Štěpán Kozub

Štěpán Kozub
Datum narození	13. března 1996
Místo narození	Bohumín, Česko
Státní příslušnost
Manželka	Barbora Druláková (2019–2023)
Děti	Anežka Kozubová
Alma mater	Janáčkova konzervatoř v Ostravě
Povolání	herec, komik, režisér, scenárista, zpěvák
Aktivní od	2015

Štěpán Kozub je český divadelní, filmový a televizní herec, stand-up komik, režisér, scenárista a zpěvák. Jeho profesionální kariéra je primárně vázána na region Moravskoslezského kraje, konkrétně na město Ostrava, kde od roku 2018 působí jako umělecký šéf a kmenový herec v soukromém Divadle Mír. Je zakládajícím členem komediální a improvizační skupiny Tři tygři. Na konci roku 2023 založil v Ostravě vlastní komediální klub BUMBUM.

V oblasti kinematografie ztvárnil ústřední role ve filmech Spolu (2022), Grand Prix (2022), Tři Tygři ve filmu: JACKPOT (2022) či Srnky (2025). Jako filmový režisér a scenárista debutoval v roce 2021 snímkem Volným pádem. V televizní a internetové produkci vytvořil postavu Igora Luptáka v seriálu Lajna a ztvárnil role v kriminálních sériích Místo zločinu Ostrava a Případy 1. oddělení. Za svůj jevištní projev obdržel v roce 2015 Cenu divadelní kritiky v kategorii Talent roku. V roce 2022 se stal historicky prvním českým stand-up komikem, který vyprodal halu O2 arena v Praze.

🗓 Současnost a projekty let 2025 a 2026

V letech 2025 a 2026 vykazuje Štěpán Kozub návrat k plnému pracovnímu nasazení po přerušení kariéry ze zdravotních důvodů na počátku roku 2024. V závěru roku 2025 vstoupil do distribuce v kinech komediální film Srnky, vytvořený produkční skupinou Divadla Mír. Kozub v tomto snímku ztvárnil roli dirigenta, který v důsledku autonehody přišel o oční víčka a po jejich chirurgickém nahrazení umělými implantáty se potýká s rušivým klapavým zvukem při mrkání, což limituje jeho hudební profesi.

V roce 2026 zahájil nové celorepublikové stand-up turné nesoucí název "Bez debat". V únoru 2026 v rámci tohoto turné odehrál vystoupení v ostravské hale Ostravar Aréna. V první polovině roku 2026 režíroval v Divadle Mír novou autorskou komedii s názvem Táta, jejíž scénář vytvořil pro konkrétní herce divadelního souboru (do hlavních rolí obsadil Vladimíra Poláka a Beátu Hrnčiříkovou). S improvizační skupinou Tři tygři uskutečnil v červnu 2026 sérii pěti hostujících představení v Divadle Na Fidlovačce v Praze.

V srpnu 2026 vyvolalo jedno z jeho veřejných vystoupení mediální kontroverzi. Kozub do svého stand-up programu zařadil parodii písně Půlnoční, spojenou se zpěvákem Václavem Neckářem. Vzhledem k probíhajícím zdravotním problémům jednaosmdesátiletého zpěváka se po šíření záznamu z vystoupení na sociálních sítích zvedla vlna kritiky, která herci vytýkala absenci piety a porušení etických limitů satiry.

Zároveň v roce 2026 pokračuje ve spoluautorství podcastového formátu s názvem Paracast, který moderuje společně s hercem Michalem Suchánkem, a působí jako provozovatel vlastního komediálního klubu BUMBUM v Ostravě.

⏳ Životopis, raná léta a akademické vzdělání

Štěpán Kozub se narodil 13. března 1996 ve městě Bohumín v České republice. V raném dětství mu byla diagnostikována těžká forma astmatu, jež si vyžadovala pravidelnou lékařskou péči. Z důvodu nutnosti čistšího ovzduší se rodina přestěhovala z průmyslového Bohumína do lázeňského města Javorník ležícího v Rychlebských horách. Zde Kozub absolvoval základní školní vzdělání.

Podle svých autobiografických vyjádření nevykazoval během základního vzdělávání výrazné studijní předpoklady pro exaktní vědy a nedisponoval ani manuální zručností. Jeho jedinou specifickou dovedností byla schopnost veřejného přednesu a recitace literárních textů. Na základě tohoto zjištění se rozhodl pro studium herectví a podal přihlášku na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě.

Konzervatoř úspěšně absolvoval na hudebně-dramatickém oddělení. Jeho vedoucím pedagogem byl režisér Václav Klemens. Během studia se seznámil s Albertem Čubou, který na instituci vyučoval předmět Jevištní pohyb, a se svým budoucím stálým hereckým kolegou Robinem Ferrem. Toto setkání tvořilo personální základ pro pozdější založení divadelních a improvizačních uskupení.

🎭 Divadelní kariéra

Hostování a Komorní scéna Aréna

Již během prezenčního studia na konzervatoři získal Kozub příležitosti k hostování na profesionálních divadelních scénách v regionu. Účinkoval v inscenacích Národního divadla moravskoslezského a v Komorní scéně Aréna.

Bezprostředně po ukončení konzervatoře přijal nabídku stálého angažmá v Komorní scéně Aréna. V tomto divadle působil po dobu tří divadelních sezón a ztvárnil zde role v sedmi inscenacích. Účinkoval ve hrách jako Top Dogs, Tři sestry nebo Lidská tragikomedie. Zásadním kritickým úspěchem v této fázi kariéry byla jeho role v inscenaci hry Williama Shakespeara Něco za něco. Za herecký výkon v tomto představení mu byla v roce 2015 udělena Cena divadelní kritiky v kategorii Talent roku a získal rovněž širší nominaci na Cenu Thálie. V roce 2017 se rozhodl toto angažmá ukončit a podat formální výpověď, aby se mohl připojit k rodícímu se soukromému projektu.

Divadlo Mír

V roce 2017 přijal Kozub nabídku svého bývalého pedagoga Alberta Čuby a stal se kmenovým hercem nově založeného nezávislého Divadla Mír sídlícího v ostravské čtvrti Vítkovice. V roce 2018 byl jmenován do funkce uměleckého šéfa divadla. Jeho působnost v této instituci zahrnuje herectví, režii i tvorbu dramaturgického plánu.

Mezi jeho nejvýznamnější herecké role na této scéně patří postava v temné britské komedii Bull, ztvárnění role Přemysla ve francouzské konverzační komedii Už ani den! a účinkování v absurdní komedii Dva úplně nazí muži (společně s Vladimírem Polákem). Divácky nejexponovanější rolí se stal pan Bélier (respektive pan Schmitt) v absurdní frašce Kdo je pan Schmitt?, kde Kozub ztvárnil jedince, jemuž se ze dne na den zhroutí kompletní osobní identita a realita.

Z pozice divadelního režiséra se podílel na inscenacích Trochu hodně mimo (ke které napsal scénář společně s Davidem Vyhnánkem) a autorské komedii Táta, zasazené do prostředí zchátralé vesnické hospody s výčepním Františkem čelícím tlaku úřadů a rodinným konfliktům.

🐅 Improvizační formát Tři tygři a klub BUMBUM

V roce 2015 založil společně s Albertem Čubou a Robinem Ferrem improvizační a komediální skupinu Tři tygři. Čtveřici hlavních představitelů později zkompletoval herec Vladimír Polák. Skupina původně formovala svá živá vystoupení v ostravském hudebním klubu Heligonka, jehož zakladatelem je písničkář Jaromír Nohavica.

Formát skupiny Tři tygři je založen na tvorbě krátkých komediálních skečů bez fixního scénáře, které využívají prvky absurdna, černého humoru, vulgární mluvy a silného ostravského dialektu. Kozub pro tuto show vytvořil několik trvalých divadelních alter eg. Nejznámější postavou je David Votrubek, mentálně specifický řidič tramvaje a samozvaný prokletý básník, a postava arogantního moderátora ostravského zpravodajství. S rostoucí popularitou se skupina přesunula do prostor Divadla Mír a začala distribuovat záznamy svých představení na platformě YouTube a následně na vlastní placené platformě MírPlay.

S cílem vytvořit v Ostravě dedikovaný prostor pro stand-up komedii a živá vystoupení otevřel Kozub na konci roku 2023 vlastní podnik s názvem BUMBUM comedy club. Tento klub slouží jako scéna pro začínající i etablované komiky a konají se v něm specifické menší show skupiny Tři tygři.

🎬 Televizní a filmová tvorba

Televizní seriály

Kozubův debut na televizních obrazovkách se odehrál v roce 2015 prostřednictvím epizodní role v policejním seriálu Případy 1. oddělení. O dva roky později hrál postavu Lukáše Mencela v historickém detektivním seriálu Četníci z Luhačovic a roli Jana Krempy v seriálu Kapitán Exner.

Zásadní zlom v televizní popularitě představovala jeho role v internetovém a následně televizním seriálu Lajna (2017–2021). Kozub zde ztvárnil postavu Igora Luptáka, slovenského hokejistu vyznačujícího se extrémním fyzickým nasazením a fatálním nedostatkem přirozené inteligence, který však dokázal dovést trenéra Luboše Hrouzka (Jiří Langmajer) k úspěchům. V roce 2020 hrál roli kriminalisty Matěje Sehnala v sérii Místo zločinu Ostrava a objevil se v minisérii Stockholmský syndrom. Během koronavirové pandemie se podílel na tvorbě a účinkoval v internetovém seriálu sKORO NA mizině, který dokumentoval existenční problémy herců z Divadla Mír.

Celovečerní kinematografie

Na filmovém plátně debutoval rolemi ve snímcích Zahradnictví: Dezertér (role Ludvíka Kubeše) a Všechno bude (obojí 2017/2018). V roce 2017 ztvárnil hlavní roli v nezávislém hororovém filmu Ruchoth Raoth. Objevil se v historickém televizním dramatu Dukla 61 a ve filmu Zátopek ztělesnil postavu komunistického funkcionáře.

V roce 2021 napsal scénář, produkoval a kompletně zrežíroval svůj filmový debut Volným pádem. V témže roce hrál postavu youtubera v černé komedii Shoky & Morthy: Poslední velká akce a objevil se v komedii Jana Svěráka Betlémské světlo.

Rok 2022 znamenal premiéru celovečerní akční komedie Tři Tygři ve filmu: JACKPOT, jež přenesla charaktery z improvizační show do uceleného filmového příběhu režiséra Emila Křižky. V témže roce prokázal své dramatické schopnosti ve filmu Spolu (režie David Laňka a Martin Kotík). Kozub ve filmu ztvárnil roli Michala, pětadvacetiletého muže postiženého těžkou formou autismu a mentální retardace, jehož stav dominuje celé rodinné dynamice a negativně ovlivňuje život jeho matky (hrála Veronika Žilková) i zdravé sestry (Kamila Janovičová). Rovněž v roce 2022 ztvárnil roli zloděje Štětky v road movie Grand Prix režiséra Jana Prušinovského. Za tento výkon byl oficiálně nominován na ocenění Český lev za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.

🎤 Stand-up comedy a vyprodaná O2 arena

Mimo divadelní role se Kozub etabloval jako přední tvůrce v žánru stand-up comedy. Jeho projev se vyznačuje rychlou interakcí s diváky v prvních řadách, využíváním fyzické exprese a často až hraničním obsahem v rámci černého humoru a společenských tabu.

Dne 28. a 29. prosince 2022 vystoupil se svou celovečerní show "Kozub: Bez urážky!" v pražské hale O2 arena. Obě plánovaná vystoupení s kapacitou tisíců diváků byla vyprodána, čímž se Kozub stal vůbec prvním a v dané době jediným českým komikem v historii, kterému se podařilo tuto největší tuzemskou halu pro sólové komediální vystoupení naplnit. Z vystoupení byl vytvořen profesionální audiovizuální záznam, který v roce 2023 vstoupil do distribuce v sítích kin jako celovečerní film. Na tento formát navázal v roce 2026 turné "Bez debat".

🎼 Hudební a literární činnost

Zájem o zpěv a hudební produkci realizoval Štěpán Kozub ve spolupráci s ostravským hudebníkem a textařem Jiřím Krhutem. V roce 2020 společně vydali debutové hudební album s názvem Prásknu bičem. Žánrově se album pohybovalo na pomezí folku, šansonu a kabaretních písní. Projekt zaznamenal komerční úspěch a vedl k sérii živých hudebních vystoupení. V roce 2024 vydalo duo Krhut & Kozub své druhé studiové album s titulem Přeježděný vztah.

V literární oblasti působí Kozub jako objekt i autor úvah. V roce 2024 byla publikována biografická a bilanční kniha s názvem Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknou slzou. Publikace se stala obchodním úspěchem a byla nominována v anketách na titul bestselleru roku. Kniha analyzuje kontrast mezi jeho veřejnou rolí komika a vnitřní psychologickou zátěží spojenou se zdravotními a rodinnými krizemi.

⚕️ Zdravotní komplikace a přerušení kariéry

Dne 1. ledna 2024 vydal Štěpán Kozub na svých sociálních profilech prohlášení, ve kterém informoval o okamžitém zrušení veškerých pracovních závazků, naplánovaných vystoupení a o stažení se z veřejného života. Odůvodnil to naprostým fyzickým i psychickým vyčerpáním a tím, že "tělo si řeklo STOP".

Zdravotní krize byla způsobena konsekvencemi několika patologických faktorů. Kozub od dětství trpí astmatem. Navzdory této chronické diagnóze se vyprofiloval jako těžký kuřák; podle vlastního vyjádření pro média z roku 2025 konzumoval na vrcholu svého pracovního nasazení až 60 cigaret denně. Extrémní objem pracovních povinností, minimální spánek a stres spojený s rozpadem manželství vedly k fatálnímu oslabení imunitního systému. Na konci roku 2023 se u něj rozvinula těžká plicní infekce, která si vyžádala transport sanitním vozem a hospitalizaci. Kozub následně v rozhovorech uvedl, že se nacházel ve stavu, kdy nebyl schopen se po dobu šesti hodin plynule nadechnout. Ke kardiorespiračním potížím se přidaly rozsáhlé zažívací komplikace. Ošetřující lékaři konstatovali hrozbu trvalých následků na dýchacím aparátu.

Po několikaměsíční striktní rekonvalescenci, během níž byl nucen drasticky omezit kouření (v roce 2025 potvrdil pokles spotřeby na 47 cigaret denně), se v polovině roku 2024 vrátil do divadelního a filmového provozu. Své rozhodnutí nesnížit objem práce odůvodnil prohlášením, že je v přístupu ke své kariéře "fatalista" a že prací primárně "žije".

💍 Osobní život

Dne 31. srpna 2019 uzavřel Štěpán Kozub manželství s Barborou Drulákovou (po sňatku Kozubovou), se kterou se seznámil v období svých studií na konzervatoři a se kterou udržoval dlouholetý partnerský vztah. Dne 20. července 2020 se páru narodila dcera, jež dostala jméno Anežka.

Manželství bylo po čtyřech letech rozvedeno na podzim roku 2023. Rozpad svazku byl v mediálním prostoru a v rozhovorech připisován obrovskému tlaku plynoucímu z enormního a rychlého nárůstu Kozubovy popularity. Bývalá manželka se odmítala účastnit veřejného mediálního života, sdílet zájem novinářů a snášet permanentní vytíženost svého partnera způsobenou řízením divadla, natáčením filmů a objížděním republiky se stand-up vystoupeními. V září 2025 Kozub veřejně potvrdil nový partnerský vztah se svou divadelní kolegyní. Trvalé bydliště a produkční základnu si i v roce 2026 nadále udržuje ve městě Ostravě, přesun do Prahy navzdory četným filmovým produkcím odmítl.

📈 Kompletní filmografie a divadelní režie

Následující tabulky systematizují exaktní výčet projektů, na nichž se Štěpán Kozub profesně podílel v oblastech herectví, režie či hudby. Nejsou vynechány žádné ověřitelné filmové ani televizní položky do roku 2026.

Filmy a televizní produkce

Rok	Název díla	Formát	Zastávaná role
2015	Případy 1. oddělení	TV seriál	Herec
2017	Kapitán Exner	TV seriál	Herec (Jan Krempa)
2017	Četníci z Luhačovic	TV seriál	Herec (Lukáš Mencel)
2017	Ruchoth Raoth	Nezávislý hororový film	Herec
2017	Zahradnictví: Dezertér	Celovečerní film	Herec (Ludvík Kubeš)
2017–2021	Lajna	Internetový seriál	Herec (Igor Lupták)
2018	Dukla 61	TV film	Herec (Polok)
2018	Všechno bude	Celovečerní film	Herec (Roman)
2018	Rédl	TV seriál	Herec (Milec)
2018	Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře	TV film	Herec (Fridrich Falcký)
2020	Místo zločinu Ostrava	TV seriál	Herec (Matěj Sehnal)
2020	Stockholmský syndrom	TV minisérie	Herec (kumpán)
2020	Zátopek	Celovečerní film	Herec (komunistický funkcionář)
2020–2021	sKORO NA mizině	Internetový seriál	Herec (hraje sám sebe)
2021	Volným pádem	Celovečerní film	Režie, scénář, herec
2021	Shoky & Morthy: Poslední velká akce	Celovečerní film	Herec
2021	Betlémské světlo	Celovečerní film	Herec (pošťák Brejlička)
2022	Tři Tygři ve filmu: JACKPOT	Celovečerní film	Herec (David Votrubek)
2022	Spolu	Celovečerní film	Herec (Michal)
2022	Grand Prix	Celovečerní film	Herec (Štětka)
2023	Kozub: Bez urážky!	Záznam stand-upu v kinodistribuci	Herec / Komik
2023	Česko Slovensko má talent	TV soutěž	Hostující porotce
2024	Zahradníkův rok	Celovečerní film	Herec
2025	Srnky	Celovečerní film	Herec (dirigent)
2026	Lajna - konečně film!	Celovečerní film	Herec (Igor Lupták)

Diskografie

Rok vydání	Název alba	Spoluautorství / Typ
2020	Prásknu bičem	Jiří Krhut / Studiové album
2024	Přeježděný vztah	Jiří Krhut / Studiové album

🏆 Ocenění a nominace

Cena divadelní kritiky: Zisk ceny v kategorii Talent roku za rok 2015 (za ztvárnění role v inscenaci Něco za něco na prknech Komorní scény Aréna).
Cena Thálie: Zisk širší nominace na ocenění za činoherní výkon v roce 2015.
Festival nezávislých hororových filmů v Las Vegas: Zisk ceny pro nejlepšího herce v roce 2018 za postavu ve snímku Ruchoth Raoth.
Český lev: Oficiální nominace v roce 2022 v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za postavu zloděje Štětky v komedii Grand Prix.
Bestseller roku: Nominace v roce 2024 za biografickou publikaci Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknou slzou.

Zdroje