Hospodářské společenství západoafrických států
Obsah boxu
Hospodářské společenství západoafrických států (anglicky Economic Community of West African States, ECOWAS; francouzsky Communauté économique des États de l'Afrique de l'Ouest, CEDEAO) je regionální politická a ekonomická unie patnácti zemí nacházejících se v západní Africe.[1] Bylo založeno v roce 1975 s primárním cílem podpořit ekonomickou integraci členských států. Postupem času se však jeho role rozšířila i na politickou a bezpečnostní spolupráci, včetně udržování míru a řešení konfliktů v regionu.[2] Organizace čelí v posledních letech vážným výzvám v podobě vojenských převratů a odchodu několika klíčových členů.
| Hospodářské společenství západoafrických států | |
|---|---|
| Soubor:Ecowas.svg | |
| Zkratka | ECOWAS / CEDEAO |
| Typ | Mezinárodní organizace (politická a ekonomická unie) |
| Vznik | 28. května 1975 (Smlouva z Lagosu) |
| Sídlo | Abuja, Nigérie |
| Členové | 12 členských států Zakládající a současní: 🇧🇯 Benin 🇬🇲 Gambie 🇬🇭 Ghana 🇬🇳 Guinea 🇬🇼 Guinea-Bissau 🇱🇷 Libérie 🇳🇬 Nigérie 🇸🇱 Sierra Leone 🇹🇬 Togo Později přistoupivší: 🇨🇻 Kapverdy (1976) 🇨🇮 Pobřeží slonoviny (1975, původně se nepřipojilo) 🇸🇳 Senegal (1975, původně se nepřipojil) Pozastavené členství: 🇬🇳 Guinea (od 2021) Proces odchodu: 🇧🇫 Burkina Faso (od 2024) 🇲🇱 Mali (od 2024) 🇳🇪 Niger (od 2024)[3] |
| Předseda | Bola Tinubu (prezident Nigérie) |
| [www.ecowas.int Oficiální web] | |
🎯 Cíle a hlavní pilíře
Původní cíl vytvořit západoafrickou celní a měnovou unii se postupně rozšířil do několika klíčových oblastí.[1]
- Ekonomická integrace: Hlavním cílem je vytvoření jednotného obchodního bloku. To zahrnuje odstranění celních bariér, zavedení společného vnějšího cla a volný pohyb zboží, služeb a kapitálu. Dlouhodobým, avšak dosud nenaplněným cílem je zavedení společné měny s názvem Eco.[2]
- Volný pohyb osob: Občané členských států mohou cestovat, žít a pracovat v ostatních zemích ECOWAS bez nutnosti víza, což je jeden z největších úspěchů organizace.
- Mír a bezpečnost: V 90. letech se role ECOWAS významně posunula k řešení regionálních konfliktů. Organizace vytvořila vlastní vojenské síly, známé jako ECOMOG (ECOWAS Cease-fire Monitoring Group), které intervenovaly v občanských válkách v Libérii, Sieře Leone, Guineji-Bissau a dalších zemích.[4]
- Podpora demokracie a právního státu: Organizace se zavázala k podpoře demokratických principů. V rámci toho pozastavuje členství zemím, kde dojde k vojenskému převratu, a uvaluje na ně sankce.
⏳ Historie
ECOWAS vzniklo jako výsledek snah afrických lídrů o postkoloniální integraci a snížení závislosti na bývalých koloniálních mocnostech.
- 1975: Šestnáct západoafrických států podepsalo Smlouvu z Lagosu, čímž byla organizace oficiálně založena. Hlavními hybateli byli nigerijský prezident Yakubu Gowon a tožský prezident Gnassingbé Eyadéma.
- 90. léta – éra intervencí: Organizace se stala klíčovým aktérem v řešení krvavých občanských válek. Vojenská mise ECOMOG byla poprvé nasazena v Libérii v roce 1990 a později v Sieře Leone (1997), kde její intervence pomohly ukončit boje.
- 2000: Mauritánie, jeden ze zakládajících členů, opustila organizaci.
- 2017: ECOWAS úspěšně intervenoval v Gambii, kde diplomatickým tlakem a hrozbou vojenské síly donutil dlouholetého prezidenta Yahyu Jammeha uznat volební porážku a odejít do exilu.
- 2020–2023 – krize v Sahelu: Série vojenských převratů v Mali (2020, 2021), Guineji (2021), Burkině Faso (2022) a Nigeru (2023) uvrhla organizaci do hluboké krize. ECOWAS reagovalo uvalením tvrdých ekonomických sankcí a pozastavením členství těchto zemí, ale nedokázalo přimět junty k návratu k civilní vládě.
- 2024: Vojenské junty v Mali, Burkině Faso a Nigeru, které se mezitím spojily do vlastní Aliance států Sahelu, oznámily svůj okamžitý odchod z ECOWAS. Obvinily organizaci, že se odchýlila od svých původních cílů a slouží cizím zájmům.[3]
🏛️ Organizační struktura
ECOWAS má několik klíčových institucí, které zajišťují jeho fungování.
- Komise ECOWAS: Působí jako výkonný orgán (sekretariát). Je vedena prezidentem Komise a skládá se z komisařů pro jednotlivé oblasti. Sídlí v Abuji.
- Shromáždění hlav států a vlád: Nejvyšší rozhodovací orgán, který se schází pravidelně a určuje hlavní politické směřování organizace.
- Parlament Společenství: Má především poradní a konzultativní funkci. Skládá se z delegátů z národních parlamentů členských států.
- Soudní dvůr Společenství: Řeší spory týkající se výkladu smluv ECOWAS a dohlíží na dodržování lidských práv v regionu.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si ECOWAS jako takovou "Evropskou unii pro západní Afriku".
- **Volný pohyb:** Stejně jako vy můžete s občankou cestovat z Česka do Francie, občan Ghany může jet pracovat do Nigérie bez víza.
- **Společný trh:** Cílem je, aby zboží mohlo proudit mezi členskými zeměmi bez cel, podobně jako v EU. Chtějí mít i společnou měnu (jako euro), ale to se jim zatím nepodařilo.
- **Regionální "policie" a "hasiči":** Když v jedné členské zemi vypukne velký konflikt nebo občanská válka, ECOWAS může poslat vlastní vojáky (misi ECOMOG), aby pomohli situaci uklidnit.
- **Hlídač demokracie:** Když v některé zemi armáda svrhne vládu, ECOWAS řekne: "To je proti pravidlům!" a potrestá ji sankcemi (např. uzavřením hranic nebo zmrazením peněz), aby ji donutil vrátit moc zpět lidem. Poslední dobou se jim to ale moc nedaří.
✨ Zajímavosti
- Regionální gigant: S více než 400 miliony obyvatel je ECOWAS jedním z nejlidnatějších regionálních bloků na světě. Samotná Nigérie tvoří zhruba polovinu populace i ekonomického výkonu celé organizace.
- Měnová roztříštěnost: Osm členských států používá Západoafrický frank CFA, který je pevně navázán na euro, zatímco ostatní země mají své vlastní měny. Tato roztříštěnost je jednou z hlavních překážek pro hlubší ekonomickou integraci.
- Jazykové dědictví: Hranice členských států a rozdělení na frankofonní, anglofonní a lusofonní (portugalsky mluvící) země jsou do značné míry dědictvím koloniálního rozdělení Afriky.