Jiřina Bohdalová

Jiřina Bohdalová
Celé jméno	Jiřina Bohdalová
Datum narození	3. května 1931
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Rodiče	František Bohdal, Marie Bohdalová
Děti	Simona Stašová
Povolání	herečka, moderátorka, dabérka, spisovatelka
Aktivní od	1937
Aktivní do	dosud
Ocenění	Český lev (2x); Cena Thálie; Řád Bílého lva; Medaile Za zásluhy

Jiřina Bohdalová (* 3. května 1931 Praha) je fenomenální česká herečka, moderátorka, dabérka a jedna z nejvýraznějších osobností české kultury 20. a 21. století. Její umělecká dráha trvá neuvěřitelných devět dekád, neboť před kamerou stála poprvé již jako dítě v roce 1937.

Bohdalová je mistryní tragikomických rolí, proslulá svým nezaměnitelným hlasem, energickým projevem a schopností okamžitého přechodu od bláznivé komiky k hlubokému dramatu. Mezi její nejzásadnější filmová díla patří trezorový snímek Ucho (1970) či drama Fany (1995), za které získala ocenění Český lev. Pro širokou veřejnost je však také neodmyslitelně spjata s televizní zábavou, především díky dlouholetému moderování pořadu Televarieté s Vladimírem Dvořákem, a s dabingem ikonických postav z Večerníčků, jako jsou Rákosníček či Křemílek a Vochomůrka.

I v únoru 2026, ve věku 94 let, zůstává aktivní osobností veřejného života. Ačkoliv ze zdravotních důvodů ukončila divadelní kariéru, nadále se věnuje filmové tvorbě a dabingu. Její životní příběh, poznamenaný vězněním otce v 50. letech i složitým vztahem ke komunistickému režimu, z ní činí nejen uměleckou, ale i společenskou ikonu.

🗓 Aktuální dění a status (2024–2026)

V období let 2024 až 2026 Jiřina Bohdalová potvrdila svou pověst nezničitelné legendy. Přestože musela s ohledem na svůj věk a zdravotní stav přistoupit k určitým profesním ústupkům, z veřejného prostoru nezmizela.

Konec divadelní kariéry

Zlomovým momentem pro její pracovní tempo byl říjen 2023, kdy na doporučení lékařů oficiálně ukončila svou bohatou divadelní kariéru.

Divadlo Na Jezerce: Domovská scéna principála Jana Hrušínského byla posledním místem jejího divadelního působení.
Derniéra: Definitivní tečkou za jevištní dráhou se stala inscenace Gin Game, tragikomedie oceněná Pulitzerovou cenou, v níž excelovala po boku svého dlouholetého kolegy a slovenského herce Milana Kňažka. Představení kladlo na herečku značné fyzické nároky, které se staly neslučitelnými s jejími zdravotními limity.

Filmové projekty (2024–2025)

Po odchodu z divadla soustředila svou energii na filmovou a televizní tvorbu, kde má větší kontrolu nad harmonogramem natáčení.

Svatá (2024): V květnu 2024 Česká televize uvedla premiéru televizního dramatu Svatá v režii Jiřího Stracha. Bohdalová zde ztvárnila hlavní roli Olgy, vitální důchodkyně, která jezdí po besedách a vypráví o hrůzách, které přežila v sovětském gulagu. Snímek, napsaný přímo pro ni scenáristou Markem Epsteinem, jí umožnil předvést strhující dramatický výkon a téma rezonovalo s jejím osobním rodinným osudem (věznění otce).
Pod parou (2025): V letech 2024 a 2025 se podílela na natáčení komedie Pod parou, kde přijala jednu z rolí. Film potvrdil, že ani v pokročilém věku neztratila svůj smysl pro humor a komediální načasování.

Zdravotní stav a životní styl

V únoru 2026 žije Jiřina Bohdalová trvale ve své vile v pražské Hostivaři.

Omezení: Herečku trápí chronické problémy s páteří (následek dřívější fraktury obratle) a dýchací potíže. Z tohoto důvodu omezila náročné společenské akce vyžadující dlouhé stání.
Vitalita: Navzdory fyzickým limitům zůstává mentálně mimořádně vitální. Pravidelně přijímá návštěvy, sleduje politické dění a udržuje si přehled o kulturní scéně.
Odpočinek: Volný čas a letní měsíce tráví nejraději na své milované chalupě v Českém ráji, konkrétně pod vrchem Kozákov. V květnu 2025 zde v rodinném kruhu oslavila své 94. narozeniny.

⏳ Životopis a počátky

Jiřina Bohdalová se narodila do rodiny truhláře Františka Bohdala a služebné Marie Bohdalové. Matka se věnovala ochotnickému divadlu, což mělo na malou Jiřinu zásadní vliv.

Dětská hvězda a těžká 50. léta

Před kamerou se poprvé objevila už v šesti letech v němém filmu Pižla a Žižla na cestách (1937). Skutečný dětský debut však přišel ve filmu Madla zpívá Evropě (1940). Po válce vystudovala reálné gymnázium a začala učit na základní škole v Ostravě, kde se seznámila se svým prvním manželem Břetislavem Stašem.

Její slibně se rozvíjející kariéru a osobní život drasticky zasáhla 50. léta a komunistická perzekuce.

Uvěznění otce: V roce 1954 byl její otec František Bohdal odsouzen ve vykonstruovaném procesu k 15 letům vězení za údajnou velezradu (pomoc při přechodu hranic). Trest si odpykával v nejtěžších žalářích (Valdice, Mírov).
Tlak StB: Státní bezpečnost se snažila Jiřinu Bohdalovou zlomit ke spolupráci pod příslibem úlev pro otce. Bohdalová spolupráci odmítla, což vedlo k jejím profesním problémům.
Pomoc Jana Wericha: V této kritické době, kdy se od rodiny mnozí odvrátili, jí podal pomocnou ruku Jan Werich, který ji angažoval do Divadla ABC. Toto gesto jí pravděpodobně zachránilo kariéru. Otec byl propuštěn až na amnestii v roce 1960, ale s podlomeným zdravím.

🎭 Zlatá éra 60. let

V 60. letech se Jiřina Bohdalová stala jednou z nejzářivějších hvězd československého filmu. Její talent pro komedii i drama ji předurčoval pro velké role.

Dáma na kolejích a Světáci

V roce 1966 zazářila v hudební komedii Dáma na kolejích, kde zpívala slavné hity a předvedla svůj temperament. O tři roky později excelovala v kultovní komedii Světáci (1969) po boku Jiřiny Jiráskové a Ivy Janžurové. Film je dodnes považován za vrchol české situační komiky.

Ucho (1970)

Absolutním vrcholem jejího herectví v této dekádě – a možná celé kariéry – je psychologický thriller Ucho režiséra Karla Kachyni.

Role Anny: Bohdalová zde ztvárnila Annu, manželku vysokého komunistického funkcionáře (Radoslav Brzobohatý), která během jedné noci prochází fázemi opilosti, strachu, hysterie a vystřízlivění, když manželé zjistí, že je jejich dům odposloucháván.
Trezor: Film byl okamžitě po dokončení zakázán cenzurou a premiéru měl až po roce 1989. Výkon Bohdalové v tomto snímku je mrazivou studií strachu a rozkladu lidského charakteru v totalitě.

📺 Televarieté a normalizace

Po roce 1968 a nástupu normalizace se možnosti pro kvalitní filmovou práci zúžily. Jiřina Bohdalová našla své uplatnění v televizi, kde se stala královnou zábavy.

Duo Dvořák & Bohdalová

Legendární se stalo její partnerství s Vladimírem Dvořákem. Společně moderovali a autorsky připravovali zábavný pořad Televarieté, který běžel na obrazovkách desítky let.

Chemie: Jejich scénky byly postaveny na kontrastu – Dvořák jako suchý, intelektuální glosátor a Bohdalová jako prostá, energická žena z lidu, která vše poplete (slavná scénka „Hliník se odstěhoval do Humpolce“ ve filmu Marečku, podejte mi pero rovněž vychází z jejího komediálního typu, ačkoliv tam nehrála s Dvořákem).
Kritika i obdiv: Zatímco někteří intelektuálové vyčítali pořadu únikovost v dobách nesvobody, pro miliony diváků představovala dvojice Dvořák–Bohdalová jistotu kvalitního humoru a profesionální zábavy na světové úrovni.

🍄 Fenomén Večerníček

Specifickou kapitolou v životě Jiřiny Bohdalové je její práce pro děti. Svým nezaměnitelným hlasem, který dokáže měnit do neuvěřitelných poloh (od pisklavého skřítka po hluboký bas), namluvila desítky postav.

Je nekorunovanou královnou Večerníčků:

V září 2025 převzala v České televizi symbolický „Večerníčkův řád“ jako uznání za to, že její hlas provázel dětstvím několik generací Čechů a Slováků. Dabingu se věnuje i v pokročilém věku, byť již v menším rozsahu.

🎬 Polistopadový návrat a zralé role

Po Sametové revoluci se Jiřina Bohdalová vrátila k velkým dramatickým rolím a dočkala se oficiálního uznání.

Nesmrtelná teta (1993)

V pohádce Zdeňka Zelenky ztvárnila titulní roli Závisti. Film jí přinesl prvního Českého lva za vedlejší roli. Její Závist byla děsivá i komická zároveň a stala se okamžitou klasikou.

Fany (1995)

Za roli mentálně zaostalé Fany ve stejnojmenném filmu Karla Kachyni získala svého druhého Českého lva, tentokrát za hlavní roli. Její výkon, kdy dokázala s citlivostí a bez karikování zahrát prostoduchou ženu, je považován za herecký koncert a důkaz jejího obrovského rejstříku.

👩‍👧 Osobní život

Soukromý život Jiřiny Bohdalové byl často stejně dramatický jako její role.

Manželství

Břetislav Staš: První manžel, geofyzik. Mají spolu dceru Simonu. I po rozvodu zůstali celoživotními přáteli. Staš je i v roce 2026 častým hostem na rodinných oslavách.
Radoslav Brzobohatý: Osudová láska. S hercem Radoslavem Brzobohatým tvořili v 60. a 70. letech „pár snů“. Zahráli si spolu v Uchu, Pěničce a Paraplíčku či seriálu F. L. Věk. Jejich rozchod a následný rozvod na počátku 80. let byl pro Bohdalovou bolestivý a s Brzobohatým dlouhá léta nepromluvila. Ke smíření došlo až krátce před jeho smrtí, kdy spolu natočili film Vrásky z lásky (2012).

Rodina

Její dcerou je oblíbená herečka Simona Stašová, která po matce zdědila komediální talent i energii. Vztah matky a dcery je velmi pevný, často spolu vystupovaly i v divadle. Bohdalová má dva vnuky, Marka a Vojtěcha, na které je velmi fixovaná.

🌟 Styl a odkaz

Jiřina Bohdalová vytvořila specifický herecký typ, pro který se vžilo označení „Bohdalka“.

Lidovost: Diváci ji milují pro její srozumitelnost. Její postavy jsou často ženy z lidu, které řeší problémy selským rozumem a prořízlou pusou.
Smích: Její specifický, nakřáplý smích je jejím poznávacím znamením.
Kulinářství: V 90. letech a na počátku milénia popularizovala vaření v televizních pořadech (např. Dobroty). Vydala několik úspěšných kuchařek.

🏆 Ocenění (výběr)

Rok	Ocenění	Kategorie / Dílo
1993	Český lev	Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Nesmrtelná teta)
1995	Český lev	Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (Fany)
2010	Cena Thálie	Celživotní mistrovství v oboru činohra
2013	Medaile Za zásluhy	I. stupeň (udělil prezident Miloš Zeman)
2021	Řád Bílého lva	I. třída (udělil prezident Miloš Zeman)
2025	Večerníčkův řád	Za přínos dětské tvorbě (ČT)

💡 Pro laiky

Jiřinu Bohdalovou si lze představit jako „českou Betty White“ kombinovanou s „českou Meryl Streep“. Je to herečka, která dokáže v jednu chvíli vyprávět vtipy v silvestrovské estrádě tak, že se národ popadá za břicho, a o minutu později vás rozpláče v roli ženy zničené totalitním režimem. Je všudypřítomná – její hlas na vás mluví z pohádek, její tvář z filmů pro pamětníky i ze současných seriálů. Její život kopíruje dějiny 20. století: od prvorepublikového dětství, přes útlak v 50. letech, slávu v 60. letech, kompromisy v normalizaci až po status národní ikony v demokracii.

Zdroje