45 př. n. l.
Obsah boxu
Rok 45 př. n. l. byl rokem juliánského kalendáře, který v tento rok vstoupil v platnost. V Římské republice byl znám jako rok konzulátu Caesara bez kolegy. Označení 45 př. n. l. se používá od raného středověku, kdy se v Evropě začala používat metoda Anno Domini pro číslování let. Tento rok je klíčový pro konec Caesarovy občanské války a upevnění jeho moci.
🗓️ Události
Římská republika
- 1. ledna – Juliánský kalendář oficiálně vstupuje v platnost jako občanský kalendář Římské říše. Tuto reformu zavedl Julius Caesar s cílem napravit nesrovnalosti římského kalendáře, který se vlivem politických manipulací a nepřesností odchýlil od ročních období. Nový kalendář, navržený řeckým astronomem Sósigenem z Alexandrie, zavedl rok o délce 365,25 dne s přestupným dnem každé čtyři roky.
- 17. března – Proběhla Bitva u Mundy v jižní Hispánii (dnešní Španělsko). Jednalo se o poslední a nejkrvavější bitvu Caesarovy občanské války. Julius Caesar a jeho legie se střetly se silami optimátů, které vedli synové Pompeia Velikého, Gnaeus a Sextus Pompeius, spolu s Caesrovým bývalým legátem Titem Labienem. Bitva byla extrémně vyrovnaná a Caesar později údajně prohlásil, že mnohokrát bojoval o vítězství, ale u Mundy bojoval o život. Caesarovo vítězství bylo drtivé a znamenalo konec organizovaného odporu proti jeho moci.
- V bitvě u Mundy padli klíčoví velitelé optimátů, včetně Tita Labiena a Publia Attia Vara. Gnaeus Pompeius byl krátce po bitvě dopaden a popraven. Pouze jeho mladší bratr Sextus Pompeius dokázal uprchnout a později vedl námořní odboj proti Druhému triumvirátu.
- Po návratu do Říma oslavil Caesar pátý triumf, tentokrát nad římskými občany, což bylo kontroverzní a mnohými vnímáno jako projev tyranie.
- Římský senát udělil Caesarovi titul Pater patriae (Otec vlasti) a jmenoval ho doživotním diktátorem (dictator perpetuo). Tímto krokem byla fakticky pohřbena Římská republika a položeny základy pro principát.
- Caesar zahájil rozsáhlé stavební a administrativní reformy. Plánoval výstavbu knihovny po vzoru té v Alexandrii, kodifikaci římského práva a založení veteránských kolonií, například v Korintu a Kartágu.
- Marcus Tullius Cicero dokončil několik svých významných filozofických děl, včetně Hovorů v Tusculu (Tusculanae Disputationes) a O povaze bohů (De Natura Deorum). Psaní se věnoval intenzivněji po smrti své dcery Tullie.
Asie
- V Číně vládne císař Jüan-ti z dynastie Chan.
👶 Narození
- Iullus Antonius, syn Marka Antonia a Fulvie (přibližné datum).
- Wang Mang, budoucí císař a zakladatel čínské dynastie Sin († 23).
⚰️ Úmrtí
- 17. března – Titus Labienus, římský vojevůdce, bývalý Caesarův legát, padl v bitvě u Mundy (* 100 př. n. l.).
- 17. března – Publius Attius Varus, římský vojevůdce a stoupenec Pompeia, padl v bitvě u Mundy.
- 12. dubna – Gnaeus Pompeius, římský vojevůdce, syn Pompeia Velikého, popraven po bitvě u Mundy (* cca 75 př. n. l.).
- Tullia, dcera řečníka a politika Marca Tullia Cicerona (zemřela při porodu) (* 79 př. n. l. nebo 78 př. n. l.).
- Quintus Fabius Maximus, římský politik a vojevůdce, Caesarův legát.
🏛️ Hlava státu
- Římská republika
- Konzul: Gaius Julius Caesar (bez kolegy, consul sine collega)
- Diktátor: Gaius Julius Caesar
🧑🏫 Pro laiky: Co to znamená?
Juliánský kalendář: Konec chaosu v čase
Před rokem 45 př. n. l. používali Římané kalendář, který byl velmi nepřesný. Měl jen 355 dní a občas se musel přidávat celý měsíc navíc, aby se kalendář srovnal s ročními obdobími (jaro, léto, podzim, zima). O přidání tohoto měsíce rozhodovali politici, kteří toho často zneužívali – například prodloužili rok, aby jejich přátelé zůstali déle v úřadu, nebo ho naopak zkrátili, aby se zbavili soupeřů. Výsledkem byl obrovský zmatek. V době, kdy měl být podle kalendáře podzim, bylo ve skutečnosti léto. Julius Caesar tento problém vyřešil zavedením nového, juliánského kalendáře. Ten byl založen na délce slunečního roku (365 a čtvrt dne) a zavedl přestupný rok jednou za čtyři roky. Tento systém byl tak dobrý, že s malými úpravami (viz Gregoriánský kalendář) ho používáme dodnes.
Bitva u Mundy: Poslední hřebíček do rakve Republiky
Představte si Římskou republiku jako hřiště, kde o moc soupeřily různé politické skupiny. Nejmocnějším hráčem se stal Julius Caesar. Jeho soupeři, vedení syny jeho bývalého rivala Pompeia, se ale nechtěli vzdát. Shromáždili poslední velkou armádu ve Španělsku. Bitva u Mundy byla finálovým zápasem této dlouhé občanské války. Byla neuvěřitelně brutální a Caesar málem prohrál. Jeho vítězství však bylo absolutní. Zničil poslední organizovaný odpor a nikdo už mu nestál v cestě. Po návratu do Říma se stal neomezeným vládcem – doživotním diktátorem. Tím v podstatě skončila éra republiky, kde vládlo více lidí, a začala cesta k císařství, kde vládne jediný muž.