Jaromír Nohavica
Jaromír Nohavica (* 7. června 1953, Ostrava) je český folkový písničkář, textař, libretista, skladatel a překladatel. Je považován za jednu z nejvýraznějších, ale zároveň nejkontroverznějších osobností české hudební scény posledních čtyř dekád.
Jeho tvorba, která zahrnuje stovky písní, osciluje mezi poetickými baladami, ironickými kuplety a angažovanými protestsongy. Je známý svou schopností propojovat vysokou poezii s ostravským dialektem a vulgarismy. V roce 2017 převzal od prezidenta Miloše Zemana Medaili Za zásluhy.
V polovině 20. let 21. století (období 2024–2026) se stáhl z hlavních festivalových pódií a soustředil se na komorní vystupování v ostravském klubu Heligonka a na digitální distribuci své tvorby.
👶 Mládí a počátky (1953–1981)
Narodil se v Ostravě. Jeho otec byl novinář a básník, což výrazně ovlivnilo Nohavicův vztah k literatuře.
- **Vzdělání:** Vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Ostravě-Porubě. Nedokončil studia na Vysoké škole báňské. Poté vystřídal řadu povolání (dělník, knihovník).
- **Textař:** V 70. letech se začal prosazovat jako textař pro ostravské zpěvačky. Napsal hity jako Lásko, voníš deštěm pro Marii Rottrovou (přebásnění písně Black Sabbath) nebo texty pro Věru Špinarovou.
🎸 Folkový bard a 80. léta
Jako samostatný písničkář poprvé veřejně vystoupil v březnu 1982 na Folkovém kolotoči v Ostravě-Porubě. Jeho nástup byl raketový.
- **Kultovní status:** Rychle se zařadil po bok Karla Kryla a Vladimíra Merty mezi ikony československého folku. Jeho písně se šířily na amatérských nahrávkách, protože oficiální vydání desky mu bylo režimem dlouho odpíráno.
- **Darmoděj:** V roce 1988 konečně vyšlo jeho první album Darmoděj, které je dodnes považováno za vrchol českého folku. Písně jako Kometa, Dokud se zpívá nebo Zítra ráno v pět zlidověly.
Spolupráce s StB
V roce 2007 byly zveřejněny dokumenty z archivů Státní bezpečnosti, které potvrdily, že Nohavica v 80. letech spolupracoval s StB pod krycím jménem "Mirek". Jeho úkolem bylo informovat o náladách mezi folkovými hudebníky, zejména o Karlu Krylovi po setkání ve Vídni. Nohavica svou spolupráci nikdy plně nevysvětlil, což zůstává stínem na jeho morálním profilu.
💿 Éra po roce 1989
Po sametové revoluci se Nohavica dokázal vymanit ze škatulky "protestního zpěváka" a stal se komplexním umělcem.
- **Divné století (1996):** Album, které pro něj znamenalo umělecký vrchol a zisk ceny Gramy. Nohavica zde poprvé masivněji využil akordeon a prvky world music.
- **Rok ďábla (2002):** Ztvárnil hlavní roli v mystifikačním dokumentu režiséra Petra Zelenky. Film získal Křišťálový glóbus na MFF Karlovy Vary a představil Nohavicu (spolu s kapelou Čechomor) širšímu publiku.
- **Virtuálky:** Od roku 2009 začal na internetu publikovat tzv. "virtuálky" – krátké, aktuální písně glosující politické a společenské dění, které nabízí zdarma ke stažení.
📅 Období nezávislosti a izolace (2024–2026)
V letech 2024 až 2026 se Jaromír Nohavica stal symbolem umělecké nezávislosti, ale i určité společenské izolace.
Koncertní činnost a "Heligonka"
Kvůli trvajícím kontroverzím ohledně Puškinovy medaile (viz níže) přestal být zván na velké multikulturní festivaly typu Colours of Ostrava.
- **Klubová scéna:** Těžištěm jeho vystupování se stal ostravský klub **Heligonka**. V sezónách 2024 a 2025 zde pravidelně pořádal komorní recitály, které byly beznadějně vyprodané během několika minut od spuštění předprodeje.
- **Zámecké turné 2025:** V létě 2025 zorganizoval sérii open-air koncertů na českých a moravských hradech (např. Špilberk, Loket). Vystupoval zde sám, pouze s kytarou a heligonkou, čímž se vrátil ke kořenům svého písničkářství.
Nová tvorba a literární činnost
Nohavica zůstal i po sedmdesátce plodným autorem.
- **Don Giovanni (2024):** Pro Národní divadlo moravskoslezské dokončil nový český překlad libreta Mozartovy opery Don Giovanni. Kritika ocenila jeho cit pro jazyk a schopnost převést klasické dílo do srozumitelné, moderní češtiny.
- **Virtuálka z Milána (2026):** V únoru 2026 zareagoval na úspěch českého rychlobruslaře Metoděje Jílka na ZOH v Miláně virální básní/písní, kterou zveřejnil na svém webu.
Boj s umělou inteligencí (2025)
V roce 2025 se Nohavica stal jedním z prvních českých umělců, který se právně ohradil proti zneužití svého hlasu umělou inteligencí (AI). Na sociálních sítích se objevily politické parodie s jeho hlasem. Nohavica dosáhl jejich stažení s odůvodněním, že "nenechá robota parodovat jeho tvorbu".
🏒 Vztah ke sportu
Ačkoliv je vnímán primárně jako básník, je Nohavica velkým sportovním fanouškem (zejména fotbalového FC Baník Ostrava a hokeje).
- **MS v hokeji 2024:** Během zlatého šampionátu v Praze a Ostravě došlo k paradoxní situaci. Zatímco oficiální fanzóny čelily tlaku, aby jeho hudbu nehrály kvůli jeho postojům k Rusku, fanoušci v Ostravě spontánně zpívali jeho hokejové popěvky (např. Hokej to je hra).
- **Šachy:** Je aktivním šachistou. V roce 2025 sponzoroval několik mládežnických turnajů v Moravskoslezském kraji.
⚖️ Kontroverze: Puškinova medaile
Ústředním bodem kritiky v letech 2018–2026 zůstává Puškinova medaile, kterou převzal v roce 2018 z rukou ruského prezidenta Vladimira Putina.
- I přes ruskou agresi na Ukrajině a tlak české veřejnosti medaili v letech 2024 a 2025 opakovaně odmítl vrátit.
- Argumentuje tím, že ocenění dostal za šíření ruské kultury (překlady Vysockého a Okudžavy), nikoliv za podporu režimu. Tento postoj vedl k polarizaci jeho publika – část ho vnímá jako zásadového umělce, část jako morálně zkompromitovanou osobu.
💿 Diskografie (Výběr)
Studiová alba
- Darmoděj (1988)
- Osmá barva duhy (1989)
- V tom roce pitomém (1990)
- Mikymauzoleum (1993)
- Divné století (1996)
- Moje smutné srdce (2000)
- Babylon (2003)
- Ikarus (2008)
- Tak mě tu máš (2012)
- Poruba (2017)
- Máma mi na krk dala klíč (2020)
Živá a digitální alba
- Tři čuníci (1994, dětské album)
- Jarek Nohavica a přátelé (2014)
- V Lucerně (2018)
- Virtuálky 2023–2025 (digitální kompilace, 2026)
Odkaz
Jaromír Nohavica je nesporným fenoménem. Jeho texty se staly součástí učebnic literatury, jeho překlady operních libret (Cosi fan tutte, Don Giovanni) se hrají v národních divadlech. Od roku 2024 zcela přešel na digitální distribuci své tvorby, čímž se stal nezávislým na kamenných obchodech. V roce 2025 se stal neoficiální tváří oslav výročí města Ostravy s heslem "Jsem regionální bard".