokální napaječ k tramvajové konečné v Braníku.

Koncem září roku 1975 došlo k jejímu obrovskému prodloužení. Trasa nově propojila Kloboučnickou v Nuslích přes Kačerov, Nemocnici Krč, Nádraží Braník až zpět do zastávky Baba III v Modřanech. Z historického pohledu linka prožila i kuriózní období. V roce 1977 byla zkrácena pouze na špičkový provoz mezi Kloboučnickou a Nádražím Braník, ale o několik let později (v prosinci 1983) se její role opět otočila a linka se vrátila do Modřan v celotýdenním režimu. Během osmdesátých let byla její trasa neustále modifikována tak, aby dokázala absorbovat desetitisíce nových obyvatel stěhujících se do budovaného panelového Sídliště Modřany.

Přesměrování a moderní éra (1990–současnost)

S postupným rozšiřováním tramvajových tratí do oblasti Modřan (zejména trati do stanice Sídliště Modřany v polovině devadesátých let) ztratila linka 170 v této oblasti svůj primární význam. Došlo proto k jejímu razantnímu přeorientování směrem na východ k rozrůstajícímu se Jižnímu Městu.

Zásadní a revoluční přelom v historii stosedmdesátky nastal 19. července 2013. V rámci rozsáhlé optimalizace sítě PID byla linka z Braníka protažena přes řeku Vltavu na levý břeh, konkrétně do prudkého stoupání k poliklinice a sídlišti na Barrandově, až do dnešní konečné zastávky Pražská čtvrť. Tím linka zcela opustila Modřany a získala svůj současný, plně tangenciální a strategický charakter propojující jihozápad s jihovýchodem Prahy.

🗺️ Detailní popis trasy

Jízda linkou 170 představuje komplexní exkurzi po urbanistickém vývoji jižní Prahy za posledních padesát let. Z důvodu plynulosti je níže popsána trasa ve směru od západu na východ.

1. Úsek: Barrandov a překonání Vltavy

Linka začíná svou cestu ve smyčce Pražská čtvrť, která se nachází na samém západním okraji sídliště Barrandov (katastrální území Hlubočepy). Autobus následně kličkuje ulicemi Voskovcova a Tréglova, kde obsluhuje hustě osídlené panelové bloky a zastavuje u klíčového uzlu Poliklinika Barrandov, kde je umožněn přestup na páteřní tramvajové linky mířící na Smíchov. Poté autobus dramaticky klesá po čtyřproudé komunikaci K Barrandovu, lemované slavnými Filmovými ateliéry Barrandov a Barrandovskými terasami. Po průjezdu kolem geologických unikátů (zastávky Geologická a Terasy) najíždí na masivní Barrandovský most, po kterém překonává tok řeky Vltavy.

2. Úsek: Braník, Krč a cesta na Budějovickou

Ihned po sjezdu z mostu obsluhuje linka zastávku Přístaviště, jež slouží jako zásadní přestupní bod na takzvanou "Pobřežní tramvajovou linku" (spoje číslo 2, 3, 17, 21). Následně autobus proniká do poklidné historické zástavby čtvrti Braník (zastávky U Staré pošty a Branické náměstí). Odtud začíná náročné, strmé stoupání klikatými uličkami (Vlnitá, Pod Ryšánkou) vzhůru na kopec k lokalitě Ryšánka. Zde linka najíždí na ulici Antala Staška, míjí rušné lokality v okolí Krče a přijíždí k jednomu ze svých nejvytíženějších bodů – ke stanici metra Budějovická.

3. Úsek: Michle a Spořilov

Po výměně velkého množství cestujících na Budějovické pokračuje linka podél obrovského administrativního a byznysového komplexu BB Centrum (dnes známého spíše pod názvem zastávky Brumlovka), který generuje masivní poptávku po přepravě ze strany kancelářských pracovníků. Autobus podjíždí magistrálu (dálnici D1) v zastávce Pod Dálnicí a stáčí se k depu pražského metra (zastávka Depo Kačerov). Odtud stoupá do čtvrti Spořilov, kde křižuje tramvajovou trať a obsluhuje klidnější rezidenční zástavbu v okolí Hlavní ulice.

4. Úsek: Chodov a Jižní Město

Poslední třetina trasy je zasvěcena obsluze největšího českého sídliště. Autobus po překonání oblasti Chodovce (kde vyrostly nové bytové komplexy a zastávky reflektující zástavbu v 21. století) vjíždí na území Jižního Města. Proplétá se ulicemi jako Brodského a Donovalská, obsluhuje lokální centra (Modrá škola) a napojuje se na stanici metra Háje. Zde však nekončí a pokračuje ještě o necelý kilometr dále k rozsáhlému autobusovému obratišti Jižní Město, kde po bezmála hodině jízdy svou trasu definitivně zakončuje.

🚌 Vozový park a testování alternativních pohonů

Z hlediska přidělování vozidel je linka 170 zařazena do kategorie standardních linek. Znamená to, že je na ni nasazován výhradně standardní dvanáctimetrový, takzvaný „krátký“ autobus. Nasazení velkých, osmnáctimetrových kloubových vozů (jako jsou nasazovány například na linku 118 nebo 136) znemožňuje samotná fyzická povaha trasy – zejména extrémně úzké a klikaté stoupání v Braníku (ulice Vlnitá a Na Vrstevnici), kterým by dlouhý kloubový autobus nedokázal bezpečně projet.

Historicky se na lince vystřídaly všechny ikonické vozy československé a české produkce. V sedmdesátých letech šlo o kulaté vozy Karosa ŠM 11, v osmdesátých letech o hranaté modely Karosa B 731. Devadesátá léta patřila spolehlivému typu Karosa B 931. Skutečná revoluce přišla s nástupem bezbariérovosti v podobě vozů Irisbus Citybus 12M. V minulé dekádě tvořily páteř vozového parku všudypřítomné autobusy SOR NB 12, které jsou v současnosti postupně vytlačovány nejnovějšími celonízkopodlažními typy SOR NS 12 a Iveco Urbanway.

Vodíková revoluce na lince 170: Zcela unikátní kapitolu v dějinách linky představuje rok 2023 a následné období. DPP si právě linku 170 vybral jako historicky první testovací polygon pro ostré zkoušky prvního vodíkového autobusu v Praze – modelu Škoda H'City 12 (vypravovaného z garáže Kačerov na speciální pořadí 170/11). Volba nepadla na stosedmdesátku náhodou. Extrémní profil trati (dlouhá vzdálenost 20 km kombinovaná se dvěma hlubokými údolími a strmými stoupáními u Vltavy) poskytl inženýrům ideální zátěžové prostředí k otestování toho, zda palivové články a vodíkové nádrže na střeše dokážou vygenerovat dostatek elektrické energie pro překonání těchto překážek na rozdíl od klasických bateriových elektrobusů, kterým v kopcích rychle klesá dojezd. Úspěšné testy pokračují i v sezónách 2025 a 2026.

📊 Kompletní seznam zastávek

Tato tabulka představuje naprosto kompletní, nevyfiltrovaný a nezkrácený chronologický přehled všech zastávek obsluhovaných linkou 170, a to v platném stavu pro rok 2026. Veškeré uvedené zastávky podléhají celoplošnému pravidlu "na znamení". Linka spadá v celé své délce do tarifních pásem P a 0 (území hlavního města Prahy).

Pořadí	Název zastávky	Směr obsluhy	Návaznosti a důležité přestupy	Tarifní pásmo
1.	Pražská čtvrť	Nástupní i výstupní	(Konečná zastávka)	P
2.	Záhorského	Oba směry	Lokální obsluha sídliště	P
3.	Štěpařská	Oba směry	Lokální obsluha sídliště	P
4.	Poliklinika Barrandov	Oba směry	Přestup na tramvajové linky 4, 5, 12, 20	P
5.	Chaplinovo náměstí	Oba směry	Přestup na tramvajové linky 4, 5, 12, 20	P
6.	Högerova	Oba směry	—	P
7.	Geologická	Oba směry	Přestup na tramvajové linky 4, 5, 12, 20	P
8.	Terasy	Oba směry	Přístup k Barrandovským terasám	P
9.	Přístaviště	Oba směry	Přestup na tramvaje 2, 3, 17, 21	P
10.	U Staré pošty	Oba směry	—	P
11.	Branické náměstí	Oba směry	Historické centrum Braníku	P
12.	Vlnitá	Oba směry	—	P
13.	Pod Ryšánkou	Oba směry	—	P
14.	Na Vrstevnici	Oba směry	—	P
15.	Dolnokrčská	Oba směry	—	P
16.	Na Staré cestě	Oba směry	—	P
17.	Ryšánka	Oba směry	Přestup na autobusy směr Pankrác	P
18.	Na Strži	Pouze směr Pražská čtvrť	—	P
19.	Krčská	Oba směry	—	P
20.	Budějovická	Oba směry	Přestup na Metro C a mnoho dalších autobusů	P
21.	Brumlovka	Oba směry	Kancelářský komplex BB Centrum	P
22.	Vyskočilova	Oba směry	—	P
23.	Pekárenská	Pouze směr Pražská čtvrť	—	P
24.	Pod Dálnicí	Pouze směr Jižní Město	Průjezd pod dálnicí D1	P
25.	V Zápolí	Oba směry	—	P
26.	Depo Kačerov	Oba směry	Přestup na vlaky, blízkost metra Kačerov	P
27.	Severozápadní	Oba směry	—	0
28.	Spořilov	Oba směry	Přestup na tramvaje 11, 14	0
29.	Hlavní	Pouze směr Pražská čtvrť	—	0
30.	Lešanská	Pouze směr Jižní Město	—	0
31.	Choceradská	Pouze směr Pražská čtvrť	—	0
32.	Nad Pahorkem	Pouze směr Jižní Město	—	0
33.	Chodovec	Oba směry	Přístup k Národnímu archivu ČR	0
34.	Benkova	Oba směry	Obchodní areály	0
35.	Brodského	Oba směry	—	0
36.	Donovalská	Oba směry	—	0
37.	Šperlova	Oba směry	—	0
38.	Brechtova	Oba směry	—	0
39.	Prašná	Oba směry	—	0
40.	Modrá škola	Oba směry	Školský areál Jižní Město	0
41.	Háje	Oba směry	Přestup na Metro C a regionální linky	0
42.	Horčičkova	Oba směry	Přestup na příměstskou dopravu	0
43.	Jižní Město	Nástupní i výstupní	(Konečná zastávka)	0

📈 Statistiky a provozní parametry

Linka 170 se z hlediska vypravenosti a celkových výkonů řadí k velmi vytěžovaným radiálám. Provoz je zajišťován celotýdenně s garantovaným nasazením 100% nízkopodlažních vozidel.

Intervaly na lince reagují na standardní poptávku okrajových městských částí. Ve špičkách běžného pracovního dne je na lince nasazen interval zhruba 10 až 12 minut, který koresponduje se začátkem a koncem směn v obřím kancelářském komplexu Brumlovka a ulevuje metru v oblasti Kačerova. V sedlech (okolo poledne) a ve večerních hodinách se interval prodlužuje na standardních 15 až 20 minut. Během víkendů je provoz držen v konstantním dvacetiminutovém až třicetiminutovém taktu v závislosti na denní době. Jak je v Praze zvykem, letní a prázdninové měsíce znamenají mírné omezení provozu z důvodu snížené poptávky ze strany studentů a pracujících na dovolené.

🎟️ Tarifní a přepravní podmínky PID

Z hlediska tarifu představuje linka 170 čistě vnitroměstský spoj. Celá její dvacetikilometrová trasa leží výhradně v rámci hranic hlavního města Prahy, což znamená, že na veškerých jejích 43 zastávkách plně platí dvojité tarifní pásmo P, potažmo 0 a B.

V rámci velkých tarifních změn organizace PID, které vstoupily v platnost k 1. lednu 2026, došlo ke zdražení papírových jednorázových jízdenek. Cestující na lince 170, kteří nemají předplacený roční či měsíční kupon pro území Prahy, si tak musí pro překonání celé trasy (která trvá takřka hodinu) pořídit minimálně základní 90minutovou jízdenku. Provozovatel i organizátor od roku 2026 masivně zvýhodňuje a doporučuje nákup jízdenek přes oficiální mobilní aplikaci PID Lítačka, která nabízí mírně redukované ceny oproti fyzickým papírovým dokladům zakoupeným u terminálů či na stanicích metra. Do autobusu je povoleno nastupovat všemi dveřmi.

💡 Pro laiky

Když se řekne městská hromadná doprava, většina lidí si představí systém, který funguje jako pavoučí síť – na okrajích města naberete lidi a všechny je svezete přímo doprostřed města na jedno hlavní náměstí (například na Muzeum nebo Můstek). Tento systém je sice přehledný, ale pro samotné centrum města je zničující. Představte si, že bydlíte na Barrandově a potřebujete se dostat k babičce na Jižní Město. Kdyby všechny autobusy jezdily jen do centra, museli byste sjet z kopce na Smíchov, jet metrem až na Václavské náměstí, tam dlouze přestupovat pod zemí na jinou linku metra a jet dalších dvacet minut zpátky na okraj města.

Právě proto existují autobusy, jako je linka 170. Odborně se jim říká „tangenciální linky“ (z latinského tangens – dotýkající se). Místo toho, aby vás vezly do ucpaného centra plného turistů, udělají veliký kruh přesně po okraji širšího centra. Obeplují tu obří zácpu. Linka 170 vás naloží na Barrandově, přejede most přímo do Braníka a prokličkuje jižními předměstími rovnou na Jižní Město. Šetří tím nejen váš čas, ale především uvolňuje místo v metru pod Václavským náměstím pro lidi, kteří tam skutečně potřebují jet za prací nebo nákupy. Tyto "okružní" linky jsou tak absolutně nezbytným krevním oběhem každého zdravého velkoměsta, ačkoliv o nich turisté v centru nemají vůbec tušení.

Zdroje