Šimon Pánek
Obsah boxu
| Šimon Pánek | |
|---|---|
| Soubor:Simon Panek 2019.jpg | |
| Šimon Pánek na festivalu Jeden svět | |
| Datum narození | 27. prosince 1967 |
| Místo narození | Praha, Československo |
| Národnost | česká |
| Manželka | Renata Pánková |
| Povolání | Manažer, humanitární pracovník, aktivista |
| Funkce</ | |
| Ocenění | Medaile Za zásluhy (2002), Evropan roku (2003) |
Šimon Pánek (* 27. prosince 1967 Praha) je český manažer v neziskovém sektoru, bývalý studentský vůdce a spoluzakladatel a ředitel humanitární organizace Člověk v tísni (People in Need).
Patří k nejvýraznějším tvářím české polistopadové občanské společnosti. Zatímco mnoho jeho kolegů z roku 1989 zamířilo do vysoké politiky nebo byznysu, Pánek zasvětil svůj život budování profesionální humanitární pomoci. Pod jeho vedením se Člověk v tísni stal globálním hráčem, který působí ve válečných zónách i v chudých regionech světa a v roce 2025 operuje s miliardovými rozpočty.
✌️ Revoluční rok 1989
Do veřejného povědomí vstoupil jako dvaadvacetiletý student Přírodovědecké fakulty UK.
- Před listopadem: Již v roce 1988 se angažoval v protirežimních aktivitách a byl jedním z organizátorů humanitární sbírky na pomoc Arménii postižené zemětřesením, což byla jedna z prvních povolených nezávislých aktivit.
- 17. listopad: Byl jedním z hlavních organizátorů studentské demonstrace na Albertově, která byla brutálně potlačena na Národní třídě.
- Koordinační stávkový výbor: V následujících dnech se stal jednou z hlavních tváří Studentského stávkového výboru. Spolu s Martinem Mejstříkem a Monikou Pajerovou moderoval demonstrace a jednal s představiteli komunistické moci.
- Charisma: Jeho klidný, racionální a přitom rozhodný projev z něj udělal přirozenou autoritu. Byl to on, kdo často uklidňoval davy a formuloval politické požadavky studentů.
🌍 Cesta k humanitární práci
Po revoluci byl zvolen poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum, ale politiku brzy opustil. Odmítl budovat kariéru „profesionálního revolucionáře“ a vrátil se ke svým zájmům – cestování a pomoci.
- Nadace Lidových novin: V roce 1992 stál u zrodu novinářského a humanitárního týmu (původně pod hlavičkou Nadace Lidových novin), který začal dovážet pomoc do válkou zmítaného Náhorního Karabachu a později do Bosny.
- Vznik Člověka v tísni: Z této iniciativy se v roce 1994 formálně zrodila organizace Člověk v tísni při České televizi. Pánek se stal jejím ředitelem a tuto funkci vykonává nepřetržitě dodnes.
🎓 Vzdělání a kořeny
- Pochází z rodiny s disidentskými kořeny. Jeho otec byl nucen emigrovat.
- Vystudoval biologii na Univerzitě Karlově. Přírodovědné vzdělání mu podle jeho slov dalo schopnost analytického myšlení a chápání systémů, což později využil při řízení obrovské organizace.
🏗️ Budování giganta: Člověk v tísni
Pod Pánkovým vedením se Člověk v tísni transformoval z party nadšených dobrovolníků v jednu z největších nevládních organizací ve střední Evropě. V roce 2025 operuje v desítkách zemí světa a její roční rozpočet se pohybuje v řádech miliard korun.
Tři pilíře činnosti
Pánek prosadil unikátní strukturu organizace, která nestojí jen na rozdávání jídla, ale na třech rovnocenných nohách:
- Humanitární a rozvojová pomoc: Reakce na katastrofy (zemětřesení, války) a dlouhodobý rozvoj (stavba škol v Etiopii, vodní zdroje v Angole).
- Podpora lidských práv: Pomoc disidentům v totalitních režimech (Kuba, Bělorusko, Barma). Kvůli této činnosti byla organizace v roce 2019 v Rusku zařazena na seznam „nežádoucích organizací“ a vykázána ze země.
- Vzdělávání a sociální práce v ČR: Programy jako Jeden svět na školách (JSNS) nebo pomoc lidem v dluhových pastech v českých vyloučených lokalitách.
⚔️ Ve válce: Od Grozného po Kyjev
Šimon Pánek osobně formoval strategii pomoci v konfliktních zónách. Jeho filozofií je „být tam, kde je to nejhorší, a zůstat, když opadne mediální zájem“.
- Čečensko (90. léta): Byla to Pánkova „vysoká škola humanitární práce“. V době brutální války v Čečensku byl Člověk v tísni jednou z mála organizací, která dokázala operovat přímo v rozbombardovaném Grozném. Pánek zde riskoval život při vyjednávání průjezdu konvojů.
- Sýrie a Afghánistán: Organizace pod jeho vedením vybudovala masivní sítě pomoci v těchto extrémně nebezpečných zemích.
- Ukrajina (2014–2025): Největší operace v historii organizace. Po ruské invazi v roce 2022 Člověk v tísni okamžitě škáloval pomoc. Díky kontaktům z předchozích let (pomoc na Donbasu od roku 2014) dokázali doručovat pomoc i do frontových linií. V roce 2025 je Člověk v tísni klíčovým partnerem pro obnovu ukrajinské infrastruktury.
🏛️ Politické ambice: "Věčný kandidát"
V české společnosti má Šimon Pánek unikátní postavení. Pravidelně vyhrává ankety o nejdůvěryhodnější osobnosti a je opakovaně vyzýván ke kandidatuře na prezidenta republiky.
- Tlak veřejnosti: Před každými prezidentskými volbami (2013, 2018, 2023) vznikaly iniciativy „Pánek na Hrad“. Část liberální veřejnosti v něm vidí přirozeného nástupce Václava Havla – člověka s morálním kreditem z disentu a manažerskou schopností.
- Odmítání: Pánek tyto výzvy konzistentně odmítá.
- „Nemám politický instinkt zabijáka, který je v té aréně potřeba,“ prohlásil v jednom z rozhovorů.
- Argumentuje také tím, že jeho práce v čele Člověka v tísni má hmatatelnější výsledky a větší smysl než „kladení věnců“ v roli prezidenta.
- Vliv v zákulisí: Ačkoliv není v politice, jeho hlas má váhu. Pravidelně komentuje zahraniční politiku, kritizuje populismus a zastává se proevropského směřování Česka.
📉 Kritika a kontroverze
Ani Pánkovi se nevyhnula kritika, která často míří na ideové zaměření jeho organizace.
- Politický aktivismus ve školách: Konzervativní a nacionalistické kruhy (např. Václav Klaus ml.) kritizují program Jeden svět na školách za údajnou indoktrinaci studentů liberálními a pro-unijními názory.
- Zahraniční agent: Odpůrci z řad dezinformační scény ho často nálepkují jako „sluníčkáře“ nebo agenta amerických zájmů, což souvisí s financováním projektů na podporu demokracie.
🎥 Jeden svět: Dokumenty, které mění svět
Jedním z nejviditelnějších projektů, u jehož zrodu Šimon Pánek stál (spolu s Igorem Blaževičem), je festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět (One World).
- Historie: Založen v roce 1999. Původně malá přehlídka se rozrostla v největší lidskoprávní filmový festival na světě.
- Dopad: Festival každoročně přivádí do kin desítky tisíc diváků nejen v Praze, ale v desítkách měst po celé republice. Stal se důležitou platformou pro diskuzi o tématech, jako je ekologie, politický útlak nebo sociální nerovnost.
- Školy: Odnož festivalu Jeden svět na školách využívá dokumenty jako výukovou pomůcku. Filmy viděly statisíce českých žáků, což z Pánka dělá nepřímo jednoho z největších edukátorů v zemi.
🏅 Ocenění a uznání
Práce Šimona Pánka byla oceněna řadou domácích i mezinárodních vyznamenání.
- Státní vyznamenání: V roce 2002 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy za angažovanost ve věcech veřejných.
- Evropan roku: V roce 2003 získal prestižní titul Evropan roku od mezinárodní edice časopisu Reader's Digest. Byl prvním Čechem, který toto ocenění obdržel.
- Cena Josepha Vavrouška: Za přínos k ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji (2010).
- Čestné doktoráty: Je držitelem čestného doktorátu (Dr.h.c.) z několika univerzit, které ocenily jeho přínos humanitární práci.
🏔️ Soukromí a zájmy
Šimon Pánek si své soukromí střeží, ale je známo, že jeho životní styl odpovídá jeho hodnotám – je střídmý a spjatý s přírodou.
- Rodina: Je ženatý, jeho manželkou je Renata Pánková. Mají spolu dcery.
- Zájmy: Původním vzděláním biolog a milovník přírody. Jeho velkou vášní jsou hory, turistika a cestování mimo turistické resorty. Často zdůrazňuje, že pobyt v přírodě je pro něj nutným únikem před stresem z vedení velké organizace.
- Životní postoj: Jezdí starším autem, vyhýbá se okázalosti a preferuje věcnou diskuzi před mediálními hádkami.