Přeskočit na obsah

Hasič

Z Infopedia
Verze z 25. 7. 2025, 07:52, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „``` {{K rozšíření}} {{Infobox Povolání | název = Hasič | obrázek = Firefighter_with_hose_in_Czechia.jpg | šířka_obrázku = 280px | popisek_obrázku = Český hasič při zásahu | typ = Profesionální nebo dobrovolný záchranář | zaměření = Hašení požárů, záchranné práce, technické pomoci, prevence | místo_činnosti = Hasičská stanice, místo zásahu (požáry, nehody, katastrofy) | dovednosti = Hasicí techniky, první…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

```

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Povolání

Hasič je profesionální nebo dobrovolný záchranář, který se zabývá požární ochranou, hašením požárů, záchrannými pracemi, technickými pomocemi a dalšími činnostmi v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS). Jeho hlavním posláním je chránit životy, zdraví a majetek osob a životní prostředí před následky mimořádných událostí.

📝 Popis

Práce hasiče je fyzicky i psychicky náročná a vyžaduje širokou škálu dovedností a znalostí.

Náplň práce

Hlavní činnosti hasiče zahrnují:

  • Hašení požárů: Boj s ohněm za použití různých hasicích látek (voda, pěna, prášek, plyn) a technik.
  • Záchranné práce: Vyprošťování osob z havarovaných vozidel, zřícených budov, vodních ploch, výšek, jeskyní apod. Poskytování první pomoci zraněným.
  • Technické pomoci: Odstraňování nebezpečných stavů (např. úniky nebezpečných látek, popadané stromy po bouři, následky dopravních nehod, zatopené sklepy po povodních).
  • Ochrana obyvatelstva: Pomoc při evakuaci obyvatelstva, zajištění nouzového ubytování a pomoci při přírodních katastrofách a jiných mimořádných událostech.
  • Prevence požárů: Kontroly dodržování protipožárních předpisů, osvětová činnost pro veřejnost, školení.
  • Údržba techniky: Pravidelná kontrola, údržba a čištění hasičské techniky a vybavení.
  • Výcvik: Neustálé školení a výcvik k udržení vysoké úrovně připravenosti a odbornosti.

Dělení hasičů v ČR

V České republice se hasiči dělí na několik skupin:

  • Profesionální hasiči: Jsou příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR). Jedná se o placené zaměstnání, kdy jsou hasiči ve služebním poměru a slouží ve směnách na hasičských stanicích po celé republice. Musí projít náročným fyzickým a psychickým testováním a odbornou přípravou.
  • Dobrovolní hasiči: Jsou členové jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH), které zřizují obce. Jedná se o dobrovolnou činnost, za kterou nejsou finančně odměňováni (s výjimkou občasných odměn za výjezd a proplácení některých nákladů). Hrají klíčovou roli zejména v menších obcích a doplňují profesionální sbory. Existují různé kategorie jednotek SDH podle jejich vybavenosti a akceschopnosti (JPO II, JPO III).
  • Hasiči podniků: Zaměstnanci podniků, kteří zajišťují požární ochranu a hašení požárů přímo v rámci daného podniku (např. v průmyslových závodech, na letištích).
  • Vojenští hasiči: Patří pod Armádu ČR a zajišťují požární ochranu a záchranné práce ve vojenských objektech a pro potřeby ozbrojených sil.

Osobní vybavení

Hasič musí být vybaven speciálním ochranným oblekem a pomůckami, které ho chrání před teplem, ohněm, chemikáliemi a mechanickým poškozením. Mezi základní vybavení patří:

  • Zásahový oblek: Odolný proti ohni a vodě, s reflexními prvky.
  • Přilba: Chrání hlavu před nárazy a pády předmětů, často s integrovaným svítilnou a komunikačním systémem.
  • Boty a rukavice: Speciální, odolné vůči vysokým teplotám a propíchnutí.
  • Dýchací přístroj: Pro práci v zakouřeném nebo toxickém prostředí.
  • Svítilna, sekera, páčidlo: Základní nářadí pro vstup do objektů a práci v terénu.

✨ Význam

Hasiči jsou jednou z nejdůležitějších a nejdůvěryhodnějších profesí ve společnosti. Jejich práce je esenciální pro:

  • Záchranu životů: Jsou často první na místě nehody nebo katastrofy a jejich rychlý zásah je klíčový pro přežití ohrožených osob.
  • Ochranu majetku: Minimalizují škody způsobené požáry, povodněmi a dalšími událostmi.
  • Veřejnou bezpečnost: Přispívají k pocitu bezpečí ve společnosti a jsou garantem rychlé pomoci v krizových situacích.
  • Prevenci: Jejich preventivní činnost snižuje riziko vzniku požárů a havárií.
  • Komunitní podporu: Dobrovolní hasiči hrají významnou roli v sociálním a kulturním životě obcí.

📈 Statistiky, grafy, data, rekordy...

  • Důvěryhodnost profese: Hasiči jsou v České republice dlouhodobě na špici žebříčků důvěryhodnosti profesí, často předčí i lékaře nebo učitele.
  • Počet profesionálů vs. dobrovolníků: V ČR je přibližně 10 100 profesionálních hasičů HZS ČR (k roku 2024), zatímco počet aktivních dobrovolných hasičů (členů jednotek SDH) se odhaduje na desítky tisíc (mimo členy SH ČMS, kteří nejsou součástí jednotek). Celkový počet členů dobrovolných hasičských sborů sdružených v SH ČMS je přes 350 000 (k červnu 2025).
  • Náročnost profese: Hasiči patří mezi fyzicky a psychicky nejnáročnější profese, s vysokou mírou stresu a rizikem zranění.
  • Vzdělávání: Budoucí profesionální hasiči procházejí intenzivním výcvikem na Střední a vyšší odborné škole požární ochrany ve Frýdku-Místku. Dobrovolní hasiči jsou pravidelně školeni v rámci svých jednotek.
  • Historické rekordy: Nejstarší dochovaný hasičský sbor v ČR byl založen v Písku v roce 1840, i když se jednalo o spíše organizační, nikoliv výjezdovou jednotku. První dobrovolný hasičský sbor byl založen ve Velvarech v roce 1864.

---

⏳ Historie

Historie hasičského povolání sahá do starověku, kdy se lidé snažili organizovaně bojovat s ohněm.

  • Starověk a středověk: Již ve starověkém Římě existovaly organizované skupiny (vigilové), které se zabývaly hašením požárů. Ve středověku byla v Evropě požární ochrana často zajišťována cechy nebo městskými strážemi, které měly povinnost se účastnit hašení. Vznikaly první požární řády.
  • 19. století – vznik moderních hasičských sborů: S průmyslovou revolucí a růstem měst se zvyšovalo riziko požárů. To vedlo k zakládání prvních moderních, často dobrovolných, hasičských sborů. První dobrovolné hasičské sbory vznikaly v Německu a Rakousku, a posléze i na území českých zemí. Důraz se kladl na používání modernějších stříkaček a organizovanou výjezdovou činnost.
  • 20. století – profesionalizace a státní správa: V průběhu 20. století, zejména po druhé světové válce, docházelo k postupné profesionalizaci hasičských sborů a jejich začleňování do státní správy. V Československu vznikl Sbor požární ochrany, který centralizoval řízení hasičských jednotek.
  • Po roce 1989 – IZS a HZS ČR: Po sametové revoluci v roce 1989 a rozpadu Československa byla v České republice zřízena nová struktura. Zákonem č. 203/1994 Sb. byl k 1. lednu 1995 ustaven Hasičský záchranný sbor České republiky a následně od roku 2001 se stal klíčovou složkou nově zavedeného Integrovaného záchranného systému (IZS), což rozšířilo jeho působnost i na další typy mimořádných událostí kromě samotných požárů.

Externí odkazy

```