Mars (planeta)

Rozbalit box

Obsah boxu

Mars je čtvrtá planeta od Slunce a druhá nejmenší planeta ve Sluneční soustavě, větší než pouze Merkur. Je pojmenován po římském bohu války a díky své načervenalé barvě, způsobené vysokým obsahem oxidu železitého na povrchu, je často označován jako "Rudá planeta". Mars je terestrická (kamenná) planeta s řídkou atmosférou a povrchem, který připomíná jak impaktní krátery na Měsíci, tak sopky, údolí, pouště a polární ledové čepičky na Zemi. Je to planeta, která je v současnosti středem nejintenzivnějšího vědeckého a průzkumného zájmu, zejména kvůli hledání stop minulého či současného života.

🪐 Fyzikální charakteristiky

Mars je přibližně poloviční co do průměru oproti Zemi a má jen asi 10 % její hmotnosti. Jeho povrchová gravitace je zhruba 38 % té pozemské.

Oběžná dráha a rotace

Mars obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti než Země, a proto je jeho rok (oběžná doba) téměř dvakrát delší (687 pozemských dní). Den na Marsu, nazývaný sol, je velmi podobný tomu pozemskému a trvá 24 hodin a 37 minut. Sklon rotační osy Marsu (25,2°) je také velmi podobný sklonu osy Země (23,5°), což znamená, že na Marsu se střídají roční období podobně jako u nás, i když jsou kvůli delšímu roku téměř dvakrát tak dlouhá.

⛰️ Geologie a povrch

Povrch Marsu je rozmanitý a geologicky fascinující. Jedním z nejvýraznějších rysů je ostrý rozdíl mezi severní a jižní polokoulí, známý jako marťanská dichotomie.

• Jižní polokoule: Je stará, hornatá a hustě posetá impaktními krátery, podobně jako povrch Měsíce.
• Severní polokoule: Je mladší, geologicky méně aktivní a tvoří ji rozsáhlé, ploché a níže položené roviny. Vědci se domnívají, že tyto roviny mohly být v dávné minulosti dnem obrovského oceánu.

Významné povrchové útvary

Mars je domovem některých z největších a nejextrémnějších útvarů ve Sluneční soustavě.

• Olympus Mons: Největší známá sopka a zároveň nejvyšší hora ve Sluneční soustavě. Tato masivní štítová sopka se tyčí do výšky přibližně 22 km nad okolní terén, což je téměř třikrát více než Mount Everest.
• Valles Marineris: Obrovský systém kaňonů, který se táhne podél marťanského rovníku v délce přes 4 000 km, je až 700 km široký a místy až 7 km hluboký. V porovnání s ním je pozemský Grand Canyon pouhým trpaslíkem. Valles Marineris pravděpodobně vznikl tektonickými procesy.
• Polární čepičky: Mars má na obou pólech ledové čepičky, které se v průběhu ročních období zvětšují a zmenšují. Jsou složeny ze dvou vrstev: spodní, trvalé vrstvy vodního ledu a horní, sezónní vrstvy zmrzlého oxidu uhličitého (suchý led).
• Krátery: Povrch je pokryt tisíci impaktních kráterů, z nichž největší je pánev Hellas Planitia na jižní polokouli, která má průměr asi 2 300 km.

Měsíce Marsu

Mars má dva malé, nepravidelně tvarované měsíce, Phobos a Deimos. Pravděpodobně se jedná o zachycené planetky z pásu asteroidů. Phobos obíhá planetu tak blízko, že ji oběhne třikrát za jeden marťanský den, a pomalu se k Marsu přibližuje, takže se s ním za desítky milionů let buď srazí, nebo bude slapovými silami roztrhán a vytvoří prstenec.

💧 Voda na Marsu

Otázka přítomnosti vody na Marsu, zejména v tekutém stavu, je klíčová pro možnost existence života. Dnes víme, že voda na Marsu existuje, ale převážně ve formě ledu.

Minulost: Planeta plná vody

Stále více důkazů nasvědčuje tomu, že v dávné minulosti, před miliardami let, byl Mars mnohem teplejší a vlhčí planetou s hustší atmosférou. Důkazy zanechané na povrchu jsou přesvědčivé:

• Vyschlá říční koryta a delty: Orbitální sondy a vozítka detailně zmapovaly útvary, které jsou jednoznačně pozůstatky po řekách, jezerech a dokonce i po velkém oceánu na severní polokouli.
• Minerály formované ve vodě: Vozítka jako Opportunity, Spirit, Curiosity a Perseverance objevila na povrchu jílové minerály a sírany (jako je sádrovec), které se na Zemi tvoří výhradně v přítomnosti tekuté vody.

Předpokládá se, že Mars postupně přišel o většinu své atmosféry a vody do vesmíru, protože jeho slabé magnetické pole nedokázalo planetu ochránit před slunečním větrem.

Současnost: Led a slané proudy

Tekutá voda na povrchu Marsu dnes nemůže existovat dlouhodobě kvůli velmi nízkému atmosférickému tlaku (voda by se okamžitě vyvařila) a nízkým teplotám. Přesto se voda na Marsu nachází:

• V polárních čepičkách: Obrovské zásoby vodního ledu jsou vázány v trvalých polárních čepičkách.
• Podpovrchový led: Velké množství ledu se nachází i pod povrchem v nižších zeměpisných šířkách, což potvrdily mise jako Phoenix.
• Sezónní slané proudy (RSL): Na některých svazích kráterů byly pozorovány tmavé proužky, které se objevují v teplejších obdobích. Předpokládá se, že by se mohlo jednat o prosakování extrémně slané vody (solanky), která má nižší bod mrazu a může tak dočasně existovat v tekutém stavu.

💨 Atmosféra a podnebí

Atmosféra Marsu je velmi řídká – její tlak na povrchu je méně než 1 % pozemského tlaku. Skládá se převážně z oxidu uhličitého (95 %).

• Počasí: Přestože je atmosféra řídká, je dostatečně hustá na to, aby podporovala počasí, včetně větrů, mraků (z vodního ledu) a námrazy.
• Prachové bouře: Nejvýraznějším meteorologickým jevem na Marsu jsou prachové bouře. Mohou být malé a lokální, ale občas se rozrostou do obřích rozměrů a zahalí celou planetu na několik týdnů. Tyto globální prachové bouře představují velké riziko pro solárně napájené sondy a budoucí lidské mise.

🔬 Hledání života (Astrobiologie)

Mars je hlavním cílem v hledání mimozemského života, a to především kvůli důkazům o jeho teplejší a vlhčí minulosti. Dnes se mise nezaměřují na hledání "malých zelených mužíčků", ale spíše na:

• Hledání stop minulého života (biosignatur): Mise se snaží najít chemické nebo geologické stopy, které by mohly zanechat mikrobiální organismy, pokud na Marsu kdysi existovaly. To je hlavním úkolem vozítka Perseverance, které v kráteru Jezero (bývalé jezero s říční deltou) odebírá vzorky hornin, jež mají být v budoucnu dopraveny na Zemi k analýze.
• Hledání podmínek pro současný život: Vědci pátrají po místech, kde by mikrobiální život mohl přežívat i dnes – například v podpovrchových rezervoárech vody chráněných před drsným povrchovým prostředím.

Zatím nebyly nalezeny žádné přímé důkazy o minulém ani současném životě na Marsu, ale pátrání pokračuje.

🛰️ Průzkum Marsu

Mars je nejvíce prozkoumanou planetou ve Sluneční soustavě (kromě Země). Od 60. let 20. století k němu byly vyslány desítky kosmických sond – orbiterů (družic), landerů (statických sond) a roverů (vozítek). Průzkum Marsu je však mimořádně obtížný; přibližně polovina všech misí k Marsu selhala.

Historické milníky

• 1965 – Mariner 4 (USA): První sonda, která úspěšně proletěla kolem Marsu a pořídila první snímky jiné planety zblízka.
• 1971 – Mariner 9 (USA): První umělá družice Marsu, která zmapovala většinu povrchu.
• 1976 – Viking 1 a Viking 2 (USA): První sondy, které úspěšně přistály na povrchu Marsu a provedly první (a dosud jediné) experimenty zaměřené přímo na hledání života. Výsledky byly neprůkazné, ale obecně jsou interpretovány jako negativní.
• 1997 – Mars Pathfinder a rover Sojourner (USA): První úspěšné vozítko na Marsu, které demonstrovalo technologii mobilního průzkumu.

Současné a nedávné mise

V posledních dvou desetiletích probíhá intenzivní a systematický průzkum Marsu, kterému dominují především mise americké NASA.

• Rovery Spirit (2004–2010) a Opportunity (2004–2018): Dvě geologická vozítka, která mnohonásobně překonala svou plánovanou životnost a přinesla klíčové důkazy o přítomnosti vody v minulosti Marsu.
• Mars Reconnaissance Orbiter (MRO, od 2006): Družice, která pořizuje snímky povrchu s extrémně vysokým rozlišením a hraje klíčovou roli při výběru přistávacích míst pro budoucí mise.
• Rover Curiosity (od 2012): Velké mobilní vědecké laboratorium, které zkoumá kráter Gale a potvrdilo, že v minulosti se zde nacházelo jezero s podmínkami vhodnými pro mikrobiální život.
• Sonda InSight (2018–2022): Statická sonda, která pomocí seismometru a teplotní sondy zkoumala vnitřní strukturu a geologickou aktivitu planety.
• Rover Perseverance (od 2021): Zatím nejvyspělejší vozítko, jehož hlavním úkolem je hledání biosignatur (stop minulého života) a sběr vzorků pro budoucí dopravu na Zemi. Součástí mise byl i malý experimentální vrtulník Ingenuity, který jako první stroj v historii uskutečnil řízený let v atmosféře jiné planety.

Na průzkumu se podílejí i další země, například Evropská kosmická agentura (mise Mars Express), Indie (mise Mangalyaan) a Čína (mise Tianwen-1 s orbiterem, landerem a roverem Zhurong).

👨‍🚀 Budoucnost: Cesta člověka na Mars

Mars je hlavním cílem pro budoucí pilotované vesmírné lety. Cesta člověka na Mars je jedním z dlouhodobých cílů NASA i soukromých společností, jako je SpaceX Elona Muska. Taková mise je však spojena s obrovskými technickými, logistickými a zdravotními výzvami:

• Dlouhá doba letu: Cesta k Marsu trvá 6–9 měsíců a celá mise (cesta tam, pobyt a cesta zpět) by trvala 2–3 roky.
• Radiační zátěž: Během cesty i na povrchu by byli astronauti vystaveni vysoké úrovni kosmického a slunečního záření.
• Zdravotní rizika: Dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže způsobuje úbytek kostní a svalové hmoty.
• Logistika: Mise vyžaduje dopravu obrovského množství zásob, vybavení a paliva.

Navzdory těmto překážkám se předpokládá, že první lidé by mohli na povrchu Marsu stanout ve 30. nebo 40. letech 21. století.

🤔 Pro laiky

Představte si, že Mars je starší a trochu zanedbaný sourozenec Země.

• Kdysi byl jako my: V mládí, před miliardami let, byl Mars pravděpodobně velmi podobný Zemi. Měl hustou atmosféru, řeky, jezera a možná i velký oceán. Byl to svět, kde mohl existovat život.
• Něco se pokazilo: Postupem času ale přišel o svůj ochranný obal (magnetické pole a atmosféru), takže mu sluneční vítr "ofoukal" téměř všechnu vodu a vzduch do vesmíru. Z kdysi živého světa se stala chladná a suchá poušť.
• Dnes je to zmrzlá poušť: Dnes je Mars jako obrovská, rezavá, zmrzlá poušť. Na pólech má čepice ze suchého ledu a pod povrchem se skrývají obrovské zásoby zmrzlé vody. Občas se přes něj přeženou obrovské prachové bouře.
• Pátráme po stopách: Vědci na Mars posílají robotické detektivy (vozítka), aby pátrali po stopách dávného života. Je to jako archeologický průzkum – nehledáme živé tvory, ale spíše jejich zkamenělé "otisky" v horninách. A jednou, v budoucnu, se tam snad vydají i lidští detektivové, aby rozluštili největší záhadu Marsu: Byl tu někdy život?