Andrew Alberts

Andrew Alberts
	Andrew Alberts v dresu Vancouver Canucks (2012)
Datum narození	30. června 1981
Místo narození	Minneapolis, Minnesota, USA
Výška	196 cm
Váha	99 kg
Pozice	Obránce
Držení hole	Levá
Kariéra	2005–2014
Draft	2001, 179. celkově, Boston Bruins
Bývalé týmy	Boston College Eagles (NCAA); Providence Bruins (AHL); Boston Bruins; Philadelphia Flyers; Carolina Hurricanes; Vancouver Canucks
Reprezentace	USA
Úspěchy	Finalista Stanley Cupu (2011); All-American (NCAA - 2004, 2005)
Trenérská kariéra	Trenér pro rozvoj hráčů (Player Development)

Rozbalit box

Obsah boxu

Andrew James Alberts (* 30. června 1981, Minneapolis, Minnesota) je bývalý americký profesionální hokejový obránce.

S výškou 196 centimetrů a váhou téměř 100 kilogramů byl Alberts nepřehlédnutelnou postavou na ledě. Byl klasickým příkladem "stay-at-home" obránce (defenzivní specialista), jehož úkolem nebylo tvořit hru, ale ničit útoky soupeře, čistit prostor před brankovištěm a blokovat střely. Většinu své kariéry v NHL strávil jako spolehlivý člen třetí obranné dvojice. Jeho nejvýraznější období je spojeno s týmem Vancouver Canucks, se kterým došel až do sedmého zápasu finále Stanley Cupu. Jeho kariéra však byla násilně ukončena vážným otřesem mozku, což z něj udělalo jednoho z mnoha hráčů, jejichž osud poukázal na nebezpečí úrazů hlavy v moderním hokeji.

Klubová kariéra

Hvězda Boston College a vstup do NHL (2001–2008)

Andrew Alberts nepatřil k zázračným dětem, které jdou do NHL v osmnácti letech. Zvolil cestu univerzitního hokeje, která mu umožnila fyzicky i herně dozrát. Čtyři sezóny oblékal dres Boston College Eagles, jednoho z nejprestižnějších univerzitních týmů v USA. Zde se stal dominantním obráncem. V letech 2004 a 2005 byl vybrán do týmu All-American a získal pověst jednoho z nejlepších defenzivních hráčů na univerzitní úrovni. Ačkoliv byl draftován Boston Bruins už v roce 2001 v pozdním 6. kole, smlouvu podepsal až po ukončení studií v roce 2005. Do sestavy Bruins se probojoval téměř okamžitě. Jeho velikost a síla byly pro Boston, který tradičně vyznává fyzický styl hokeje, ideální. V Bostonu strávil tři sezóny, během nichž se etabloval jako spolehlivý bek, který sice nesbírá body, ale trenéři se na něj mohou spolehnout v oslabení.

Putování: Philadelphia a Carolina (2008–2010)

V roce 2008 byl vyměněn do Philadelphia Flyers. Přišel do týmu, který měl ambice na titul, a Alberts měl vyztužit defenzivu pro play-off. S Flyers se dostal až do finále Východní konference, ale tam jejich cesta skončila. Následovala krátká a méně výrazná zastávka v Carolina Hurricanes. V Carolině plnil roli sedmého obránce a často se ocital mimo sestavu. Zdálo se, že jeho kariéra v NHL začíná uvadat a že se stane hráčem, který pendluje mezi kluby jako pojistka pro případ zranění.

Vancouver Canucks: Finále a konec snu (2010–2014)

Zlom přišel v březnu 2010, kdy byl vyměněn do Vancouver Canucks. Právě v kanadském týmu prožil své nejintenzivnější hokejové období. Vancouver v té době budoval mistrovský tým kolem bratrů Sedinových a Ryana Keslera. Alberts přišel jako "tvrďák", který měl chránit hvězdy a dodat týmu potřebné centimetry v obraně. Vrchol přišel v play-off 2011. Vancouver byl nejlepším týmem ligy a došel až do finále Stanley Cupu. Alberts sice neodehrál všechny zápasy (často rotoval v sestavě), ale ve finálové sérii proti svému bývalému klubu Boston Bruins nastoupil. Byl u toho, když Vancouver prohrál rozhodující sedmý zápas na domácím ledě. Prohrát Game 7 finále proti týmu, který vás draftoval, byla pro Albertse hořká pilulka.

Osudový náraz a konec kariéry

Dne 29. prosince 2013 se jeho kariéra fakticky zastavila. V zápase proti Calgary Flames ho útočník Scottie Upshall tvrdě narazil na mantinel. Alberts utrpěl vážný otřes mozku. Následky byly devastující. Trpěl silnými bolestmi hlavy, nevolností a citlivostí na světlo (post-komoční syndrom). Ačkoliv se snažil o návrat a doufal, že symptomy odezní, nikdy se tak nestalo. Celou sezónu 2013/14 už nehrál a následující ročník vynechal kompletně. V roce 2014 mu vypršela smlouva a lékaři mu důrazně doporučili nepokračovat. Andrew Alberts tak musel ve 33 letech nedobrovolně ukončit kariéru.

Reprezentační kariéra

Díky svým výkonům v Bostonu a na univerzitě se Alberts dostal i do národního týmu USA.

Mistrovství světa: Reprezentoval Spojené státy na dvou světových šampionátech – v roce 2006 v Rize a 2007 v Moskvě. Na obou turnajích plnil roli defenzivního obránce ve třetím páru. Ačkoliv USA v těchto letech na medaile nedosáhly, pro Albertse byla účast na mezinárodní scéně potvrzením jeho kvalit.

Život po hokeji: Rozvoj talentů

Po nuceném konci kariéry a dlouhé rekonvalescenci se Alberts vrátil k hokeji v jiné roli.

Usadil se v Minneapolis a začal pracovat v oblasti rozvoje hráčů.
Působil jako trenér pro rozvoj dovedností (Development Coach) v organizaci St. Louis Blues (kde pomáhal s defenzivními prospekty) a věnuje se také trénování mládeže v prestižních amerických programech.
Jeho osobní zkušenost s ukončením kariéry kvůli zranění hlavy z něj udělala zastánce bezpečnější hry a správné techniky při soubojích u mantinelu, což se snaží vštěpovat mladým hráčům.

Herní styl

Alberts byl "stará škola".

Fyzická hra: Jeho hlavní předností byla síla. Útočníci se mu vyhýbali, protože střet s ním bolel. Před vlastní brankou byl nekompromisní a čistil prostor pro brankáře (zejména pro Roberta Luonga ve Vancouveru).
Jednoduchost: S pukem nevymýšlel složité věci. Jeho úkolem bylo získat puk, vyhodit ho o mantinel nebo přihrát nejbližšímu volnému spoluhráči.
Oslabení: Byl specialistou na hru v početní nevýhodě, kde využíval svůj dlouhý dosah k blokování přihrávek a střel.

Pro laiky

Proč je Andrew Alberts důležitý?

Neviditelný, ale nutný: Každý tým potřebuje hvězdy, ale také "nosiče vody". Alberts byl tím hráčem, který dělal práci, za kterou se nedávají ceny, ale bez které se nedá vyhrát.
Varování: Jeho konec je připomínkou toho, jak nebezpečný hokej může být. Jeden hit může ukončit kariéru i takto silného chlapa.
Finalista: Byl součástí týmu Vancouveru 2011, který je považován za jeden z nejlepších týmů historie, který "těsně" nevyhrál pohár.

Zdroje