Ministerstvo obrany Tchaj-wanu

Rozbalit box

Obsah boxu

Ministerstvo obrany Čínské republiky (tradiční znaky: 中華民國國防部; pinyin: Zhōnghuá Mínguó Guófángbù), běžně označované jako Ministerstvo obrany Tchaj-wanu, je ministerstvo (exekutivní yuan) vlády Čínské republiky (Tchaj-wanu), které je zodpovědné za veškeré obranné a vojenské záležitosti země. Jeho hlavním a existenčním posláním je organizace a řízení Ozbrojených sil Čínské republiky (známých jako ROC Armed Forces) s cílem odradit a v případě nutnosti odrazit vojenskou agresi ze strany Čínské lidové republiky (ČLR).

🎯 Poslání a obranná doktrína

Na rozdíl od většiny ministerstev obrany na světě je poslání tchajwanského MND definováno jedinou, existenční hrozbou: možnou invazí ze strany Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA). Oficiálním cílem je ochrana suverenity, územní celistvosti a demokratického způsobu života Čínské republiky.

V průběhu let se obranná doktrína Tchaj-wanu dramaticky proměnila:

• Historická doktrína (do 80. let 20. stol.): Ofenzivní strategie zaměřená na "znovudobytí pevniny". Jednalo se o politický cíl, který však s rostoucí silou ČLR ztratil reálný základ.
• Moderní doktrína (od 90. let 20. stol.): Defenzivní strategie známá jako "Rozhodná obrana, vícenásobné odstrašení" (Resolute Defense, Multi-Domain Deterrence). Jejím jádrem je tzv. asymetrická válka, často přirovnávaná ke strategii dikobraza či mořské ježovky ("porcupine strategy"). Cílem není ČLOA porazit v symetrickém boji, ale způsobit jí tak bolestivé a nepřijatelné ztráty během invaze (zejména při překonávání Tchajwanského průlivu), že se čínskému vedení takový útok politicky a vojensky nevyplatí.

⏳ Historie

Původ na pevninské Číně

Ministerstvo obrany Čínské republiky je přímým nástupcem vojenských orgánů založených po Sinchajské revoluci v roce 1911. Formálně bylo Ministerstvo války založeno v roce 1912. Během éry Kuomintangu hrálo klíčovou roli v čínsko-japonské válce (1937–1945) a následně v čínské občanské válce proti komunistickým silám Mao Ce-tunga. Svůj současný název, Ministerstvo obrany, získalo v roce 1946.

Přesun na Tchaj-wan a éra stanného práva

Po porážce v občanské válce v roce 1949 se vláda Čínské republiky a zbytky jejích ozbrojených sil stáhly na Tchaj-wan. Ministerstvo obrany se přesunulo spolu s nimi a jeho hlavním úkolem se stala obrana ostrova a přilehlých souostroví (Ťin-men, Ma-cu). Po celou dobu studené války a stanného práva na Tchaj-wanu (1949–1987) byla armáda masivní, založená na povinné vojenské službě, a udržovala si politický cíl znovusjednocení Číny pod vládou Kuomintangu. Během tohoto období byla úzce podporována Spojenými státy, se kterými měla do roku 1979 uzavřenou obrannou smlouvu.

Demokratizace a profesionalizace

S demokratizací Tchaj-wanu v 90. letech 20. století prošla armáda zásadní transformací. Postupně se dostala pod plnou civilní kontrolu a její poslání se definitivně změnilo z politického nástroje jedné strany na obránce demokratického státu. Byl zahájen dlouhodobý proces profesionalizace a přechodu od masivní odvodové armády k menší, ale lépe vycvičené a technologicky vyspělejší dobrovolnické síle. Tento proces je však komplikovaný a stále probíhá, přičemž Tchaj-wan se v posledních letech kvůli rostoucí hrozbě částečně vrací k prodloužené povinné vojenské službě.

🏛️ Struktura a organizace

Ministerstvo obrany je civilní instituce v čele s ministrem, který je obvykle civilistou, což podtrhuje princip civilní kontroly nad armádou. Přímo pod ministerstvem funguje Generální štáb, v jehož čele stojí náčelník Generálního štábu, nejvyšší uniformovaný vojenský představitel, který zodpovídá za operační velení armády.

Ministerstvo řídí následující hlavní složky Ozbrojených sil Čínské republiky:

• Armáda (ROCA): Největší složka, zodpovědná za pozemní obranu Tchaj-wanu a přilehlých ostrovů.
• Námořnictvo (ROCN): Jeho klíčovým úkolem je kontrola Tchajwanského průlivu a odražení invazních sil na moři.
• Letectvo (ROCAF): Zodpovědné za protivzdušnou obranu a získání vzdušné nadvlády nad průlivem.
• Námořní pěchota (ROCMC): Elitní obojživelná síla, která je součástí námořnictva.
• Síly vojenské policie (ROCMP): Zajišťují vojenskou disciplínu a ochranu klíčových vládních budov.

Kromě těchto složek pod ministerstvo spadá i řada dalších agentur, jako je Úřad pro vyzbrojování (Armaments Bureau), který dohlíží na domácí vývoj a výrobu zbraní, a Vojenská zpravodajská služba (Military Intelligence Bureau).

챌 Hlavní výzvy

Ministerstvo obrany čelí řadě bezprecedentních výzev:

• Obrovská vojenská nerovnováha: Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) má drtivou početní i materiální převahu téměř ve všech oblastech. Vojenský rozpočet ČLR je více než desetinásobný oproti tchajwanskému.
• Šedá zóna a hybridní válka: Čína vede proti Tchaj-wanu neustálou válku v "šedé zóně", která nedosahuje úrovně otevřeného konfliktu. To zahrnuje téměř denní narušování vzdušného prostoru, kybernetické útoky, dezinformační kampaně a diplomatickou izolaci. Ministerstvo na tyto hrozby musí neustále reagovat, což vyčerpává jeho zdroje a morálku.
• Nábor a udržení personálu: Přechod na profesionální armádu se potýká s demografickými problémy a nechutí mladých lidí sloužit v armádě. Udržení motivovaných a dobře vycvičených vojáků je jednou z největších vnitřních výzev.
• Mezinárodní izolace: Většina zemí světa neuznává Tchaj-wan jako nezávislý stát, což komplikuje nákup moderních zbraní ze zahraničí a pořádání společných vojenských cvičení.

🇺🇸 Vztahy se Spojenými státy

Klíčovým partnerem pro tchajwanskou obranu jsou Spojené státy americké. Ačkoli USA nemají s Tchaj-wanem oficiální diplomatické styky ani obrannou smlouvu, jejich vztah je definován americkým zákonem Taiwan Relations Act z roku 1979. Tento zákon zavazuje USA: 1. Poskytovat Tchaj-wanu obranné zbraně a služby nezbytné k udržení dostatečné sebeobranné schopnosti. 2. Udržovat vlastní schopnost odolat jakémukoli použití síly, které by ohrozilo bezpečnost Tchaj-wanu.

Na základě tohoto zákona jsou USA největším a prakticky jediným dodavatelem pokročilých zbraňových systémů pro Tchaj-wan (např. stíhačky F-16, tanky Abrams, rakety Patriot). USA také poskytují tchajwanské armádě výcvik. Americká politika vůči obraně Tchaj-wanu je však tradičně postavena na strategické nejednoznačnosti (strategic ambiguity), což znamená, že USA záměrně neříkají, zda by v případě čínské invaze Tchaj-wanu vojensky přišly na pomoc.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že Tchaj-wan je malý, ale odhodlaný hrad a hned vedle něj stojí obrovský a velmi silný drak (Čína), který neustále hrozí, že hrad spolkne. Ministerstvo obrany Tchaj-wanu je velitelem všech rytířů a strážců, kteří mají za úkol tento hrad ubránit.

Protože vědí, že draka v přímém souboji nemohou porazit (je prostě příliš velký a silný), vymysleli chytrou strategii, které se říká "strategie dikobraza". Místo toho, aby se snažili postavit stejně velkou armádu, se zaměřují na to, aby byl hrad pro draka co nejvíce "pichlavý" a těžko stravitelný.

Co to znamená v praxi?

• Místo velkých a drahých tanků nakupují spoustu malých, ale smrtících protitankových střel.
• Místo obrovských válečných lodí pořizují malé, rychlé čluny naložené protilodními raketami.
• Cvičí své vojáky, aby uměli bojovat partyzánským způsobem a způsobili útočníkovi co největší ztráty.

Cílem není draka zabít, ale způsobit mu tolik bolestivých bodnutí, že si útok raději rozmyslí.

V tomto úsilí jim pomáhá mocný, ale trochu tajemný spojenec – Spojené státy. Prodávají jim nejlepší zbraně a radí jim, jak se bránit. Nikdo ale dopředu neví, jestli by v případě skutečného útoku draka přišli na pomoc i se svými rytíři.