1647

Rozbalit box

Obsah boxu

1647 (MDCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Byl to rok plný politického napětí, vojenských manévrů a zásadních debat, které předznamenaly konec jedné éry a začátek nové. Zatímco Třicetiletá válka spěla ke svému konci, v Anglii se rodily moderní politické myšlenky a v Itálii propukaly lidové vzpoury.

🌍 Události

Rok 1647 byl charakteristický pokračujícími konflikty po celé Evropě, ale také významnými politickými a společenskými změnami, které formovaly budoucnost klíčových národů.

⚔️ Třicetiletá válka

Třicetiletá válka se nacházela ve své poslední, vyčerpávající fázi. Boje sice pokračovaly, ale stále větší důraz byl kladen na diplomatická jednání ve Vestfálsku.

14. března: Bylo podepsáno Ulmské příměří ( Francouzi, Švédové a jejich spojenci na jedné straně a Bavorsko na straně druhé). Bavorský kurfiřt Maxmilián I. Bavorský se tímto krokem dočasně vymanil z aliance s císařem Ferdinandem III., což císařskou stranu výrazně oslabilo. Příměří však nevydrželo dlouho a Bavorsko se na podzim opět přidalo na stranu císaře.
Švédská armáda pod velením Carla Gustafa Wrangela využila bavorské neutrality k postupu do Čech, kde v červenci neúspěšně obléhala Cheb.
Císařská armáda pod velením Petera Melandera se snažila čelit švédskému postupu, ale bez bavorské podpory byla v defenzivě.
Souběžně pokračovala mírová jednání v Münsteru a Osnabrücku, která se o rok později zhmotnila ve Vestfálský mír.

Anglie: Důsledky občanské války

V Anglii skončila první občanská válka v roce 1646, ale rok 1647 přinesl eskalaci napětí mezi Parlamentem a jeho vlastní armádou, New Model Army.

3. června: Král Karel I. byl zajat armádou z parlamentního vězení v Holdenby House. Tento krok, provedený nižším důstojníkem Georgem Joycem, demonstroval rostoucí politickou moc a radikalizaci armády.
Srpen: New Model Army obsadila Londýn, aby si vynutila své politické požadavky na Parlamentu.
28. října – 11. listopadu: V kostele Panny Marie v Putney proběhly tzv. Putneyské debaty. Jednalo se o sérii diskuzí mezi vysokými důstojníky (jako Oliver Cromwell a Henry Ireton) a zástupci řadových vojáků (tzv. Agitátory) o nové ústavě Anglie. Během debat byl představen manifest zvaný Agreement of the People (Dohoda lidu), který obsahoval na svou dobu revoluční myšlenky, jako je všeobecné volební právo pro muže, náboženská svoboda a rovnost před zákonem. Ačkoliv radikální požadavky nebyly přijaty, debaty představují klíčový moment v dějinách politického myšlení.
11. listopadu: Král Karel I. uprchl ze zajetí v Hampton Court na ostrov Wight, kde byl opět uvězněn. Jeho útěk a tajná jednání se Skoty vedly k vypuknutí druhé občanské války v roce 1648.

Neapolská vzpoura

7. července: V Neapoli, ovládané Španěly, vypukla masivní lidová vzpoura proti vysokým daním, zejména proti dani z ovoce. Vůdcem povstání se stal rybář Masaniello (vlastním jménem Tommaso Aniello).
Povstání bylo zpočátku úspěšné a donutilo španělského místokrále ke kapitulaci a zrušení nepopulárních daní.
Masaniello se stal na několik dní de facto vládcem Neapole, ale jeho chování se stalo nevyzpytatelným a tyranským.
16. července: Masaniello byl zavražděn, pravděpodobně na příkaz místokrále. Vzpoura však pokračovala a vedla k vyhlášení krátce existující Neapolské republiky.

Amerika

11. května: Petrus Stuyvesant dorazil do Nového Amsterdamu (dnešní New York) a ujal se funkce generálního ředitele nizozemské kolonie Nové Nizozemí. Jeho přísná vláda měla za cíl vnést řád do chaotické a špatně spravované kolonie.

Asie

V Číně pokračoval přechod moci od dynastie Ming k dynastii Čching. Síly loajální k Mingům (tzv. Jižní Ming) stále kladly odpor mandžuským dobyvatelům, ale jejich pozice se postupně zhoršovala.

🎨 Věda a umění

V matematice se rozvíjely základy kalkulu, na nichž stavěli Isaac Newton a Gottfried Wilhelm Leibniz. Smrt dvou klíčových postav, Cavalieriho a Torricelliho, znamenala konec jedné generace italských matematiků a fyziků.
V malířství vrcholilo období baroka. V Nizozemsku tvořil Rembrandt, ve Španělsku Diego Velázquez.
Byla vydána hra The Guardian od anglického dramatika Abrahama Cowleyho.

👶 Narození

22. ledna – John Sheffield, 1. vévoda z Buckinghamu a Normanby, anglický státník a básník († 1721)
1. dubna – John Wilmot, 2. hrabě z Rochesteru, anglický básník a libertin († 1680)
2. dubna – Maria Sibylla Merian, německá přírodovědkyně a ilustrátorka, průkopnice entomologie († 1717)
22. srpna – Denis Papin, francouzský fyzik, matematik a vynálezce (Papinův hrnec) († cca 1712)
18. listopadu – Pierre Bayle, francouzský filozof a spisovatel, autor Historického a kritického slovníku († 1706)
Neznámé datum – Henry Aldrich, anglický teolog, filozof a hudební skladatel († 1710)

✝️ Úmrtí

8. října – Christen Sørensen Longomontanus, dánský astronom, asistent Tychona Brahe (* 1562)
25. října – Evangelista Torricelli, italský fyzik a matematik, vynálezce rtuťového barometru a žák Galilea Galileiho (* 1608)
30. listopadu – Bonaventura Cavalieri, italský matematik, známý pro svůj princip (Cavalieriho princip) v geometrii (* 1598)
16. července – Masaniello, italský rybář a vůdce neapolského povstání (* 1620)
2. prosince – Achatius z Hvězdy, český šlechtic a generální mincmistr Českého království (* 1594)
Neznámé datum – Pieter Corneliszoon Hooft, nizozemský historik, básník a dramatik, jedna z klíčových postav nizozemského zlatého věku (* 1581)

💡 Pro laiky: Svět na prahu změny

Představte si rok 1647 jako chvíli, kdy se svět nadechoval před velkou změnou. Třicetiletá válka, která po tři dekády pustošila střední Evropu, se konečně chýlila ke konci. Všichni byli nesmírně unavení a toužili po míru. Tento rok byl plný zákulisních jednání, která měla rozhodnout o novém uspořádání Evropy – už ne na základě náboženství, ale spíše na základě moci jednotlivých států.

Mezitím se v Anglii dělo něco naprosto nevídaného. Po krvavé občanské válce se obyčejní vojáci a jejich velitelé sešli a začali se bavit o tom, jak by měla jejich země vypadat. Diskutovali o myšlenkách, které dnes považujeme za samozřejmé, ale tehdy byly šokující: že by všichni muži měli mít právo volit, že by měla existovat náboženská svoboda a že by zákon měl platit pro všechny stejně, i pro krále. I když se tyto nápady hned neprosadily, byly to semínka moderní demokracie.

A na jihu, v italské Neapoli, ukázali obyčejní lidé, že jejich trpělivost má své meze. Když jim španělští vládci zdražili ovoce, vyšli do ulic a na chvíli dokonce převzali moc. Byla to připomínka, že i ti nejmocnější se musí obávat hněvu lidu. Rok 1647 tak byl rokem, kdy starý svět králů a náboženských válek začal ustupovat novému světu států, parlamentů a práv občanů.

Šablona:Aktualizováno