Německé císařství

Německá říše (německy Deutsches Reich) byla historický název pro německý stát, který existoval v různých podobách od konce 19. století až do roku 1945. Tento termín označuje několik fází německé státnosti, přičemž nejvýznamnějšími byly Německé císařství (1871–1918), Weimarská republika (1919–1933) a Třetí říše (1933–1945), jež se stala synonymem pro nacistický totalitní režim pod vedením Adolfa Hitlera.

Historické fáze Německé říše

1. Německé císařství (1871–1918)

Německé císařství bylo vyhlášeno 18. ledna 1871 po vítězství Prusko v francouzsko-pruské válce. Tento nový stát vznikl sjednocením různých německých států, přičemž na čele stál císař (německy Kaiser). Nejprve byl císařem Vilém I. a později Vilém II.. Německé císařství bylo konstituční monarchií, ale ve skutečnosti měl císař značnou moc, zejména v oblasti zahraniční politiky a armády. Po první světové válce a porážce Německa v roce 1918 došlo k rozpadu císařství a vyhlášení Weimarské republiky.

2. Weimarská republika (1919–1933)

Po porážce Německa ve první světové válce bylo Německo nuceno podepsat Versailleská smlouva, která vedla k výrazným teritoriálním ztrátám a omezením vojenské síly. V roce 1919 byla vyhlášena Weimarská republika, která byla prvním pokusem o demokratické uspořádání v Německu. Politická a ekonomická situace v zemi byla však velmi nestabilní, což vedlo k nárůstu politických extrémů. V roce 1933 se k moci dostal Adolf Hitler a Nacistická strana, což vedlo k pádu Weimarské republiky a nástupu Třetí říše.

3. Třetí říše (1933–1945)

Třetí říše byla obdobím, kdy Německo pod vedením Adolfa Hitlera a Nacistické strany se stalo totalitním státem. Hitlerovo vlády, která začala v roce 1933, znamenala zásadní změnu v politickém, sociálním a vojenském uspořádání Německa. Podle nacistické ideologie byl Němec považován za "vyvolený" národ, což vedlo k politice agresivní expanze, holocaustu a genocidy. Třetí říše se podílela na druhé světové válce a byla příčinou milionů ztrát na životech. Po porážce v roce 1945 došlo k rozpadu Třetí říše a rozdělení Německa na okupační zóny.

Nacistická ideologie a politika

Pod vládou Adolfa Hitlera byla Třetí říše silně ovlivněna nacistickou ideologií, která kladla důraz na rasovou nadřazenost Árijců a na šíření antisemitismu. Nacisté usilovali o vytvoření tzv. Velkého Německa, které by zahrnovalo všechny německy mluvící oblasti Evropy. Tato politika vedla k expanze, včetně Anschlussu Rakouska v roce 1938 a paktu s Sovětským svazem a následné invazi do Polska v roce 1939, což vedlo k vypuknutí druhé světové války.

Jedním z nejtemnějších aspektů nacistické vlády byl Holocaust, systematická genocida, při které bylo zavražděno přibližně 6 milionů Židů a miliony dalších menšin, včetně Romů, Poláků, Slovanů a dalších. Nacisté také zavedli povinné pracovní tábory, ve kterých byly využívány otrocké pracovní síly.

Pád Německé říše

Po porážce v roce 1945, kdy Spojenci, včetně USA, Velké Británie a Sovětského svazu, porazili Německo, byla Třetí říše oficiálně rozpuštěna. Německo bylo rozděleno na čtyři okupační zóny, které byly spravovány vítěznými mocnostmi. Tento rozpad vedl k rozdělení Německa na Západní Německo a Východní Německo, které existovalo až do sjednocení v roce 1990.

Důsledky a reflexe

Po druhé světové válce byl Nürnberský proces zaměřen na potrestání hlavních nacistických vůdců za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Politika nacismu a totalitarismu měla dlouhodobý vliv na německou i evropskou politiku. V současnosti Německo čelí trvalým reflexím a analýzám svého nacistického období, což vedlo k důrazu na demokracii, lidská práva a paměťová místa, která připomínají hrůzy druhé světové války.

Viz také

Externí odkazy