Francouzská Guyana

Rozbalit box

Obsah boxu

Francouzská Guyana (francouzsky Guyane) je zámořský departement a region Francie nacházející se na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky. Jako plnohodnotná součást Francouzské republiky je zároveň i součástí Evropské unie a eurozóny, což z ní činí největší a nejodlehlejší region EU. Její území je z více než 90 % pokryto tropickým deštným pralesem a je světově proslulá především jako sídlo Guyanského kosmického střediska v Kourou, hlavního evropského kosmodromu.

Francouzská Guyana
Soubor:Grand Seal of France.svg
Originální název	Guyane
Rozloha	83 534
Status	Zámořský departement a region Francie
Hlava státu	Emmanuel Macron (prezident Francie)
Měna	Euro (€)
Web	www.ctguyane.fr

🌍 Poloha a geografie

Francouzská Guyana se nachází na severním pobřeží Jižní Ameriky. Na západě sousedí se Surinamem (podél řeky Maroni), na jihu a východě s Brazílií (podél pohoří Tumuk Humak a řeky Oyapock) a na severu je omývána Atlantským oceánem.

Území lze rozdělit na dvě hlavní části:

• Pobřežní pásmo: Úzký pruh země podél pobřeží, kde žije drtivá většina obyvatelstva a kde se nacházejí hlavní města, včetně hlavního města Cayenne, Kourou a Saint-Laurent-du-Maroni.
• Vnitrozemí: Rozsáhlé, kopcovité a téměř neobydlené území pokryté hustým amazonským deštným pralesem. Tato oblast je velmi těžko přístupná, s minimální infrastrukturou.

Klima je tropické, s vysokými teplotami a vlhkostí po celý rok a se střídáním období dešťů a sucha.

🇫🇷 Politický status: Kousek Francie a EU v Jižní Americe

Politický status Francouzské Guyany je klíčový pro její pochopení. Není to nezávislý stát ani kolonie v tradičním smyslu, ale integrální součást Francouzské republiky.

• Občanství a práva: Obyvatelé Francouzské Guyany jsou francouzskými občany a mají stejná práva a povinnosti jako obyvatelé metropolitní Francie. Účastní se francouzských prezidentských i parlamentních voleb.
• Členství v EU: Jako součást Francie je Francouzská Guyana zároveň největším nejvzdálenějším regionem Evropské unie (outermost region). Díky tomu je zde oficiální měnou euro a na region se vztahují některé zákony a fondy EU.
• Správa: Nejvyšším představitelem francouzského státu je prefekt, jmenovaný prezidentem z Paříže. Místní samosprávu vykonává Guyanské shromáždění (Assemblée de Guyane), jehož předseda má roli regionálního prezidenta.

Tento status zajišťuje regionu politickou stabilitu a značné finanční transfery z Francie a EU, které jsou základem místní ekonomiky. Zároveň však vytváří velkou ekonomickou závislost a vysoké životní náklady, které jsou srovnatelné s Paříží, nikoli s okolními jihoamerickými zeměmi.

⏳ Historie

První evropští osadníci a neúspěšná kolonizace

Území dnešní Francouzské Guyany bylo původně osídleno domorodými kmeny Karibů a Aravaků. První Evropané, kteří k pobřeží připluli, byli Španělé kolem roku 1500. První francouzský pokus o založení osady se datuje do roku 1604. Po celé 17. a 18. století se Francouzi, Holanďané a Angličané přetahovali o kontrolu nad regionem.

Nejtragičtější kapitolou rané kolonizace byla tzv. expedice Kourou v roce 1763. Francie, která chtěla kompenzovat ztrátu Kanady, vyslala bez jakékoli přípravy do drsného tropického prostředí tisíce kolonistů. Většina z nich (přes 10 000 lidí) v krátké době zemřela na tropické nemoci a hlad, což na desítky let odradilo další pokusy o osídlení.

Éra trestaneckých kolonií ("Zelené peklo")

Zásadní zlom nastal v polovině 19. století, kdy se francouzská vláda rozhodla využít odlehlou a nehostinnou Guyanu jako místo pro trestanecké kolonie (bagne). Počínaje rokem 1852 sem byly deportovány desítky tisíc trestanců, od odsouzených vrahů až po politické vězně.

Francouzská Guyana si rychle vysloužila přezdívku "Zelené peklo". Vězňové byli nuceni pracovat v nelidských podmínkách v džungli, kde umírali na nemoci, vyčerpání a brutální zacházení. Míra úmrtnosti byla extrémně vysoká. I po odpykání trestu byli mnozí nuceni zůstat v kolonii po stejnou dobu, jakou trval jejich trest (tzv. doublage), což pro většinu znamenalo doživotní vyhnanství.

Ďábelské ostrovy a Motýlek

Nejhorší a nejobávanější částí trestaneckého systému bylo souostroví Îles du Salut (Ostrovy spásy), nacházející se nedaleko pobřeží Kourou. Nejznámějším z nich se stal Ďábelský ostrov (Île du Diable), skalnatý a izolovaný ostrov určený pro politické vězně. Jeho nejslavnějším vězněm byl kapitán Alfred Dreyfus, nespravedlivě odsouzený v rámci Dreyfusovy aféry.

Celosvětovou proslulost přinesl trestaneckým koloniím francouzský trestanec Henri Charrière a jeho autobiografický román _Motýlek_ (Papillon), který se stal bestsellerem a byl úspěšně zfilmován. Přestože je kniha zčásti fikcí, věrně zachycuje brutalitu a beznaděj života v guayanském pekle.

Trestanecké kolonie byly oficiálně zrušeny až v roce 1946 a poslední vězni se vrátili do Francie v roce 1953. Tato temná kapitola hluboce poznamenala identitu a pověst Francouzské Guyany.

Cesta k departementu a příchod kosmického věku

V roce 1946 byl status Francouzské Guyany změněn z kolonie na zámořský departement Francie, čímž se formálně stala součástí Francouzské republiky. Skutečný přerod z opomíjeného a zaostalého území v moderní region však odstartovalo až rozhodnutí Francie vybudovat v roce 1964 v Kourou nový národní a později evropský kosmodrom, Guyanské kosmické středisko. Tento krok přinesl masivní investice, příliv evropských odborníků a zcela novou ekonomickou i strategickou budoucnost.

🚀 Guyanské kosmické středisko a ekonomika

Moderní ekonomika Francouzské Guyany je zcela závislá na dvou hlavních pilířích: vesmírném průmyslu a finančních transferech z Francie a EU.

Motor ekonomiky: Kosmodrom v Kourou

Guyanské kosmické středisko (CSG) v Kourou je zdaleka nejdůležitějším ekonomickým aktivem regionu. Tento evropský kosmodrom, provozovaný Francií a Evropskou kosmickou agenturou (ESA), generuje přibližně 25 % HDP Francouzské Guyany.

• Přímo i nepřímo zaměstnává tisíce lidí, od špičkových inženýrů po pracovníky ve službách.
• Přitahuje investice do infrastruktury, jako jsou silnice, přístavy a telekomunikace.
• Zajišťuje přítomnost francouzských ozbrojených sil, včetně oddílu Cizinecké legie, která chrání areál kosmodromu.

Tato závislost na jediném odvětví je však i rizikem, zejména v době rostoucí konkurence na globálním trhu komerčních startů (např. od společnosti SpaceX).

Další sektory a ekonomické problémy

Ostatní sektory ekonomiky jsou relativně málo rozvinuté. Patří sem rybolov, těžba zlata (často nelegální, což způsobuje ekologické škody a sociální konflikty) a zemědělství. Míra nezaměstnanosti je strukturálně vysoká, zejména mezi mladými lidmi, a životní náklady jsou kvůli dovozu většiny zboží z Evropy velmi vysoké. Ekonomika je tak uměle udržována nad vodou díky masivním veřejným výdajům a sociálním dávkám z Francie.

👨‍👩‍👧‍👦 Společnost a demografie

Společnost Francouzské Guyany je mimořádně pestrým a etnicky rozmanitým mixem.

• Kreolové: Největší etnická skupina, potomci afrických otroků a evropských kolonistů.
• Evropané: Převážně metropolitní Francouzi ("métros"), kteří zde pracují v administrativě nebo ve vesmírném průmyslu.
• Hmongové: Etnická skupina z Laosu, která se sem uchýlila jako uprchlíci po válce ve Vietnamu v 70. letech. Jsou velmi úspěšní v zemědělství a zásobují velkou část regionu ovocem a zeleninou.
• Maroni (Bushinengue): Potomci uprchlých afrických otroků, kteří si v pralese vytvořili vlastní kmenovou společnost a kulturu podél řeky Maroni.
• Domorodí obyvatelé (Amerindiáni): Původní obyvatelé regionu, patřící k různým kmenům jako Kalina, Wayana nebo Teko.
• Přistěhovalci: Velké komunity přistěhovalců ze sousední Brazílie, Surinamu a Haiti, kteří sem přicházejí za prací nebo jako uprchlíci.

Tato etnická rozmanitost je kulturním bohatstvím, ale také zdrojem sociálního napětí, které je umocněno vysokou kriminalitou a sociální nerovností.

🌳 Příroda a biodiverzita

Více než 90 % území Francouzské Guyany pokrývá Amazonský prales, což z ní činí jednu z oblastí s největší biodiverzitou na světě. Francie a EU zde uplatňují přísné ekologické normy.

• Guyanský amazonský park (Parc amazonien de Guyane): Jeden z největších národních parků Francie i EU, který chrání obrovskou část nedotčeného pralesa na jihu země.
• Fauna a flóra: Region je domovem pro tisíce druhů rostlin a zvířat, včetně jaguárů, tapírů, opic, kajmanů a obrovského množství druhů ptáků, hmyzu a obojživelníků.

Přírodní bohatství je jedním z největších pokladů Francouzské Guyany, ale je ohroženo nelegální těžbou zlata, která využívá toxickou rtuť a ničí říční ekosystémy.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že v Jižní Americe, uprostřed divoké džungle, existuje kousek moderní Francie. To je Francouzská Guyana. Je to velmi zvláštní místo, protože:

1. Je to oficiálně Francie (a EU): Ačkoli leží tisíce kilometrů od Paříže, je to plnohodnotná součást Francie. To znamená, že lidé zde jsou francouzskými občany, platí se tu eurem a je to největší kus Evropské unie mimo Evropu. 2. Má za sebou temnou minulost: Dlouho to bylo "peklo na Zemi". Francie sem posílala své nejhorší trestance do nechvalně proslulých vězeňských táborů, kde jen málokdo přežil. Nejznámější bylo vězení na Ďábelských ostrovech, proslavené knihou a filmem Motýlek. 3. Je to evropská brána do vesmíru: Všechna ta temná historie se změnila, když zde Francie a Evropa postavily supermoderní kosmodrom Kourou. Je to nejlepší místo na světě pro starty raket, protože leží blízko rovníku. Dnes odtud startují nejdůležitější evropské rakety, které vynášejí satelity pro GPS, televizi a internet.

Francouzská Guyana je tedy zemí neuvěřitelných kontrastů. Na jednom místě najdete nejmodernější vesmírné technologie, kousek dál nedotčený amazonský prales s jaguáry a papoušky, a historie vám připomene drsné příběhy trestanců. Je to doslova Evropa v džungli.