Veronika Žilková

Veronika Žilková
Datum narození	16. října 1961
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Povolání	filmová, televizní a divadelní herečka, autorka, pedagožka
Aktivní od	1980

Veronika Žilková (* 16. října 1961) je česká divadelní, filmová a televizní herečka, autorka autobiografické literatury a pedagožka. Během své více než čtyři dekády trvající kariéry ztvárnila desítky rolí v tuzemských kinematografických dílech a televizních seriálech. V roce 1996 získala nejvyšší české filmové ocenění Český lev v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za postavu v dramatu Zapomenuté světlo. Následně obdržela další nominaci na toto ocenění za hlavní roli v surrealistickém snímku Otesánek (2000).

Široké veřejnosti je známa také pro své komediální zaměření a působení v televizní satiře, přičemž nejvýraznější stopu v tomto žánru zanechala jako spoluautorka a hlavní aktérka pořadu Tele Tele vysílaného na stanici Televize Nova. Na divadelních prknech působila v předních pražských institucích, včetně organizací jako Činoherní klub, Divadlo na Vinohradech či Divadlo Bez zábradlí.

Z hlediska osobního života a společenského přesahu byla její kariéra lemována značným zájmem tuzemských médií, který pramenil z jejích tří manželství a početné rodiny. Byla manželkou reklamního režiséra Jiřího Hanycha, stavebního inženýra Marka Navrátila a v letech 2008 až 2023 herce, diplomata a politika Martina Stropnického. Je matkou šesti dětí (z nichž jedno v kojeneckém věku zemřelo) a dvou dětí adoptovaných, přičemž jejími biologickými potomky jsou mediálně známé osobnosti jako modelka a moderátorka Agáta Hanychová či herec a režisér Vincent Navrátil.

👤 Mládí, rodinné zázemí a studia

Veronika Žilková se narodila 16. října 1961 v hlavním městě Praze do rodiny s hlubokou hudební a uměleckou tradicí. Jejím otcem byl Václav Žilka (1924–2007), významný český flétnista a hudební pedagog, který se do celostátního povědomí zapsal projektem Dřevěná píšťalka. Tento program systematicky využíval hru na zobcovou flétnu k respiračním cvičením a léčbě dětského astmatu. Její matkou byla Olga Žilková, rozená Chutná (1924–2022), jež zajišťovala chod domácnosti a dožila se věku 98 let. Veronika vyrůstala společně se dvěma staršími sourozenci, sestrou Jarmilou (provdanou Svobodovou) a bratrem Štěpánem Žilkou, kteří se v dospělosti oba vydali na dráhu profesionálních hudebníků.

Od raného dětství se sama aktivně věnovala hře na zobcovou flétnu a stala se členkou hudebně-tanečního folklorního souboru Chorea Bohemica. Středoškolské vzdělání absolvovala na instituci zvané Gymnázium Na Zatlance v Praze. Po složení maturitní zkoušky se původně rozhodla pro humanitní dráhu a nastoupila ke studiu psychologie na instituci Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Toto studium však po prvním semestru na vlastní žádost ukončila.

Její další kroky směřovaly k divadelnímu a tanečnímu umění. Zprvu projevovala zájem o dráhu profesionální tanečnice lidových tanců, ale nakonec podala přihlášku na obor herectví. Byla přijata na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU), kterou úspěšně absolvovala v roce 1985 a obdržela akademický titul magistr umění (MgA.).

🎬 První kroky před kamerou a úspěchy v 80. letech

Svůj debut před filmovou kamerou si Veronika Žilková odbyla ještě v době před nástupem na vysokoškolská studia. V roce 1980 se jako osmnáctiletá členka ansámblu Chorea Bohemica objevila ve snímku Dívka s mušlí. Regulérní herecké příležitosti získala v době studií na DAMU. V roce 1982 ztvárnila hlavní roli po boku herce Jana Čenského v komedii režiséra Jiřího Hanibala s názvem Když rozvod, tak rozvod. V roce 1983 hrála dceru hlavního protagonisty, ztvárněného Jiřím Schmitzerem, ve filmu Samorost.

V této dekádě ji ke spolupráci přizval také režisér Otakar Vávra, v jehož historickém a životopisném dramatu Putování Jana Amose (1983) ztvárnila roli dcery Jana Amose Komenského. V historické rovině pokračovala v roce 1986, kdy ve snímku Lev s bílou hřívou zpodobnila dceru hudebního skladatele Leoše Janáčka.

Masivní celospolečenskou popularitu a průlom do povědomí většinového publika jí zajistila televizní tvorba. V roce 1984 byla obsazena do role mladé a idealistické pionýrské vedoucí Jany v rodinném seriálu My všichni školou povinní, který napsala Markéta Zinnerová. Televizní formáty tvořily v 80. letech značnou část její filmografie. Pravidelně účinkovala v nedělních televizních pohádkách a inscenacích, mezi něž patří Až já budu královna (1984), Pták Žal (1985), Blankytná pohádka (1986) či Paní Liška (1988). V roce 1988 ztvárnila výraznou roli Lori, osudové lásky veterináře v seriálu Druhý dech. Koncem 80. let její frekvence filmového natáčení klesla v důsledku prvního těhotenství a plnění mateřských povinností.

🏆 Vrchol filmové kariéry a Český lev (1990–2000)

V průběhu 90. let se Veronika Žilková etablovala jako jedna z nejvyhledávanějších hereček své generace. Televizní produkce jí nabídla prostor ve výrazných adaptacích a komediálních formátech. V roce 1991 účinkovala v seriálu Co teď a co potom? a v roce 1993 ztvárnila jednu z rolí ve vysoce hodnocené čtyřdílné minisérii z prostředí ženské věznice Přítelkyně z domu smutku, jež vznikla podle literární předlohy spisovatelky Evy Kantůrkové. Komediální žánr reprezentovala role servírky Vlastičky v seriálu Hospoda z roku 1996, kde sekundovala Petru Nárožnému a Jiřímu Menzelovi.

Zásadní milník v její filmové kariéře představuje rok 1996. Režisér Vladimír Michálek ji obsadil do dramatu Zapomenuté světlo, natáčeného podle literární předlohy od Jakuba Demla. Žilková zde ztvárnila tragickou roli umírající Marjánky po boku herce Boleslava Polívky, který zpodobnil faráře Holého. Česká filmová a televizní akademie ohodnotila její výkon ziskem sošky Český lev v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.

Dalšího významného uznání na poli umělecké kinematografie se dočkala na přelomu tisíciletí. Surrealistický režisér Jan Švankmajer si ji vybral do hlavní ženské role v mezinárodně koprodukovaném filmu Otesánek (2000). Za postavu neplodné a psychicky labilní Boženy Horákové, která adoptuje oživlý kus dřeva, byla podruhé v kariéře nominována na ocenění Český lev, tentokrát v kategorii pro hlavní herecký výkon (ocenění nezískala).

📺 Televizní satira a fenomén Tele Tele

Její komediální a parodické schopnosti byly poprvé plně otestovány na konci 90. let, kdy přijala hostování v kultovním satirickém pořadu Česká soda (1998). Zcela dominantní postavení v žánru televizní satiry však získala s nástupem pořadu Tele Tele, který na stanici Televize Nova odstartoval 16. února 2000.

V tomto formátu utvořila stabilní kvarteto společně s autory a herci Michalem Suchánkem, Richardem Genzerem a Josefem Cardou. Během sedmi let vysílání a v rámci 267 epizod zde Žilková předvedla schopnost rapidních hlasových a fyzických transformací. Pravidelně parodovala mediálně známé osobnosti, politiky, moderátorky i zpěvačky. Do národního povědomí se zapsala ztvárněním postav seniorek, pubertálních dívek a především rolí v mikrositcomu Kopečkovic, který tvořil páteř jednotlivých dílů. Za svou účast v tomto pořadu byla pravidelně umisťována na přední příčky v tehdejší divácké anketě ANNO. Pořad byl ukončen v roce 2007.

V následujících dekádách zůstala televizní tvorba její dominantní aktivitou. Objevila se v seriálech Šípková Růženka, Cukrárna, Všechny moje lásky, či ve spin-off seriálu z prostředí Kameňákova s názvem Kameňák (2019–2020). Účinkovala rovněž v zábavních a soutěžních televizních formátech.

🎭 Divadelní působení

Kariéru na divadelních prknech zahájila Žilková již během svých studií ve druhém ročníku na DAMU, kdy získala možnost hostovat v instituci Činoherní klub. Zde na sebe upozornila rolí v inscenaci Rodina Tótů. Po dokončení akademického vzdělání prošla celou řadou předních i komerčních pražských scén.

Stala se členkou souboru tradiční instituce Divadlo na Vinohradech. Později své působení diverzifikovala a její jméno figurovalo na seznamech interpretů v divadlech jako Divadlo Bez zábradlí, Švandovo divadlo, Městská divadla pražská, Divadlo Na Fidlovačce a Divadlo Bolka Polívky. Během klasického období své divadelní kariéry hrála roli Ariel v kusu Sex noci svatojánské (1993) od autora Woodyho Allena, Hraběnku ve hře Figarova svatba (1994) nebo servírku Sharlu Smith ve hře Zabiják Joe (1996) od Tracyho Lettse.

V novém tisíciletí spojila své působení s komerčními subjekty, jmenovitě produkční entitou Divadlo Broadway či Divadlo Radka Brzobohatého. Její repertoár se orientoval na vztahové komedie a konverzační hry. Do roku 2026 figurovala v úspěšných a hojně reprízovaných představeních, mezi nimiž dominovaly tituly jako Srdeční záležitost, Rozmarný duch, Balada a Krvavá svadba. Se svými divadelními kolegy pravidelně absolvovala zájezdová turné napříč sály na území státu Česká republika i státu Slovensko.

👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život, rodina a partnerské vztahy

Osobní život Veroniky Žilkové, vzhledem k počtu jejích manželství a mediálně exponovaným členům její rodiny, představuje předmět stabilního zájmu ze strany bulvárního tisku a společenských periodik. Herečka byla v průběhu svého života vdaná celkem třikrát.

Své první manželství uzavřela v roce 1984 s reklamním režisérem Jiřím Hanychem. Z tohoto svazku pochází její nejstarší dcera, modelka, moderátorka a podnikatelka Agáta Hanychová (narozená 1985). Manželství trvalo pouhé čtyři roky a skončilo v roce 1988 rozvodem. Důvodem rozpadu vztahu byl podle hereččiných vyjádření poměr manžela s její tehdejší nejlepší kamarádkou.

V témže roce (1988) se provdala podruhé, a to za stavebního inženýra Marka Navrátila. Společně zplodili dva syny: Cyrila Navrátila a Vincenta Navrátila (narozen 1997), který se v dospělosti stal hercem a režisérem. Během tohoto sedmnáctiletého manželství se manželé rozhodli adoptovat dvě děti z dětského domova – sourozence Jana Herclíka a Markétu Herclíkovou. Manželství s Navrátilem bylo oficiálně ukončeno rozvodem v roce 2005. Marek Navrátil v roce 2016 zemřel na následky mozkové příhody.

Třetím manželem se v roce 2008 stal herec, diplomat a pozdější ministr Martin Stropnický. S ním herečka udržovala vztah již dříve. Do tohoto svazku se narodily dvě děti. Dcera Kordula Stropnická (narozena 2005) a syn Melichar Stropnický (narozen 2007). Život syna Melichara vyhasl tragicky v pouhých osmi měsících života na následky vrozené brániční kýly. Manželství se Stropnickým skončilo nečekaně v roce 2022. Stropnický, jenž v té době zastával funkci velvyslance státu Česká republika ve státě Izrael, zaslal herečce e-mail, ve kterém oznámil konec jejich osmnáctiletého vztahu. Následně vyšlo najevo, že navázal vztah se svou mladší podřízenou z ambasády. Rozvodové řízení bylo formálně uzavřeno v roce 2023 po dořešení střídavé péče a alimentů ohledně tehdy nezletilé dcery Korduly.

V post-rozvodovém období udržovala v letech 2023 až 2024 vztah s hudebníkem Josefem Holomáčem. Během let 2025 a 2026 se po jejím boku objevoval nový partner, scenárista Ivan Hubač.

🏛️ Politické a veřejné angažmá

Zásah Veroniky Žilkové do reálné politiky byl přímo provázán s kariérou jejího třetího manžela Martina Stropnického, jenž se stal jedním z předních představitelů hnutí ANO 2011 pod vedením podnikatele Andreje Babiše (Stropnický působil jako ministr obrany a ministr zahraničí). Žilková hnutí ANO veřejně podpořila a v médiích deklarovala, že do hnutí vstoupila a k jeho idejím se připojila z "lásky ke svému muži".

V komunálních volbách v roce 2018 aktivně kandidovala do místního zastupitelstva v městské části Praha-Suchdol právě na kandidátní listině hnutí ANO 2011. Toto angažmá vyvolalo u části veřejnosti i kolegů z umělecké branže kritické reakce. Poté, co se Martin Stropnický z vysoké domácí politiky stáhl a následně došlo k rozpadu jejich manželství, Veronika Žilková zcela ukončila své politické aktivity a distancovala se od jakéhokoliv dalšího působení ve veřejných úřadech.

📚 Literární činnost a působení na sociálních sítích

V roce 2021 publikovala Veronika Žilková svou vlastní autobiografickou knihu. Publikace s názvem Dělte dvěma vznikla ve spolupráci s novinářem a spisovatelem Petrem Mackem. Na ploše monografie detailně reflektuje zákulisí natáčení, finanční odměny v rámci showbyznysu, bolestné vyrovnávání se se smrtí syna, ale také všechny své dosavadní manželské a partnerské vztahy. Kniha se po vydání stala komerčně úspěšným bestsellerem.

Fenoménem posledních let se stalo její masivní zapojení do tvorby obsahu na sociálních sítích, primárně na platformě Instagram. Během celostátních uzávěr způsobených pandemií COVID-19 v letech 2020 a 2021 zahájila pravidelné on-line ranní cvičení pro své sledující. Těmito živými přenosy, jež byly doplněny o rodinné vstupy a vaření, si vybudovala statisícové publikum. Na svých profilech soustavně propaguje svá divadelní představení a formou videí komentuje mediální kauzy dotýkající se jejího klanu.

🗓 Současnost a události let 2025–2026

Období let 2025 a 2026 představovalo pro Veroniku Žilkovou etapu osobních změn a nových projektů. Silvestr a vstup do roku 2026 oslavila v netradičním formátu, kdy s partnerem Ivanem Hubačem odcestovala trávit zimní svátky v obytném karavanu mimo civilizaci. V červenci 2026 uvedla v rámci konání akce Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech (MFF KV) dokumentární pořad věnovaný jejímu životu, jenž byl prezentován pod názvem Nezlomná Veronika Žilková (s podtitulem Kam zmizela její Kordula?). Na tomtéž festivalu vystoupila i jako příležitostná modelka během módní přehlídky návrhářky Martiny Pipkové Loudové.

V srpnu 2026 provedla razantní změnu ve svém životním stylu a bydlení. Její dvacetiletá dcera Kordula Stropnická (studující obor management a ekonomie) převzala plnou kontrolu nad rekonstrukcí matčina domu a oblékáním. Původní venkovský, provensálský styl plný smetanového nábytku a levandulí byl nahrazen radikálním architektonickým minimalismem a moderními prvky.

Na konci léta 2026 se herečka mediálně angažovala v ostře sledovaném sporu. Z pozice babičky veřejně vystoupila na obranu své dcery Agáty Hanychové v kauze vyhrocených sporů o střídavou péči o vnučku Rozárku s mediálním magnátem Jaromírem Soukupem. Po fyzickém napadení, kterému Jaromír Soukup čelil na svém vlastním pozemku, Žilková ostře zkritizovala orgány státní péče (OSPOD). Uvedla, že je systémově neakceptovatelné, aby bylo nezletilé dítě svěřováno otci do prostředí, ve kterém dochází k incidentům klasifikovaným jako potenciální ohrožení života či pokus o vraždu. V osobní rovině přiznala, že kvůli svému tabulkovému státnímu důchodu, který nepokrývá ani základní poplatky za plyn, nemůže fungovat výhradně jako chůva na plný úvazek pro svá vnoučata a musí nadále generovat příjem neustálým hereckým a zájezdovým vystupováním.

📈 Filmografie a televizní tvorba

Následující tabulky obsahují chronologický a ucelený přehled klíčových televizních a filmových rolí, jichž se Veronika Žilková během své kariéry zúčastnila. Zahrnují jak filmovou distribuci, tak produkci televizních seriálů.

Celovečerní a televizní filmy

Rok	Název	Role	Režisér / Poznámka
1980	Dívka s mušlí	členka souboru	Jiří Svoboda (Debut)
1982	Když rozvod, tak rozvod	Provazníková	Jiří Hanibal
1983	Samorost	Eva	Otakar Fuka
1983	Putování Jana Amose	Alžběta, dcera Komenského	Otakar Vávra
1984	Až já budu královna (TV film)	princezna	Svatava Simonová
1985	Pták Žal (TV film)	princezna	Vlasta Janečková
1986	Lev s bílou hřívou	Zdeňka Janáčková	Jaromil Jireš
1986	Blankytná pohádka (TV film)	víla	Anna Procházková
1987	O Háderunovi a víle Elóře (TV film)	víla Elóra	Svatava Simonová
1988	Paní Liška (TV film)	Paní Liška	Libuše Koutná
1996	Zapomenuté světlo	Marjánka	Vladimír Michálek (Zisk ocenění Český lev)
2000	Otesánek	Božena Horáková	Jan Švankmajer (Nominace na ocenění Český lev)
2004	Non Plus Ultras	Bejčková	Jakub Sluka
2005	Anděl Páně	Správcová	Jiří Strach
2013	Babovřesky	starostová	Zdeněk Troška
2014	Babovřesky 2	starostová	Zdeněk Troška
2015	Babovřesky 3	starostová	Zdeněk Troška
2016	Jak se zbavit nevěsty	matka	Tomáš Svoboda
2019	Lovci a oběti	matka	Marcus Tran
2022	Spolu	matka	David Laňka, Martin Müller

Televizní seriály a satirické pořady

Rok	Název	Role / Zastoupení	Poznámka a vysílací stanice
1984	My všichni školou povinní	Jana Vychodilová, pionýrská vedoucí	Rodinný seriál (Československá televize)
1988	Druhý dech	Lori	Zemědělský seriál (Československá televize)
1991	Co teď a co potom?	epizodní role	Dramatický seriál (Československá televize)
1993	Přítelkyně z domu smutku	vězeňkyně	Minisérie (Česká televize)
1996	Hospoda	servírka Vlastička	Komediální seriál (Televize Nova)
1998	Česká soda	více rolí	Satirický pořad (Česká televize)
2000–2007	Tele Tele	více rolí (Máňa Kopečková ad.)	Satirický a parodický pořad (Televize Nova)
2001	Šípková Růženka	Růženka	Dramatický seriál (Televize Nova)
2004	Ochránce	epizodní role	Detektivní seriál (Česká televize)
2010	Cukrárna	Květa	Rodinný seriál (Česká televize)
2015	Všechny moje lásky	Marie	Romantický seriál (FTV Prima)
2019–2020	Kameňák	Vlasta	Komediální seriál (Televize Nova)

🎭 Vybrané divadelní role

Veronika Žilková v průběhu své divadelní kariéry absolvovala nespočet inscenací. Následující tabulka představuje chronologický výběr jejích nejdůležitějších divadelních her napříč domovskými institucemi a hostujícími scénami.

Rok uvedení	Název divadelní hry	Role	Domovská scéna / Divadlo
1982	Rodina Tótů	Ágika	Činoherní klub v Praze
1993	Sex noci svatojánské	Ariel	Činoherní klub v Praze
1994	Figarova svatba	Hraběnka	Činoherní klub v Praze
1996	Zabiják Joe	Sharla Smith	Činoherní klub v Praze
1998	Třetí zvonění	Růžena	Činoherní klub v Praze
1999	Letní byt	Rosina	Činoherní klub v Praze
2001	Portugálie	žena	Činoherní klub v Praze
data nejsou dostupná	Srdeční záležitost	hlavní role	Divadlo Broadway (hostování)
data nejsou dostupná	Rozmarný duch	vedlejší role	Zájezdové divadelní produkce
data nejsou dostupná	Balada	hlavní role	Zájezdové divadelní produkce
data nejsou dostupná	Krvavá svadba	hlavní role	Zájezdové divadelní produkce

Zdroje